sobota 11. ledna 2014

Eva Kolářová zve do divadla: KÁŤA KABANOVÁ V BERLÍNĚ


25. ledna 2014 uvede Berlínská státní opera premiéru opery Leoše Janáčka Káťa Kabanová. Tuto inscenaci, která již slavila úspěch v Bruselu, sem nyní přináší režisérka Andrea Breth. Hudebního nastudování se ujal Simon Rattle.

Leoš Janáček: Káťa Kabanová
Hudební nastudování: Simon Rattle
Režie:             Andrea Breth
Scéna:             Annette Murschetz
Kostýmy:         Silke Willrett, Marc Weeger
Světla:         Alexander Koppelmann
Sbormistr:         Frank Flade

Obsazení:
Dikoj:            Pavlo Hunka
Boris:             Pavel Černoch
Kabanicha (Marfa):     Deborah Polaski
Tichon:         Stephan Rügamer
Káťa:             Eva-Maria Westbroek
Kudrjáš:         Florian Hoffmann
Varvara:         Anna Lapkovskaja
Kuligin:         Roman Trekel
Glaša:             Emma Sarkisyan
Fekluša:         Adriane Queiroz
Žena:             Blanka Modrá

Sbor Státní opery
Staatskapelle Berlin

Premiéra: 25. leden 2014 v 19:30 hodin
Státní opera Berlín v Schillerově divadle
Další termíny představení:
29. leden 2014 v 19:30 hodin
1. únor 2014 v 19:30 hodin
6. únor 2014 v 19:30 hodin
9. únor 2014 v 15:00 hodin
16. únor 2014 v 18:00 hodin
Představení je nastudováno v češtině s německými titulky.
Délka představení: ca. 1 hodina 30 minut bez přestávky
Produkce Théâtre de la Monnaie / Koninklijke Muntschouwburg, Brusel


Opera Leoše Janáčka „Káťa Kabanová“ je nejbližší premiérou ve Státní opeře Berlín, která ji uvede na scéně Schillerova divadla. V titulní roli tohoto dramatického díla vystoupí nizozemská sopranistka Eva-Maria Westbroek. V rozhovoru s Uwe Friedrichem mluví o Janáčkově hudbě a o tom, proč v operách hrdinky vždy trpí nebo dokonce umírají ...


V některých operách Leoše Janáčka hrdinky neumírají. Káťa Kabanová však nevidí jiné východisko než dobrovolnou smrt ve Volze poté, co prožila krátkou aféru s mladým mužem. Co nám může osud ruské ženy po více než sto letech ještě říci?     

Eva-Maria Westbroek: Káťa Kabanová je velmi citlivá žena s velkou touhou po svobodě. Hledá své osobní štěstí, které však v manželství s alkoholikem Tichonem a především s jeho tyranskou matkou žijící v témže domě nemůže najít. Příběh se odehrává ve velmi represivní společnosti, ve které je manželství nezrušitelné, i když by bylo strašné pro oba. To se děje v některých oblastech světa ještě dnes, nijak daleko od nás. Ale ani u nás tyto časy ještě neskončily. Káťa Kabanová však chce i navzdory nepříznivým okolnostem vést jiný, šťastnější život, a také toho alespoň na několik dní dosáhne. Žije však potom s pocitem viny, protože má osvojené moralizující zákony a tlak nakonec již dál nevydrží.

Již v prvních tónech opery zaznívá nesmírně velká, za příznivějších podmínek možná i neukojitelná touha. 

Eva-Maria Westbroek: To se Leoši Janáčkovi podařilo geniálně. Vůbec nevím, zda se v naší liberální společnosti ještě dokážeme vcítit do toho, jak strašné musí být octnout se v tak bezvýchodné situaci. Když člověk nemá vůbec žádnou svobodu a přesto musí žít dál.

Příběh opery ovládá Kátina tyranská tchyně Marfa, o které později vyjde najevo, že je velmi bigotní, samá má poměr a své  rigidní morální představy uplatňuje hlavně na bezbranné Kátě. Všichni těmito poměry trpí, možná i Marfa sama. I Tichon je příliš slabý, aby se vzepřel své matce. Obětmi jsou všichni, ale dokonce i k viníkům může divák cítit jistý nádech sympatie.

Eva-Maria Westbroek: Obětmi jsou všichni, ale pro sebe si nacházejí cestu, aby se s danými okolnostmi vyrovnali. Především Marfa nalézá možnosti, jak obejít své vlastní zákony. Tichon řeší situaci alkoholem, i Varvara si vybojovala své volné pole. To ale Káťa neumí. Je příliš citlivá a upřímná, než aby mohla spoluhrát  tuto lživou hru. Je opravdu důvěřivá a ve svém svědomí již tuto rozpolcenost nemůže vydržet. Proto přiznává svůj mimomanželský poměr během bouře v kostele a teprve tím se aféra dostává na veřejnost. Bouře je jako skutečný přírodní jev naprosto nedůležitá, odráží její vnitřní boje. Přiznala by se k nevěře i bez bouře, protože by po zbytek svého života nebyla schopna lhát.

Operní hrdinky velmi často umírají, zešílí, jsou zavražděny nebo zemřou na strašlivou nemoc. Káťa Kabanová tuto práci mužům převezme a volí dobrovolnou smrt, na kterou ji autor a skladatel pošlou.  Je opera jako žánr k ženám nepřátelská?

Eva-Maria Westbroek: Jde vždy o lidi, kteří neumí zapadnout do společnosti. Dnes bychom prostě řekli: „Odstěhuj se do nejbližšího velkého města, hledej své štěstí v Londýně či Berlíně, pak nebudeš mít s represivní společností problémy.“ Ale přesně to opery vyprávějí: Takový člověk musí pryč ze svého prostředí, kde nemůže být šťastný. A divadelním prostředkem pro takový příběh byla po staletí smrt operní hrdinky. Pokud se dnes nepřizpůsobivý člověk odstěhuje z vesnice do města, protože chce utéci z prostředí, které ho svírá, tak pro své původní prostředí často v přeneseném slova smyslu vlastně také „zemřel“. Za takových podmínek trpí právě ženy častěji než muži, ale vzpomeňme například na Tannhäusera, ten není šťastný ani na Venušině hoře, ani na Wartburgu, a nakonec umírá.

Kromě Káti Kabanové jste zpívala i další postavy z Janáčkových děl – Jenůfu a Emilii Marty z opery „Věc Makropulos“.  Janáček píše hudbu mimořádně bohatou na detaily. Je těžké se to naučit?

Eva-Maria Westbroek: Skutečně není snadné si tyto role zapamatovat. Ale nesmírně mě baví se je učit, vložená námaha se vyplácí. Vždy nastává velké finále. Po dlouhém večeru se do toho člověk musí ještě jednou pořádně opřít. Leoš Janáček však psal krásné party, vždy se na představení těším. Jsou tu nádherné lyrické pasáže, které zpívám velmi ráda. Zpívala jsem právě svoji první Isoldu – Káťa Kabanová není sice procházkou růžovým sadem, ale ve srovnání s Isoldou je to přeci jen trochu oddech.

Tristana k Vaší první Isoldě zpíval Váš manžel Frank van Aken. Jaké to je, být provdána za zpěváka? Bavíte se i při snídani a před spaním ještě o zpěvu, nebo je někdy s pracovními záležitostmi konec?

Eva-Maria Westbroek: Bohužel mluvíme o zpěvu stále hodně. Bylo moc hezké, že jsem v „Tristanovi a Isoldě“ mohla stát na jevišti společně se svým mužem. Konečně jsme mohli spolu opět trávit spoustu času. Život zpěváka je velmi náročný a extrémní, oba hodně cestujeme, a pokud jsem doma, je manžel někde jinde a naopak.  Pokud oba současně nemáme představení, vznikne hned další problém: Co uděláme s volným časem? Budeme prostě odpočívat? Nebo se udržovat v činnosti tím, že toho hodně podnikneme a vydáme se například na dlouhý výlet na kolech? Zkusili jsme toho už hodně.

Rozhovor pro  WWW.CLASSICCARD.DE  pořídil Uwe Friedrich.
www.staatsoper-berlin.de

Žádné komentáře: