čtvrtek 23. prosince 2010

Jana Kačírková – velká naděje české opery


Naše domácí operní scény obchází průměrnost. Z této řady vyčnívá okruh hlasů a zároveň herců hodných povšimnutí a ještě výše stojí několik osobností mimořádných kvalit. Do té poslední patří také Jana Kačírková, v současnosti velká naděje české opery. Její hlas obsahuje to, co se od sopranistky očekává – krásnou barvu, mimořádný rozsah, zřetelnou výslovnost a v neposlední řadě i neokázalost, leč přesvědčivost hereckého výrazu. Ve svém náročném programu nám poskytla exkluzivní rozhovor.

Opera dream: Slečno Kačírková, debutovala jste v roce 2004 jako Zuzanka ve Figarově svatbě v Městském divadle v Karlových Varech. Velmi rychle přišly další titulní role a hostování v ostravském Národním divadle moravskoslezském, v Českých Budějovicích, v Liberci, ve Státní opeře v Praze a v pražském Národním divadle. Když se dnes ohlédnete zpět, co bylo pro Vaši dosavadní kariéru nejdůležitější?

J. Kačírková: Samozřejmě krom mé milované a obětavé rodiny a profesorky zpěvu, to byla velká šance a důvěra v mé schopnosti bývalého ředitele Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, pana Golata.

Opera dream: Kolik máte v současné době nastudovaných rolí?

J. Kačírková: Dvacet.

Opera dream: Jak dlouhou dobu potřebujte ke studiu nové postavy?

J. Kačírková: Záleží na rozsahu dané role, ale u mě ještě více na termínu, do kterého musím mít roli nastudovanou. Bohužel nejsem typ zpěvačky, která by nastudovávala role tzv. „do šuplíku“. Na druhou stranu naštěstí se docela rychle učím, takže to nechávám dost na poslední chvíli. Myslím, že ideální je mít roli alespoň trochu zažitou již před začátkem režijních zkoušek, to znamená zhruba dva měsíce před premiérou.

Opera dream: Asi stále častěji máme u našich i zahraničních inscenací pocit, že dnešní moderní režie zapomínají na to nejpodstatnější v opeře – operního pěvce. Jak se vyrovnáváte s takovými režiemi? Byla jste někdy v situaci, kdy jste musela akceptovat režii s níž jste nesouhlasila?

J. Kačírková: Vždycky mám předem svoji představu, kterou musím trochu změnit k obrazu režiséra. Když ale dostanu dobré důvody a vysvětlení, pak není problém pro mě přirozeným způsobem splnit záměr režiséra.

Opera dream: Z operního zákulisí jsou známé historky o nevraživosti a závisti mezi konkurentkami. Jak to snášíte?

J. Kačírková: Já jsem měla asi štěstí na divadla a na kolegy, protože takový případ jsem zažila pouze jednou. Všechno je zřejmě třeba zažít, aby si člověk mohl ještě více vážit „klidného prostředí“.

Opera dream: Která role patří k vašim nejzamilovanějším?

J. Kačírková: Miluju jeviště, vždycky mě nabije a dává mi sílu, takže kdykoliv na něj můžu vstoupit, je to pro mě radost. Ke každé roli mám svůj vztah a mám to štěstí, že mohu zpívat role charakterově velmi různorodé, takže se „vyřádím“ ve všem. :-) Abych jmenovala, zmíním Královnu noci, Markétku a Zerbinettu.

Opera dream: Rozdělujete nabídky na prestižní, na lukrativní apod.?

J. Kačírková: To vůbec ne, důležití jsou pro mě kolegové a možná mám sklon k dramatičtějším příběhům.

Opera dream: Čím se zabýváte, když máte volno, nezpíváte a máte čas jen pro sebe?

J. Kačírková: Chvíli nedělám vůbec nic, ale moc dlouho mi to nevydrží, protože se nerada nudím. Většinou jsem s rodinou, dělám normální domácí práce, které mi krásně vyčistí hlavu, teď peču cukroví, chodím nakupovat, doháním schůzky s kamarády atd..

Opera dream: Máte nějaký umělecký sen – myslíme tím nejen operní roli, ale i kolegy, s nimiž byste chtěla spolupracovat?

J. Kačírková : Protože jsem nedávno nastudovala roli Adiny v Nápoji lásky (premiéra 19. prosince 2010) , sledovala jsem různé nahrávky a musím říct, že bych si na jevišti chtěla zazpívat a zahrát s Rolandem Villazonem. Dává totiž tolik potřebnou energii, která se přenáší nejen na diváky, ale i na kolegy a to je pak krásná spolupráce. Musím ale dodat, že jsem asi dítě štěstěny, protože ani v tomhle ohledu nestrádám, mám pár takových kolegů již nyní. 

Děkujeme Vám za rozhovor!
Ptal se Jiří Urban



Vizitka:
Jana Kačírková se narodila v Českých Budějovicích. V roce 2006 absolvovala Státní konzervatoř v Praze. Její absolventskou rolí byla Vitellie v Mozartově opeře La clemenza di Tito. Dále se zdokonaluje u slavné české sopranistky Libuše Domanínské a studuje na Katedře sólového zpěvu Fakulty umění Ostravské univerzity v Ostravě. Již ve 4.ročníku konzervatoře se zúčastnila Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech, kde obsadila 4.místo a následně zahájila spolupráci s mezinárodním pěveckým centrem A. Dvořáka nastudováním Zuzanky v inscenaci Mozartovy opery Figarova svatba. O rok později (2005) získala v téže soutěži 2.cenu a zaujala mimo jiné interpretací árie Královny noci z Mozartovy Kouzelné flétny. Dále získala cenu Národního divadla moravskoslezského v Ostravě – hostování v operní roli, kterou realizovala nastudováním Fiordiligi (W.A. Mozart : Cosi fan tutte) v přebásnění J. Nohavici a cenu Opery Mozart, představující hostování v roli Zerliny v Mozartově Donu Giovannim v letní produkci ve Stavovském divadle v Praze. V červenci 2008 účinkovala na letním festivalu v italském Ercolanu v roli Elisetty (D.Cimarosa: Matrimonio segreto). V únoru 2009 vystoupila v Lecce v Teatro Politeama Greca jako Lauretta v Pucciniho opeře Gianni Schicchi. V rámci koncertní činnosti vystoupila v Itálii a v Německu. V říjnu 2010 se představila v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích jako Donna Anna v režii Jiřího Menzela a v libereckém divadle F.X Šaldy v roli Aminy ( La Sonnambula – V.Bellini). V prosinci 2010 debutovala v pražském Národním divadle jako Adina v Nápoji lásky a ve stejném měsíci vstoupila do angažmá Národního divadla moravskoslezského v Ostravě.

Žádné komentáře: