Jaroslav Sovinský: Giuseppe Verdi: OTELLO (základní vstupní informace před přenosem z MET)

V sobotu 27. října 2012 se v přímých přenosech z newyorské Metropolitní opery dostaneme opět k opernímu umění Maestra Verdiho (1813 – 1901), tentokrát k jeho proslulému Otellovi. Uveďme si tedy před nadcházejícím přenosem k této opeře základní vstupní informace.

Libreto k opeře (lyrickému dramatu ve čtyřech dějstvích) Otello vytvořil italský básník a skladatel Arrigo Boito (1842 – 1918) podle dramatu Williama Shakespearea (1564 - 1616) Othello („The Tragedy of Othello, the Moor of Venice“, tj. „Tragédie Othella, mouřenína benátského“, nebo jen „Othello, mouřenín benátský“); hra byla napsána kolem r. 1603 a její premiéra se konala 1. listopadu 1604 v londýnském Palace of Whitehall.

Premiéra Verdiho Otella se uskutečnila 5. února 1887 v milánském Teatro alla Scala.

Zde je k dispozici text libreta (v italštině a němčině):

http://www.opera-guide.ch/opera.php?id=404&uilang=en

Zde v angličtině:

http://www.operacarolina.org/content/operas/libretto/226.pdf

A zde ve španělštině:

http://kareol.es/obras/oteloverdi/acto1.htm

Osoby a hlasové obory:

Otello, mouřenín /či Maur/, generál v benátské armádě, velitel benátské flotily, jmenovaný guvernérem Kypru (hrdinný tenor, též mlado-hrdinný tenor); Desdemona, dcera benátského senátora Brabantia, Otellova žena (mladodramatický soprán, též dramatický soprán); Jago, praporečník, Otellův rádce (charakterní baryton, též hrdinný baryton); Cassio, jeden z Otellových podřízených, jmenovaným jím do hodnosti kapitána (lyrický tenor); Emilia, Jagova žena a Desdemonina společnice (dramatický mezzosoprán, též dramatický alt); Roderigo, benátský aristokrat (lyrický tenor, též tenor buffo); Montano, Otellův předchůdce ve funkci guvernéra Kypru (bas); Lodovico,  benátský vyslanec a přítel senátora Brabantia (seriosní bas); hlasatel (bas); vojáci a lodníci Benátské republiky, benátská aristokracie, řečtí, dalmatští a albánští vojáci, kyperský lid; odehrává se v pobřežním městě na ostrově Kypru na konci 15. století.

Zpracováno podle Krause E., Oper A-Z, Ein Opernführer, VEB Deutscher Verlag für Musik, Leipzig 1979, str. 573-574, s přihlédnutím k dalším zdrojům.

 

Obsah:
podle anglické verze ze stránky:

http://www.metoperafamily.org/metopera/history/stories/synopsis.aspx?id=700

s přihlédnutím k dalším zdrojům.

I. dějství:

Děj se odehrává na konci 15. století v pobřežním městě na Kypru (v té době ovládaném Benátskou republikou). Ostrované s obavami pozorují na moři loď zmítanou bouří. Je to vlajková loď benátské flotily, která byla vyslána k obraně jejich ostrova proti Turkům. Loď nakonec šťastně přistává. Otello, velitel flotily, generál benátské armády a guvernér Kypru, který je na její palubě, oznamuje zničení tureckého loďstva. Lid ho nadšeně vítá a raduje se z vítězství. Otello pak odchází do pevnosti.

Mezi těmi, kteří se objevili na pobřeží, jsou i Otellův praporečník Jago a benátský aristokrat Roderigo. Roderigo se Jagovi svěří, že už nemá sílu dále žít. Jago, který ví, že příčinou toho je Roderigova marná láska k benátské krásce Desdemoně, která se nedávno provdala za Otella, Roderiga uklidňuje a slibuje mu pomoci naplnit jeho city. Zjevuje mu, že vůči Otellovi cítí zášť a chce ho zničit. Důvodem jeho zášti je to, že ho Otello opomenul při povýšení a povýšil namísto něho jednoho ze svých vojáků, Cassia. Roderigo s Jagem se pak vzdálí.

Před pevností se shromáždí lid. Raduje se v záři ohňů, opěvuje mládí a dívčí krásu. Opět se objeví Jago s Roderigem. Cassia, který sem také přišel, Jago vyzývá, aby se s nimi napil. Když Cassio odmítá, Jago ho dále pobízí, vždyť celý Kypr oslavuje vítězství. Praporečník, opět odmítnut, připíjí na zdraví Otella i Desdemony. Cassio vychválí Desdemoninu osobnost. Jago naznačí Roderigovi, že se mu Cassiovo jednání nelíbí, a že ho chce opít. Nakonec se mu podaří Cassia k pití přimět a Cassio se opije. Jago naznačí Roderigovi, že má vyvolat s Cassiem hádku. Tu se objevuje Montano, předchozí guvernér Kypru, a vyzývá Cassia, aby šel plnit své vojenské povinnosti. Když vidí, že Cassio je neschopen služby, dá najevo, že to bude muset hlásit. Roderigo pak vyvolá s Cassiem spor; strhne se půtka, v níž je Montano, který do sporu vstoupil, raněn. Jago nechá vyvolat poplach. Všeobecné pozdvižení sem přivolá Otella, objevuje se i Desdemona. Poté, co Otello zjistí, jak se věci mají, zbavuje Cassia kapitánské hodnosti, Jagovi nařizuje, aby zjednal klid, a ostatním velí, aby odešli. Když pak osamí se svou ženou, oba si připomínají dobu, kdy jejich city začínaly klíčit. Desdemona připomíná, jak nešťastné časy kdysi jejího muže trápily. Otello prohlásí, že díky ní to vše pominulo. A oba se ujišťují o své lásce.

II. dějství:

Jago se potká s Cassiem a říká mu, že má o svém degradování pohovořit s Desdemonou; ona mu jistě u manžela vyprosí milost. Cassio pak odchází. Nato Jago zjevuje své krédo: věřím v krutého boha, který mě stvořil k obrazu svému; nazývám ho „Zášť“. Zrodil jsem se podlým. Člověk je jen potravou pro červy. Po bídném životě přijde smrt. A po smrti už nebude nic. 

Objevuje se Desdemona se svou společnicí Emilií, Jagovou ženou. Jago naznačí vrátivšímu se Cassiovi, že má teď s Desdemonou promluvit. A všimne si, jak Desdemona Cassia s účastí vyslechne. Přijde Otello, kterému neušlo, že jeho žena hovořila s nějakým mužem. Má za to, že to byl Cassio. Když se pak sejde s Jagem, činí praporečník poznámky, které mají vzbudit Otellovu nedůvěru, pokud se týče Desdemoniny věrnosti. Přijde řeč i na Cassia a Jago se Otella ptá, zda se Cassio znal s Desdemonou už tehdy, kdy se s ní Otello seznamoval. Otello odpoví, že ano. Jago se zajímá, jestli Otello tehdy Cassiovi důvěřoval. Otello na to, že po Cassiovi posílal své snoubence dopisy či dárky. Jago zpochybní Cassiovu čest. Otello chce vědět více. Jago váhá, dokonce guvernéra varuje před žárlivostí. Otello má za to, že nelze podléhat pochybnému podezření, ale přece: kdyby tak měl důkaz! Jago vyzývá Otella, pokud jde o Desdemonu, ke bdělosti a pozornosti.

Ostrované vzdávají chválu Desdemoně, která, když se objeví, dává najevo, jak se těší ze své lásky. I Otello, když se setkají, dává najevo svou lásku. Desdemona vysloví prosbu za  Cassia. Otello se zajímá, zda to byl on, kdo s ní před chvílí mluvil. Desdemona to potvrdí a prosí, aby mu Otello odpustil. Otello to nyní nechce řešit. Desdemona cítí, že manžel je pohněván a ptá se po příčině. Otello naznačí, že ho bolí hlava. Chce mu tedy ulevit a nabízí mu svůj šátek. Otello odmítá, pohodí šátek na zem a chce, aby ho nechala být. Desdemona se snaží muže uklidnit. Otello zasažený Jagovými pletichami, přemítá o tom, že jeho sen lásky se chýlí ke konci.   

Mezitím Emilia zvedne šátek odhozený Otellem. Přitočí se k ní Jago a chce, aby mu šátek dala. Emilia tuší, že Jago zamýšlí něco nekalého a chce vědět, co chce se šátkem dělat. Jago odpoví, že po tom jí nic není. Emilia na to, že šátek patří Desdemoně a ta ho pečlivě chrání. Jago trvá na svém a šátku se zmocní. Otello pak všechny posílá pryč. Jago napomíná svou ženu, že o šátku má mlčet, a sám osnuje další plány: šátek pohodí v Cassiově komnatě, aby ho tam Cassio našel.

Otella sžírají pochybnosti stran jeho ženy. Objeví se Jago a snaží se ho upokojit. Otello Jagovi spílá, že to byl on, kdo mu neklid způsobil. A chce, aby mu Jago dal důkaz pro podezření, která vznesl. Jago mu vypráví, že viděl, jak Cassio ve spánku mluví o tom, jakou s Desdemonou prožívá slast a o svém trápení kvůli tomu, že ho Otello připravil o jeho  lásku. Otello je podezřením trápen ještě více. Jago se ho ptá, zda někdy viděl u Desdemony vyšívaný šátek. Otello odpoví, že ano, že jde o dárek, který jí dal, co zástavu lásky. Jago prohlašuje, že ač si tím není jist, má za to, že šátek viděl v rukou Cassia. Otello, který již pomalu nabývá, pokud jde o Desdemoninu nevěru, jistotu, přísahá, že usmrtí jak Cassia, tak svou ženu. Jago Otellovi slibuje, že mu při vykonání pomsty bude nápomocen. 

III. dějství:

Hlasatel oznamuje Otellovi, že se k ostrovu blíží loď s benátským vyslancem. Otello pak pokračuje v rozhovoru s Jagem, který mu předestírá plán, že přivede Cassia a zavede s ním hovor tak, aby vše přiznal. Otello bude ve skrytu vše pozorovat. Když se pak objeví Desdemona, Jago Otellovi naznačí, že na sobě nemá dát nic znát a má se jí ptát po onom šátku. A odejde.

Otello se zpočátku snaží ke své ženě chovat mile, ale brzy udělá několik nepřímých narážek o ženské cti. Desdemona se opět pokusí prosit za Cassia. Otello reaguje prohlášením, že se mu vrátila předchozí bolest hlavy a dožaduje se ovázání šátkem. Desdemona mu šátek nabídne, ale Otello chce jiný, ten, co jí dal jako zásnubní dar. Desdemona na to, že ho zde nemá. Otello ji napomíná, aby si ten šátek dobře chránila. A posílá ji, aby mu onen šátek přinesla. Desdemona váhavě odpoví, že později tak učiní, a snaží se vrátit k prosbě za Cassia. Otello se již neovládne a ptá se Desdemony, za koho se pokládá. Zděšená Desdemona odpoví, že za jeho věrnou choť. Tu Otello její věrnost zpochybňuje a dokonce si žádá důkaz její čistoty. Desdemona vůbec nechápe, proč s ní tak jedná. Plačíc přísahá, že je mu věrná. Otello to má za lež. Pak se snaží mírnit svá slova, ale svou ženu nakonec posílá pryč. O samotě se pak trápí svým žalem. A jsa si takřka jist nevěrou své ženy, přemítá o tom, že nejprve se bude Desdemona muset přiznat a pak zhyne.

Objevuje se Jago s Cassiem. Jago vyzve Otella, aby se skryl a mohl sledovat, co se bude dít. Pak vede s Cassiem rozhovor tak, aby Otello získal důkaz nevěry své ženy. Otello pozoruje dění, ale z hovoru slyší jen fragmenty. V rozhovoru padne jméno jeho ženy, ovšem bez souvislosti s Otellem předpokládaným vztahem ke Cassiovi; Jago vyvolá u Cassia smích, který si Otello vyloží jako výsměch jemu, smích ale souvisí s Biancou, Cassiovým děvčetem. Cassio se též Jagovi svěří, že má o něho patrně zájem neznámá dáma. A ukáže mu šátek, který našel ve své komnatě. Otellovi to samozřejmě neujde. Vše si vyloží (ovšem mylně) tak, že jeho jistota o Desdemonině nevěře je úplná. Když Cassio odejde, Otello chce po Jagovi, aby připravil jed, s nímž chce usmrtit svou ženu. Jago mu poradí, že lépe bude ji zardousit. Otello ho za „věrnost“ povyšuje do kapitánské hodnosti.

Do přístavu připlula ohlášená loď. Jago připomene Otellovi, že by Desdemona měla být při nadcházející audienci s benátským vyslancem přítomna. Otello nechá Jaga, aby ji přivedl, a sám jde přivítat benátské hodnostáře. Vyslanec Lodovico mu předá listinu s poselstvím. K audienci se dostaví i Desdemona, Jago, Emilia a Roderigo. V rozhovoru s Lodovicem dojde řeč i na nepřítomného Cassia. Jago naznačí, že Otello se na něj hněvá a Desdemona vyjádří víru, že mu manžel odpustí. Otello na její slova popudlivě reaguje a je na ni velmi hrubý. Pak nechá poslat pro Cassia a v jeho přítomnosti všem oznamuje, že benátský dóže povolává Otella do Benátek a na Kypru má vládnout Cassio. Otello má mylně za to, že zpráva Cassiovi nečiní radost (pokud by odjel Otello do Benátek se ženou, nemohl by se s ní Cassio stýkat). Pak pokračuje v hrubostech vůči své ženě a nakonec ji srazí k zemi. Desdemona zoufale naříká, Emilia a Lodovico vyjadřují své zděšení, Cassio se raduje z povýšení, Roderigo vyjadřuje smutek nad zmarněním svých snů a další přítomní svůj soucit s Desdemonou. Jago se u Otella ujistí, že trvá jeho záměr ženu zabít, a naznačí mu, že je třeba odstranit i Cassia. Oba se domluví, že to provede Jago. Roderigovi pak Jago připomene, že jeho láska bude zítra pryč; Roderigo vyjádří své odhodlání ji získat. Otello poté přítomné vyhání. Jago řekne Lodovicovi, že Otello je nemocen. Otello svou ženu veřejně prokleje, načež se pod tlakem mučivých myšlenek zhroutí. Lid vzdává Otellovi hold a Jago nad zhrouceným Otellem škodolibě triumfuje.    

IV. dějství:

V ložnici hovoří Desdemona s Emilií. Emilia se ptá na Otella a Desdemona jí svěří, že po ní chtěl, aby šla na lože a počkala na něj. Prosí Emilii, aby jí připravila na lože její svatební šaty. Plna obav ji též žádá, že pokud má zemřít, ať jí dá ty šaty do hrobu. Emilia se ji snaží uklidnit. Desdemona si připomíná smutnou píseň o jívě, kterou zpívávala Barbara, služebná její matky, když ji opustil její milý. Pak dává Emilii dobrou noc. Když osamí, pomodlí se Zdrávas Maria. Pak ulehne na lože a usne.

Objeví se Otello, naplněný hněvem. Přistoupí k loži, dlouhou pozoruje svou ženu, pak ji políbí a tím ji probudí. Nato ji vyzve, že má-li nějaký hřích, ať se z něj vyzná. A řekne jí, že ji přišel zabít. Desdemona prosí o slitování a praví, že jejím jediným hříchem byla láska. Otello ji obviní, že milovala Cassia, což Desdemona odmítne. Stejně tak i obvinění, že dala Cassiovi šátek. Když jí Otello řekne, že šátek viděl v Cassiových rukou, odpoví, že neví, kde ho vzal. Manžel na ní chce přiznání její nevěry. Desdemona přísahá na svoji věrnost. Otello to má za křivou přísahu a trvá na tom, že ji usmrtí. Desdemona ho žádá, aby přišel Cassio, a vyjádřil se. Otello na to, že Cassio je již mrtev. A i když ho žena úpěnlivě prosí, aby ji nechal žít, Otello ji začne rdousit.    

Tu Emilia přináší zprávu, že Cassio zabil Roderiga. Otello se ptá, jak je na tom Cassio, a dozví se, že je živ. Když pak Emilia vidí dokonávající Desdemonu, ptá se, kdo na ni vztáhl ruku. Otello říká, že on sám, že byla milenkou Cassia, že se na to má zeptat Jaga. Emilie na to, že neměl Jagovi věřit, že mu lhal. A svolává lidi, volajíc, že Otello zabil Desdemonu. Objeví se Lodovico, Cassio a Jago. Emilie se ptá, zda Jago měl Desdemonu za nevěrnou. Jago odvětí, že tomu věřil. Otello k tomu dodá, že Desdemona dala Cassiovi svůj šátek. Tu Emilie, prozradí, že onen šátek jí Jago vyrval z ruky. A Cassio připojí, že šátek našel u sebe doma. Vstoupí Montano a oznamuje, že mu umírající Roderigo odhalil Jagovu ničemnost. Otello chce, aby se k tomu Jago vyjádřil, ten se však dá na útěk. Lodovico ho nechá pronásledovat. Zoufalý Otello, který si uvědomil, čeho se dopustil, se s láskyplnými slovy sklání nad mrtvou Desdemonou. Pak se chopí dýky a probodne se. Umírá, chtěje dát své ženě poslední políbení.