neděle 19. prosince 2010

Rybovky není nikdy dost

Vánoce bez Rybovky by pro mě byly jako divadlo bez diváků. Dlouho jsem se těšila na sobotu 18. 12., až konečně přišla.


Andělský sbor


Dozvěděla jsem se, že v Červeném kostele v 17:00 proběhne Adventní benefiční koncert, na kterém zazní právě Rybova Česká mše Vánoční. Nějaké dlouhé rozmýšlení se nekonalo. Pro mě není Rybovky nikdy dost a téměř "sbírám" různé verze, které se hrají.

Všichni v Červeném kostele jsme přispěli ve prospěch lidí se závažnými poruchami komunikace a hybnosti a za "odměnu" nám přišly 4 takto nemocné děti zazpívat několik koled. Výstup byl takřka dojemný. Nemohly téměř otevírat pusu, spíše zpívaly samohlásky, ale to vůbec nevadilo. Žádná nervozita u nich nebyla, stály nadšené, že mohou zpívat. Po dětech už varhaník zahrál první tóny Rybovky a rozezněla se nádherná hudba.

V kostele byla hrozná zima, takže věřím, že s prokřehlými prsty bylo dost obtížné hrát. Zaznamenala jsem v orchestru několik chyb, ale zaujal mě způsob dirigování stále se usmévajícího pana Tomáše Ibrmajera. Mám pocit, že už jsem ho na nějakém koncertě viděla, ale nemohu si vzpomenout, kde a co hráli. Vedl skladbu v příjemném tempu a líbilo se mi, jak na několika místech stupňoval sílu hudby a textu tím, že zrychloval tempo do neuvěřitelné rychlosti. Normálně mám raději pomalou verzi, ale v Gloria a v dalších částech jsem tentokrát jen žasla nad tímto pro mě novým způsobem.


Velkým překvapením byl pro mě sbor seskládaný z Akademického pěveckého sdružení Moravan, Sboru při kostele sv. Jakuba v Brně (odtud byl i orchestr) a Brněnského akademického sboru. Valná většina sboristů byla docela pokročilého důchodového věku a jen pár mladých. Měla jsem už od začátku trochu obavu, jak budou zpívat. Mé překvapení nebralo mezí. Když duet sopránu a altu "Sláva budiž Bohu..." zpívaly místo sólistek sopranistky a altistky ze sboru, ozval se velmi zvláštní jednotný hlas a moje nejoblíbenější část "Bratři moji! Copak chceš?" vyzněla úžasně. Akustika Červeného kostela vytvořila jedinečný zvuk, kdy sbor stojící až za orchestrem zněl jako "z jiného světa", takovým jemným a velmi mladým hlasem s úžasně vypracovanou dynamikou, takže všechna forte i pianissima jsem si náležitě užila!


Místo původně ohlášeného Ondřeje Koplíka, na kterého jsem se docela těšila, zpíval tenorový part Milan Vlček. Jako mě příliš nezaujal coby Princ v červenci na Rusalce ve Slavkově, nadšení se nekonalo ani dnes. Na můj vkus text až příliš "sekal", "přehnaně vyslovoval" (pokud to bylo s ohledem na akustiku, tak to chápu, na druhou stranu to dělal jen on...) a nedotahoval tóny, takže (hlavně) v duetu s altem "To jest jasnost skvostná" altistka držela předepsanou délku na mnoha místech sama, zatímco tenor už dávno skončil. Na druhou stranu stál ode mě asi na metr, takže jsem si opravdu užila celý jeho part "z první ruky". :-) Uvidím, jak mě zaujme příště!

S velkou radostí jsem poprvé slyšela pana Jana Kyzlinka v basovém partu. Jeho hlas se mi moc líbil a potěšilo mě, když jsem viděla, jak se do děje přímo vžil, komunikoval se sborem, "herecky" ztvárnil duet s tenorem... Bylo vidět, že to dělá s radostí a zářila z něj pohoda. Ráda ho znovu uslyším.


Paní Hanu Procházkovou jsem slyšela také poprvé jako sólistku a zazpívala altový part. Trochu mi její hlas zanikal při duetech s tenorem a sopránem, ale líbila se mi jeho barva a čistá výslovnost.

Paní Terezu Merklovou jsem znala ze všech nejvíc a poprvé jsem si uvědomila, jak "malý" part složil Ryba pro soprán. :-( Hlas měl obrovskou sílu, byl nepřeslechnutelný a nádherně se nesl v ozvěně.

Ještě jednou přeji všem krásné Vánoce a ráda vás opět někdy uslyším!


Bezkonkurenční Rybovka aneb originální noty


Foto Vojtěch Bartek

Po předem neplánovaném Rybovce konečně přišla ta, na kterou jsem se tak dlouho těšila - provedená od The Czech Ensemble Baroque a tanečníků z Hradišťanu. Na orchestr a sbor stále s radostí vzpomínám od červencového Artuše a Mesiáše. Zvala jsem spoustu lidí s vnitřní jistotou, že shlédneme a uslyšíme něco, co se jen tak nevidí a neslyší. Věřím, že tato Rybovka dostála slibu!

Sál potemněl a do ticha se ze zadní části začaly ozývat rorátní zpěvy. Zněly nádherně a naplnily sál zvláštní atmosférou. Zpěváci s tanečníky postupně přišli se svíčkami dopředu a vystoupili na jeviště. Po rorátách se ozvalo Huc, huc ad regem pastorum Václava Jana Kopřivy, kdy Michaela Šrůmová nádherně zazpívala sólový part. Potěšilo mě, když jsem viděla, že hráči orchestru zpívali se sborem. :-) Sbor a sólisty v neorchestrálních písních dirigovala a s nimi si zazpívala Tereza Válková.

Nyní i během Rybovy Mše četl dirigent Roman Válek části z proroctví Izaiášova, protoevangelia Jakubova a evangelia Lukášova. Nápad to byl senzační, měli jsme tak ucelený celý příběh o narození Ježíška od zvěstování Panně Marii až po odchod pastýřů z Betléma.

Pak už nastal onen očekávaný okamžik a varhanistka Monika Knoblochová zahrála první tóny Rybovky. Vynikající Tomáš Kořínek zavolal na spícího pastýře "Hej, mistře" a v u chvíli jsem věděla, že sedím na opravdu mimořádné verzi. Hlasově to bylo velice vyrovnané. Krásný hlas tenoristy doplnil mohutný bas Josefa Škarky, andělský soprán Michaely Šrůmové a zvučný alt Barbory Baranové. V tomto obsazení jsem nenašla nic, co by mě snad mohlo rušit. Baranovou a Škarku jsem dosud nikdy neslyšela a s radostí jsem objevila dva nové vynikající hlasy.

Osmičlenný sbor, který doplnili ve sborových partech i sólisté, zněl jednotně a s krásným čistým zvukem. Poznala jsem mezi nimi tváře mně známé z JAMU (z Cimarosovy opery Il matrimonio segreto), z Konzervatoře a hlavně ze Znojma. Jsou to přesně oni, ze kterých jsem byla tak nadšená v červenci a nadšení se opakovalo.


Foto Vojtěch Bartek

Taneční doprovod členů Hradišťanu výborně doplnil zpěv a dal celému příběhu pohodovou atmosféru. Skvělá choreografie Ladislavy Košíkové rozhodně zaslouží pochvalu (nedávno pracovala na choreografii pro Výlety pana Broučka do Měsíce v NDB). Za dobrý nápad považuji i to, když v jedné ze závěrečných částí se zpívá, že "Nuže, bratři, zahrajeme, potom zase zazpíváme..." a začnou hrát jen varhany a postupně se přidá celý orchestr, někteří hráči vystoupili na jeviště, poklonili se Ježíškovi a začali hrát odtamtud (tanečníci jim drželi noty).

Roman Válek má můj obrovský obdiv za to, co vytvořil. Setkali jsme se jen náhodou už před představením a byl ve velmi příjemné a nadšené náladě, která z něj v žádném případě nevyprchala ani při představení. Rybovka měla úžasný spád, příjemnou atmosféru a nabízela jedinečný zážitek. Válek našel co možná nejstarší (ne-li nejstarší) verzi Rybovy Mše a se svým souborem ji nacvičil. Na mnoha místech jsme mohli slyšet změny oproti verzím, které běžně slýcháme - ať už ve zpívané melodii, nebo v orchestru, a hlavně v textu. Všichni to zvládli na výbornou a jen jsem s nadšením si uvědomovala, že konečně možná slyším toho pravého originálního Rybu, jak svoji mši složil bez všech těch pozdějších úprav.


Foto Vojtěch Bartek

Orchestr zněl nádherně, sestavoval se jen z několika málo hudebníků (pro každý nástroj stačil téměř ve všech případech jen jeden hráč) a znovu mě okouzlil jedinečný zvuk dobových nástrojů. Nevím proč, ale moc se mi líbil triangl. Možná trochu "přeslechnutelný" nástroj, ale tentokrát jsem jej pozorně poslouchala a měl krásný zvuk. :-) I využití zvonků před a po každé části i během rorát mě zaujalo.

Nadšené publikum odměnilo hráče a pěvce potleskem už mezi částmi Rybovky a hlavně hromadným potleskem vestoje po skončení. (V Červeném kostele také stálo několik lidí.) Povedlo se to opravdu výborně!

S Rybovkami se letos v Brně doslova roztrhl pytel - další můžeme slyšet třeba na Petrově 25. a pak i 26. 12.

Přeji pěkné předvánoční dny a všem děkuji za nádherné zážitky!

3 komentáře:

Vladimír Zavřel řekl(a)...

Tak to mne mrzí, že jsem u toho nebyl - musel to být skutečně zážitek! My - PS Rastislav Blansko a Czech Virtuosi - dáváme Rybovku v Brně před Vánocemi dvakrát a to zcela pravidelně: tradičně ji zpíváme pro pacienty Masarykova onkologického ústavu a tentýž den v Moravské galerii (letos to bylo 14.12.). Na Štěpána, t.j. 26.12.2010 v 16 hod. zpíváme ve stejném složení v kostele sv. Martina v Blansku neznámou Rybovu vánoční mši Missa Nativittate, sóla budou zpívat Daniela Šedrlová - Straková, Jana Wallingerová, Ondřej Koplík a Jan Šťáva. Ta nejstarší verze klasické Hej Mistře mne zajímá a moc rád bych se k ní dostal - může někdo pomoct? Předem děkuji!

Anonymní řekl(a)...

Papir, tuzka a klavesnice snese vsechno, ale stoupnout si na jeviste a zpivat, to je dano jen vyvolenym. At si pani odbornice-kritička-teoretička Šimková zkusi, nastudovat treba jednu malou operni roli, odehrat a odzpivat X repriz a to i v den, kdy treba cloveku neni nejlip.
Jinymi slovy: kritici pisi, zpevaci zpivaji.

Anonymní řekl(a)...

Zítra (6.1.2011)je Rybova mše od 18:00 v kostele Panny Marie pod řetězem u Malostr. náměstí(Praha).