úterý 17. ledna 2012

Dvě podoby díků

V sobotu 14. ledna se v brněnské katedrále svatého Petra a Pavla uskutečnil mimořádný koncert - Mozartovo Requiem, které přednesli sólisté, sbor a orchestr Janáčkovy opery jako poděkování příznivcům divadla za jejich podporu a pomoc při nedávném řešení existence souboru. Vstup byl pro všechny zdarma a účinkující vystupovali bez honoráře.

Jak jsem se dozvěděla, "místenek" bylo nachystaných 900, ale počet diváků byl minimálně o 100 lidí vyšší a ještě se jich velká spousta nedostala dovnitř. Dlouho jsem nezažila tak perfektní atmosféru! Po celou dobu koncertu bylo v "hledišti" absolutní ticho, žádné kašlání, ani pláč dětí, ač i ty tam byly, a všichni jsme si vychutnávali nádhernou hudbu. Co mne samotnou dojalo, byl fakt, že zaměstnanci divadla ocenili pomoc i těch z nás, kteří jsme se aktivně podíleli na "záchraně" divadla. Nejen, že některým z nás jmenovitě poděkovali na zadní straně programu, ale věnovali nám i místenky do prvních řad. Ocitla jsem se tak mezi těmi, kteří se mnou vystoupili na magistrátě, kteří pomáhali organizovat demonstraci, petice a spoustou dalších... Je opravdu nádherné vidět vděčnost všech těch lidí, kteří Vám dokáží takto s upřímností poděkovat! Když jsem pak viděla nadšené úsměvy řady sboristů, když mě zahlédli, jen jsem si posteskla, že už to je dávno, co jsem je viděla na jevišti.

Taktovky se neujal nikdo jiný, než vynikající Jaroslav Kyzlink. Toto Requiem mělo úplně jinou hudební atmosféru a "příběh", než Requiem na začátku října. Dirigent si pohrával s každou frází, nechal doznít jednotlivé pasáže, nebylo to "bouřlivé" provedení ve fortissimech, ale vše plynulo jemně, sbor zněl lehce, měla jsem pocit, jako by stál všude kolem nás, a s radostí jsem si vychutnávala Kyzlinkova "Amen". Do každého dal velkou sílu a držel je tak dlouho, že jste jen žasli nad výdrží pěvců, a jako byste si přáli, aby to ještě neskončilo!

Velmi oceňuji výkony sboru a orchestru. Dali do toho úplně všechno - starosti, kterými si prošli kvůli nejistotě zaměstnání, vděčnost lidem, kteří je podporovali... Musím říct, že vedle Svaté Ludmily bylo pro mě toto nejkrásnější "představení" Janáčkovy opery v letošní sezóně!

Sólových partů se ujali vynikající sólisté! Basová role patřila nezapomenutelnému Richardu Novákovi, jehož výkon by si opět zasloužil smeknutí. Tenorový part patřil Petru Levíčkovi, který svým zpěvem přinesl jemný jakoby andělský hlas. Moc krásně zazpívané! Jitka Zerhauová zazpívala svým úžasným silným hlasem (opravdu není nad to poslouchat ji z první řady!!!!!) mezzosopránový part a během pauz si prohlížela tváře diváků a nejednou se na někoho usmála. Sopránový part patřil neodolatelnému hlasu Daniely Strakové-Šedrlové. Slzy jste měli na krajíčku, když začala nádherně zpívat!

Když orchestr a sbor ukončili Requiem, byla chvilka ticha a pak se jako na povel strhl obrovský potlesk, u kterého se na nic nečekalo a ihned všichni v publiku povstali. Aplaus nebral konce! Hodně lidí pak ještě zůstávalo v kostele, aby se mohli osobně setkat s účinkujícími, poděkovat jim a povzbudit je.

Část z nás se pak přesunula před Mahenovo divadlo, aby "poděkovala" VIP osobám Brna, jak se "pěkně" starají o kulturu a berou ohledy na obyvatele města. Nechyběl ani chléb se solí, nebo s pomazánkou, transparent, který byl použit jako "slavobrána" s nápisem DĚKUJEME! a špalír zhruba dvoustovky lidí s ironií uvítal návštěvníky plesu. Největšího ohlasu se samozřejmě dočkal pan primátor Onderka! Tak bouřlivé uvítání a potlesk jistě neslyší každý den. Líbila se mi atmosféra, která tam panovala.

Kéž by se naše snaha a podpora pro záchranu opery skutečně vyplatila a měli jsme alespoň OBČAS možnost setkat se se svými oblíbenými hvězdami! Mnohé sólisty (např. Csillu Boross, Pavlu Vykopalovou a další) je už téměř vzácností potkat na jevišti Janáčkovy opery. Modlím se, aby jednoho dne nevytáhli kotvy a neodešli do stálého angažmá v jiných divadlech!

Žádné komentáře: