neděle 26. června 2011

Jiří Urban: Cardillac, zastávka na cestě ostravské opery


Jacek Strauch (Cardillac)

Premiéra moderní opery Cardillac (1926) německého hudebního skladatele Paula Hindemithe (1895-1963) byla v českém prostředí očekávána s velkou zvědavostí. Ví se, že byla napsána na motivy až psychologicky hororové povídky E.T.A. Hoffmanna, přitom do romantického pojetí má daleko. Ví se, že existují dvě verze opery, přičemž ta první klade velký důraz na dualismus tvůrčího ducha a díla. Ví se, že opera nebyla v Čechách uvedena více než 80 let, zájemci o první verzi se v loňském roce museli rozjet až do vídeňské Státní opery. Pojednává se v ní o tom, jak se geniální zlatník Cardillac nedovede odloučit od svých zhmotnělých duchovních výtvorů - šperků, a nové majitele vraždí jen proto, aby si je mohl vzít zpět a tajně skrýt doma. Nezastaví se ani před nápadníkem své dcery. Když se však davu přizná, rozzuřeně ho ubije. Opera překvapuje zvoleným námětem, v němž se naznačuje několik témat pro dobovou operu atypických: je v nich přítomna zvláštní kauzalita, zdvojení osobnosti, rozdílnost pohledů. Silně expresivně laděná hudba vyžaduje promyšlené operní nastudování a bravurní, soustředěné pěvecké výkony, protože se nejedná o operu založenou na melodičnosti.


WeiLong Tao (Důstojník)

Velký podíl na úspěšném provedení ostravské inscenace Cardillaca má Jiří Nekvasil (režie), Petr Matásek (scéna) a Zuzana Krejzková (kostýmy). Probíhající děj se totiž může vnímat realisticky, jako událost, k níž došlo, ale také symbolicky, probíhá na expresionisticky pojaté scéně, s výraznými geometrickými tvary, s temnou nebo červení prostupující scénou a efektním nasvícením prvků, které se jeví jako nosné. Scénické řešení a promyšlená stylizace kostýmů jsou velmi působivé. Pěvci jsou vedeni k přirozenému hereckému projevu, přičemž jim to vůbec neulehčuje partitura, ani německý jazyk, v němž je opera nastudována. Hvězdou první premiéry se stal znamenitý britský barytonista Jacek Strauch, který dodal Cardillacovi psychologický rozměr a pěvecky zvládl svou roli excelentně. Jasný soprán zazněl v podání Evy Dřízgové-Jiroušové, v roli Cardillacovy dcery. Bohužel totéž se nedá říci o Zuzaně Švedě – Dunajčanové, která ztvárnila roli Dámy. Tenoři WeilLong Tao a Luciano Mastro se hodně snažili, ale role Důstojníka a Kavalíra byla v jejich podání spíše jen doplněním očekávaného. Složité hudební dílo vzbuzuje zdání, že vytlačované tóny a technika „křiku“ patří k dramatickému ztvárnění postav, avšak opakuje-li se, stává se málem schválností. Zcela mimořádný až úchvatný byl výkon operního sboru; když zazněl chór v mistrně provedeném oratoriu, naskakovala husí kůže. Hudebního nastudování se ujal dirigent Robert Jindra, který se stává zárukou vysoké hudební úrovně ostravského operního orchestru. Na reprízách se jistě vyvaruje případnému překrývání pěvecky méně disponovaných sólistů.


Zuzana Šveda – Dunajčanová (Dáma), Luciano Mastro (Kavalír)

Opera Národního divadla moravskoslezského se v Cardillacovi opět prezentovala jako scéna odvážná, která jde svou profesionálně bezpečnou, osobitou a vynalézavou cestou.

Paul Hindemith
Cardillac

Národní divadlo moravskoslezské
Divadlo Antonína Dvořáka
První premiéra 23. června, druhá premiéra 25.června 2011


Hudební nastudování Robert Jindra
Dirigent Robert Jindra
Režie Jiří Nekvasil
Scéna Petr Matásek
Kostýmy Zuzana Krejzková
Pohybová spolupráce Števo Capko
Sbormistr Jurij Galatenko
Dramaturgie Daniel Jäger
Foto: Martin Popelář

Osoby a obsazení:

Cardillac Jacek Strauch
Cardillacova dcera Eva Dřízgová – Jirušová
Důstojník WeiLong Tao
Obchodník se zlatem Jan Šťáva
Kavalír Luciano Mastro
Dáma Zuzana Šveda – Dunajčanová
Velitel policejní hlídky David Szendiuch
Ludvík XIV. Jan Kolda

Opera je uváděna v německém originále s českými titulky.

Žádné komentáře: