úterý 27. března 2012

Jaroslav Sovinský: Jules Massenet: Manon (základní vstupní informace před přenosem z MET)


V sobotu 7. dubna 2012 se v přenosech z newyorské Metropolitní opery vracíme k opernímu dílu francouzského skladatele Julese Masseneta (1842 – 1912), jehož operu Thaïs jsme měli možnost shlédnout v přenosu v prosinci roku 2008. Nyní je na programu Massenetova opera Manon. Libreto k této opeře, vytvořené podle románu francouzského spisovatele Antoine Françoise Prévosta (abbé Prévosta – 1697-1763) „L´histoire  du chevalier des Grieux et de Manon Lescaut“ („Historie rytíře des Grieux a Manon Lescaut“) z r. 1731, napsali Henri Meilhac (1831 – 1897) a  Philippe Gille (1831 - 1901). Premiéra opery se uskutečnila v pařížské Opéra-Comique 19. ledna 1884.  


Zde je k dispozici text libreta (francouzsky, anglicky a německy):

A zde text libreta v ruštině: http://libretto-oper.ru/massenet/manon


Osoby a hlasové obory:
Manon Lescaut (lyrický koloraturní soprán nebo lyrický soprán); kavalír des Grieux (lyrický tenor); hrabě des Grieux, otec předešlého (seriózní bas, uvádí se i tenor); Lescaut, gardista, Manonin bratranec (charakterní baryton); Guillot de Morfontaine (či de Marfontaine), bohatý nájemce (charakterní tenor, též tenor buffo, uvádí se i bas); de Brétigny, daňový odhadce (kavalírský nebo lyrický baryton); Poussette (lyrický soprán), Javotte (subreta, uvádí se i mezzosoprán) a Rosette (mezzosoprán, též lyrický mezzosoprán, uvádí se i alt), herečky; hostinský (bas, uvádí se i bas buffo či baryton); dva gardisté (tenory); hráč, fortnista v semináři Svatého Sulpicia, seržant a služebná (mluvené role, služebná bývá uváděna i jako zpěvní part - soprán). Sbor: měšťané a měšťanky, vznešená společnost, cestující, vozkové, posluhové, prodavači, prodavačky, hráči, krupiéři, záletníci, povaleči, vojáci, lid. Balet: čtyři rokokové tance v 1. obraze III. dějství. Odehrává se v Amiensu, Paříži a na cestě do Le Havru r. 1721; udává se i počátek 18. století či druhá polovina 19. století. Zpracováno podle Krause E., Oper A-Z, Ein Opernführer, VEB Deutscher Verlag für Musik, Leipzig 1979, str. 245-246, s přihlédnutím k dalším zdrojům.


Zde je k dispozici audiovizuální nahrávka opery s anglickými titulky:

Státní opera Unter den Linden, Berlín, 2007: Manon Lescaut: Anna Netrebko; kavalír des Grieux: Rolando Villazón; hrabě des Grieux: Christof Fischesser; Lescaut: Alfredo Daza; Guillot de Morfontaine: Rémy Corazza; de Brétigny: Arttu Kataja; Poussette: Hanan Alattar; Javotte: Gal James; Rosette: Silvia de la Muela; hostinský: Matthias Vieweg; dirigent: Daniel Barenboim; Staatskapelle Berlin a sbor berlínské Státní opery.


Obsah:

podle anglické verze ze stránky:
s přihlédnutím k dalším zdrojům.


I. dějství:
Francie na konci 19. století. Ve dvoře zájezdního hostince v Amiensu se shromáždili lidé očekávající příjezd poštovního dostavníku do Paříže. Dva bohatí šlechtici, de Brétigny a Guillot de Morfontaine, se zde spolu se svými mladými přítelkyněmi, Poussettou, Javottou a Rosettou, oddávají obědu. Mezi shromážděnými je i gardista Lescaut. Čeká na svou mladou lehkomyslnou sestřenici Manon, kterou má z rozhodnutí rodiny odvézt do kláštera. Dostavník přijede; Manon vyjadřuje svou živou radost, že je poprvé na cestě z domova. Guillot, který je jí okouzlen, jí nabízí svůj kočár, že ji vezme do Paříže, ale jak ona, tak jeho společnost se mu vysmějí. Lescaut kárá Manon za její chování, jež by mohlo zostudit jejich rodinu. Pak odchází, aby se připojil ke svým přátelům-gardistům. Manon závistivě hledí na elegantní šaty jiných dívek. Objevuje se mladý kavalír des Grieux, který chtěl stihnout dostavník, avšak dorazil již pozdě. Na první pohled se zamiluje do Manon, a když mu Manon říká, že to je její slabost pro zábavu, která vedla její rodinu k tomu, aby ji poslali do kláštera, des Grieux se rozhodne, že ji od takového osudu zachrání. Oba společně uprchnou v Guillotově kočáře. Navracející se Lescaut rozzuřeně obviňuje Guillota, že jeho sestřenici unesl, ale pak od hostinského zjistí, že Manon odešla s mladým mužem. Guillot, z něhož si všichni tropí posměch, přísahá, že se uprchlíkům pomstí.

II. dějství:
V Paříži, v prostém bytě, kde se oba uprchlíci ubytovali, se začíná přelétavá Manon nudit. Des Grieux píše svému otci, aby svolil k tomu, aby si mohl Manon vzít. Služebná ohlásí příchod dvou návštěvníků: jsou to Lescaut a další muž, kterým je de Brétigny v přestrojení. Lescaut, s tvrzením, že byla uražena čest rodiny, spílá mladému kavalírovi, že Manon unesl, a zjišťuje, zda by si jeho sestřenici vzal. Ve skutečnosti však uvažuje o tom, jak mít prospěch z toho, kdyby se Manon dala dohromady s de Brétignym. Des Grieux, aby dokázal své počestné úmysly, mu ukazuje svůj dopis. Mezitím de Brétigny poví Manon, že otec jejího milého hodlá svého syna tohoto večera násilím odvést domů. Pokud tomu nezabrání a rozhodne se žít s ním, de Brétignym, může mít bohatství a žít v přepychu. Poté co Lescaut a de Brétigny odejdou, des Grieux se vydává odeslat svůj dopis. Manon si uvědomuje, že je neschopna odolat de Brétignyho nabídce a dává sbohem svému životu s mladým kavalírem. Když se des Grieux vrátí, najde ji plačíc. Manon mu však neřekne, co je toho důvodem. Des Grieux jí vypráví o svém snu o jejich šťastném žití na venkově. Když se ozve zaklepání na dveře, Manon ho prosí, aby neotvíral, ale des Grieux si nedá říci. Tu Manon z okna vidí, jak ho jeho otec odváží v kočáře.  

III. dějství:
V době svátku se zástup lidu shromáždil na pařížské promenádě Cours-la-Reine. Je zde i Manon, doprovázena de Brétignym, s nímž nyní žije. Objeví se i Lescaut. Guillot, odmítnutý Poussettou, Javottou i Rosettou, má v plánu přebrat Manon de Brétignymu, když od něho zjistí, že odmítl Manoninu žádost, aby pro ni zatančil balet pařížské Opery. Protože má více peněz než de Brétigny, rozhodne se, že její přání vyplní. Manon se raduje v přepychu, který ji nyní obklopuje. Vydá se za nějakými nákupy, a když se vrátí, náhodou zaslechne rozhovor mezi de Brétignym a hrabětem des Grieux, a dozví se tak, že se jeho syn chystá, zklamán nešťastným milostným vztahem k ní, stát se knězem a bude mít později tohoto dne kázání v semináři Svatého Sulpicia. Manon pošle de Brétignyho něco zařídit a přistoupí k hraběti. Sama neodhalí, kým je; hrabě však ví, koho má před sebou, neboť ho na ni de Brétigny upozornil. Manon se ptá hraběte, zda jeho syn truchlil pro rozchod se svou milou. Hrabě jí vypráví, jak moc jeho syn trpěl, a že na svou milou již zapomněl. Guillot ohlašuje příjezd operního baletu, který sem přivedl k Manoninu pobavení; jeho představení si však Manon nevšímá, a v rozrušení se vydává za mladým kavalírem.    
V semináři Svatého Sulpicia si získalo kázání, jež měl des Grieux, velký obdiv. Hrabě des Grieux se pokouší svému synovi přijetí kněžství rozmluvit ve prospěch sňatku s nějakou řádnou dívkou. Des Grieux je neústupný, ale uvědomuje si, že nemůže zapomenout na Manon. Když se Manon objeví, nejprve ji odmítá. Tato však, přiznávajíc svoji vinu, ho prosí o odpuštění, a protože cítí, že ji stále miluje, vyzývá ho, aby si vzpomněl na dny, kdy byli spolu šťastni. Des Grieux podléhá svým citům, zříká se svého předchozího úmyslu a oba si opět slibují lásku.

IV. dějství:
V herně pařížského hotelu „de Transylvanie“ se shromáždili hazardní hráči, mezi nimi i Guillot a Lescaut. Objevují se i Manon a des Grieux. Manon, která se nevzdala poživačného života, sem vlákala svého milého, a připomíná mu, že jeho jmění je již skoro vyčerpáno; předhodí mu však také, že jmění lze znovu snadno nabýt. Lescaut mu radí, aby to zkusil ve hře. Guillot mladého kavalíra vyzývá k partii karet a vyzvaný přijímá. Des Grieux ve hře vítězí, načež je obviněn Guillotem, že podvádí. Guillot nechá zavolat policii, která odvádí jak mladého kavalíra, tak Manon, jako spolupachatelku. Přichází i hrabě des Grieux, který se zde objevil, aby vytrhl svého syna z bezectného života. Ujišťuje ho, že bude brzy volný.

V. dějství:
Des Grieux byl na otcův zásah propuštěn, Manon však byla odsouzena za nemravný život k deportaci do americké Louisiany. Des Grieux a Lescaut chtějí Manon zachránit a čekají na cestě do Le Havru, odkud má k deportaci dojít, na transport deportovaných. Jejich původní plán k násilnému osvobození Manon nevyšel, neboť sjednaní muži dostali strach a utekli. Když se transport objeví,  Lescaut podplatí strážce, aby je nechal s Manon promluvit a pak zanechá Manon s mladým kavalírem spolu o samotě. Manon, nemocná a vyčerpaná, prosí, aby jí des Grieux odpustil zostuzení, které mu přinesla. Zatímco ona vzpomíná na jejich minulost, des Grieux myslí jen na to, jak budou v budoucnu spolu, a říká jí, že záchrana je blízko. Na záchranu je však již příliš pozdě. Zatímco des Grieux Manon ujišťuje o tom, že jí odpustil, a že ji miluje, jeho milá mu umírá na rukou.    

***

Žádné komentáře: