V sobotu 27. října 2012 se v
přímých přenosech z newyorské Metropolitní opery dostaneme opět k opernímu
umění Maestra Verdiho (1813 – 1901), tentokrát k jeho proslulému Otellovi.
Uveďme si tedy před nadcházejícím přenosem k této opeře základní vstupní
informace.
Libreto k opeře (lyrickému
dramatu ve čtyřech dějstvích) Otello vytvořil italský básník a skladatel Arrigo
Boito (1842 – 1918) podle dramatu Williama Shakespearea (1564 - 1616)
Othello („The
Tragedy of Othello, the Moor of Venice“, tj. „Tragédie Othella, mouřenína
benátského“, nebo jen „Othello, mouřenín benátský“); hra byla napsána
kolem r. 1603 a její premiéra se konala 1. listopadu 1604 v londýnském
Palace of Whitehall.
Premiéra Verdiho Otella se
uskutečnila 5. února 1887 v milánském Teatro alla Scala.
Zde je k dispozici text libreta (v italštině a němčině):
Zde v angličtině:
A zde ve španělštině:
Osoby a hlasové obory:
Otello, mouřenín /či Maur/, generál v benátské
armádě, velitel benátské flotily, jmenovaný guvernérem Kypru (hrdinný tenor,
též mlado-hrdinný tenor); Desdemona, dcera benátského senátora
Brabantia, Otellova žena (mladodramatický soprán, též dramatický soprán); Jago,
praporečník, Otellův rádce (charakterní baryton, též hrdinný baryton); Cassio,
jeden z Otellových podřízených, jmenovaným jím do hodnosti kapitána
(lyrický tenor); Emilia, Jagova žena a Desdemonina společnice
(dramatický mezzosoprán, též dramatický alt); Roderigo, benátský
aristokrat (lyrický tenor, též tenor buffo); Montano, Otellův předchůdce
ve funkci guvernéra Kypru (bas); Lodovico, benátský vyslanec a přítel senátora Brabantia
(seriosní bas); hlasatel (bas); vojáci a lodníci Benátské republiky,
benátská aristokracie, řečtí, dalmatští a albánští vojáci, kyperský lid;
odehrává se v pobřežním městě na ostrově Kypru na konci 15. století.
Zpracováno podle Krause E.,
Oper A-Z, Ein Opernführer, VEB Deutscher Verlag für Musik, Leipzig 1979, str.
573-574, s přihlédnutím k dalším zdrojům.
Obsah:
podle anglické verze ze stránky:
podle anglické verze ze stránky:
s přihlédnutím k dalším
zdrojům.
I. dějství:
Děj se odehrává na konci 15.
století v pobřežním městě na Kypru (v té době ovládaném Benátskou republikou). Ostrované
s obavami pozorují na moři loď zmítanou bouří. Je to vlajková loď benátské
flotily, která byla vyslána k obraně jejich ostrova proti Turkům. Loď nakonec
šťastně přistává. Otello, velitel flotily, generál benátské armády a guvernér
Kypru, který je na její palubě, oznamuje zničení tureckého loďstva. Lid ho
nadšeně vítá a raduje se z vítězství. Otello pak odchází do pevnosti.
Mezi těmi, kteří se objevili na
pobřeží, jsou i Otellův praporečník Jago a benátský aristokrat Roderigo. Roderigo
se Jagovi svěří, že už nemá sílu dále žít. Jago, který ví, že příčinou toho je
Roderigova marná láska k benátské krásce Desdemoně, která se nedávno
provdala za Otella, Roderiga uklidňuje a slibuje mu pomoci naplnit jeho city.
Zjevuje mu, že vůči Otellovi cítí zášť a chce ho zničit. Důvodem jeho zášti je
to, že ho Otello opomenul při povýšení a povýšil namísto něho jednoho ze svých
vojáků, Cassia. Roderigo s Jagem se pak vzdálí.
Před pevností se shromáždí lid.
Raduje se v záři ohňů, opěvuje mládí a dívčí krásu. Opět se objeví Jago
s Roderigem. Cassia, který sem také přišel, Jago vyzývá, aby se
s nimi napil. Když Cassio odmítá, Jago ho dále pobízí, vždyť celý Kypr
oslavuje vítězství. Praporečník, opět odmítnut, připíjí na zdraví Otella i
Desdemony. Cassio vychválí Desdemoninu osobnost. Jago naznačí Roderigovi, že se
mu Cassiovo jednání nelíbí, a že ho chce opít. Nakonec se mu podaří Cassia
k pití přimět a Cassio se opije. Jago naznačí Roderigovi, že má vyvolat
s Cassiem hádku. Tu se objevuje Montano, předchozí guvernér Kypru, a
vyzývá Cassia, aby šel plnit své vojenské povinnosti. Když vidí, že Cassio je
neschopen služby, dá najevo, že to bude muset hlásit. Roderigo pak vyvolá
s Cassiem spor; strhne se půtka, v níž je Montano, který do sporu
vstoupil, raněn. Jago nechá vyvolat poplach. Všeobecné pozdvižení sem přivolá
Otella, objevuje se i Desdemona. Poté, co Otello zjistí, jak se věci mají,
zbavuje Cassia kapitánské hodnosti, Jagovi nařizuje, aby zjednal klid, a
ostatním velí, aby odešli. Když pak osamí se svou ženou, oba si připomínají
dobu, kdy jejich city začínaly klíčit. Desdemona připomíná, jak nešťastné časy
kdysi jejího muže trápily. Otello prohlásí, že díky ní to vše pominulo. A oba
se ujišťují o své lásce.
II. dějství:
Jago se potká s Cassiem a
říká mu, že má o svém degradování pohovořit s Desdemonou; ona mu jistě u
manžela vyprosí milost. Cassio pak odchází. Nato Jago zjevuje své krédo: věřím
v krutého boha, který mě stvořil k obrazu svému; nazývám ho „Zášť“. Zrodil jsem
se podlým. Člověk je jen potravou pro červy. Po bídném životě přijde smrt. A po
smrti už nebude nic.
Objevuje se Desdemona se svou
společnicí Emilií, Jagovou ženou. Jago naznačí vrátivšímu se Cassiovi, že má
teď s Desdemonou promluvit. A všimne si, jak Desdemona Cassia
s účastí vyslechne. Přijde Otello, kterému neušlo, že jeho žena hovořila s nějakým
mužem. Má za to, že to byl Cassio. Když se pak sejde s Jagem, činí
praporečník poznámky, které mají vzbudit Otellovu nedůvěru, pokud se týče
Desdemoniny věrnosti. Přijde řeč i na Cassia a Jago se Otella ptá, zda se Cassio
znal s Desdemonou už tehdy, kdy se s ní Otello seznamoval. Otello
odpoví, že ano. Jago se zajímá, jestli Otello tehdy Cassiovi důvěřoval. Otello
na to, že po Cassiovi posílal své snoubence dopisy či dárky. Jago zpochybní
Cassiovu čest. Otello chce vědět více. Jago váhá, dokonce guvernéra varuje před
žárlivostí. Otello má za to, že nelze podléhat pochybnému podezření, ale přece:
kdyby tak měl důkaz! Jago vyzývá Otella, pokud jde o Desdemonu, ke bdělosti a
pozornosti.
Ostrované vzdávají chválu
Desdemoně, která, když se objeví, dává najevo, jak se těší ze své lásky. I
Otello, když se setkají, dává najevo svou lásku. Desdemona vysloví prosbu za Cassia. Otello se zajímá, zda to byl on, kdo s ní
před chvílí mluvil. Desdemona to potvrdí a prosí, aby mu Otello odpustil.
Otello to nyní nechce řešit. Desdemona cítí, že manžel je pohněván a ptá se po
příčině. Otello naznačí, že ho bolí hlava. Chce mu tedy ulevit a nabízí mu svůj
šátek. Otello odmítá, pohodí šátek na zem a chce, aby ho nechala být. Desdemona
se snaží muže uklidnit. Otello zasažený Jagovými pletichami, přemítá o tom, že
jeho sen lásky se chýlí ke konci.
Mezitím Emilia zvedne šátek odhozený
Otellem. Přitočí se k ní Jago a chce, aby mu šátek dala. Emilia tuší, že
Jago zamýšlí něco nekalého a chce vědět, co chce se šátkem dělat. Jago odpoví,
že po tom jí nic není. Emilia na to, že šátek patří Desdemoně a ta ho pečlivě
chrání. Jago trvá na svém a šátku se zmocní. Otello pak všechny posílá pryč.
Jago napomíná svou ženu, že o šátku má mlčet, a sám osnuje další plány: šátek
pohodí v Cassiově komnatě, aby ho tam Cassio našel.
Otella sžírají pochybnosti
stran jeho ženy. Objeví se Jago a snaží se ho upokojit. Otello Jagovi spílá, že
to byl on, kdo mu neklid způsobil. A chce, aby mu Jago dal důkaz pro podezření,
která vznesl. Jago mu vypráví, že viděl, jak Cassio ve spánku mluví o tom,
jakou s Desdemonou prožívá slast a o svém trápení kvůli tomu, že ho Otello
připravil o jeho lásku. Otello je podezřením
trápen ještě více. Jago se ho ptá, zda někdy viděl u Desdemony vyšívaný šátek.
Otello odpoví, že ano, že jde o dárek, který jí dal, co zástavu lásky. Jago prohlašuje,
že ač si tím není jist, má za to, že šátek viděl v rukou Cassia. Otello,
který již pomalu nabývá, pokud jde o Desdemoninu nevěru, jistotu, přísahá, že
usmrtí jak Cassia, tak svou ženu. Jago Otellovi slibuje, že mu při vykonání
pomsty bude nápomocen.
III. dějství:
Hlasatel oznamuje Otellovi, že
se k ostrovu blíží loď s benátským vyslancem. Otello pak pokračuje
v rozhovoru s Jagem, který mu předestírá plán, že přivede Cassia a
zavede s ním hovor tak, aby vše přiznal. Otello bude ve skrytu vše
pozorovat. Když se pak objeví Desdemona, Jago Otellovi naznačí, že na sobě nemá
dát nic znát a má se jí ptát po onom šátku. A odejde.
Otello se zpočátku snaží ke své
ženě chovat mile, ale brzy udělá několik nepřímých narážek o ženské cti.
Desdemona se opět pokusí prosit za Cassia. Otello reaguje prohlášením, že se mu
vrátila předchozí bolest hlavy a dožaduje se ovázání šátkem. Desdemona mu šátek
nabídne, ale Otello chce jiný, ten, co jí dal jako zásnubní dar. Desdemona na
to, že ho zde nemá. Otello ji napomíná, aby si ten šátek dobře chránila. A
posílá ji, aby mu onen šátek přinesla. Desdemona váhavě odpoví, že později tak
učiní, a snaží se vrátit k prosbě za Cassia. Otello se již neovládne a ptá se
Desdemony, za koho se pokládá. Zděšená Desdemona odpoví, že za jeho věrnou
choť. Tu Otello její věrnost zpochybňuje a dokonce si žádá důkaz její čistoty.
Desdemona vůbec nechápe, proč s ní tak jedná. Plačíc přísahá, že je mu věrná.
Otello to má za lež. Pak se snaží mírnit svá slova, ale svou ženu nakonec
posílá pryč. O samotě se pak trápí svým žalem. A jsa si takřka jist nevěrou své
ženy, přemítá o tom, že nejprve se bude Desdemona muset přiznat a pak zhyne.
Objevuje se Jago s Cassiem.
Jago vyzve Otella, aby se skryl a mohl sledovat, co se bude dít. Pak vede s
Cassiem rozhovor tak, aby Otello získal důkaz nevěry své ženy. Otello pozoruje
dění, ale z hovoru slyší jen fragmenty. V rozhovoru padne jméno jeho ženy,
ovšem bez souvislosti s Otellem předpokládaným vztahem ke Cassiovi; Jago vyvolá
u Cassia smích, který si Otello vyloží jako výsměch jemu, smích ale souvisí s
Biancou, Cassiovým děvčetem. Cassio se též Jagovi svěří, že má o něho patrně zájem
neznámá dáma. A ukáže mu šátek, který našel ve své komnatě. Otellovi to
samozřejmě neujde. Vše si vyloží (ovšem mylně) tak, že jeho jistota o
Desdemonině nevěře je úplná. Když Cassio odejde, Otello chce po Jagovi, aby
připravil jed, s nímž chce usmrtit svou ženu. Jago mu poradí, že lépe bude ji
zardousit. Otello ho za „věrnost“ povyšuje do kapitánské hodnosti.
Do přístavu připlula ohlášená
loď. Jago připomene Otellovi, že by Desdemona měla být při nadcházející
audienci s benátským vyslancem přítomna. Otello nechá Jaga, aby ji
přivedl, a sám jde přivítat benátské hodnostáře. Vyslanec Lodovico mu předá
listinu s poselstvím. K audienci se dostaví i Desdemona, Jago, Emilia a
Roderigo. V rozhovoru s Lodovicem dojde řeč i na nepřítomného Cassia. Jago
naznačí, že Otello se na něj hněvá a Desdemona vyjádří víru, že mu manžel
odpustí. Otello na její slova popudlivě reaguje a je na ni velmi hrubý. Pak nechá
poslat pro Cassia a v jeho přítomnosti všem oznamuje, že benátský dóže povolává
Otella do Benátek a na Kypru má vládnout Cassio. Otello má mylně za to, že zpráva
Cassiovi nečiní radost (pokud by odjel Otello do Benátek se ženou, nemohl by se
s ní Cassio stýkat). Pak pokračuje v hrubostech vůči své ženě a nakonec ji
srazí k zemi. Desdemona zoufale naříká, Emilia a Lodovico vyjadřují své
zděšení, Cassio se raduje z povýšení, Roderigo vyjadřuje smutek nad zmarněním
svých snů a další přítomní svůj soucit s Desdemonou. Jago se u Otella ujistí,
že trvá jeho záměr ženu zabít, a naznačí mu, že je třeba odstranit i Cassia.
Oba se domluví, že to provede Jago. Roderigovi pak Jago připomene, že jeho
láska bude zítra pryč; Roderigo vyjádří své odhodlání ji získat. Otello poté
přítomné vyhání. Jago řekne Lodovicovi, že Otello je nemocen. Otello svou ženu
veřejně prokleje, načež se pod tlakem mučivých myšlenek zhroutí. Lid vzdává
Otellovi hold a Jago nad zhrouceným Otellem škodolibě triumfuje.
IV. dějství:
V ložnici hovoří Desdemona s
Emilií. Emilia se ptá na Otella a Desdemona jí svěří, že po ní chtěl, aby šla
na lože a počkala na něj. Prosí Emilii, aby jí připravila na lože její svatební
šaty. Plna obav ji též žádá, že pokud má zemřít, ať jí dá ty šaty do hrobu.
Emilia se ji snaží uklidnit. Desdemona si připomíná smutnou píseň o jívě,
kterou zpívávala Barbara, služebná její matky, když ji opustil její milý. Pak
dává Emilii dobrou noc. Když osamí, pomodlí se Zdrávas Maria. Pak ulehne na
lože a usne.
Objeví se Otello, naplněný
hněvem. Přistoupí k loži, dlouhou pozoruje svou ženu, pak ji políbí a tím
ji probudí. Nato ji vyzve, že má-li nějaký hřích, ať se z něj vyzná. A řekne
jí, že ji přišel zabít. Desdemona prosí o slitování a praví, že jejím jediným
hříchem byla láska. Otello ji obviní, že milovala Cassia, což Desdemona
odmítne. Stejně tak i obvinění, že dala Cassiovi šátek. Když jí Otello řekne,
že šátek viděl v Cassiových rukou, odpoví, že neví, kde ho vzal. Manžel na ní
chce přiznání její nevěry. Desdemona přísahá na svoji věrnost. Otello to má za
křivou přísahu a trvá na tom, že ji usmrtí. Desdemona ho žádá, aby přišel
Cassio, a vyjádřil se. Otello na to, že Cassio je již mrtev. A i když ho žena
úpěnlivě prosí, aby ji nechal žít, Otello ji začne rdousit.
Tu Emilia přináší zprávu, že
Cassio zabil Roderiga. Otello se ptá, jak je na tom Cassio, a dozví se, že je
živ. Když pak Emilia vidí dokonávající Desdemonu, ptá se, kdo na ni vztáhl
ruku. Otello říká, že on sám, že byla milenkou Cassia, že se na to má zeptat
Jaga. Emilie na to, že neměl Jagovi věřit, že mu lhal. A svolává lidi, volajíc,
že Otello zabil Desdemonu. Objeví se Lodovico, Cassio a Jago. Emilie se ptá,
zda Jago měl Desdemonu za nevěrnou. Jago odvětí, že tomu věřil. Otello k tomu
dodá, že Desdemona dala Cassiovi svůj šátek. Tu Emilie, prozradí, že onen šátek
jí Jago vyrval z ruky. A Cassio připojí, že šátek našel u sebe doma. Vstoupí
Montano a oznamuje, že mu umírající Roderigo odhalil Jagovu ničemnost. Otello
chce, aby se k tomu Jago vyjádřil, ten se však dá na útěk. Lodovico ho nechá
pronásledovat. Zoufalý Otello, který si uvědomil, čeho se dopustil, se s
láskyplnými slovy sklání nad mrtvou Desdemonou. Pak se chopí dýky a probodne
se. Umírá, chtěje dát své ženě poslední políbení.
1 komentář:
Metropolitan Opera House
October 27, 2012 Matinee
HD Transmission
Scheduled
OTELLO
Giuseppe Verdi--Arrigo Boito
Otello..................Johan Botha
Desdemona...............Renée Fleming
Iago....................Falk Struckmann
Emilia..................Renče Tatum
Cassio..................Michael Fabiano
Lodovico................James Morris
Montŕno.................Stephen Gaertner
Roderigo................Eduardo Valdes
Herald..................Luthando Qave
Conductor...............Semyon Bychkov
Production..............Elijah Moshinsky
Set Designer............Michael Yeargan
Costume Designer........Peter J. Hall
Lighting Designer.......Duane Schuler
Choreographer...........Eleanor Fazan
Stage Director..........David Kneuss
Okomentovat