sobota 26. července 2014

Znojemské žáby

O letních prázdninách se koná celá řada hudebních festivalů a člověk neví, kam se vydat dřív. Na jeden se však obzvlášť ráda vracím - do Znojma. Pokaždé na něm cítím, že je dělaný opravdu s nadšením, sami tvůrci se na něj těší a vybírají ty nejlepší hudební i gastronomické lahůdky, aby si to mohli všichni náležitě vychutnat a užít. Pro mě je to také téměř dvacetidenní dilema, kdy lituju toho, že nebydlím ve Znojmě. :-)


Jako každý rok, i letos byla na programu barokní opera. Tři týdny probíhala intenzivní příprava, z níž vzešel další hudební skvost, který kdy tento festival nabídl. Tentokrát jsme navštívili antický močál s extra ošklivou nymfou Platée. Už jsem četla o různých milenkách Dia (Jova), ale tahle mi nějak unikla. 

Smíchejte dohromady Mozartova Almavivu, Giovanniho, Vévodu z Rigoletta a všechny svůdníky, co znáte, a vyjde vám božský Zeus (Juppiter), jehož harém by mu mohl kdekdo závidět. V antice bylo totiž zvykem, že kdykoli si Řekové podmanili nějaký národ, nebo s ním začali obchodovat či uzavřeli spojenectví, hned vzali jeho nejvyšší bohyni a provdali ji za Dia. Nakonec z toho vzešlo přes 300 žen všech možných národností a božský šéf to doplnil ještě o celou sbírku milenek. Římané se s tím nijak nepárali a převzali Dia se vším všudy. A kde se zrodil Juppiter, tam se objevila i božská šéfová Juno (řecká Héra). Mít takového manžela musí dát pěkně zabrat a je jasné, že si to nechtěla nechat líbit. Trucovala, pronásledovala jeho milenky, trestala je nebo proměňovala do různých podob.

Rameauova opera začíná ve chvíli, kdy už toho má Juno zase jednou plné zuby a Juppiter už neví, jak ji uklidnit. Spolu s Merkurem vymyslí lest, kdy bude předstírat, že se zamiloval do nejošklivější nymfy Platée a nabídne jí sňatek. Přesně podle plánu je při svatbě přistihne Juno a začne hrozně žárlit. Když však uvidí ošklivou Platée, pochopí, že to byl jen vtip, a s Jovem se usmíří.

Paní režisérka Constance Larrieu dokázala velmi jednoduchou formou perfektně propojit božský Olymp s pozemským močálem. Spolu s choreografkou Ladislavou Košíkovou vytvořily povedenou podívanou, která byla svěží, humorná a nenašli byste hluché místo. Nezapomenu na skluzavku, po níž sestupovala božstva z posvátné hory, na zelený bazének plný vody (do něhož v závěru nymfa opravdu skočila), skládací židličky "na břehu" a hlavně žabí balet. Práci paní Košíkové už poznám téměř na první pohled a pokaždé se s ní ráda znovu setkávám.

V hlavní roli nymfy Platée se představil Jean-Francois Lombard a právem sklidil velký ohlas. Přiznávám se, že od 2. dějství jsem zapomněla na to, že Platée hraje muž, a vžila jsem se do toho, že je to opravdu "ošklivá ženská". Obléknout pěvce do sytě zelených dámských plavek, na oči mu nasadit sluneční brýle a do vlasů leknín opravdu nemělo chybu. I na dálku jste si užívali jeho mimiku, "žabí chůzi" a úplně ženské svůdné pohyby. Jeho hlas se moc příjemně poslouchal a jsem moc ráda, že jsem ho mohla vidět.

Další Francouz v opeře byl Romain Champion, představitel Thespida v Prologu (tvůrce komedie) a posla bohů Merkura ve zbylých částech opery. Vedle krásného zpěvu nám předvedl i složité taneční kreace a hned v první části až hrůzu nahánějícího opilého Thespida na stole, při čemž jsem jen čekala, kdy spadne dolů. Merkur byl v antice pěkné kvítko a pořád vymýšlel nějaké lumpárny. V Champonionově provedení rozhodně neztratil nic ze své hravosti!

V roli Jova vystoupil Roman Janál a ani tentokrát nezklamal. Barokní opera mu opravdu sedí a je na něm vidět, jak ho to baví. Mě osobně by nikdo nedostal do víru ohňostroje a on roli hromovládce zvládl výborně.

Krásný hlas zazněl i z úst Cithérona - Jiřího Miroslava Procházky, krále lidí. Musí to dát hodně zabrat zpívat a ještě prchat před Platée. :-)

Věřím, že mi dá většina diváků za pravdu, že vrcholem večera byl výstup Šílenosti - La Folie v provedení Lenky Cafourkové Ďuricové, když vyprávěla příběh o Apollónovi a Dafné. To nešlo jinak, než sedět pomalu s otevřenou pusou a jen a jen žasnout, co všechno se dá s hlasem udělat. Opravdu šílený part plný skoků, běhů, koloratur, dokonalého hereckého ztvárnění a dojmu, že ta pěvkyně se za celou dobu snad ani nestihla nadechnout. Když dozpívala, myslela jsem si, že tu kláštěrní jízdárnu zboříme. :-) Obrovský nekonečný aplaus a stejné ocenění i při závěrečném potlesku. Moc děkuji i za velmi příjemné setkání po představení. Těším se na další!

Markéta Cukrová byla opravdu hodně rozčílená Juno. Ani si neumím představit, jak dlouho ty rozcuchané vlasy rozčesávala. Přinesla do opery velmi silný a jistý hlas, který byla radost poslouchat.

Vždycky mám velkou radost, když si mohu poslechnout Michaelu Šrůmovou. Tentokrát propůjčila svůj hlas Thalii a Clarině. Komické role jsou pro ni jako stvořené a, i kdyby měla stát na jevišti jen pár minut, rozhodně si budete její výkon pamatovat!

Celou sestavu dobře doplnil i Martin Vacula v roli Momuse a Amora. Nevelké role, přesto korunované opravdu komickým ztvárněním bůžka lásky.

Velký obdiv a poděkování patří samozřejmě také orchestru a sboru Czech Ensemble Baroque Orchestra & Choir pod vedením Romana Válka a sbormistryně Terezy Válkové. Jak někde vidíte tato dvě jména, můžete si být na 100 % jistí, že pro vás připravili vynikající představení s vysokou úrovní!

Moc všem děkuji za skvělý zážitek a velmi příjemná setkání. Budu se na vás opět těšit někdy příště!

Derniéra opery se koná v neděli 27. července opět v jízdárně louckého kláštera ve 20:30. Zároveň bude v přímém přenosu vysílána na programu ČT Art. Velmi doporučuji!

Žádné komentáře: