pondělí 29. prosince 2014

Vánoce v Brně – Mesiáš a 3x Česká mše vánoční



Pro milovníky klasické hudby byl v Brně před a během svátků připravený bohatý program. Czech Ensemble Baroque přispěl nádherným provedením Mesiáše ve vyprodaném Besedním domě, v kině Scala jsme mohli sledovat přímý přenos koncertu z Rudolfina a Beseda brněnská se hned ve dvou verzích představila s Českou mší vánoční.


Mesiáš

Jít na koncert v provedení Czech Ensemble Baroque je pro mě vždycky velkým svátkem. Pokaždé mě čeká velmi příjemná atmosféra, kvalitní práce celého souboru a sólistů a setkání s mnoha známými a přáteli z řad diváků. Ne často se stávám na koncertech svědkem, aby diváci potleskem vítali a loučili se se všemi účinkujícími (a nikoli skončili už někde v polovině členů orchestru a sboru) a aby sami pořadatelé vymýšleli různá překvapení, kterými by své příznivce odměnili… Cyklus koncertů pod názvem „Bacha na Mozarta“ je výborným nápadem a přítomnost těchto dvou skladatelů, kteří vtipnými rozhovory seznámí diváky se zajímavými historickými skutečnosti týkajícími se uváděného díla, je pěkným zpestřením.

Pánové nemohli chybět ani tentokrát a uvítali nás nečekaně špatnou zprávou. Měli totiž v plánu pro nás připravit živý betlém, ale zkazila to taková maličkost… nikde v Brně nenašli vola. A betlém bez vola… považte!… to přece nejde! :-) Neopomněli také být kmotry křtěného CD Requiem od Franze Xavera Richtera v provedení Czech Ensemble Baroque. Mozart si však odnesl jen polovinu CD, protože ani on sám toho víc nesložil! :-)

Na Mesiáše jsem se velmi těšila pamětlivá nádherného koncertu ve Znojmě. Pozvala jsem tentokrát svou bývalou studentku (s varováním, že program bude dlouhý nejméně 3 hodiny). Nejdříve byla překvapena a bála se, že to bude příliš náročné. Opak však byl pravdou. Celý koncert doslova utekl jako voda a už tu byl závěrečný potlesk – vestoje s nádherným zopakovaným Hallelujah na závěr. A moje studentka se netajila velkým nadšením!

Mesiáš byl ve znamení samých dobrých nápadů – mohli jste si za levný peníz koupit program koncertu, kde jste našli anglický a český text skladby a mohli ho tak sledovat, a sólisté byli součástí sboru a mohu jen obdivovat, že zvládli zazpívat „celé dílo“ i s náročnými sólovými party. Jsem moc ráda, že jsem mohla konečně naživo slyšet paní Barboru Martínkovou a osobně se s ní setkat. Těšila jsem se na její výstupy v Mesiášovi a ráda budu v budoucnu její představení a koncerty vyhledávat. Lucie Karafiátová má velmi příjemný nezaměnitelný hlas a Lenka Ďuricová Cafourková mi už prvními tóny potvrdila mé nadšení z poslechu jejího zpěvu. Ráda sleduji velké pokroky u Lukáše Hacka a velmi mě svým výkonem potěšil. Jiří Miroslav Procházka si mě získal už Revírníkem a našel ve mně nadšeného posluchače. Takový hlas se neztratí!

Roman a Tereza Válková zaručují, že každý koncert, na kterém se podílí, bude mít vysokou kvalitu. Přeji jim a celému souboru krásné Vánoce a hodně štěstí v novém roce. Nelze jinak, než se těšit na další setkání s nimi a nádhernou hudbou!


Česká mše vánoční z Prahy

Možná už to o mně někteří víte, ale pro jistotu to napíšu znova. Vánoce bez Rybovky pro mě nejsou Vánoce. A naopak – čím víc Rybovek, tím lépe! Letos se mi podařilo absolvovat 4 – 2 jako posluchačka a 2 jako sboristka.

Když se v programu přímých přenosů z Rudolfina objevila Česká mše vánoční, nemohla jsem chybět. Byla jsem zvědavá, jak bude vypadat česká podoba přenosů – bude se snažit napodobit Metropolitní operu, nebo přijde se svým stylem? Znalá kvalitní americké „konkurence“ jsem se však dočkala zklamání. Ředitel Filharmonie v roli „uvaděče“ na mě působil poněkud zmateně a nemohla jsem se občas ubránit pocitu, že „přepadl“ nejednoho účinkujícího naprosto bez předchozího varování. Sonda do historie vzniku Slovanských tanců a České mše vánoční byla přínosem, ovšem kameramanovi se příliš třásly ruce a nejednou vypadával zvuk.

Samotný koncert dopadl přesně opačně, než jsem čekala – Dvořák mě zaujal víc, než Ryba. Slovanské tance byly nádherné, zvuk orchestru v tomto případě působil velmi příjemně a jsem ráda, že jsem toto dílo konečně slyšela v kompletním provedení. Česká mše vánoční bohužel tak dobře nedopadla. Na vině je především nekvalitní zvuk, který ochudil posluchače o zážitek z nádherných hlasů dvou sólistek a tenora. Bas na tom byl o něco lépe.

Už několik let sbírám různá provedení Rybovky a znám několik verzí, které se mezi sebou liší textem i tóninou. Doslechla jsem se, že Česka filharmonie uvede jednu z nejstarších dochovaných verzí, a byla jsem na ni zvědavá. Bylo však nemilým překvapením, když jsem se několikrát setkala s faktem, že altistka zpívá v duetech jiná slova, než ostatní. Nepotěšil mě ani sólista na varhany, jehož hra nebyla bez chyby.

Vrcholem večera nejen pro mě, ale i pro několik diváků z brněnské Scaly byl výkon Jana Šťávy. Českou mši vánoční opravdu zná a to nadšení, o kterém v textu zpíval, jste mu bez váhání věřili. Petra Nekorance jsem slyšela poprvé a potěšilo mě, že se pokusil o náznak skutečného „rozhovoru“ se sborem a ostatními sólisty. Veronika Hajnová má nádherný hlas, bohužel ho poznamenal špatný záznam. Moc ráda bych ji někdy slyšela zpívat Rybovku naživo. Paní Alžběta Poláčková bohužel také doplatila na zvuk, přesto jí moc děkuji za „rozpalujme srdce… láskou víc a více“ – jestli se na něco v Rybovce těším, je to tento moment, a žádný zvukař nemohl schovat nádherně zazpívané výšky!

Jsem ráda, že jsem ten přenos mohla vidět a udělat si obrázek, jak to probíhá. Pro příště však budu vyhledávat výhradně již zaběhnuté přímé přenosy České televize nebo živé koncerty.


Česká mše vánoční na Náměstí Svobody a na Petrově

Už je to několik let od chvíle, kdy jsem si nastudovala sopránový sborový part Rybovky. Bohužel jsem v blízkém okolí nenašla sbor, který by ji o Vánocích zpíval. Loni jsem tedy udělala pokus a oslovila Ondřeje Múčku, který dirigoval tuto mši u svatého Jakuba 25. prosince. A podařilo se – stanula jsem mezi sopranistkami a mohla si se sborem zazpívat.

I letos jsem hledala, kde bych si mohla 25. a v následující dny alespoň poslechnout Rybovku. Do oka mi doslova padl koncert na Petrově 25. 12., na který se čirou náhodou chystám už 10 let a nikdy mi to nevyšlo. Tak tedy buď letos, nebo nikdy! Mnozí, kteří se mnou někdy Rybovky absolvovali, vědí, že i jako divák zpívám s účinkujícími. Tento koncert by nebyl výjimkou. Tak jsem udělala ještě jednou pokus a oslovila Petra Kolaře, člověka, kterého si nesmírně vážím a mám radost, kdykoli na něj na nějakém koncertu narazím, s přáním, abych si mohla zazpívat se sborem. Vánoce jsou časem splněných snů a přání a ty letošní nebyly výjimkou. Souhlasil!

A nakonec to nebyl jen Petrov, ale i koncert 21. 12. na Náměstí Svobody, o němž jsem se dozvěděla téměř za 5 minut 12. :-) Než jsem se nadála, stála jsem vedle sboristů proslulé Besedy brněnské, jejíž výkon jsem nedávno obdivovala v Glagolské mši, a svůj hlas spojila s Metropolitním symfonickým orchestrem. Vždycky jsem si moc přála stát na tomto jevišti a najednou jsem tam byla! Koncert přilákal obrovský zástup diváků, kteří jej s nadšením poslouchali, tleskali mezi větami (proč ne, když se jim to tak líbí? Zlobit se na ně nebudeme :-D), někteří dokonce zpívali s námi a našli se i lidé se zapálenými prskavkami, kteří tomu dali ten správný vánoční nádech.

Na spolupráci s Besedou brněnskou budu dlouho vzpomínat! Setkala jsem se s nesmírně příjemnými lidmi, kteří mě okamžitě přijali mezi sebe. Potěšila mě i celková organizace koncertu a kvalitní zázemí v podobě vyhřívaného stanu a teplého čaje. Petr Kolař se po celou dobu usmíval a bylo na něm vidět, jakou má z celého koncertu radost. Jak říkala jedna z divaček – i já jsem se celou dobu usmívala od ucha k uchu – aby taky ne, když nás Ryba pořád nabádá, abychom se veselili, radovali! :-) A důvodů k radosti bylo ten večer opravdu hodně.


A pak přišel vysněný koncert 25. 12. na Petrově. K Besedě brněnské se přidal i Dómský smíšený sbor a Orchestr katedrály Petra a Pavla. Kostel byl zaplněný doslova do posledního místa a vhod přišla i místa na stání. Z řady diváků jsem cítila, že je tento koncert pro ně už takovou tradicí, na kterou se těší. Byl to obrovský zážitek!

Sólisté zpívali z kazatelny přímo nad námi soprány a byly to nádherné výkony. Místo plánovaného Petra Levíčka vystoupil Jakub Tuček a po původní nejistotě to zvládl dobře. Jan Šťáva je značka kvality a zazpívat si s ním opravdu stojí za to! :-) Hřměl nad námi svým mohutným hlasem a opět si získal nadšení diváků. Lucii Karafiátovou jsem moc ráda znovu slyšela a doufám, že si to zase brzy zopakuju. Markéta Böhmová mě moc potěšila nádhernými výškami a výbornou výslovností.

Dirigent Petr Kolař se opět mohl jen usmívat. Komunikoval s námi nejen jako dirigent, ale i jako člověk – úsměvem, slovy, gesty, moc se mi líbil jeho „dialog“ s basistou nabádajícím „bratry“, aby zahráli na své nástroje, kdy „ukazoval“, že už jsou všichni připraveni, stačí jen říct. :-) Jako už tradičně po Rybovce následovalo několik známých koled se závěrečnou Narodil se Kristus Pán. Obrovský aplaus vestoje mě skutečně dojal a měla jsem nesmírnou radost, že jsem mohla být součástí tak krásné hudby. Příjemným zakončením večera pro mě pak bylo i osobní poděkování a popřání krásných Vánoc od Petra Kolaře každému z účinkujících. Takhle se má dělat hudba – s radostí, s nadšením a v přátelství!

Pokud jste ještě na tomto koncertě nebyli, neváhejte a běžte se na něj příští rok podívat. Po všem tom vánočním shonu a zmatku na vás čeká obrovská pohoda a nádherná hudba.

Přeji vám všem krásné Vánoce, hodně zdraví a splněných přání a snů!

Žádné komentáře: