středa 13. července 2011

Peter Gábor – znamenitý režisér, který s velkým úspěchem debutoval v ostravské opeře


Vizitka:
Peter Gábor je synem herečky Adély Gáborové. Nejprve vystudoval slovenštinu a hudební výchovu na Pedagogické fakultě v Nitře a poté činoherní režii na DAMU v Praze. Od té doby prošel řadou slovenských, českých i moravských divadel a má na kontě více než šedesát inscenací. V letech 1992 – 1995 působil jako režisér v martinském divadle, kde inscenoval mimo jiné Schnitzlerův Kolotoč (1991), Smočkovo Podivuhodné odpoledne Dr. Zvonka Burkeho (1992), Anouilhovu hru Miláček Ornifle (1993), Hrabalovy – Krobotovy Ostře sledované vlaky (1994). Bergerovy Čtyři muchomůrky a Veberův Večer ptáků (1995). Od roku 1993 pravidelně spolupracuje s Národním divadlem moravskoslezským Ostrava (Konec na konci léta, Šakalí léta, Cabaret, Balada pro banditu). V letech 1995 – 1997 působil ve Středočeském divadle v Kladně (Chudák manžel, Utrpení mladého Werthera, Čarovná rybí kostička, Marianniny rozmary) a v letech 1997-2004 jako umělecký šéf v Moravském divadle v Olomouci (Čas vlků, Mnoho povyku pro nic, Faust I. a II., Král se baví, Mně zašlá léta vraťte, Dva kavalíři z Verony a další). Úspěšně působil i na scéně Théatre Moliére v Paříži. Je členem vedení Slovenského komorního divadla v Martině, pravidelně hostuje v Městských divadlech pražských, ale jeho inscenace bylo možné zhlédnout například také v Západočeském divadle v Chebu (Bouře), v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích (Donaha!), v Divadle Na Fidlovačce (Balada pro banditu), nebo v divadle v Řeznické (Zlomatka).



Otázka, kterou jste dostal mnohokrát. Co Vás vedlo k tomu, že jste se rozhodl pro své povolání?

Narodil som sa mojej mame, ktora bola vynikajúcou herečkou. Prvé kroky som sa naozaj učil na javisku.Takže svet divadla a hudby rástol spolu so mnou. Chcel som byť najprv hercom, ale túžba po slobode a nezávislosti ma doviedla k réžii. Občas ma obsadia do filmu, takže sa dostanem aj na druhú stranu réžijného stola. Otec bol jazzový bubeník. Je to v génoch.



Kromě talentu, jaké vlastnosti by měl mít, podle Vás, režisér?

Práve ten spomínaný talent v sebe nesie schopnosti prečítať resp. vyložiť text hry, schopnosť empatie najprv do autora, potom do seba a do hercov.A samozrejme je tu potrebná fantázia, predstavivosť v priestore na javisku.Vidieť pripravovanú hru ako celok, nie len v jednotlivych situáciách.Ale koľko režisérov, toľko roznych prístupov a metód ako doraziť do cieľa.

Autorita. Bez ní se to v této profesi neobejdete. Musel jste se vyrovnávat s nedůvěrou herců při vstupu do „kamenného“ divadla?

Je to naozaj o umení nadchnúť a presvedčiť všetkých okolo vás, že práve to naše spoločné dieťa – inscenácia, bude fungovať najlepšie.Aj keď samozrejme je to dialóg s hercami, interpretmi, ale je na vás aby ste argumentami a svojou charizmou presvedčili.

Stále hovoříme o činohře. Jak jste se dostal k režii Giordanovy Fedory v ostravském Národním divadle moravskoslezském?

Ponuka mi padla z neba ,ako dar anjela.Veľmi ma to potešilo, pretože už dávnejšie som túžil po stretnutí s operou. Jirka Nekvasil, riaditeľ a režisér, mi urobil naozaj veľkú radosť. A mňa veľmi teší, že som nesklamal. Momentálne mám v hlave Gounodoveho Romea a Júliu, pripravujem koncepciu a v prosinci bude premiéra. Aspoň viem, že v lete vycestujem do Verony. Možno aj moje réžie muzikálových titulov rozhodli,že mám veľmi blízko k hudobnému žánru.


Existuje váš režijní sen, titul, který by jste chtěl inscenovat?

Som trochu poverčivý, takže nebudem nič prezrádzať.

Děkujeme za rozhovor a přejeme krásné léto.

Žádné komentáře: