pondělí 19. srpna 2013

Divadlo na Šiklově mlýně



Asi se budete divit, co dělá činohra na stránkách o opeře, a já vám to nebudu mít za zlé. Nejsem moc velkým příznivcem letních operních festivalů a představení, kde se zpívá na mikrofon, a tak mám "operní prázdniny". Ale na divadlo jsem nezapomněla. Setkala jsem se s činoherními představeními, která považuji za velmi zdařilá, a s radostí vás na ně zvu! Jeďte se na ně podívat do Šiklova mlýna.

Nenajdete tam profesionální herce, ani hry hodné Shakespeara, ale zdařilou práci herců ochotníků, kteří si vše sami vytvářejí - od příběhů a režie přes kostýmy, kulisy, líčení a pyrotechniku. Získají vás svým nadšením a uměním improvizace. Najdete mezi nimi profesionály z oboru pyrotechniky, lasování, sedláře, kulisáře, kostyméry... Je třeba také zmínit, že za jeden den (6 dní v týdnu) zahrají 2-3 představení a k tomu westernovou show - zhruba 120 představení během letních prázdnin. A že není repríza jedna jako druhá, vám mohu potvrdit, protože jsem některá z nich shlédla 4x.


 
Uprchlíci


Každý den v 11 hodin se v největším přírodním amfiteátru u nás odehrává komický příběh Uprchlíci. Dostáváte se do městečka, kde country bál se koná jednou za 5 týdnů, kam už i dostavníky odmítají dojíždět, protože "kdo by do takové díry jezdil", kde je konečná stanice vlaku, šerif holdující alkoholu a kde se zabydlel čínský obchodník pan "Simson" držící se teorie "levně koupil, draze prodal".


Sem přicházejí uprchlí vězni - mazaný Jack a koktající Pinďa. Využívají situace, kdy v městečku očekávají příjezd pana Smitse, který tu kdysi bydlel, ale nikdo si ho už nepamatuje, a který si tu má vyzvednout v bance peníze a zlato. Jack se automaticky vydává za tohoto muže a loupež by se mu povedla, pokud by jej ovšem včas neodhalila a nezatkla bývalá šerifka Bibi Navarová.


V tomto představení vás čeká první série výbuchů (vrata stodoly a studna) v jednom dni, které vytvořil profesionální pyrotechnik Jiří Frimel. S jeho prací se můžete setkat nejen v České republice, ale i v zahraničí. Před nedávnem pracoval i na projektu v Dubaji. Je také autorem a režisérem všech představení, která se každý rok hrají na Šiklově mlýně.


V Uprchlících, stejně jako v dalších představeních, se setkáváte s dokonale vyhraněnými postavami. Zloději Jack a Pinďa jsou povedená dvojice "šikovného" s "nešikou". Jsou jako ušití na míru hercům Marianu Furdekovi (Jack) a Marku Balážovi (Pinďa). Vedle všech komických situací, které v představení předvedou, je výborná ta, kdy Jack vjíždí do města na svém (neodmyslitelném) běloušovi a za ním běží Pinďa jen s ohlávkou v ruce, protože mu utekl osel. A proč neochutnat dynamit, když vypadá jako (pěkně prošlá) hořická trubička? Svými gesty, prací s hlasem a nadšením, které z nich vyzařuje, si získávají diváky už od svého prvního příchodu. Takovým padouchům se prostě musí fandit, ať chcete nebo ne. Jen čekám, kdy Jack konečně hodí do publika ten zapálený dynamit. :-)


Bibi Navarová (Ivana Frimelová), která v městečku uvízla kvůli nejezdícím dostavníkům, hledá rozptýlení na každém kroku a jako typická ženská je pěkně upovídaná. Svou "pravou tvář", tedy bývalou šerifku, šikovně tají až do konce představení. Za povšimnutí stojí i její horlivé "pletení" na balkóně nad Saloonem a předstírání, že bouchačku drží poprvé v ruce! :-)


Přehlédnout se nedá ani šerif (Jan Valnoha), který nikam nespěchá a na všechno má čas. VŽDYŤ SE TU NIC NEDĚJE a dostavníky už taky nepřijedou... Proč si nezajít na skleničku s osamělou Bibi? Má přece svého vynikajícího zástupce Billa, na kterého je spolehnutí! Užijte si v jeho případě výborné grimasy, přesvědčivou opilost a hlavně nakažlivý smích ve chvíli, kdy odhalí totožnost lupičů.


Jan Čmuda vytvořil senzační postavu Billa, šerifova zástupce, který se dočasně ujímá funkce bankéře. Jestli sám šerif nikam nespěchá, on si dává načas ještě víc. Buď není k nalezení, nebo není k udržení. Nezapomenu na jeho počítání peněz, kdy se mu u 3 424 dolarovek rozsype pokladna a může počítat znova. Tuhle postavu mám vyloženě ráda.


Celou tuto skupinu doplňují vtipné vedlejší postavy - hostinská (Bára Sekničková), která při vychvalování ubytování v saloonu popisuje přepych zmíněním se o "přenosném sociálním zařízení" (nočníku), nenošení kufrů (kdo se s nimi má tahat?) a studené koupeli (tady se vám s vodou nikdo ohřívat nebude); čínský obchodník (José Markuš) se snaží své zboží nabídnout při každé příležitosti. Za celé představení však prodělá celých 10 dolarů. Při přestřelce statečně vytahuje svůj samurajský meč a snaží se tak zabránit zlodějům v útěku. José si s postavou perfektně pohrál. Přímo se vyžívá v mluvení, hraje si s publikem a na všechno má řešení. A mimochodem, ať máme trochu hudby, každý pátek večer pořádá malý koncert country písniček, ale dostanete z něj téměř cokoli si vzpomenete od Dallasu až po Esmeraldu a Harryho Pottera. :-) Nezapomněl i na kousek Čajkovského. Poslední neodmyslitelnou postavou je mladý student Jim (Libor Pokorný), který se právě vrátil ze studií na Harvardu. Vedle nevzdělaných obyvatel městečka vypadá se svými znalostmi geologie a geografie jako pěst na oko a komické situace vzniklé z nepochopení jeho slov na sebe nenechají dlouho čekat. Role nezkušeného mladíka, který se dosud snad jen válel v knihách, sedí Liborovi na míru. Ono bavit se s prostitutkou o pohybech dvou pánví (že jsou tektonické, už je nedůležitý detail), jistě skončí jinak, než by vědec čekal.



 Amy Thompsonová


Kdo si ve všední den počká na 16:45 hodin (v sobotu dle rozpisu programu), shlédne podle mého soudu nejlepší představení v sezóně - smutný příběh Amy Thompsonová. Za bankéřem, který už ve městě žije mnoho let, přijde neznámé děvče a přinese mu dopis od své matky. Ani jeden netuší, že děvče je bankéřova dcera. V dopise se píše, že se má o děvče postarat. To se však nelíbí jeho synovci, který by mohl přijít o majetek, na který si dělá zálusk, a tak se bude chtít dívky zbavit... Příběh natolik zaujal spisovatelku Isabellu Darmotovou, která v té době v městečku pobývala, aby napsala jeden z nejúspěšnějších románů té doby.


Zde se naplno projevuje skvělý herecký um všech protagonistů a představení se setkává s velkým ohlasem u diváků (jednou vedle mě seděly nadšené malé děti, které už ho viděly 5x - mám co dohánět - a odříkávaly doslova celý text a zkušeně hodnotily výkony herců, samozřejmě pochvalně). Nemohou chybět ani koně, obrovské výbuchy a pořádná přestřelka na závěr. Tvůrci si dali tak záležet, že nejednoho z nás diváků přesvědčili o tom, že skutečně existuje román Amy Thompsonová a Isabella Darmotová je skutečná spisovatelka. A není tomu tak!


Pokud mám vybrat jednu postavu, díky které se k tomuto představení stále vracím (i na videu na YouTube), je to bankéř Swan Eaton (Jan Valnoha). Diváci spolu s ním doslova prožívají vzpomínky na dávnou ztracenou lásku Claris Thompsonovou, jsou dojatí při zjištění, že byla vážně nemocná a zemřela, pláčou radostí, když najde dceru (dokonce to často odmění i potleskem!), a trpí ve chvíli, kdy mu umírá v náručí (diváci hodně dlouho čekají se závěrečným aplausem). Jestli tento člověk není herec, tak už nikdo. On to nehraje, on to doslova prožívá. Nejednou si utírá skutečné slzy, v hlase se projevují všechny emoce - dojetí, radost, hněv, zoufalství..., neuvidíte ho dvakrát zahrát stejně tuto postavu. Je vidět, že na ní stále pracuje a přivádí ji k dokonalosti. Neuměla bych si představit v této roli nikoho jiného. A že to je šikovný člověk, se můžete přesvědčit i v jeho obchůdku na náměstí, kde prodává kožené výrobky, a během westernové show, kde ukazuje trikové lasování (jak to dělá, to FAKT nechápu) a chytá do lasa krávy a telata (pardon, chytá děti).


Půvabnou Amy Thompsonovou ztvárňuje Michaela Frimelová. Měla jsem možnost vidět v této roli alternaci a, věřte mi, není nad Michaelu. Představuje nevinnou skromnou dívku, která prožila smutnou ztrátu maminky a celý život hledá svého otce. Nač by skrývala obrovskou radost ze setkání s ním? Hned si nachází přátele i mezi dalšími obyvateli městečka a ti pak se zděšením sledují její smrt. Rozhodně Michaele přeji hodně chuti do hraní a další role, kde by se mohla zdokonalovat!


Důležitou postavou v příběhu je i sympatická spisovatelka Isabella Darmotová (Ivana Frimelová), která hledá námět pro svůj román. Je to slušná dáma, která je ochotná každému pomoci. Moc pěkně si s ní paní Frimelová pohrála! Rozhodně musím ocenit i kostýmy a kulisy, které jsou jejím dílem.


Patrik Marka Baláže je mladík, který propadl pokeru a prohrál spoustu peněz. Situace na něj začíná tlačit, aby se dopustil zločinu - buď zabití vlastního strýce bankéře Swana, nebo vyloupení banky, aby získal obnos zpět. Rozhodně ho obdivuji za jeho kaskadérské kousky! Když nám pyrotechnik popisoval, že už byl letos 3x u kadeřníka, protože se zdržel při skoku ze studny před výbuchem, nebylo nám do smíchu.


Marián Furdek měl tu smůlu, že se narodil s obličejem a hlasem typickým pro padouchy. Ani tady nestojí na straně zákona a je ochotný udělat cokoli od krádeže po vraždu. Jeho postava Roye je nejzápornější v celém příběhu a ztvárnil ji skutečně dokonale. To jeho kulka zasáhne v závěru Amy do srdce.


Jan Čmuda je hostinský Mike, jak má být. Příjemný na své hosty, sledující veškeré dění v městečku a pohotový každému pomoci a chránit ho.

 
Šerif Jim (Libor Pokorný) je naprostým protikladem svého kolegy v Uprchlících. Zde má všechno pod kontrolou a neváhá zasáhnout v případě ohrožení obyvatel. Bára Sekničková si tu zahrála drsnou pistolnici O´Neillovou, která nepřipustí žádný kompromis. Moc dobře vládnutá role!


Malou roli si připsal i sám autor Jiří Frimel v postavě pistolníka Jacka, který provází O´Neillovou. Rozhodně má můj obdiv za skvěle vymyšlený příběh, režii a za postavy přesně sedící na herce!




 
Návrat Morgany


Že umí herci zahrát kladné i záporné postavy, o tom se můžete přesvědčit během jednoho dne každý čtvrtek a sobotu. V Návratu Morgany, představení, které je na provedení nejnáročnější a jistě velmi drahé, si vychutnáte ohňovou show, ohňostroj, jezdecké umění, krásné dívky a pohádkový příběh, jak má být.

Mocná čarodějnice Morgana znovu povstala, aby rozsévala po světě zlo. Jen velmi mocný bojovník ji může porazit. A samozřejmě, když už je to pohádka, bojovník se zcela určitě objeví a zahubí ji se vší parádou bez jediného škrábnutí!

Do záporné role Morgany se tentokrát převtělila Ivana Frimelová a zahrála ji výborně. Má takový ten správný "ukřičený hluboký hlas", který se na drsnou ženskou bez špetky slitovaný perfektně hodí. Pěkně si s ním pohrála.

Marián Furdek konečně dostal příležitost zachránit svět a zahrát pravého hrdinu Eldara bez jediného šrámu po souboji a ohořelých vlasů po projetí ohněm na koni. Nikoho lepšího pro tuto postavu vybrat nemohli. Ukázal díky ní své šermířské umění a práci s koněm. Kdo z nás by měl odvahu projet na hřbetu hřebce hořící hranici a to nejednou? Rozhodně mu za to patří obdiv!

Starce Lothara si zahrál nepoznatelný Jan Valnoha. Ten prostě záporáky hrát nemůže. :-) Tak výborně napodobil hlas starého muže, že bych bez rozpoznání pohledem nikdy neřekla, že je to on. Moc pěkně a přesvědčivě zahrané.

Obrovský obdiv patří děvčatům hrajícím Morganinu družinu. Na tribuně jsme seděli zabalení v dekách a i tak jsme drkotali zuby a ony hrály téměř polonahé. Ba co víc, hrály si s ohněm, jako by to dělaly denně, a nejednou už jsem se lekla, že se musely popálit.

V menších rolích se neméně výborně představili i Libor Pokorný jako vesničan, který si umí zachovat chladnou hlavu a dívat se na vše realisticky, Ondřej Šikl v roli bojovníka Sameona, který rovněž projíždí na koni skrz hořící hranici, a Michaela Frimelová v roli Eldarovy milé Leny, kterou Morgana unese a zapojí do své družiny.

Hluboko až k zemi se však skláním přes prací pyrotechnika Jiřího Frimela. S velkým zájmem jsem sledovala jeho práci při přípravách před představením. Ukázal se také jako výborný uvaděč, kdy diváky seznámil s jednotlivými prvky efektů, které uvidíme - světelnými, dýmovými (pokud jsem to nepředimenzoval, něco uvidíte, pokud ano, 20 vteřin neuvidíte vůbec nic) a zvukovými (nezapomenu na účinnou ochranu před hlukem podle jeho návodu. Klidně to zkuste také. :-D Zvedněte obě ruce, zvedněte ukazováčky, skloňte je o 90° a zmáčkněte si jimi ušní lalůčky). Jen nevím, nevím, kolik diváků stihlo během představení včas tuto ochranu použít. :-) Rozhodně nemohu zapomenout na výborné osvětlení, které dodávalo příběhu děsivý ráz.

Poslední velká poklona za všechna představení rozhodně patří za výběr hudby a celkové nazvučení. To nebyl hluk, při kterém vám praskají ušní bubínky, jak mám mnohdy zkušenost s divadlem na mikrofony, hudba vhodně dokresluje příběh, ale nepřehlušuje dialogy.

Pokud byste chtěli tato představení vidět, na Šiklově mlýně je každý den kromě pondělí hrají až do 1. 9. Nenechte si ani ujít westernovou show ve 14 hodin a vtipné indiánské představení Tři kráky v 15:45.

Rozhodně všem hercům a tvůrcům představení děkuji za úžasné výkony a nezapomenutelné zážitky. Určitě se na vás příští rok přijedu opět podívat!

Žádné komentáře: