úterý 29. dubna 2014

Famózní Glagolská mše

V neděli se mi poštěstilo usednout na přístavku na závěrečném koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby. Poštěstilo proto, že ve chvíli, kdy jsem se o tomto koncertě dozvěděla, byl už beznadějně vyprodaný. Michaela Kapustová mě proto pozvala alespoň na generální zkoušku.

Zmíním se o ní jen pár větami. Bylo pro mě velkým zážitkem sledovat práci dirigenta s orchestrem, sborem a pěvci. Pan Altrichter nejednou rozesmál všechny přítomné svými popisy "jak to má přesně znít", nezapomenu na jeho prosbu, aby hlavně zaznělo v jenom místě v Glagolské mši to b-moll, protože to je ta hlavní myšlenka, to je to nejkrásnější (a je úplně jedno, že to bude znít jen pár vteřin)! Každého znal jménem, vtipnou připomínkou docílil svých představ a bylo vidět, s jakou radostí s ním všichni spolupracují.

Už jsem měla pomalu jednu nohu venku z kostela, když jsem se dozvěděla, že se budou prodávat vstupenky na stání. Tak tohle si rozhodně nemohu nechat ujít! Ze vstupenky na stání se vyklubala vstupenka na přístavek a židle uprostřed mezi lavicemi ve druhé řadě (nikdo přede mnou neseděl), na mě přímo čekala! Už po několikáté se mi potvrdilo, že se na svá nejlepší místa dostanu vždycky nákupem vstupenky na poslední chvíli. :-) Možná se podivíte, proč jsem nešla kvůli akustice až dozadu, kde to bude lépe znít. Když já nejen, že ráda slyším, ale i vidím a s mou trpasličí postavou mám vzadu smůlu.

Ve vyprodané zcela zaplněné bazilice Nanebevzetí Panny Marie nás nepřivítal nikdo jiný, než sám pan opat Lukáš Evžen Martinec a nezapomněl připomenout, že budeme mít jedinečnou příležitost poslechnout si Glagolskou mši na "autentickém místě", protože s augustiniánským klášterem na Starém Brně byl Janáček po mnoho let spjat.

Jako první zazněla Sinfonia sacra od polského skladatele Andrzeje Panufnika. Přiznávám se, slyšela jsem ji poprvé, ale zcela mě uchvátila. Nezapomenu na bubny v její první části a na nádhernou druhou část Hymnus začínající jemnými smyčci v pianissimu. Když dozněly poslední tóny, ozval se hned bouřlivý potlesk a od nejednoho člověka v okolí jsem slyšela, že to bylo fantastické.

K Brněnské filharmonii se přidal Český filharmonický sbor a sólisté a už jsme se mohli ponořit do nádherné hudby Janáčkovy Glagolské mše. První instrumentální část a připomínka Sinfonietty, nádherný nástup sboru a vynikající sólisté... Co víc si přát? Janáček složil skvostné dílo a nejednou mě potěšil krátkými úryvky z Lišky Bystroušky - ty kukačky a šumění lesa... to se nedalo přeslechnout!

Obrovská poklona patří paní Adrianě Kohútkové za její sopránový part. Všechno bylo precizní, nádherně se její hlas nesl bazilikou a těšila jsem se na každé její zpívání. Rozvěž tak Otokar Klein se výborně vypořádal se svým obtížným partem. Mám jeho hlas moc ráda a naplno jsem si ho užila! Neskutečný výkon podal i pan Richard Novák, který dokonce na závěrečnou děkovačku "doklusal". Z jeho zpěvu a celého projevu neustále vyzařuje obrovská energie a jeho přítomnost je vždy zárukou vysoké kvality. Michaely Kapustové jsem si díky jejímu drobnému mezzosopránovému partu moc neužila, ale i tak mě moc potěšilo ji opět slyšet. Všichni čtyři tvořili vyrovnaný celek.

Velká pochvala patří filharmonii a sboru. Nejednou jsem si vzpomněla na dirigentovy připomínky z generální zkoušky a musela mu dát za pravdu, že takhle to skutečně vyznělo úplně jinak, než byla původní verze. Zamilovala jsem se do sborových pianissim, do nádherného hlasu, který dokázali vytvořit.

Užila jsem si i hru na varhany pana Petra Kolaře, hlavního varhaníka z Petrova, jehož výkony jsem měla možnost nejednou poslouchat i na nedělních mších. Vždycky mě potěší, když ho mohu znovu slyšet. Je moc příjemné se setkat s tak pohodovým člověkem. Za skvělý nápad považuji zahrání varhanního sóla z poslední věty na hlavních varhanách v zadní části hlavní lodi. Ozval se nádherný burácivý zvuk a vytvořil tak fantastické finále umocněné ještě závěrečným sborovým partem.

Pan dirigent Petr Altrichter byl pro mě velkým překvapením. Naposledy jsem byla na jeho koncertu tak přes 15 lety. Budu to muset napravit! Konečně jsem zase jednou mohla zažít práci dirigenta, který "stojí o to, aby byli slyšet i pěvci a sbor" a ne jen hřmějící orchestr. Musí to být moc fajn s ním spolupracovat. Když jsem seděla přímo za ním, měla jsem také jedinečnou možnost sledovat jeho dirigování. Nikdy bych nevěřila, že to jde i nohama. :-D On toho byl živým důkazem a já se musela hodně krotit, abych se občas nezačala smát.

Byl to nádherný koncert a jsem moc ráda, že jsem tam mohla být. Pobavilo mě, jak moc lidí jsem potkala stejných na sobotním koncertu v Besedním domě a tady v bazilice. Všichni měli abonentku na festival i na koncertní řadu a už sháněli informace o předplatných na příští rok. Brno a jeho okolí jsou plné milovníků klasické hudby a to je moc dobře. Jen tak dál!

Žádné komentáře: