pátek 28. prosince 2012

Jaroslav Sovinský: Hector Berlioz: TRÓJANÉ - základní vstupní informace před přenosem z MET


V sobotu 5. ledna 2013 se sedmým přímým přenosem v rámci probíhající sezóny přímých přenosů z newyorské Metropolitní opery dostaneme opět k hudebnímu odkazu francouzského hudebního skladatele Hectora Berlioze (1803 – 1869); připomeňme, že v rámci přenosů z MET jsme již v listopadu 2008 mohli shlédnout jeho dramatickou legendu pro orchestr, sólisty a sbor (provedenou scénicky) „Faustovo prokletí“ (La damnation de Faust). V nadcházejícím přenosu přenosu půjde o velkou operu (grand opéra) v pěti dějstvích „Trójané“ (Les Troyens), zkomponovanou v letech 1856-1858, která patří k nejmohutnějším skladatelovým dílům. Patří „k nejvýznamnějším francouzským operám 19. století. Po formální stránce jsou Trójané číslovou operou s mnoha sborovými a baletními scénami.“ Viz Trojan J., Dějiny opery, Paseka, Praha, 2001, str. 126. Libreto opery bylo vytvořeno samotným skladatelem (v roce 1856), podle eposu „Aeneis“ proslulého římského básníka Publia Vergilia Mara (70 př. Kr. – 19 př. Kr.). Aeneis (Aeneida) byla posledním Vergiliovým dílem, napsána byla v l. 30/29 - 19 př. Kr.; líčí osudy hrdiny Aenea, velitele Dardanů, kteří byli spojenci Trójanů; jeho otec byl v příbuzenském poměru k trójskému králi Priamovi. Aeneas prchá po dobytí Tróje Řeky z hořícího města a vydává se na západ hledat nový domov; po řadě příhod, které se udály za jeho cesty Středomořím, včetně pobytu v Kartágu, kde se setkává s královnou Dido, najde nový domov v dnešní Itálii. Podle římských legend tam jeho vzdálení potomci, Romulus a Remus, založí Řím.    

Za života Hectora Berlioze byla premiérována jen druhá část jeho díla (3.-5. dějství), a to významně zkrácená, pod názvem „Trójané v Kartágu“ (Les Troyens à Carthage) v pařížském Théâtre Lyrique, dne 4. listopadu 1863. První část díla, která dostala název „Dobytí Tróje“ (La prise de Troie) byla (koncertně) uvedena v pařížském Théâtre du Châtelet dne 7. prosince 1879. Jevištně byla první část (v němčině) provedena až 6. prosince 1890 ve Velkovévodském dvorním divadle v Karlsruhe; o den později zde byla uvedena i druhá část, čímž se dočkala prvního provedení celá opera (uvádí se i data 5. a 6. prosince). V jazyce originálu (tj. ve francouzštině) bylo celé dílo provedeno v r. 1906 v Bruselu. V českých zemích bylo dílo uvedeno poprvé v r. 1940 v Brně (premiéru nastudoval Rafael Kubelík). Připomeňme, že v r. 1957 (pod taktovkou R. Kubelíka) byla opera uvedena v londýnské Královské opeře (Covent Garden), a toto představení bylo označeno za první plné nastudování v jednom večeru, které se přiblížilo původním záměrům skladatele; uvádí se jako nezkrácené původní znění. Berlioz sám připravil celou partituru k publikaci pařížskými nakladateli. V publikované verzi naznačil i řadu možných škrtů, které byly často uplatňovány v následujících nastudováních. V roce 1969 byla publikována kritická edice Trójanů, která obsahovala veškerý kompoziční materiál zanechaný skladatelem. Publikovaná partitura je nyní částí „Nové Berliozovy kompletní edice“ (nakl. Bärenreiter); tato edice se stala hudebním základem pro následující nastudování opery. Viz zde:

Libreto opery viz zde:


- ve francouzštině a španělštině: http://www.operafolio.com/list_of_opera_libretti.asp


Kompletní audiovizuální nahrávku opery (s anglickými titulky) lze shlédnout zde:

Osoby a hlasové obory:
1. část („Dobytí Tróje“ - I. a II. dějství opery):
Aeneas, trójský válečník, syn Venuše a Anchísa (tenor); Kassandra, trójská věštkyně (mezzosoprán, uvádí se i soprán); Priamos, trójský král, Kassandřin otec (bas); Hekabé /Hecuba/, jeho žena a královna trójská (alt, uvádí se i mezzosoprán, dokonce i soprán); Korebus, mladý asijský princ, Kassandřin snoubenec (baryton); Polyxena, Kassandřina sestra (soprán); Ascanius, Aeneův patnáctiletý syn (soprán); Pantheus /Panthus/, trójský kněz a přítel Aeneův (bas, ale uvádí se i tenor); duch Priamova syna a trójského hrdiny Hektóra (bas), Andromaché, vdova po Hektórovi (němá role), Astyanax /či Astynax/, osmiletý syn Andromaché a Hektóra (němá role); Helenus, Priamův syn a trójský kněz (tenor). Sbor: Trójanky, Trójané a Řekové. Odehrává se v Tróji a v jejím okolí v mýtické době (uvádí se i cca 1200 let př. Kr.).

2. část („Trójané v Kartágu“ - III. až V. dějství opery):
Aeneas, trójský válečník, syn Venuše a Anchísa (tenor); Ascanius, Aeneův syn (soprán); Dido, královna Kartága, vdova po Sychaeovi, princi tyrském (soprán či mezzosoprán); Anna, její sestra (alt, uvádí se i kontraalt či mezzosoprán); Narbal, Didonin rádce a ministr (bas); Pantheus /Panthus/, trójský kněz a přítel Aeneův (bas, ale uvádí se i tenor); Iopas, tyrský básník u Didonina dvora (tenor); Hylas, mladý trójský /uvádí se i frigycký/ námořník (tenor, uvádí se i kontraalt); bůh Merkur (mezzosoprán, ale uvádí se i baryton či bas); Priamův duch (bas); Korebův duch (baryton); Kassandřin duch (mezzosoprán); Hektórův duch (bas). Sbor: Kartáginci, Trójané, kněží, venkovský lid, námořníci, najády, fauni a lesní duchové. Odehrává se v Kartágu a v jeho okolí po Trójské válce. 

Mezi dalšími rolemi se v opeře uvádějí: řecký kapitán /II. dějství/ (bas); dva trójští vojáci /V. dějství/ (basy), postava trojského vojáka se uvádí i pro 1. část opery; kněz Plutův (bas). Ve sboru uváděni též Tyřané. Zpracováno podle Regler-Bellinger B., Schenck W., Winking H., Velká encyklopedie Opera, Mladá Fronta, Praha, 1996, str. 39; Eaton Q., Opera, a pictorial guide, Abaris Books, New York, 1980, str. 37-38 přihlédnutím k dalším zdrojům.

Obsah:
podle anglické verze ze stránky:
s přihlédnutím k dalším zdrojům.

1. část („Dobytí Tróje“):

I. dějství:
Po deseti letech obléhání Tróje Řekové odpluli od města, a zanechali na místě obrovského dřevěného koně. Obyvatelé Tróje ho mají za oběť bohyni Pallas Athéně a radují se, že Řekové odtáhli. Jen věštkyně Kassandra, dcera trójského krále Priama, vyjadřuje své obavy, pokud jde  o to, proč vlastně nepřátelé zmizeli. Má vidění, v němž se jí zjevuje duch jejího bratra Hektóra, kráčející po hradbách. Kassandra se marně snaží varovat svého otce i svého snoubence Koreba před hrozící pohromou. Když Korebus svou snoubenku žádá, aby se připojila k oslavám nastavšího míru, Kassandra ho přesvědčuje, aby prchl z města, neboť předvídá, že oba je čeká smrt.  

V doprovodu skupiny Trójanů, kteří vzdávají své díky bohům, přichází velitel trójské armády Aeneas. Panující radost se mění ve smutek, když se zde objevuje vdova po Hektórovi, Andromaché, která přivedla před krále Priama a jeho ženu, královnu Hekabé, svého malého syna Astyanakta, dědice trůnu. Aeneas podává zprávu, o tom, co se právě sběhlo. Kněz Laokoón, který měl podezření, že dřevěný kůň, kterého nechali u města Řekové, je nějaká léčka, hodil na koně kopí a přesvědčoval shromážděný zástup, aby byl kůň spálen. Tu se objevili dva obrovští mořští hadi a zahubili jak Laokoónta, tak jeho dva syny. Aeneas navrhuje, aby byl kůň vtažen do Tróje co dar Athéně. Priamos v tom smyslu vydá příslušný příkaz a Trójané vtahují koně do města. Kassandra si uvědomuje, že to způsobí katastrofu.     

II. dějství:
Aeneas spí ve své komnatě. Tu ho navštíví Hektórův duch, který mu velí, aby prchl z města. Říká mu, že je mu předurčeno založit novou říši, která jednou bude vládnout světu. Když duch zmizí, do komnaty vpadne raněný Aeneův přítel a trójský kněz Pantheus se zprávou, že uvnitř koně se ukrývali řečtí vojáci, kteří jsou nyní pohromou pro město. Aeneas spěchá pryč, aby se chopil řízení obrany.   

V Priamově paláci se modlí Kassandřina sestra Polyxena s dalšími trójskými ženami za to, aby bylo město zbaveno útočníků. Kassandra věští, že Aeneas a někteří z Trójanů uprchnou do Itálie, aby tam založili město – novou Tróju. Kassandřin snoubenec již zahynul a Kassandra se připravuje na svou vlastní smrt. Ptá se žen, zda přijmou osud poražených – násilí a otroctví. Některé z nich se bojí smrti a jsou vyhnány. Ostatní berou do rukou lyry a hlásí se ke své přísaze, že zemřou svobodnými. Když se pak vtrhnou do paláce řečtí vojáci, hledajíce královské poklady, jsou ohromeni, když vidí, že Trójanky páchají hromadnou sebevraždu. Aeneovi a jeho mužům se však podařilo uniknout z Tróje, a to i s jejími poklady.   

2. část („Trójané v Kartágu“):

III. dějství:
V paláci v Kartágu pěje lid chvalozpěv své královně Didoně. Královna svým poddaným připomíná, že v průběhu sedmi let, jež uběhly od té doby, co po vraždě jejího manžela uprchli z rodného Tyru, vybudovali nové kvetoucí království. Didonina sestra Anna své sestře  naznačuje, že Kartágo potřebuje krále, a Didonu, která je vdovou, ujišťuje, že jistě znovu potká lásku. Dvorní básník Iopas oznamuje návštěvníky, kteří zázrakem unikli ztroskotání v nedávné bouři (jde o zbylé příslušníky trójské armády, včetně Aenea). Dido návštěvníky vítá. Hosté žádají o poskytnutí útočiště na několik dní a nabízejí královně královské poklady, které s sebou mají. Když pak přijde zpráva, že numidský vladař Jarbas hodlá zaútočit na Kartágo, neboť Dido odmítla jeho nabídku k sňatku, Aeneas předstoupí, přestaví se královně a nabízí jí svou pomoc v boji. Královna přijímá a Aeneas shromáždí oddíly Kartága a Tróje a vydává se s nimi proti nepříteli. Svého syna Ascania zanechá u Didony. 

IV. dějství:
Uběhlo několik dní. Aeneas se vítězně vrátil do Kartága a s královnou se vydali na lov. V lese, u jím protékající říčky, skotačí najády. Když se zde objeví lovci, najády se skryjí. Nato vypukne bouře. Dido a Aeneas najdou úkryt v jeskyni a poznávají, že mezi nimi klíčí láska. Za bouře se objevují nymfy, satyrové a faunové, dají se do tance a spolu s bouří pak zmizí.   

O několik měsíců později. Nastává večer. U moře, v královských zahradách, se setká Anna s Narbalem, Didoniným rádcem a ministrem. Anna se ho ptá, co mu činí starosti. Vždyť Numiďané byli poraženi! Narbal odpoví, že se znepokojuje tím, že od té doby, co se Dido zamilovala do Aenea, zanedbává své povinnosti. Obává se, že s přijetím trójských cizinců na sebe Kartágo přivolalo vlastní zkázu. A Aeneovi je předurčeno odjet do Itálie: nic dobrého z té lásky nevzejde. Objevuje se Dido s Aeneem spolu se členy dvora, aby zde shlédli pěvecké a taneční vystoupení. Dido prosí Aenea, aby jí podrobněji vyprávěl o posledních dnech Tróje. Aeneas jí vyhoví. Když pak vypráví o Andromaché, vdově po Hektórovi, která se zamilovala do Pyrrha, jednoho z nepřátel, a vzala si ho, Dido cítí, že její životní příběh se v něčem podobá příběhu Andromaché. Když jsou oba o samotě, opět se přihlašují ke své lásce, avšak po chvíli se ve světle měsíce zjevuje bůh Merkur a připomíná Aeneovi jeho předurčení a cíl jeho cesty, Itálii. 

V. dějství:
V noci u přístavu, kde kotví trójské lodě, zpívá mladý námořník Hylas nostalgickou baladu, naplněnou steskem po domově. Poté ho přepadne spánek. Přítomný Pantheus říká dalším Trójanům, že jejich otálení v Kartágu se stává tísnivějším a tísnivějším. Každý den se objevují znamení. Duchové napomínají Trójany, že bohové i Hektór jsou nespokojeni, že zde Trójané stále setrvávají. Objevuje se Aeneas, zmítán vnitřním zápasem mezi láskou k Dido a svou povinností opustit Kartágo. Dojde k přesvědčení, že musí královnu ještě jednou vidět. Když se však zjevují duchové Priama, Hektóra, Koreba a Kassandry a naléhají na něj, že se musí vydat na cestu, Aeneas je tak přinucen zapomenout na Didonu a nařizuje svým mužům, aby roztáhli plachty na lodích, aby bylo možno před východem slunce vyplout. Tu se objeví Dido, zjistí, co se děje a hněvivě odsuzuje Aeneovo počínání. Aeneas přísahá, že ji miluje, ale prohlašuje, že ji musí opustit. Dido ho proklíná a naplněna hněvem běží z přístavu pryč, zatímco zarmoucený Aeneas vstupuje na svou loď.   

Za úsvitu žádá královna ve svém paláci svou sestru, aby se vydala za Aeneem. Didonin hněv již pominul, a královna se chce pokusit přimět Aenea, aby zde zůstal ještě několik dní. Avšak trójské lodi se již vydaly od břehu a míří na širé moře. Dido lituje, že nepředvídala Aeneovu zradu a nenechala spálit jeho loďstvo. Namísto toho však spálí jeho dary a vše, co připomíná jejich lásku! Královna nařizuje navršit rituální hranici. A rozhodnuta ukončit svůj život, se loučí s Kartágem a vším, co jí bylo drahé.       

U moře v královských zahradách plane rituální hranice, již Dido velela navršit. Bylo do ní vrženo vše, co zůstalo po Aeneovi, či ho jen mělo připomínat, včetně svatebního lože. Kněží se modlí za mír v Didonině srdci, zatímco Anna a Narbal proklínají Aeneovu cestu do Itálie. Dido předpovídá, že její osud zůstane nezapomenut: budoucí kartáginský vojevůdce Hannibal se jednou za Didonu pomstí na Itálii. Pak popadne Aeneův meč a vrazí si ho do prsou. Umírajíc se obrací ke zděšenému lidu se slovy, že má vidění, že osud je namířen proti Kartágu: bude zničeno Římem a Řím bude vládnout na věky. Tu se přítomným v dáli zjeví obraz římského Kapitolu. Kartáginci se od něho odvracejí a přísahají, že se zasvětí věčné nenávisti k Aeneovi i jeho potomkům. 

Metropolitní opera New York
5. ledna 2013, HD přenos

LES TROYENS (Trójané)
skladatel: H. Berlioz, libreto: H. Berlioz

Část 1.:  La prise de Troie (Dobytí Tróje):

Cassandra (Kassandra), trójská věštkyně ...............Deborah Voigt
Coroebus (Korebus), mladý asijský princ, Kassandřin snoubenec ................Dwayne Croft
Aeneas, trójský válečník, syn Venuše a Anchísa ..................Bryan Hymel
Ascanius, Aeneův patnáctiletý syn ................Julie Boulianne
Priam (Priamos), trójský král, Kassandřin otec ...................Julien Robbins
Hecuba (Hekabé), Priamova žena a trójská královna  ..................Theodora Hanslowe
Helenus, Priamův syn a trójský kněz .................Eduardo Valdes
Andromache ( Andromaché), vdova po Hektórovi ..............Jacqueline Antaramian
Astyanax, osmiletý syn Andromaché a Hektóra ................Connell C. Rapavy
Panthus (Pantheus), trójský kněz a přítel Aeneův .................Richard Bernstein

duch Hektóra (Priamova syna a trójského hrdiny) ..........David Crawford

Pozn: Mezi rolemi chybí Polyxena, Kassandřina sestra a některé menší role.


Část 2.: Les Troyens à Carthage (Trójané v Kartágu):

Dido, královna Kartága, vdova po Sychaeovi, princi tyrském ....................Susan Graham
Anna, Didonina sestra ....................Karen Cargill
Narbal, Didonin rádce a ministr ..................Kwangchul Youn
Iopas, tyrský básník u Didonina dvora ...................Eric Cutler
Ascanius, Aeneův patnáctiletý syn ................Julie Boulianne
Panthus (Pantheus), trójský kněz a přítel Aeneův .................Richard Bernstein
Aeneas, trójský válečník, syn Venuše a Anchísa..................Bryan Hymel
Mercury (bůh Merkur) .................Kwangchul Youn
Hylas, mladý trójský (frygický) námořník ...................Paul Appleby
trójský voják ..........Paul Corona
trójský voják ..........James Courtney
duch Priamův ...........Julien Robbins
duch Korebův ........Dwayne Croft
duch Kassandřin .......Edyta Kulczak
duch Hektórův ..........David Crawford

Další role (některé patrně němé či taneční):

Laocoön ( Laokoón ), trójský kněz  .................Alex Springer
Royal Hunt Couple (královský pár na lovu).......Julia Burrer, Andrew Robinson
Dido's Court Duet (Didonin dvorní duet).......Christine McMillan, Eric Otto

dirigent...............Fabio Luisi

režie..............Francesca Zambello
scéna............Maria Bj ørnson
kostýmy ........Anita Yavich
světelný design .......James F. Ingalls
choreografie...........Doug Varone
televizní režie.............Barbara Willis Sweete

Žádné komentáře: