pondělí 10. ledna 2011

Jiří Urban: Ostravská Její pastorkyňa v novém hudebním nastudování


Scéna z prvního jednání, foto Martin Popelář

Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě uvedlo v neděli 9. ledna 2011 obnovenou premiéru Janáčkovy opery Její pastorkyňa. Jedná se o nové hudební nastudování, které vychází z inscenace uvedené v červnu 2004 v režii zkušeného Michala Taranta. Scéna Dany Hávové je prostá s realistickými rekvizitami, maximálně funkční a vizuálně účinná. V souladu s touto střízlivou koncepcí navrhla D. Hávová jednoduché kostýmy, vycházející z kontrastu černé a bílé. Koresponduje to s příběhem trpné Jenůfy, na níž se všichni, kteří tvrdili, že ji milují, nějakým způsobem provinili. V rozporu s režií a scénografií vyznívá hudební nastudování Roberta Jindry. Očima sledujeme tragédii, která se mohla na venkově kdykoliv odehrát, vnímáme strohost a vyhraněnost vztahů, které se vymkly pravidlům svého světa. Hudebně však slyšíme mohutný patos, vypjatost a zlomovost situací. K tomu zřetelně slouží dvacetiminutové přestávky po každém dějství. Hudební nastudování má daleko k úpravám Karla Kovařovice, směřuje se spíše k původní gestické mohutnosti.


Maida Hundeling (Jenůfa), Jana Kačírková (Karolka), Aleš Briscein (Števa), foto Martin Popelář

Herecké a pěvecké rozvržení čtyř klíčových postav: Jenůfy, Štěva, Laca a Kostelničky je náročné, protože v sobě skrývají rozpory společenských norem. V opeře vystupují silné ženy a muži - slaboši. Tak se také projevuje Kostelnička, ztvárněná Yvonou Škvárovou. Představuje se jako příkrá, tvrdá nátura, která dovede odstranit překážky. Pěvkyně graduje svůj výkon a vrcholí v závěrečném přiznání. Každé její gesto (mnohem méně již hlasový projev) získává na váze. Zkraje nepůsobí takovou strhující silou, avšak "vyčkávací taktika" se jí vyplácí a nahrává parlandovému pojetí partu i hlasovým výškám Škvárové. Protikladem je Maida Hundeling jako Jenůfa, psychologičtěji pojatá postava, méně teatrální, což užitečně kontrastuje vypjatému hudebnímu pojetí Roberta Jindry. Mužské role patří k slabším obsazením. Laca a Števu slyšíme v podání pěvecky značně indisponovaného, intonačně nedokonalého Jana Vacíka a poněkud hlasově unaveného Aleše Brisceina, jehož orchestr nutí do forzí. Naopak zvláštní ocenění si zaslouží ostře vykrojené a dobře zvládnuté vedlejší postavy Stařenky Buryjovky (Drahomíra Drobková), Stárka (Jaroslav Kosec), Bareny (Veronika Holbová) a především Karolky (Jana Kačírková).


Jan Vacík (Laca), Maida Hundeling (Jenůfa), foto Martin Popelář

Obnovená premiéra je na místě, třebaže hlediště bylo, v Ostravě již tradičně, poloprázdné. Není vyloučeno, že mnozí milovníci Janáčkovy opery čekají na obsazení s Evou Urbanovou nebo na reference o tomto představení. Nezávisle na tom můžeme všechny ujistit, že dramatický příběh dovede opakovaně strhnout a nakonec nás zaplaví spíše divácké sympatie.

Divadlo Antonína Dvořáka 9. ledna 2011 v 16. hod.

Nové hudební nastudování Robert Jindra
Dirigent Robert Jindra
Režie Michael Tarant
Scéna a kostýmy Dana Hávová
Choreografie Igor Vejsada
Sbormistr Jurij Galatenko

STAŘENKA BURYJOVKA Drahomíra Drobková
LACA KLEMEŇ Jan Vacík
ŠTEVA BURYJA Aleš Briscein
KOSTELNIČKA BURYJOVKA Yvona Škvárová
JENŮFA Maida Hundeling
STÁREK Jaroslav Kosec
RYCHTÁŘ Václav Živný
RYCHTÁŘKA Yvetta Tennenbergerová
KAROLKA Jana Kačírková
PASTUCHYŃA Veronika Höpflerová
BARENA Veronika Holbová
JANO Marianna Pillárová
TETKA Monika Kratochvílová
MUŽ Petr Urbánek

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Děkuji panu Urbanovi za výstižnou kritiku, mě se také hudební nastudování moc líbilo. Kovařovicova úprava partitury, která se vyznačuje mohutným patosem, vypjatostí a především zlomovostí situací byla tedy vskutku naplněná. Grutuluji tedy všem účinkujícím. Mají být na co právem pyšní. Michal

Anonymní řekl(a)...

Mně naopak v hudebním nastudování chyběla zpěvnost a také vroucnost. Zdálo se mi tam toho mohutného patosu až příliš. Z představitelů se mi líbil p. Brscein,myslím,že je to právě ta role pro jeho hlas.Byl skvělý,moc mne nezaujala paní Hundeling,dřív by se hodila pro Toscu. Její hlas byl moc mohutný a postavou mi připomínala Amazonku. Rovněž kostelnička paní Škvárové mne nepřesvědčila,myslím že to není pro její naturel hlasu. Moc dominantně mi nepřipadala. Mám ještě v paměti výkon A. Zwirko,kdy mi běhal mráz po zádech. Nejslabší výkon podal p. Vacík. Těžce se pohyboval po jevišti,jeho herecký projev mi připada až komický. Také se mi moc líbili p. Kosec,J.Kačírková a M. Pillárová.
Ale souhlasím s p. Urbanem Janáčkova hudba je tak silná,že člověk odchází domů pln dojmů. Moc se těším na pí Urbanovou,E.Dřízgovou a L. Mastra.
Petr