neděle 11. prosince 2011

Faust z MET a smíšené pocity

Operu Faust jsem neslyšela a neviděla od představení ve Vídni před 2 lety. Tenkrát se jednalo o velmi moderní režii a jen jsem doufala, že konečně někdy uvidím klasickou. Sen se mi bohužel nesplnil ani v případě včerejšího přenosu.

Des McAnuff vytvořil zmatenou inscenaci, která postrádala jakoukoli logiku. Po 1. dějství jeden můj známý chválil skvělý nápad fotografie Hirošimy - až sem mohou dojít vědecké pokusy... Ale co s tím? Postrádala jsem možnost zařadit děj do nějakého časového období. Byla to druhá světová válka? Co však ten posun přinesl? Jen vysvětlení, do jaké války Valentin a ostatní odchází? Rušilo mě i to pobíhání lidí v bílých pláštích, kteří na pár minut přistavili stoly a židle a pak je zase odnesli. MET má tolik technických vymožeností, že se to snad dalo udělat i lépe! Ty postavené dveře v levé části jako vstup do hospody byly vtipné. Proč nestály trochu blíž k okraji jeviště? Aspoň by nebyli všichni vzadu tak namačkaní...

Scénograf Robert Brill rozhodně neměl s pěvci soucit, protože je pořád honil po vysokém točitém schodišti - proč Faust a Mefistofeles několikrát šli (a byli to pořád jen oni, nebo šli "dableři"?) po schodech nahoru po Valpuržině noci, to mi uniklo. Vycházeli snad z pekla na zemský povrch? Asi bych potřebovala kyslíkovou masku, kdybych to musela vyjít několikrát za sebou. Nemluvím o úžasné dekoraci atomových bomb. Jediné, co mě skutečně zaujalo, byl příchod vojáků, jak mezi nimi ženy hledaly ty své, a jedna z nich ho nenašla (asi patřila k Wagnerovi). Padoucnicové křeče během Mefistofelovy árie o zlatě mě spíš rozesmály. Asi jsem málo chápavá, ale jak to vlastně skončilo? Markétka vystoupila po schodech do nebe bez popravy? To strážím nijak nevadilo, že byl u ní Faust a že byla mříž odemčená a Markétka nebyla v cele? Faust se nakonec otrávil? To se mu to všechno jenom zdálo? Ďábel ho snad měl odnést do pekla, nebo ne?

Naštěstí záchranu přineslo pěvecké obsazení. Moc se mi líbil Russell Braun, u kterého si nemohu vybavit, odkud ho znám (trochu mi připomínal Beczalu). Krásně zpíval a hlavně umírací scéna byla mimořádně zahraná. I Siebel v podání Michele Losier mě zaujal, škoda, že byl vynechaný duet Siebela a Markétky - čekala jsem, když to bylo tak dlouhé, že tam bude.

Trochu jsem před přenosem nedůvěřovala Marině Poplavskaje, ale její Markétka byla ozdobou večera! Využívala každého možného okamžiku k hereckému vyjádření a jen jsem obdivovala, jak mohla tak nádherně zazpívat závěr opery! (v tu chvíli já už nedýchám a jen hltám každý tón - a kapesníky se v tu chvíli v Brně vytahovaly jeden za druhým :-D)

René Papeho moc nemusím, ale ďábla umí zahrát a zazpívat opravdu "děsivě". Šel z něj opravdu strach a tomu bych teda se neupsala ani za nic. :-) U něj stačilo, aby stál na místě (i když to pohybování holí - hýbání s lidmi - bylo směšné), sledoval očima a hned bylo všem jasné, kdo tu má o všem přehled.

Od Jonase Kaufmanna jsem mnoho nečekala a mnoho jsem nedostala. Na pohled pěkný chlap, to uznávám, ale poslouchat ho moc nemusím. :-) Byla mi nepříjemná jeho pianissima, která bral hodně přes nos. V 3. části opery už to bylo lepší a nakonec bych ho i vzala na milost. Možná díky režisérově pojetí, možná díky Kaufmannovi mi přišla postava Fausta taková jalová - nerozhodný chlap, který si jen nechá napovídat peklem, co má dělat, jakmile dívka řekne ne, hned couvá a raději se vzdaluje... Ale árie před Markétčiným domem se mu podařila!

Nikdy jsem si nevšimla, že dirigent Yannick Nézet-Séguin je tak malinký. :-) Už když na začátku snižoval dirigentský pult, bylo mi to podezřelé. Při závěrečné děkovačce to bylo vidět zcela jasně. Vybučení režiséra a scénografa diváky v MET bylo tentokrát skutečně oprávněné.

V Brně jsme opět nešetřili po áriích a na konci představení potleskem! Pěkně jsme se to za tu dobu naučili a vládne u nás příjemná pohoda. Chodíme téměř stejná sestava, aniž bychom se domluvili, sedíme jedna skupina pořád pohromadě... A ještě jedna věc byla včera velmi příjemná - nikde se neukázala FLEMINGOVÁ!!! :-D Škoda jen, že Di Donato hleděla pořád někam nad nás a patrně četla titulky.

Moc jsem zvědavá na lednový přenos - zase jednou Domingo naživo... :-)

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Russela Brauna bylo možno vidět coby Čou En-laje v Nixonovi v Číně a coby jednoho z těch hraběnčiných ctitelů, básníka , v Capricciu. Skladatele mimochodem zpíval Joseph Kaiser, Grimoaldo z Rodelindy z minulého týdne.
Hanka

Anonymní řekl(a)...

Upozorňuji na český překlad kometáře režiséra McAnuffa, který leccos z této produkce osvětluje.

http://www.divadelni-noviny.cz/met-faust-v-atomovem-veku/