pondělí 3. října 2011

Nádherná Svatá Ludmila

Vždycky, když se v Janáčkově divadle hraje nějaká sakrální věc, mám pocit, že se všem v divadle dostává obrovského požehnání. Nejinak tomu bylo i tentokrát při Svaté Ludmile. O to mimořádnější to byla chvíle, že na jevišti oslavil své osmdesáté narozeniny vynikající pěvec Richard Novák. V hledišti usedl nejeden z jeho kolegů a četných přátel. Atmosféra byla velmi příjemná a věřím, že se všem účinkujícím dnes dobře pracovalo!

Obrovskou hlubokou poklonu si zaslouží jako vždy vynikající sbor. Tak rozsáhlá škála hlasitosti a barev, strhující fortissima, u kterých se zatajoval dech a téměř neslyšná pianissima - to se musí slyšet! (máte ještě příležitost 15. 10. v 19:00!!!) 86 zpěváků (pokud jsem počítala dobře) zpívalo jako jeden hlas. Byla to nezadržitelná síla, která Vás zcela pohltila. Sbormistr Josef Pančík právem sklidil bouřlivý aplaus včetně několika stojících diváků.

Velká chvála patří i orchestru, který vyčaroval nádherný příběh. Jako bych všechno viděla před sebou - jaro, les, kostel... Všechno bylo obsažené v hudbě, která měla opět svůj nezaměnitelný kovový čistý zvuk. Dirigent Jaroslav Kyzlink je prostě čaroděj! :-) Jeho představení a koncerty patří po právu k těm nejlepším, diriguje s obrovskou vervou a odhodláním, skáče půl metru do výšky (což už k němu nesmazatelně patří) a jako by dýchal s každým hráčem a zpěvákem. Tentokrát byla opravdu radost ho sledovat.

Sólisté byli jeden vedle druhého zářivou perlou celého představení. Petra Levíčka v roli Rolníka byla velká radost znovu slyšet. Nezaměnitelný příjemný hlas a bylo mu výborně rozumět (nejlépe ze všech). Marlene Lichtenberg si marně vybavuji, kde jsem už slyšela, takový hlas se nezapomíná! Její Svata, byť nevelká role, se hluboce zapsala do mé paměti. Sytý kovový hlas, který "duněl" jako velký zvon a přinesl neobvyklou a o to zajímavější barvu mezi hlasy, které už tak dobře znám. Moc ráda ji znovu někdy uslyším!

Peter Berger v roli Bořivoje exceloval. Takovou mohutnost v jeho hlase jsem dlouho neslyšela. Krásně bylo rozumět jeho češtině, hlas úplně hladil na duši a dnes jsem v něm viděla skutečně pěvce velkého formátu. Stál na jevišti a vyzařovala z něj jistota a pohoda. Bravo, Petere!

Hlavní úloha Ludmily patřila vždy vynikající Pavle Vykopalové. Pokaždé, když j islyším, žasnu nad jejím andělským hlasem a nejednou se mi vybaví její Desdemona, když zpívala Ave Maria. Tak perfektně zvládnuté výšky, obtížný part v jejím podání byl úplnou pohodou a úplně jsem ji viděla, jak by vypadala, jak se hýbala, jakou mimiku a gesta by používala, kdyby byla Svatá Ludmila v jevištním provedení. Moc se těším, až ji znovu uslyším. Jejího hlasu se člověk nemůže nikdy nabažit! :-)

Ten největší zážitek si nechávám nakonec. Nestárnoucí Richard Novák v úloze Ivana bral dech. Jakoby nic přezpíval mohutným hlasem forte orchestru sedícího za ním, viděli jste na něm, jak si po paměti potichu prozpěvoval všechny party s ostatními, do not se téměř nepodíval (jen otáčel stránky) a jak si hlavou nenápadně dirigoval do taktu. Bylo na něm vidět, jak je spokojený, jak je plný energie a nadšení. Myslím, že nakazil nás všechny v divadle!

Tímto mu přeji všechno nejlepší k narozeninám, ještě mnoho let plných zdraví, zpívání a té obrovské energie a optimismu, které z něj vyzařují! Je skutečným pokladem Janáčkovy opery!

Žádné komentáře: