úterý 6. prosince 2011

Jaroslav Sovinský: Charles Gounod: Faust (Faust a Markétka) - základní vstupní informace před přenosem z MET


V úvodu stručnou poznámku k názvu opery: tato opera se nejčastěji uvádí (ve světě) pod názvem Faust, v českých pramenech se nejčastěji uvádí pod poetickým názvem Faust a Markétka (proto i dále v obsahu opery se pro Marguerite používá jména Markétka). V Německu byla opera dávána pod názvem Margarete (Margarethe), či zkráceně Gretchen (či Faust und Gretchen), aby tak bylo dáno najevo, že (vzhledem k tomu, že z původní Goethovy předlohy bylo pro operu převzato poměrně málo) jde spíše o příběh Markétky, než plně goethovsky Faustův (v Goethově díle je příběh s Markétkou jen jednou z epizod); tuto funkci plní i uvedený poetický český název. 

Libreto:
- ve francouzštině, angličtině a němčině: http://www.opera-guide.ch/opera.php?id=137&uilang=de



Kompletní záznam opery:

Faust: Roberto Alagna; Markétka: Angela Gheorgiu; Mefisto: Bryn Terfel; Valentin: Simon Keenlyside; Siebel: Sophie Koch; dirigent: Antonio Pappano; orchestr a sbor Královské opery Covent Garden, Londýn, režie: D. McVicar, 2004. S anglickými titulky.  




Osoby a obsazení:

Faust, učenec (mladohrdinný tenor, též lyrický tenor či tenor spinto); Mefistofeles (Mefisto), ďábel (charakterní bas, též charakterní baryton či hrdinný baryton); Valentin, mladý důstojník (lyrický baryton, též charakterní baryton); Markétka, Valentinova sestra (mladodramatický soprán, též dramatický koloraturní soprán či lyrický soprán či soprán spinto); Siebel, mladý hoch (subreta, nebo mezzosoprán, též lyrický tenor či soprán); Marta (Marthe Schwerlein), Markétčina sousedka (mezzosoprán či alt), Wagner (Brander), student (charakterní bas nebo bas buffo či baryton); studenti, vojáci, měšťané, dívky, dámy, lid, přízraky, duchové, čarodějnice, démoni, andělé. Odehrává se v Německu, v 16. století. Libreto J. Barbier a M. Carré, podle Carrého hry Faust a Markétka, založené na 1. části Goethova Fausta. Premiéra v Théâtre Lyrique v Paříži, 19. března 1859.

Zpracováno podle Krause E., Oper A-Z, Ein Opernführer, VEB Deutscher Verlag für Musik, Leipzig 1979, str. 149-150, s přihlédnutím k dalším zdrojům.


Obsah:


podle anglické verze ze stránek:
s přihlédnutím k dalším zdrojům.


I. dějství:
Doktor Faust strávil svůj život zabývaje se vědou. Osamocen ve své pracovně, nyní již stár, zoufá nad tím, že jeho celoživotní pátrání po smyslu života bylo marné. Rozhoduje se, že svůj život ukončí otravou. Dvakrát pozvedá číši s jedem ke svým ústům, avšak zaváhá, když písně mladých hochů a dívek ozývající se zvenčí u něho znovu probudí nenaplněné vášně a touhu po mládí. Proklínaje život a lidskou touhu volá Faust na pomoc ďábla. Tento se (jako Mefistofeles či zkráceně Mefisto) ochotně objevuje a nabízí mu bohatství, moc či slávu. Faust mu však zjevuje, že touží jedině po mládí. Mefisto mu slibuje vyhovět, ale má podmínku: na zemi mu bude Faust pánem, ale „tam dole“ se jejich role vymění. Faust tak má ďáblu upsat svou duši. Když Faust váhá, Mefisto vyčaruje zjevení půvabné dívky, Markétky. Faust se tak nechá přesvědčit a podepíše smlouvu. Mefisto mu dá vypít kouzelný nápoj, po jehož požití Faust omládne. Pak se s Mefistem vydává vyhledat Markétku.
II. dějství:
Ve městě se místní obyvatelé a vojáci shromažďují na jarmarku. Valentin a Wagner se chystají spolu s dalšími vojáky do války. Valentin, drže medailonek od své sestry Markétky, se obrací na svého přítele, mladého hocha Siebela, aby jeho sestru v době jeho nepřítomnosti chránil. S prosbou o ochranu Markétky se pak Valentin v modlitbě obrací k nebesům. Wagner pak zahajuje písničku, aby všechny rozveselil, je však přerušen Mefistem, který se nabízí, že pak také rád zazpívá pár písní. Wagner na to, že jedna píseň stačí a Mefisto se pustí do zpěvu opovážlivé písně o moci zlata, jemuž se všichni klaní (píseň o zlatém teleti). Pak si s ním chce Wagner připít. Tu mu Mefisto předpovídá, že bude zabit v první bitvě. Siebelovi Mefisto věští, že každý květ, jehož se dotkne, zvadne. Konečně Valentinovi předpovídá, že zemře rukou někoho, koho Mefisto zná. Pak připíjí na zdraví, nabídnuté víno mu však nechutná. Svými kouzly vyčaruje lepší. Když jím pak bezostyšně připíjí na Markétku, Valentin tasí meč; ten se však tříští. Shromáždění jsou přesvědčeni, že jsou v přítomnosti ďábla; obrací tedy své meče jílcem vzhůru tak, aby připomínaly kříž; to přinutí Mefista, aby se stáhl. Zavede pak Fausta do míst, kde se párky oddají valčíku. Faust zahlédne Markétku a nabízí jí svůj doprovod. Markétka odmítá, ovšem tak roztomile, že Faustovo nadšení pro ni je stále větší.
III. dějství:
Siebel, zamilovaný do Markétky, trhá pro ni před jejím domem květy, které však, jak předpověděl Mefisto, uvadají. Ale když si pak Siebel omyje prsty ve svěcené vodě, květy nevadnou. Sledují ho Mefisto s Faustem. Siebel zanechá kytici květů Markétce na prahu jejího domu a odchází. Za chvíli po něm pak odejde i Mefisto, aby sehnal něco honosnějšího, než jsou kvítky. Faust osamocen (v proslulé kavatině) obdivuje prostotu Markétčina příbytku a obdivuje se i Markétce samotné. Vrací se Mefisto a položí poblíž Siebelových květů skříňku se šperky. Prostředí nevinnosti, obklopující Markétčin příbytek, Faustem pohne a cítí zábrany. Mefisto ho vezme stranou. Objevuje se Markétka, posadí se ke kolovrátku a zpívá baladu o králi z Thule; přerušuje ji však myšlenkami na onoho mladíka, který ji chtěl předtím doprovodit. Tu si všimne květů i šperkovnice. Chvíli váhá, ale nakonec se odhodlá a skříňku otevře a její obsah ji uvede v úžas; neodolá a začne se šperky zdobit a shlíží se v zrcadle (píseň o špercích). Objeví se její lehkomyslná sousedka Marta a ujišťuje Markétku, že jí zde nejspíše šperky zanechal nějaký ctitel. Vracejí se Mefisto s Faustem; Mefisto se dvoří Martě, aby tak dal Faustovi možnost se věnovat Markétce, a postupně se Marty zbaví. Faust s  Markétkou se oddají rozhovoru a Markétka postupně poznává, že Fausta miluje. Pár si vyznává lásku, Markétka však nakonec Fausta prosí, aby odešel. Faust váhá, nakonec se však sklání před její nevinností; oba se loučí, s tím, že zítra se zase shledají. Mefisto však poté přesvědčí Fausta, aby vyčkal a ukáže mu, že Markétka právě otevírá okno svého příbytku. Faust tak přihlíží Markétčinu vroucnému vyznání lásky a touhy se s ním opětně shledat. Nato se Faust vydá k ní a oba si padnou do náručí... Ze zahrady se ozve Mefistův cynický výsměch.
IV. dějství
Markétka, svedená Faustem, s ním očekává dítě. Ve svém příbytku si zoufá nad tím, že ji opustil; stále ho však miluje. Potěší ji Siebel, který ji přišel navštívit, a má pro ni alespoň několik milých srdečných slov. V některých nastudováních se tato scéna vynechává a scéna v chrámu (viz na konci tohoto dějství) bývá řazena na začátek tohoto dějství.
Z války se vracejí vojáci, včetně Valentina, který se potká se Siebelem. Podle Siebelova jednání má za to, že mu Siebel něco tají. Siebel se zdráhá se cokoliv říci, ale pak prosí Valentina, aby byl milosrdným a Markétce odpustil.
Před Markétčiným domem se objeví Faust s Mefistem. Mefisto Fausta ponouká, aby zašel k Markétce do domu. Faust, trápen výčitkami, se zdráhá. Mefisto se nato dá do zpěvu posměšné milostné serenády. Tu se objeví Valentin a žádá satisfakci. V následném souboji s Faustem, jemuž pomáhá Mefisto, je Valentin smrtelně raněn. Faust s Mefistem poté prchají. Sběhnou se měšťané a chtějí Valentinovi pomoci. Objevuje se i Markétka a padá před bratrem na kolena. Ten ji však s posledním výdechem proklíná. 
Markétka hledá útočiště v chrámu, aby se zde modlila za odpuštění. Pronásleduje ji sem však Mefisto a prohlašuje, že pro ni není smilování, a nechť propadne peklu. Markétka v hrůze vykřikne a omdlévá.
V. dějství:
Mefisto vzal Fausta do divoké krajiny v pohoří Harz, kde se koná čarodějnický sabat za Valpuržiny noci. Tu se objeví nádherný sál, do něhož je Faust uveden, a nalézá zde nejkrásnější ženy všech dob. Krásky se ho snaží zlákat a Faust je opojen dojmy. Najednou však zahlédne zjevení ztrápené Markétky a pochopí, že rudá páska, již má na krku, značí, že má být popravena. Žádá Mefista, aby ho k ní zavedl.
Markétka dlí ve vězení, odsouzena k smrti za vraždu dítěte, které s Faustem počala. S Mefistovou pomocí přichází k ní Faust, aby ji zachránil. Mefisto zůstává venku na stráži. Markétka, ač se pomátla na rozumu, Fausta poznává, a raduje se z jeho příchodu a záchrany. Poté však, místo útěku, duchem nepřítomna, si připomíná okamžik, kdy se poprvé setkali. Faust ji vyzývá k odchodu. Tu se ve vězení objeví i Mefisto a připomíná, že čas kvapí. Markétka v něm rozpoznává ďábla. Obrací se k nebesům a prosí o odpuštění. Odmítá Faustovo naléhání, aby šla s ním, a posílá ho pryč. A pak bez života padá k zemi. Mefisto prohlašuje: „Odsouzena!“ Tu se však ozve andělský chór, který zjevuje, že Markétka došla spásy.   

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Chybí mi tam to "obsazení".
VlaM

Anonymní řekl(a)...

Metropolitan Opera House
December 10, 2011 Matinee

HD Transmission/Simulcast

Scheduled



FAUST
Charles Gounod-Jules Barbier/Michel Carré

Faust...................Jonas Kaufmann
Marguerite..............Maria Poplavskaya
Méphistophélès..........René Pape
Valentin................Russell Braun
Siebel..................Michèle Losier
Marthe..................Wendy White
Wagner..................Jonathan Beyer

Conductor...............Yannick Nézet-Séguin

Production..............Des McAnuff
Set Designer............Robert Brill
Costume Designer........Paul Tazewell
Lighting Designer.......Peter Mumford
Choreographer...........Kelly Devine
Video Designer..........Sean Nieuwenhuis
TV Director.............Barbara Willis Sweete