sobota 22. ledna 2011

Oslava Božího díla v Janáčkově divadle


21. ledna jsme měli možnost v Janáčkově divadle zhlédnout jedinečnou premiéru Haydnova oratoria Stvoření v baletní verzi od Uweho Scholze. Minimálně týden předtím se snad denně objevovaly v novinách články o chystané premiéře, všude visely plakáty... Měla to být skutečně mimořádná událost.

Ještě před samotnou premiérou se uskutečnila ve foyer divadla vernisáž výstavy Operní domy Brno - Lipsko, jejímž hlavním záměrem je srovnání obou budov. Mé původní představy o tom, co na výstavě uvidím, se ovšem nenaplnily. Jde především o popis výstavby Janáčkova divadla, jeho zařízení a vzhledu. Nic jsem se ovšem nedočetla o divadle v Lipsku. Nacházela jsem jen tytéž fotografie průčelí budovy z různých úhlů a pak i bočních stěn, ale o velikosti, vybavení... jsem se nic nedozvěděla. Pro srovnání interiéru muselo postačit jen několik málo fotografií na závěru výstavy. Doplním ještě technický detail, na mnoha místech je písmo na sytě červeném podkladu a v šeru nebo pro špatně vidící diváky to může být až nečitelné. :-(


Teď už k samotné premiéře. Za dirigentským pultem stál Caspar Richter a sólových partů se ujali Jana Tajčovská Krajčovičová, Ondrej Šaling a Martin Gurbaľ v doprovodu orchesru a sboru Janáčkovy opery. Po hudební stránce to byl vynikající výkon, především velmi oceňuji Janu Tajčovskou, která se mimořádně zhostila své úlohy a předvedla bravurní koloratury. Můžeme ji slyšet také v Haydnově Lékárníkovi v roli Volpina, takže Haydnova hudba jí není neznámá. Líbily se mi i party obou pánů. Pochvala patří také orchestru za nádherný přednes, hudba lahodila uším a měla v sobě velkou svěžest a takovou "mozartovskou hravost". Nejednou jsem se podivila velké podobnosti s Mozartovou hudbou a zaslechla jsem tam i několi úryvků z Lékárníka. :-) Poklona rozhodně patří našemu vynikajícímu sboru, který opět předvedl jeden ze svých nejlepších výkonů. Hned svým prvním nástupem v pianissimu ohromil úžasnou jednotností a čistým hlasem. Zvládnutí všech obtížných koloratur v jeho podání vyznělo jako "něco jednoduše zvládnutelného".


Baletní část představení byla velice zajímavá a byla to doslova "pastva pro oči". Obdivuji výkony všech sólistů i sboristů i choreografů. Nejvíce mě zaujala jedna ze závěrečných částí, ve které zpívali Adam a Eva - krásně a procítěně zatančené! Za tanečníky se promítaly i zajímavé fotografie a v některých momentech pomohly dotvořit zajímavé obrazy. Celé představení pak sklidilo zasloužený bouřlivý aplaus vestoje.


Jednalo se o moderní balet, který byl plný symbolů a narážek na děj v textu. Zde se ovšem ukázala poněkud negativní stránka celého řešení představení. Ti, kdo neznají němčinu dostatečně dobře, nebo zpívanému textu nerozumí, jsou odkázáni na titulky nad portálem. Pak je ovšem spor, zda číst titulky, sledovat balet nebo zpěváky? Bez titulků se pro mě baletní čísla stala zcela nejasnými a význam pohybů mi téměř v celém představení unikl. Je škoda, když se nejedna věta ve zpěvu mnohokrát opakovala, že nezůstala na titulkovacím zařízení až do konce a zmizela hned po 1. odzpívání. Nejednou jsem s nadějí, že zjistím, co se zrovna děje, vzhlédla vzhůru a bohužel viděla jen černou obrazovku. U opery je to prakticky jedno, tam není tak důrazně nutné sledovat každý pohyb na jevišti a dá se číst titulky, aniž by unikl děj dole, ale balet s titulky není ideální řešení. Škoda, že oratorium nebylo nastudované v češtině. V Lipsku to mohlo mít opravdový efekt, protože textu rozuměli. V Česku už je to ale horší. Divák je tak zahlcen mnoha věcmi, které na něj působí a které musí zároveň sledovat - orchestr, zpěv, balet, fotografie na plátně a titulky. Dlouho jsem nebyla z žádného představení tak unavená.


Poslední naději jsem vkládala do programové brožury k inscenaci. Bohužel ani v ní jsem nenašla text oratoria. Škoda, přečetla bych si ho před představením a o přestávce a měla alespoň stručnou představu o tom, co se bude na jevišti dít. Z premiérového představení si tedy odnáším vynikající sluchový a vizuální zážitek, ale naprostou nevědomost o tom, co jsem dvě a půl hodiny sledovala. :-( Rozhodně v březnu si to půjdu ale ještě jednou zopakovat a velmi doporučuji sledovat toto představení z výše položených míst, aby vyzněly všechny baletní formace a daly se lépe sledovat titulky. Mluvila jsem s lidmi, kteří seděli na balkóně a měli z představení zcela jiný zážitek.

Rozhodně doporučuji toto představení zhlédnout, máme opravdu jedinečnou příležitost být u něčeho tak unikátního! Divadlo opět předvedlo všechno, co v něm je.

Foto: Jana Hallová

libreto: Thomas Lindley
autor: Joseph Haydn
dramaturg: Karel Littera, Patricie Částková
režie: Uwe Scholz
hudební nastudování: Caspar Richter
dirigent: Caspar Richter, Ondrej Olos
asistent dirigenta: Tomáš Ibrmajer
choreograf: Uwe Scholz
choreografické nastudování: Giovanni Di Palma, Montserrat Léon
asistent choreografa: Jana Přibylová, Gustavo Bessera Quintans
scéna: Giovanni Di Palma
kostýmy: Giovanni Di Palma
světelný design: Giovanni Di Palma, Petr Kozumplík
videoprojekce: Daniel Chruszcz, Giovanni Di Palma
sbormistr: Josef Pančík

Osoby a obsazení 21. 1. 2011
Gabriel / Eva Jana Tajovská Krajčovičová
Uriel Ondrej Šaling
Raphael / Adam Martin Gurbaľ

Sóla baletu Ivona Jeličová, Eriko Wakizono, Andrea Smejkalová, Jana Přibylová, Maiko Abe, Jan Fousek, Michal Pimek, Marek Svobodník, Filip Veverka, Uladzimir Ivanou, Gianvito Attimonelli, Vítek Kořínek, Jeroen Selderslaghs, Adam Sojka

2 komentáře:

Jan řekl(a)...

Slečno, nechci se Vás dotknout, ale nebyla jste jako odborná novinářka na premiéru tak trochu nepřipravená?

Jdete na představení Stvoření, které pracuje s motivy první knihy Mojžíšovy Genesis, a vy netušíte, co se bude na jevišti dít?

Dana Šimková řekl(a)...

Jane,
zaprvé nejsem žádná odborná novinářka, ale běžný divák, což se tu stále snažím zdůrazňovat, a za druhé vím až moc dobře, co se děje v Genesis. Nedávno jsem ji (nezávisle na chystané premiéře) pročítala, ale je rozdíl 2 stránky v Bibli a dvě hodiny na jevišti. To vím taky, že se stvoří země, ptáci, lidi..., ale tohle oratorium má v sobě snad víc "vět", než je v Bibli. Nečetla jsem všechny titulky, ale i z těch, které jsem stihla, bylo jasné, že doslovný přepis Bible to rozhodně není.