úterý 6. listopadu 2012

"Jsem šťastná, že mohu zpívat zde v tomto nádherném divadle." Danielle de Niese


Když jsem v lednu sledovala přímý přenos z Metropolitní opery Kouzelný ostrov, byla jsem ohromená ze skřítka Ariela. Nádherný hlas, senzační herectví a neutuchající nadšení. V duchu jsem si říkala, že ta pěvkyně musí být moc "bezva ženská". Když jsem se dozvěděla, že v listopadu přijede Daniella de Niese, kouzelný skřítek, nemohla jsem se dočkat.

První setkání s Daniellou se mi podařilo na tiskové konferenci 2. 11. v nádherném hotelu Alchymist. Přišla usměvavá půvabná dáma, která netajila své nadšení, že se vrací do Prahy. Program koncertu, který jí připravila agentura Art Invest, sliboval velkou výzvu, na kterou se sama těšila. Zaslechla jsem i názory kritiků, že by takové množství árií vystačilo i na dva koncerty a že je to příliš náročné. Věřím, že by pěvkyně sama řekla, že je to nezvládnutelné a udělala změny. Navíc přesně tento program chce použít i při svých dalších koncertech. Na tiskovce se zmínila, že nastudovává Dvořákovu Rusalku a můžeme v budoucnu očekávat její vystoupení v této roli i v České republice. S nadšením také zavzpomínala na Kouzelný ostrov a prozradila, že árii "Agitata da due venti" od Vivaldiho si sama vybrala pro scénu, kdy Ariel dostává svobodu.


V sobotu večer jsme usedli do nádherného hlediště Národního divadla. Koncert zahájila předehra k Händelově opeře Ottone, re di Germania. Pražská komorní filharmonie se uvedla bravurní čistotou a jen pohled na hráče navozoval příjemnou atmosféru - všichni se usmívali! Vidět dirigovat Leoše Svárovského byl můj dávný sen a nikdy bych nevěřila, že se mi vyplní, když budu sedět v první řadě. Dávno jsem necítila z práce dirigenta s orchestrem takovou jistotu a profesionalitu. V některých z dalších čísel udával téměř vražedné tempo a orchestr vše bez zaváhání zvládal na jedničku. Pro každého skladatele dokázal "vybrat" přesně tu pravou atmosféru, Mozart byl rozverný, Händel čistý, Rossini "rozesmál", Mascagni dojímal...

V nádherné červené róbě za doprovodu bouřlivého potlesku vstoupila na jeviště usmívající se Daniella de Niese, aby zazpívala Let the Bright Seraphim z Händelova Oratoria Samson. Sólo na trubku měl Svatopluk Saal a s Daniellou se perfektně doplňovali. Ona nezapomněla i gesty ztvárnit, jak čeká, až se ozve hlas trubky jako ozvěna, radovala se, když zazněl, užívala si ten zvuk... Už po první árii se z publika ozývalo provolávání "brava". Následující árie Ombra mai fu a Lascia ch'io pianga zazpívala velmi něžně, procítěně, vyhrávala si s každým tónem. Následný bouřlivý potlesk si vyžádal její návrat na jeviště.


Následovala orchestrální část - předehra k Mozartově oratoriu La Betulia liberata, která nás přenesla do dalšího období, jehož role má Danielle v repertoáru. Árii Quel nocchier che in gran procella z toho oratoria, kterou zpívá odvážná Judita odhodlaná zachránit město Betulii před vpádem Babylóňanů, podala s obrovským odhodláním a odvahou. Jako bych ji viděla v brnění se štítem a mečem v ruce, jak brání hradby. :-)

A hned poté jsme se ocitli v opeře Cosi fan tutte, kde nám jako hravá Despina vysvětlila, že my děvčata přece dávnou víme, jak pobláznit mužské. Koketovala s dirigentem i s diváky v hledišti. Bavila se, užívala si to!

Orchestr pak s předehrou z Figarovy svatby ještě víc posilnil výbornou náladu. Byl to Mozart přesně, jak má být. Dokonalý bez jediného zaváhání, hravý a "chytlavý". Schválně, kdo z vás si s nimi potichu nebroukal? :-) Zamilovaná Zuzanka se rozplývala v toužebném očekávání při árii "Giunse Alfin il Momento. Al Desio Di chi T´adora".Závěr první část koncertu patřil motetu Alleluja z Exsultate Jubilate. S chutí bych si poslechla celou skladbu v jejím podání. Obecenstvo nešetřilo na potlesku, bylo jasné, že pěvkyně si ho zcela získala a o přestávce jste mohli na chodbách divadla slyšet jen pochvalná slova a nadšení!


Po přestávce, oproti původnímu plánu, přišla na jeviště s dirigentem i Danielle, aby nám (s omluvou, že nemluví česky a bude potřebovat překlad) vysvětlila (i rukama), že z důvodu náročnosti programu se rozhodla zcela obrátit pořadí árií v druhé polovině koncertu. Když jsem dle jejího návodu obrátila program vzhůru nohama, hlasitě se rozesmála. :-) Následoval "doslovný překlad", kterého se ujal Leoš Svárovský. Už po první větě: "Jsem velice potěšena, že dnes mohu zpívat v tomto nádherném divadle" obecenstvo propuklo v bouřlivý smích, protože překládal a mluvil tak přesvědčivě, jako by měl začít zpívat on sám. Když překvapené Danielle vysvětlil, co nás tak rozveselilo, přidala se hned k nám.

Přenesli jsme se s Delibésovou árií Les filles di Cadix do Španělska a Danielle v sobě probudila svůj úžasný temperament a jako by tančila (to by byla bývala Carmen!!!). Po této árii, která vyvolala obrovské ovace a provolávání brava následovala moderní árie, v České republice dosud koncertně neprovedená, Bachianas Brasilieras od Heitora Villa-Lobose. Jen za doprovodu hráčů na cella nám přinesla obrovské překvapení večera. Ta skladba byla úžasná!!!

Jen pro zajímavost si ji můžete poslechnout zde v podání Eliny Garanči: 



A pak jsme šli dále do minulosti. Známá předehra z Rossiniho Italky z Alžíru nám přinesla dalšího z autorů, jejichž role má Danielle v repertoáru. S každou další árií byla stále víc ve svém živlu a La promessa byla prožitá, zahraná i zazpívaná s naprostou lehkostí a pravdivostí. Před árií se z hlediště v přízemí ozval ženský hlas "You are beautiful!", který Daniellu rozesmál a nás pozval k dalšímu potlesku. To se asi nestává na každém koncertě! :-)

Následovalo Intermezzo z Mascagniho Sedláka kavalíra. Bylo tak nádherné, až dojímalo! A po něm árie Ninetty ze Straky zlodějky Di piacer mi balza il cor. Po Rossinim jsme přešli k Donizettimu s předehrou z Dona Pasquala a na závěr hlavního programu si Danielle užila árii Noriny Quel guard il Cavaliere. So anch'io la virtu magica.


Publikum ji odměnilo bouřlivým potleskem vestoje, který neměl konce, Danielle, orchestr i dirigent byli dojatí z projevů nadšení. Z původních 4 přídavků zazpívala pěvkyně jen 2 - Gershwinovo Summertime a Loewovu píseň I could have danced all night, ale po tak náročném programu jí to nikdo neměl za zlé! Následovalo další standing ovation, které, jak zmínil Leoš Svárovský, Národní divadlo už hodně dlouho nepamatovalo.

Koncert měl čistých 120 minut a Danielle de Niese nás ve svých 14 áriích a 2 přídavcích provedla celou šíří svého repertoáru - od baroka až po současnou hudbu. Je vynikající interpretkou komických i vážných rolí, skvěle ovládá svůj hlas a její herectví je "opravdové", ne strohé a umělé. Věřím, že na sobotní večer budeme všichni ještě hodně dlouho vzpomínat a Danielle de Niese také. Po koncertu nešetřila nadšením z prožitého večera, byla dojatá z přijetí, jakého se jí zde dostalo, a i osobní setkání s ní po skončení bylo velmi přátelské.


Agentura Art Invest Holding zahájila svou koncertní sezónu skutečně fantasticky. Slyšela jsem otázku, v čem je jiná, než jiné agentury, které pořádají koncerty světových hvězd? Osobně byl především vyzdvihla pohodu, která po oba dny trvala, nadšení pořadatelů pro to, co dělají, chuť přivézt českým operním nadšencům nejen ta zvučná jména, která známe z Metropolitní opery z přenosů, ale i tu spoustu dalších vynikajících pěvců, kteří jsou uznávaní po celém světě, jsou mistry ve svém oboru, ale u nás o nich tolik nevíme. Také způsob, jakým se připravuje programová brožura, je ojedinělý. Po životopisech umělců je další rozsáhlá část: U každého autora je krátký životopis, každá árie je napsaná v originálním jazyce a v českém překladu, je uvedeno z jaké opery pochází a jaký je její děj, případně další informace o jejím vzniku. Pro inspiraci jsou zde vloženy i obrázky vynikajících nahrávek daných oper ať už na CD nebo DVD.

Pořadatelé si dali za svůj cíl a zároveň sen získat pro nádhernou operu další a další příznivce (v době, kdy se u nás ruší divadla a není jistá jejich existence, je to až bohulibá činnost). Pokud to budou dělat podobnými koncerty, jako byl ten sobotní, myslím, že brzy bude problém na ně shánět vstupenky! :-)



1 komentář:

Marie Koutná řekl(a)...

Se vším, co je napsané v článku naprosto souhlasím, koncert byl vynikající. Danielle de Niese nejen že krásně zpívala, ale hlavně všechno naprosto upřímně prožívala, že nebylo možné se nenadchnout. Nedokážu říct, která z árií se mi líbila nejvíc, všechny byly skvělé. To platí i pro výkon orchestru a pana dirigenta Svárovského. Předehry mě ještě nikdy tolik nebavily, jako právě tady. A program (i po otočení) byl opravdu krásný! Hned bych si ten koncert zopakovala!