středa 4. ledna 2012

Jaroslav Sovinský: Georg Friedrich Händel, Antonio Vivaldi, Jean-Philippe Rameau a další: Kouzelný ostrov (The enchanted island) - základní vstupní informace před přenosem z MET

Prvním přímým přenosem z MET v novém kalendářním roce (21. ledna), bude přenos pasticcia Kouzelný ostrov. Tvorba pasticcií byla typická pro barokní operu 18. století, kdy autor vytvořil nové dílo tak, že do něho přenesl partie ze svých předchozích děl či děl jiných skladatelů, přidána mohla být i nová originální část. Převzaté části mohly být různě adaptovány, např. nahrazením předchozího textu novým. Dělo se tak např. na přání pěvců, kteří chtěli na své oblíbené včleněné partii ukázat své umění, či z důvodů úspory času, neboť obecenstvo si vyžadovalo nových kusů.

Kouzelný ostrov (barokní fantazie ve dvou dějstvích) jako současné pasticcio (jeho světová premiéra se konala 31. prosince 2011 v newyorské MET) tyto praktiky evokuje; v daném případě bylo postupováno tak, že s nově vytvořeným libretem (napsáno v angličtině), jehož autorem je britský režisér, spisovatel, překladatel a hudebník Jeremy Sams (nar. r. 1957 v Londýně), byla spojena hudba několika barokních mistrů. Libreto je založeno na dvou divadelních hrách (komediích) W. Shakespearea (1564-1616), a sice Bouři (napsána cca 1610-1611 – odtud jsou převzaty základní děje na ostrově a postavy v nich vystupující, zejména postava vyhnaného vévody milánského Prospera a postava čarodějky Sykorax) a Snu noci svatojánské (napsána cca mezi lety 1590 a 1596 – odtud převzaty postavy obou párků na líbánkách). Hudební pasáže spojené s libretem pocházejí od osmi skladatelů. Jsou jimi: německý skladatel Georg Friedrich Händel, italští skladatelé Antonio Vivaldi a Giovanni Battista Ferrandini, francouzští skladatelé Jean-Philippe Rameau, André Campra, Jean-Marie Leclair a Jean-Féry Rebel a konečně anglický skladatel Henry Purcell.

Osoby a hlasové obory:

Prospero, vyhnaný vévoda milánský (kontratenor); Miranda, jeho dcera (soprán); Sykorax (Sycorax), čarodějka (mezzosoprán); Kaliban (Caliban), její syn (basbaryton); Ariel, skřítek, sluha Sykorax, odňatý jí Prosperem (soprán); Ferdinand, princ (kontratenor); Helena (soprán) a Demetrius (tenor), párek na líbánkách; Hermie (Hermia - mezzosoprán) a Lysandr (Lysander - baryton), další párek na líbánkách; Neptun, bůh moře (tenor); kvartet: dva soprány, tenor a basbaryton. Zpracováno podle internetových zdrojů MET.


Obsah:

podle anglické verze ze stránky:

http://www.metoperafamily.org/metopera/history/stories/synopsis.aspx?id=437


I. dějství:

Prospero, vyhnaný vévoda milánský, žije na vzdáleném ostrově se svou dcerou Mirandou, obklopen svými knihami, elixíry a kouzelnými přístroji. Zpočátku se Prospero dal dohromady s čarodějkou Sykorax, která vládla ostrovu. Miloval ji, ale pak ji opustil, vyhostil ji na temnou stranu ostrova, odňal jí jejího sluhu, skřítka Ariela, a zotročil jejího syna Kalibana.

Náš příběh začíná o nějakých 16 let později, kdy stárnoucí Prospero sestavuje poslední plán, aby zajistil budoucí štěstí Mirandě a ukončil své vyhnanství. Má za to, že nedaleko plující loď má na palubě neapolského krále a prince Ferdinanda, jehož Prospero určil Mirandě. Prospero nařídí Arielovi, aby učinil kouzlo, které vyvolá bouři, za níž má uvedená loď ztroskotat na ostrově.  Na oplátku slibuje Prospero Arielovi, že mu dá svobodu.

Kaliban, který náhodou zaslechne jejich rozhovor, spěchá za Sykorax, aby jí vše pověděl. Sykorax, která vycítí, že Prospero je zranitelný, přikáže Kalibanovi, aby ukradl z Prosperova příbytku nádobku s dračí krví, kterou chce Sykorax použít k obnovení svých oslabených sil, aby tak ona i Kaliban mohli opět získat vládu nad ostrovem.    

Prospero nachází Mirandu trápenou sny a neznámými city. V téže době Kaliban ukradne nádobku s dračí krví a přísahá, že bude vládnout ostrovu s Mirandou jako svou královnou. Ukradenou nádobku nahradí bezcennou nádobkou s krví ještěrky, kterou Ariel omylem použije pro kouzlo mající vyvolat bouři - s katastrofickými následky: loď, na níž se plaví dva párky na líbánkách - Helena a Demetrius a Hermie a Lysandr – ztroskotá a oba párky jsou odděleně vrženy na pobřeží ostrova.    

Prospero nyní nařizuje Arielovi, aby vyhledal prince Ferdinanda a očaroval ho, aby bylo zaručeno, že se Ferdinand a Miranda do sebe okamžitě zamilují. Ale první muž, kterého Ariel spatří, je Demetrius, nikoliv Ferdinand. Ariel ho svědomitě očaruje a zavede ho k Mirandě. Oba se do sebe, k Prosperovu vzteku, zamilují.

V téže době Lysandr, který dosáhl pobřeží, proklíná boha moří Neptuna za to, že (jak se Lysandr domnívá) svrhl jeho milovanou Hermii do moře. Ariel nesprávně předpokládá, že konečně našel Ferdinanda, a učiní kouzlo, aby se Miranda a Lysandr do sebe, k Demetriovu vzteku, zamilovali. 

Na druhou stranu ostrova se dostane vyčerpaná Helena; sleduje ji Sykorax a rozhoduje se, že dá Helenu Kalibanovi coby královnu namísto Mirandy, dcery jejího nepřítele. S použitím ukradené nádobky Sykorax učiní kouzlo, aby se Helena se zamilovala do Kalibana, což jejímu synovi působí radost, a Sykorax doufá, že kouzlo je dost silné na to, aby vydrželo.

Ariel, který dvakrát očaroval nesprávného muže, si uvědomuje, že pravý Ferdinand musí být ještě někde na moři. Rozhoduje se zavolat na pomoc boha moře. Neptun se objevuje, rozzuřený, že ho proklínal člověk (Lysandr) a rozhněvaný, že Ariel ruší jeho klid. Ariel prosí Neptuna, aby našel Ferdinanda; Neptun nakonec souhlasí, že prohledá moře.    

Prospero si povšimne chaosu, který nastal: milenci nevhodně spárováni, Ariel zoufalý, Kaliban zvlčel a Ferdinand nikde v dohledu. Ztrácí naději, že někdy dosáhne svého snu.   


II. dějství:

Hermie se probouzí ze zlého snu a zjišťuje, že její sen byl zcela pravdivý: její nový manžel, Lysander, byl od ní odloučen za bouře. Vydává se ho hledat a nalézá ho slepě milujícího Mirandu a nepamatujícího si již vůbec na svou ženu.      

Sykorax se v téže době raduje z toho, jak se obnovují její síly, a z jistoty, že se brzy bude moci pomstít Prosperovi a nabude vlády nad ostrovem pro svého syna.  

Hermie se opět setká s Helenou. Helenina paměť je pohledem na Demetria silně pohnuta; stejně tak je tomu s jejími city, a to navzdory tomu, že je Demetrius s Mirandou a nepoznává ji. Hermie a Helena lamentují nad nestálostí mužů. Helena se pak vydá za Demetriem, odmítajíc Kalibana, jenž je zdrcen a spěchá k matce pro útěchu; Sykorax mu však vysvětluje, že srdce, která milují, mohou být vždy zlomena.   

Kaliban ve vzteku ukradne z Prosperova příbytku knihu kouzel a vyčaruje sen, v němž se vidí vládcem světa, obklopeným těmi, jež ho milují. Když se jeho fantazie vymkne kontrole a bytosti se obrátí proti němu, zasáhne Prospero a rozežene je.      

Zatím Neptun našel Ferdinandovu loď a poslal ji k ostrovu. Ferdinand vzhlíží ke své budoucnosti. Stejně jako Miranda i on snil po někom těžko dosažitelném. 

Ariel se pustí do toho, aby uvedl věci do pořádku; vede pět nevhodně spárovaných milenců lesem, dokud neusnou. Svými kouzly zajistí, že když se milenci probudí, jsou spárováni se svými patřičnými a předchozími partnery. Všech pět se pak vydá k pobřeží a spatří zde Ferdinanda a krále, kteří právě dorazili, jsouce vítáni Prosperem. Ferdinand přečte omilostnění, které ukončuje Prosperovo vyhnanství. Když Ferdinand spatří Mirandu, okamžitě, hluboce a navždy se do ní zamiluje – žádného kouzla není potřeba.

Přichází Sykorax a vznáší námitky proti Prosperovi. Když je Prospero rázně odmítá, objevuje se Neptun a postaví se na stranu Sykorax, káraje Prospera za to, že pronásleduje jiné, když totéž se kdysi stalo jemu. Zahanben, prosí Prospero Sykorax o odpuštění a vrací ostrov jí a jejímu synovi. Neptun velebí ctnosti soucitu a Sykorax Prosperovi odpouští. Všichni pak oslavují nové dny radosti, pokoje a lásky.     

***

2 komentáře:

Adam řekl(a)...

Obsah je napsán tak, že jej lze zobrazit pouze označením textu. Můžete, prosím, opravit? Děkuji za všechny čtenáře.

Dana Šimková řekl(a)...

Adame, díky moc za upozornění. Nevím, proč, ale občas to takhle mění barvu. Snad jsem na to už přišla. :-)