pondělí 3. září 2012

Zveme Vás na mimořádný koncert a můžete soutěžit o vstupenky!


Giuseppe Verdi: REQUIEM


Jedna z nejúchvatnějších skladeb hudební historie v provedení předních českých interpretů a v nádherném prostoru minoritského kostela sv. Janů v Brně

12. 9. 2012, 20 hodin, minoritský kostel sv. Janů v Brně

Úchvatné dílo geniálního skladatele
Verdiho Requiem je dílo velké jak obsazením, tak myšlenkou. Když se Giuseppe Verdi rozhodl komponovat Requiem, bylo mu šedesát let, měl za sebou víc jak dvacet operních děl a byl uznávaným a milovaným skladatelem své země i celé Evropy. Jeho dílo se tu svým způsobem shrnuje, uzavírá a poměřuje s věčností.

 

 

Koncert hvězd

Koncert pořádaný agenturou Amneris láká na hvězdné obsazení. V sólových partech se představí přední čeští sólisté: Eva Dřízgová, Jitka Zerhauová, Pavel Černoch a Richard Novák. Dále uslyšíme členy proslulého sboru Janáčkovy opery Národního divadla Brno pod vedením Josefa Pančíka a orchestr složený z vynikajících instrumentalistů Czech Virtuosi pod dirigentskou taktovkou Jaroslava Kyzlinka, nového šéfdirigenta Opery Národního divadla v Praze.

Nádherný chrámový prostor s výbornou akustikou

Kostel svatého Jana Křtitele a Jana Evangelisty, běžně zvaný jako kostel svatých Janů, je římskokatolický chrám postavený ve 13. století při minoritském klášteře v historickém centru Brna. Areál kláštera s kostelem a loretánskou kaplí je od roku 1958 zapsán v seznamu kulturních památek České republiky.

Informace pro zájemce o koncert

Místo konání koncertu: Kostel sv. Janů, Minoritská 469/1, Brno
Předprodej a rezervace vstupenek: TIC Brno, Student Agency, Pořádající agentura Amneris: amneris@post.cz, na místě hodinu před začátkem

 

Dlouhý proces zrání zádušní mše, kterou Verdi tvořil jako své vrcholné dílo

Giuseppe Verdi začal uvažovat o zádušní mši na památku operního skladatele Gioacchina Rossiniho již čtyři dny po jeho smrti v roce 1868, neboť jej velmi obdivoval a ctil. Velký skladatel chtěl vytvořit dílo, které by bylo vrcholem jeho hudební tvorby, jako odpověď na duchovní potřebu, kterou v něm vyvolal kontakt s lidským a křesťanským rozměrem italského spisovatele.

Jedna z nejpůsobivějších skladeb hudební historie, Messa da requiem Giuseppe Verdiho (1813–1901), prodělala dlouhý proces zrání. Když 13. listopadu 1868 zemřel Gioacchino Rossini, inicioval Verdi velkolepý projekt kolektivního hudebního díla, zádušní mše na památku velkého operního skladatele, k níž by vybraní italští skladatelé zhudebnili jim přidělené jednotlivé části. Mše měla být provedena v den prvního výročí Rossiniho smrti v kostele San Petronio v Bologni. Všichni skladatelé sice odevzdali zadané části mše včas, projekt však nakonec ztroskotal. Verdimu zbyla jím zhudebněná část „Libera me“. Dalším podnětem bylo úmrtí básníka a spisovatele Alberta Manzoniho 22. května 1873. Manzoni byl vůdčí postavou hnutí za sjednocení Itálie, risorgimenta, jehož byl Verdi stoupencem. Pro Verdiho byl Manzoni vedle Rossiniho dalším typickým reprezentantem italského ducha. Verdi nezapřel ani v tomto díle operního dramatika. Jako nejnápadnější příklad se uvádí „Dies irae“; útočící údery velkého bubnu na lehkou dobu na své půsbivosti ani téměř po půldruhém století nic neztratily, stejně jako fanfáry v „Tuba mirum“. Verdi využívá prostorového efektu se čtveřicí trubek za scénou a barevných odstínů kombinací dechových nástrojů. Část „Libera me“ je převzata z Messa per Rossini téměř nezměněna, Verdi pouze vypustil třicet taktů, v nichž byla obsažena reminiscence tehdy nezhudebněného „Dies irae“ a nahradil je sopránovým sólem, po premiéře ještě doplnil původně sborovou část „Liber scriptus“ mezzosopránovým sólem.

Premiéra se uskutečnila 22. května 1874 v chrámu San Marco v Miláně pod Verdiho taktovkou, reprízy 27. a 29. května v milánské Scale řídil Franco Faccio. Pražské publikum se seznámilo s Verdiho Messa da requiem poprvé 17. ledna 1876 na koncertě uspořádaném Německým zemským divadlem v jeho tehdejší budově, Stavovském divadle.

Umělci


Dirigent:
JAROSLAV KYZLINK
Šéfdirigent Opery Národního divadla v Praze

Dirigent Janáčkovy opery Národního divadla Brno

Jaroslav Kyzlink vystudoval dirigování sboru a orchestru na JAMU. Od roku 1992 působí v brněnské opeře: nejprve jako sbormistr, od roku 1996 jako dirigent, v letech 2001–2003 stál v čele souboru jako šéfdirigent a umělecký šéf. Se souborem Janáčkovy opery nastudoval a provedl řadu inscenací a vedl jej na festivalech doma i v zahraničí, dvakrát při úspěšných turné po Japonsku (2001, 2003). Hostoval ve Státní opeře i v Národním divadle v Praze. V roce 2003 navázal spolupráci s Operou SND v Bratislavě, kde působil v letech 2004–2006 jako šéfdirigent a mimo jiné se hudebním nastudováním podílel na vzniku profilových inscenací Alcina, Rusalka, Peter Grimes nebo Le nozze di Figaro. Pravidelně spolupracuje s předními českými a slovenskými symfonickými i komorními orchestry, je znám z mnoha projektů na koncertních pódiích a festivalů v ČR, ale také v dalších evropských zemích a Japonsku. Je zván jako porotce dirigentských a vokálních soutěží, od roku 2006 jako pedagog externě spolupracuje s Hudební fakultou VŠMU v Bratislavě. Jeho repertoár zahrnuje více než třicet operních titulů, od skladatelů období baroka až po dvacáté století, v zahraničí je zván především k nastudování děl českých skladatelů, zejména Janáčka a Dvořáka. V květnu 2008 debutoval na festivalu Pražské jaro. Na počátku prosince 2008 se hudebním nastudováním podílel na vzniku koprodukční inscenace Gluckovy opery Orfeo ed Euridice pro Operu SND a Teatr Vielki Warsawa, která získala Cenu za inscenaci roku na Slovensku. V roce 2009 nastudoval novou produkci Rusalky pro Národní operu v Athénách a dirigoval na půdě SND slovenskou premiéru opery Hry o Marii B. Martinů, pro NDB připravil nové nastudování Pucciniho Madama Butterfly. V roce 2010 nastudoval pro Wexford Opera Festival 2010 Smetanovu Hubičku a pro Dánskou národní operu Korngoldovo Mrtvé město, pro festival Janáčkovo Brno 2010 světovou premiéru verze 1917 Janáčkovy opery Výlet pana Broučka do Měsíce. Dvořákovu Rusalku nastudoval v roce 2011 pro Oper der Stadt Bonn a na podzim v New National Theatre v Tokiu. V roce 2012 připravuje Janáčkovu Její pastorkyňu pro SND v Bratislavě, 2013 nastuduje novou inscenaci Verdiho Dona Carlose pro ND v Praze. Od sezony 2012/13 je Jaroslav Kyzlink šéfdirigentem Opery Národního divadla v Praze.

Sbormistr:
JOSEF PANČÍK
Sbormistr proslulého sboru Janáčkovy opery Národního divadla Brno
Josef Pančík absolvoval obor varhany na brněnské Konzervatoři v roce 1959. Ve studiu pokračoval na JAMU, obor dirigování sboru (prof. Veselka). Během svého studia začal spolupracovat s Brněnským akademickým sborem a stal se zakladatelem nového pěveckého uskupení Brněnští madrigalisté, se kterým spolupracoval až do roku 1992 a dosáhl s ním mnoha zahraničních úspěchů, jak na poli interpretace staré hudby, tak v oblasti klasické a moderní sborové tvorby. V roce 1965 nastoupil do angažmá Státního divadla v Brně jako sbormistr a působí zde dosud. Pod jeho vedením se sbor brněnské opery stal špičkovým interpretem evropského významu, což dokazuje při četných hostováních v řadě evropských zemí i v Japonsku. Nelze opominout ani jeho sbormistrovské aktivity v Pražském komorním sboru (1992-2006), se kterým koncertoval v řadě zemí (např. Itálie, Španělsko, Francie, Švédsko, Finsko, Austrálie, Brazílie, Izrael), a pedagogickou činnost na JAMU, obor dirigování sboru (od roku 1980), kde se zasloužil o umělecký rozvoj řady mladých talentovaných sbormistrů. Podílel se jako sbormistr na řadě nahrávek (např. Rachmaninov, Dvořák, Janáček, Suk, Eben). Za své zásluhy na poli brněnského hudebního života a popularizaci města Brna v zahraničí mu byla za rok 1998 zastupitelstvem udělena prestižní Cena města Brna. Dosavadní umělecká činnost Josefa Pančíka představuje skutečnou hodnotovou konstantu nejen pro brněnskou operu, ale pro celý brněnský hudební život.

Sólisté

Eva DŘÍZGOVÁ
Vynikající sopranistka je dvojnásobnou držitelkou Ceny Thálie v oboru opera. Patří k vyhledávaným pěvkyním operního i koncertního repertoáru.
Eva Dřízgová je hostem mnoha operních scén a spolupracuje s nejlepšími našimi orchestry včetně České filharmonie, Symfonického orchestru Hl. m. Prahy FOK, Brněnské filharmonie, nebo Janáčkovy filharmonie v Ostravě. Její hlasové a technické dispozice jí umožňují interpretovat velmi široký repertoár jak v operní, tak kantátové, oratorní a písňové tvorbě, nevyjímaje symfonická díla R. Strausse a G. Mahlera. Díky své muzikálnosti je zároveň vyhledávanou interpretkou současné hudby. Zpívala téměř ve všech zemích Evropy, ale také v Japonsku, kde se mimo jiné představila v titulní roli Janáčkovy Lišky Bystroušky v japonské premiéře s Tokijským symfonickým orchestrem. Jednou z jejích nejvýznamnějších rolí je Rusalka, kterou zpívala na řadě scén (ND Praha, Brno, Ostrava, Český Krumlov, Loket, Karlsruhe, L´Opera di Roma). Hostovala s mnoha zahraničními orchestry (například Mnichovská filharmonie, Filharmonický orchestr v Kolíně nad Rýnem, Göteborgs Symfoniker, Odense Symfoniorkester, Slovenská filharmonie a další).

PAVEL ČERNOCH
Brněnský rodák a tenorista Pavel Černoch zažívá velkou zahraniční kariéru a exceluje po celé Evropě. U nás ho uslyšíte zpívat jen velmi zřídka.
Pavel Černoch uchvacuje publikum jako Alfred v La traviata, Števo v Janáčkově Její pastorkyni, Princ ve Dvořákově Rusalce a v dalších rolích. Strmý vzestup své kariéry ovšem zažil tenorista v zahraničí – například ve Vídni, Mnichově, Athénách, Rize či Helsinkách. V současné době pracuje v Teatro Real v Madridu na roli Vaudémonta v opeře P. I. Čajkovského Iolanta.
Pavel Černoch studoval operní zpěv soukromě u italského mistra Paola De Napoli ve Florencii. Svůj jevištní debut absolvoval v roce 1998 jako Monostatos v Mozartově Kouzelné flétně na scéně brněnské Janáčkovy opery. Následovala vystoupení v Národním divadle v Praze, Lotyšské národní opeře v Rize, Vídeňské Volksoper, Grazu, Athénách, Helsinkách, Seville, Varšavě a dalších. Od roku 2009 je Pavel Černoch stálým hostem předních evropských operních domů: Berlínská Státní opera, Státní opera v Mnichově a v Hamburku, Opera ve Stuttgartu, Opera Bastille v Paříži, Teatro Real v Madridu, Opera la Monnaie v Brusellu v rolích světového i českého operního repertoáru - Alfredo, Rodolfo, Faust (Gounod, Berlioz), Lenskij, Vademon (Iolanta P. I. Čajkovského), Števa, Boris, Princ (Rusalka), Jeník. Pravidelně vystupuje na festivalu v Glyndebourne (Števa, Princ) a s City of Birmingham Symphony Orchestra a dirigentem Andrisem Nelsonsem (Rodolfo v Pucciniho Bohémě a tenor ve Verdiho Requiem).

JITKA ZERHAUOVÁ
Dlouholetá sólistka Janáčkovy opery Národního divadla Brno. Nejen brněnské publikum mohlo za její dlouhou kariéru možnost poznat její mimořádné kvality v rolích mezzosopránového oboru.
Jitka Zerhauová je dlouholetou členkou Janáčkovy opery NDB. Pěvecké kariéře se věnuje již od dětství, navštěvovala pěvecký sbor Mladost a Mladé madrigalisty. Po absolvování JAMU krátce působila v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, aby poté přijala nabídku na angažmá ve Státní opeře v Bratislavě. Záhy své působiště rozšířila i na brněnskou operu, kam od roku 1987 přešla na plný úvazek. Nadále spolupracovala s bratislavskou operou a s operou Národního divadla v Praze. Nejen brněnské obecenstvo mohlo poznat její pěvecké kvality v náročných partech mezzosopránového oboru jako je Carmen, Ježibaba (Rusalka), Káča (Čert a Káča), Azucena (Trubadúr), Amneris (Aida), Krčmářka (Boris Godunov), Czipra (Cikánský baron), Kabanicha (Káťa Kabanová) a mnoha dalších. Mimo operní jeviště se rovněž intenzivně věnuje interpretaci písňových recitálů, kantát a oratorií, spolupracuje s rozhlasem a televizí.

RICHARD NOVÁK
Legendární operní pěvec patří ke stálicím našeho operního a koncertního umění. Za celoživotní mistrovství roku 2001 obdržel cenu Thálie.
Richard Novák je pěvec, kterého brněnskému publiku jistě není třeba představovat, neboť za léta působení v Janáčkově opeře se nesmazatelným způsobem zapsal do podvědomí několika generací milovníků vážné hudby. Členem Janáčkovy opery NDB se stal v roce 1962 a mimo krátkodobé působení v zahraničí jí zůstal věrný. Jeho všestranný repertoár obsáhnul významná díla operní literatury přes opery Händelovy, Mozartovy, Verdiho, Wagnerovy, Smetanovy, Dvořákovy, Janáčkovy ad. Z nejvýznačnějších rolí vzpomeňme Revírníka v Janáčkových Příhodách lišky Bystroušky, Vodníka v Dvořákově Rusalce, Kecala ve Smetanově Prodané nevěstě, Jacopa Fiesca v Verdiho Simonu Boccanegrovi a mnoho dalších. Ani koncertní tvorba nestojí stranou jeho zájmů a patří mezi špičkové interprety písňové a oratorní literatury. Jeho umění mělo mnohokrát možnost poznat i zahraniční publiku nejen v Evropě, ale i v Japonsku a dalších zemích.

Czech Virtuosi
Komorní orchestr vznikl a zahájil svou koncertní činnost právě před dvanácti lety. Anglicko-italský název představuje zemi původu jakož i úroveň, kterou soubor hodlá reprezentovat.
Za období své bohaté koncertní činnosti má ansámbl na kontě na 300 koncertů, z nichž dobrá třetina patří pódiím zahraničním. Členy souboru jsou koncertní  mistři a sólisté na dechové nástroje dvou brněnských těles – Filharmonie a Janáčkovy opery. Doménou orchestru je hudba Mozartova, čemuž odpovídá i základní obsazení orchestru – 33 hráčů; jen ve Vídni soubor provedl souborně čtyři Mozartovy opery, některé z nich v nově restaurovaném zámeckém divadle v Schönbrunnu. V širokém repertoáru tělesa jsou však zastoupena – v odpovídajícím obsazení - i díla světovým mistrů od baroka po současnost a to nejen skladby symfonické, ale i duchovní (kantáty a oratoria) a závažná díla operní - každoročně se účastní festivalu “Pocta Verdimu“ v Brně. Publikum i odborná kritika cení na orchestru Czech Virtuosi stylovou čistotu, barevnost, dokonalou souhru a spontánní muzikálnost.

SOUTĚŽ O VSTUPENKY
Zúčastněte se soutěže o 2 vstupenky na tento koncert. Odpovězte správně do 10. 9. 2012 na mailovou adresu aychend@seznam.cz na otázku:
Jakou část Requiem použil Verdi v opeře Don Carlos? 

Žádné komentáře: