sobota 25. prosince 2010

Jiří Urban: Prodanka v Olomouci, aneb dobrá věc se podařila!

Přiznám, že jsem se rozjel do olomouckého Moravského divadla na Prodanou nevěstu ze zvědavosti, zejména proto, abych zjistil, jak se Michael Tarant rozhodl operu nastudovat a čím chce publikum zaujmout. Od dalšího, myslím tím hudebního a pěveckého podání, jsem příliš neočekával, o to více jsem byl překvapen, že slabší sólisté mohou své deficity vyrovnat hereckým nasazením, že může vzniknout režijní inscenace, v níž jsou rozhodující nikoliv sólisté, ale celek.

Překvapil třeba mladý dirigent Tomáš Hanák, který nejen prokázal, že si s režisérem rozumí a, přes nasazené tempo inscenace a bujarost až rozpustilost v nastudování, udrží orchestr na uzdě, ale předvedl mnohem více. Třeba jízdu na kole, to když "jede do práce" a lezení po žebříku do orchestřiště, aby se dostal ke svým hudebníkům.


Olomoucká inscenace totiž zaujme režijně, hudebně a scénograficky, a to hned od prvního taktu předehry. Na tradičních představeních se u předehry většinou diváci uvelebují v křeslech a čekají, kdy se zvedne opona. Tady nemají čas. Scéna je otevřená a po dirigentově hlasitém pozdravení publika nastává něco neočekávaného. Ze všech stran (včetně hlediště) někdo přichází, diváci dostávají koláčky, na jevišti přibývá mumraj, kde nerozlišujete, kdo je kdo, a do toho se pletou živé slepice.


Kdo by si z toho představení chtěl zapamatovat děj a přesně rozlišovat charaktery zástupných postav, tak se dostane do svízelné situace. Kdo chce slyšet známé árie, dočká se spíše průměrného výkonu, kdo se ovšem přišel do divadla pobavit a libreto Prodané nevěsty zná, neodchází zklamán. Třeba začátek 3. dějství nastává s příchodem komediantů a propuká silvestrovská nálada. Na diváky padají proužky papírových hadů z raket, diváci se smějí a tleskají. Představení má svižný průběh a neuvěřitelně invenční náboj, vyznačuje se komediálními výstupy a variacemi až groteskního typu. Jinde si divák zapamatuje pád do rybníčku, řetězec omylů, podobný comedia dell art. Například se Vašek nedvoří jen Mařence, ale omylem také obtloustlému vousatému muži, který je převlečen za ženu.


V představení jsou nejslabším článkem ženské pěvecké výkony. Třeba jsem měl smůlu v alternaci (Mařenka v podání Ley Vítkové soustavně překonávala výšky forzí), ale naštěstí nastupovali muži a pěvecké výkyvy dostávali do rovnováhy. Výborný byl Jakub Kettner (Krušina), bez něhož by se známé „Rozmysli si Mařenko“ stalo propadákem. Viděl jsem představení, v němž účinkoval Jiří Přibyl v roli Kecala, a to mu sedí. Na Vaškovi, ztvárněném Ondřejem Koplíkem, mohla zase ženská část publika oči nechat a jeho pěvecký výkon byl právem odměňován aplausem.

Žijeme v době, kdy jsou náročně zfilmovány klasické opery, kdy můžeme být svědky na dálku přenášených skvělých premiér. Divák se stává stále náročnějším. Menší operní scény jsou tak vystavovány kritickým nárokům publika a interpreti nemohou snést srovnání. Živé divadelní představení musí mít v sobě nejen kouzlo interaktivního, něčeho z přítomnosti, ale také něco překvapivého a přitom nikoliv trapného a podbízivého. Tarantovou zásluhou vzniklo představení, nad kterým se nemávne rukou.


Psáno na základě reprízy 21. 12. 2010

Dirigent: Tomáš Hanák
Režie: Michael Tarant
Choreografie: Robert Balogh
Sbormistr: Lubomíra Hellová
Scéna: Dana Hávová – Zábrodská
Kostýmy: Klára Vágnerová
Hudební příprava: Milada Jedličková, Zuzana Pirnerová
Asistent režie: Petr Hloužek

5 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Brzo bude v Olomouci taky premiéra opery Oněgin. tak by zase mohla být recenze....

Dana Šimková řekl(a)...

Díky za tip! Na Onegina bych docela ráda vyrazila i já. :-) Uvidíme, někdo z nás přijede.

Anonymní řekl(a)...

Tak to se můžem v Olomouci sejít při té příležitosti na pokec.

Díky za zajímavou recenzi, na Prodanku se chystám 3.1.
Jarda (z Olomouce)

Anonymní řekl(a)...

I my jdeme dnes na Prodanku...

Anonymní řekl(a)...

Prodáná nevěsta se mi celkově moc líbila a doporučuji všem!!!
Ale viděla jsem obě alternace hl. představitelů Jeníka a Mařenky (Martínek-Rousek, Pillárová-Vítková) a všichni čtyři jsou bohužel špatní a kazí celkový dojem z představení. Martínek už technicky nestačí na tak težkou roli a není ho slyšet. Rousek má absolutně neznělou střední a nízké polohy a pouze se "předvádí" s výškama, které jakýmsi záhadným způsobem vytlačí surově ven. Jeho herectví je naprosto ochotnické. Pillárová se sice typově velmi hodí, ale její kozí trylek v hlase je velice nepěkný a hlas je nepříjemně ostrý. Lea Vítková je nehezká tlustá Mařenka. Tuto roli už prostě neměla dělat. Podobně jako u Rouska jí zní pouze výšky. Nechápu, proč Jeníka nehrál Koplík a Vlček, protože v roli Vaška jsou velmi dobří a typově se hodí daleko víc, než třeba obtloustlý Rousek.