pondělí 2. listopadu 2015

Zábavné setkání s panem Trautzlem




29. října byli diváci do posledního místa zaplněného divadla Na Orlí pozváni na hudební slavnost u hraběte Valdštejna a jeho půvabné ženy. Osecký regenschori Jacob Trautzl tam totiž předváděl svou nejnovější skladbu. Od kulturního zážitku se však pozornost tří pozvaných šlechtičen přenesla k napjatě očekávanému hostu. Doslechly se totiž, že má dnes přijít světově proslulý Casanova. Tajně zadoufaly, že budou mít možnost se s ním setkat o samotě.

Hraběnka Valdštejnská jim však nečekaně oznámila, že nejsou pozvané na večeři, a naděje na románek se slavným svůdníkem pomalu pohasínala. Uražené šlechtičny se ale nenechaly odbýt a využily drahého negližé, které u Casanovy zahlédly, aby obvinily hraběnku ze záletu s tímto mužem. Jejich lest se podařila a hrabě Valdštejn svou ženu obvinil z nevěry. Přesně takové negližé jí totiž nedávnou koupil v Paříži. Hraběnka se zpočátku bránila, ale pak už ztratila trpělivost a uražená odešla do svých komnat.

Casanova byl z celého výjevu překvapený, protože se dostal do choulostivé situace, aniž by se o to sám přičinil. Trautzl se to pokusil vyřešit a spolu s Casanovou a manžely všech šlechtičen vymyslel zkoušku, jež měla ukázat, která z přítomných dam má o románek se slavným svůdcem skutečně zájem. Tři (ne)pozvané šlechtičny podlehly velmi rychle, ale hraběnka Valdštejnská se Casanovovi svěřila se svou bezmeznou láskou k jejímu manželovi. Hrabě, který všechno slyšel za paravánem, byl dojatý a požádal svou ženu o odpuštění. Konečně pochopil, že celá aféra byla jen výmyslem závistivých šlechtičen a že má ženu, o které si jeho přátelé mohou nechat jen zdát. Trautzl po vysvětlení všech nejasností požádal přítomné panstvo, aby o této příhodně nikde nemluvili a nechali si ji jen pro sebe.

Autorem opery je skladatel Jan Zástěra, autor mimo jiné liturgických skladeb a symfonií a dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR. Hudba na diváky působí velmi příjemně a nedá se srovnávat s moderními skladbami, kde skladatelé využívají neobvyklé hudební nástroje, disharmonii a složité rytmy. Už samotný úvodní sbor (skladba od Trautzla) by mohl každého zmást, protože působil historicky. Melodie byly velmi chytlavé a věřím tomu, že kdybych operu slyšela podruhé, už bych si řadu z nich zazpívala. Je to odvaha v dnešní době složit novou operu a jsem ráda, že pan Zástěra odvážný je. :-) Rozhodně budu vyhlížet nějaké jeho další dílo.

Dvojice režisérů David Kříž a Renata Fraisová vytvořili vtipné libreto, ve kterém se dala najít celá řada velmi povedených rýmů a dobře volených slov (přesně takových, která vystihují správnou podstatu sdělení). Dílo působilo profesionálně a nebyla chvíle, kdy by někdo na jevišti jen stál a neměl co dělat. Oceňuji i krásné kostýmy a jednoduchou scénu, která uměla i na tak malém jevišti navodit tu správnou představu o interiéru zámku.

Z účinkujících musím velmi pochválit Janu Meliškovou, představitelku hraběnky Valdštejnské. Působila křehce a velmi důvěryhodně. Byla vzornou hostitelkou i právem pořádně uraženou manželkou. Její vyznání lásky k hraběti bylo balzámem na duši. Moc se mi líbil její pěvecký a herecký projev.

Trojice šlechtičen mi byla sympatická už od prvního tercetu. Dámy si to vyloženě užívaly a mimika, gesta a emoce ve zpěvu krásně vyjadřovaly, co si zrovna myslí. Baronka Alena Kučerová mě už před několika lety uchvátila svou rolí Sestry Angeliky a jsem moc ráda, že jsem ji mohla znovu slyšet. Nádherný a jistý hlas! Příjemným překvapením pro mě byla Zdislava Bočková a potěšilo mě, že jsem mohla znovu slyšet i Evu Štěrbovou. Pamatuji si ji z Věci Makropulos uvedené v Janáčkově divadle, kde jsem měla pocit, že je na tom obrovském jevišti „ztracená“. V divadle Na Orlí ale měla příležitost ukázat, co umí, a výborně toho využila.

Z mužských rolí mě nejvíc zaujal Rastislav Lalinský v roli Casanovy. Ještě teď si vzpomínám na jeho roli Ředitele divadla ve Viva la mamma. Ve svádění dam se přímo vyžíval a měl krásně silný hlas.

Oslovil mě také Trautzl v podání Marka Belka. Ostatní mužské role byly bohužel poněkud schovány za svými ženskými protějšky a hlasy pěvců nebyly dostatečně výrazné, abycom jim dobře rozuměli. Přesto se mohou Martin Vydra (Hrabě Valdštejn), Jan Faltýnek (Baron), Michal Marhold (Hrabě) a Michael Robotka (Kníže) „chlubit“ tím, že zpívali při světové premiéře opery. Nemnoho pěvců může říct, že pro ně byla složena nějaká role.

Těším se, že toto umělecké uskupení pod názvem Divadlo 2-15 opět přinese nějaké nové představení, které se bude vyznačovat profesionálními výkony a příjemnou přátelskou atmosférou. Rozhodně doporučuji některé z následujících představení navštívit. Doufám, že u toho nebudu chybět. :-)



Autor hudby: Jan Zástěra                       
Autor libreta: RaR (Rejža a Rejžička): David Kříž a Renata Fraisová
Hudební nastudování: Jiří Habart, Tomáš Vala, Klára Roztočilová
Režie: RaR
Dirigent: Jiří Habart
Sbormistr: Klára Roztočilová
Výtvarník  kostýmů: Veronika Fiurášková
Výtvarník scény: Renata Fraisová
Projekce: Jakub Kříž j.h.
Produkce: Ondřej Bazgier
__________________________________________________________________________
Osoby a obsazení:
Trautzl – Marek Belko, Casanova – Rastislav Lalinský, Hraběnka Valdštejnská – Jana Melišková, Hrabě Valdštejn – Martin Vydra, Baronka – Alena Kučerová, Baron – Jan Faltýnek, Hraběnka – Zdislava Bočková, Hrabě – Michal Marhold, Kněžna – Eva Štěrbová, Kníže – Michael Robotka

Pěvecký sbor sester a mnichů
Soprán: Andrea Kučerová, Jana Tebichová, Eva Maturová, Martina Fialová, Veronika Maříková, Zuzana Mašková, Barbora Zemánková
Alt: Jolana Jelínková, Marie Piknová, Kateřina Lorincová, Radka Svobodová, Silvia Macáková
Tenor: Ondřej Pivoda, Rostislav Zbožínek, František Pažourek, František Ostrý, Jan Břečka
Bas: Ondřej Musil, Jan Šmatera, Vít Pelikán, Pavel Rašovský, Igor Krejčí
Orchestr
Housle I: Kateřina Koišová, Jana Sotolářová, Denis Schneiderka
Housle II: Ondřej Bazgier, Štěpán Blinka, Jindřich Novotný
Viola: Jakub Janečka
Violoncella: Petr Osička, Eliška Kotrbová


Žádné komentáře: