pátek 31. prosince 2010

Jiří Urban: Nápoj lásky v Národním divadle


Peter Berger (Nemorino) Foto: Hana Smejkalová

Má-li nové nastudování Donizettiho komické opery získat mladší diváky, svým nonkonformním pojetím se to jistě podaří; chtělo-li režijně překvapit, očividně se tak stalo, protože vsadit na choreografa Simona Sandroniho mohlo být stejně tak riskem jako ziskem. Italská opera viděna a slyšena v Čechách "po italsku", svižně a temperamentně, v hudebním provedení pod vedením mladého dirigenta Davida Švece, působí jako šampaňské. Vybuchuje, perlí, šumí, překvapuje, chutná a oblažuje. Krásná Adina vyjíždí na scénu na pásovém dopravníku a je začtená do pověsti o Tristanu a Isoldě, Nemorino přijíždí na mopedu a Dulcamaro na tříkolce, před kadeřnictvím se nabízejí paruky a nad tím vším visí na šňůrách prádlo: Venkovan Nemorino se zamilovává, přicházejí vesničané v čele se seržantem Belcorem (Jiřím Hájkem) a nechybí neodolatelná Dulcamarova (Roman Astakhov) nabídka v podobě zaručeně zázračného nápoje lásky.


Peter Berger (Nemorino) a Ondej Mráz (Dulcamara) Foto: Hana Smejkalová

„Všechno je jinak“, přelévá se a promíchává. Takový je život. Vychutnáváte si proslulou romanci Una furtiva lagrima zamilovaného plachého Nemorina, v nadějném provedení Petera Bergera, i velkou koloraturní árii Adiny v distingované, o poznání v dramatičtěji znějící poloze, technicky i výrazově dobře zvládnuté. Oba představitelé hlavních rolí hlasově ladí a Jana Kačírková je navíc žensky přitažlivá. A zatímco doznívají lehoučké, měkce znějící tóny vynikajících árií, odehrávají se na jevišti situace vtipné a neobvyklé, hravé i naivní, které tvůrčí dvojice Simone Sandroni a Lenka Flory (scéna a kostýmy) pojala po svém. Nevím, proč se bránit spontánnímu přijetí publika, které se dvě hodiny a dvacet minut spontánně baví, nevím, proč by se operní provedení Národního divadla měla zakonzervovat, když hudební život jde dál.


Psáno na základě představení 19. prosince 2010

Hudební nastudování a dirigent: David Švec
Režie a choreografie: Simone Sandroni
Scéna a kostýmy: Lenka Flory
Sbormistr: Martin Buchta
Dramaturgie: Beno Blachut ml.

6 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Souhlasím. Tahle aktualizace zkrátka zafungovala a já se těším, že to uvidím ještě několikrát v různých obsazeních. Jinak Janu Kačírkovou jsem slyšela prvně a byla jsem unesená.
Ronnie

Anonymní řekl(a)...

Vážená paní Šimková, určitě bych se s Vámi shodl v pozitivním názoru na interprety i na zdařilou vizuální stránku inscenace. Jak ale můžete napsat, že opera "v hudebním provedení pod vedením mladého dirigenta ...... působí jako šampaňské..."??? Zřejmě jste nikdy neslyšela ani kvalitní nahrávku (např. klasická MET /Deutsche Grammophon /Levine /Pavarotti /Battle), natož živé představení belcantové opery, a nemáte ani sebemenší potuchu, jak by mohlo a mělo hudební provedení vypadat. Místo uchvacující elegance jsem 31/12/2010 v ND slyšel (snad až na výjimku "Una furtiva lacrima") pouze těžkopádné, hřmotné, zupácké orchestrální provedení, které by se spíš hodilo na přehlídku dechovky "Kmochův Kolín". Nevím, jestli je to vina dirigentů, orchestru nebo obou, ale v Praze orchestr Belliniho, Donizzettiho, Rossiniho nebo raného Verdiho s elegancí nezahraje téměř nikdy. Je ale smutné, že ve dvou ze tří dosud vydaných internetových recenzí si toho autoři vůbec nevšimli (a to jeden z nich je hudebním ředitelem významné rozhlasové stanice) - a nemluvím raději o tom, že autorka třetí recenze moderní inscenaci vůbec nepochopila. S pozdravem, Jan Koutský

Marie Koutná řekl(a)...

Pane Koutský, hned v nadpise si můžete přečíst, kdo je autorem článku. :) Mimochodem, i v opeře platí "co člověk, to názor".

Anonymní řekl(a)...

Paní Koutná(moje skoro jmenovkyně), máte pravdu, děkuji Vám za upozornění. Tímto se omlouvám paní Šimkové a svůj komentář přeposílám p.Urbanovi. Bohužel na konci článku se čte (okopíroval jsem doslova):(psáno na základě představení 19. prosince 2010
Hudební nastudování a dirigent: David Švec
Režie a choreografie: Simone Sandroni
Scéna a kostýmy: Lenka Flory
Sbormistr: Martin Buchta
Dramaturgie: Beno Blachut ml.
autor : Dana Šimková

Toto nepřehledností textu jsem byl uveden v omyl.

A ještě něco: Názor na interpretaci může být samozřejmě subjektivní, ale když hraje někdo očividně mizerně, tak hraje mizerně, s tím moc nenaděláte. JK

Anonymní řekl(a)...

Vážený pane Koutský,
děkuji Vám za Váš názor. Představení 31. prosince 2010 jsem neviděl, ale na "třetí" premiéře 19.prosince 2010 hrál orchestr velmi dobře. Do roku 2011 přeji hodně zdraví a pozitivní energie.
S úctou Jiří Urban

Dana Šimková řekl(a)...

Pane Koutský, omluvu samozřejmě přijímám, nic se neděje. :-D Pan Urban ani pan Sovinský nemají vlastní profil na Blogu a jejich články vycházejí jako "pod mým jménem", takže chápu omyl.

S tím rozdílem v provedení - zažila jsem několikrát, že jednou bylo představení opravdu bravurní a o pár představení později úroveň najednou opadla a pak se zase vrátila... Každý se někdy hold špatně vyspíme. :-DDD Uvidím, co na to budu říkat já, až se přijedu na Nápoj podívat.
Moc zdravím! DŠ