úterý 27. července 2010

Rozhovor s Jakubem Burzynskim


Ještě ve čtvrtek před 21. hodinou jsem zatím neznala a neslyšela žádného kontratenora. Kdyby mi někdo řekl, že v úterý o půl dvanácté v noci budu mít hotový rozhovor právě s jedním tímto pěvcem, asi bych se hodně divila. Ale zázraky se dějí a já Vám dnes mohu s obrovskou radostí představit Jakuba Burzynského, kontratenoristu, který vystoupil ve Znojmě v Králi Artušovi a Mesiášovi. Právě na stránkách festivalu Hudba Znojmo si můžete přečíst i krátký životopis tohoto pěvce.

Když jsem včera v 8 večer odesílala své otázky, ani mne nenapadlo, že o půl dvanácté v noci už budu mít rozhovor hotový. Tímto velice děkuji panu Burzynskému, že si našel pro rozhovor čas a že mi tak rychle odpověděl (mimochodem v poměrně hodně dobře srozumitelném jazyce!) a ještě hned reagoval na dodatečné otázky.

A zde je již slíbený rozhovor:

Právě skončil festival Hudba Znojmo. Jak se Vám u nás líbilo a zpívalo?
Děkuji Vám za otázky. Čas ve Znojmě byl pro mě pohádka, hodně hudby, kterou miluji, zlatí lidé a výborné české jídlo.

Jaké jídlo Vám u nás nejvíc chutnalo?
Jídlo? Kančí guláš a bramborový knedlík, losos na špenátě, halušky, točené limo. A všechno, co udělá paní v hospodě Havelka ve Znojmě :)

A jak Vám chutnalo znojemské víno?
Víno mi chutnalo moc, mám rád bílé poloskadké a tak mi nejvíce chutnala Pálava.



Jaké byly zkoušky na Krále Artuše a Mesiáše?
Zkoušky byly velmi intenzivní. S Romanem Válkem už jsem pracoval dříve a moc se mi líbí jeho expresivita. Moc rád jsem spolupracoval s Janou Janěkovou (výborná) a s choreografkou Hankou Litterovou (nádherná). To pro mě nebyl promarněný čas.

Zpíval jste už někdy předtím v semi-opeře?
Jako pěvec jsem semi-opery nedělal, ale v tomto roce jsem připravil se svým orchestrálním ansámblem La Tempesta semioperu Fairy Queen od Purcella. Hraje se v divadle v Szczecine (pokud dobře rozumím, tak ve Štětíně).

Jak jste se vlastně dostal ke zpívání? Byl to Váš sen stát se pěvcem?
Zpívání se mi líbilo už od 14 let, zpíval jsem v mnoha ansámblech a sborech. Se sólovým zpíváním jsem začal, když se na mém koncertě objevila velká pěvkyně Jadwiga Rappe a poskytla mi zdarma základní pěvecké lekce.



Jak se zjistí, že máte hlas pro obor kontratenor?
Ze začátku jsem zpíval jako baryton, kontratenor se mi líbil, když jsem poslouchal nahrávky The King's Singers. Zkoušel jsem něco se svým hlasem a tak se to stalo. Pak už jsem pokračoval svou estetickou cestou, později v anglické škole.

Kontratenorů není mnoho. Dá se kontratenorový hlas vyškolit, nebo to musí být dáno od přírody?
Falzetem může zpívat každý muž, kontratenor se musí vyškolit a to není lehké, pokud mluvíme o kvalitním zpěvu…

Barokní hudba jistě nabízí rozsáhlý repertoár pro kontratenory. I v dnešní době někteří autoři skládají role pro kontratenory. Zpíval jste v obou „obdobích“? Pokud ano, je nějaký rozdíl v obtížnosti partů?
Ano, zpíval jsem současnou operu Zygmunta Krauze Balthazar, moc se mi líbí hlavní role v opeře Philipa Glasse Aekhnaten. Běžně zpívám v činohře v Národním divadle ve Waršavě skladbu stylizovanou na baroko. Technika je podobná, všechno záleží na estetice. Na konci roku budu dělat nahrávku Pendreckého Magnificat pro Label Naxos a to je moc obtížné sólové zpívání.



Mám ještě takovou otázku, která mě zajímá... Mohou kontratenoři zpívat kalhotkové role (třeba Cherubína, Růžového Kavalíra…)?
Otázka kalhotkových rolí se otázka všech altových mužských rolí v historii opery vůbec. V baroku je zpívali kastráti a, pokud nemohli, ženy. Nebyli kontratenoři. Moderní kontratenor se musí dostat do takové kvality, aby mohl zpívat kastrátové party. Když to pak umí, není problém zpívat i kalhotkové role. Pro mě Cherubín a Kavalír nebo Orlovský a Nikolaus jsou trochu vysoké (mezzosoprány), zato moc rád zpívám altové „kalhotky“ z 19. století: Rossiniho Tancred, Ratmir v Glinkově Ruslanovi a Ludmile, Kněz v Godunovi a další. Doufám, že si některé z nich zazpívám i na jevišti.

Slyšela jsem, že jste zároveň dirigentem a skladatelem. Je možné někde slyšet Vaše skladby?
Dirigování je moje láska. Diriguji svůj ansámbl La Tempesta. Mnoho skladeb neskládám, spíš více aranžuji staré skladby, které připravuji pro vystoupení, a to je právě moje skladatelská práce. :) Některé ukázky z mých CD jsou na YouTube. (a také zde vložené, pozn. redakce :-) )


Jakou hudbu máte nejraději?
Barokní operu a klasickou a romantikou symfoniku na dobových nástrojích.

Chodíte rád na koncerty, případně do divadla na činohru, operu, balet?
Ano, ale nemám rád dlouhé koncerty. Často odcházím v první polovině.

Jak se daří opeře v Polsku? Chodí lidé často do divadla?
Opera v Polsku má mnoho věrných diváků, hodně kvalitních pěvců a ne příliš velký repertoár… Nejsou často slyšet barokní nebo moderní opery.


Co Vám udělá největší radost?
Mít radost ze života. Ať už je to zpívání, dirigování, jídlo, láska nebo koníček, to je jedno.

Máte nějaké koníčky?
Můj koníček je trochu zvláštní. Rád sbírám staré polské figurky z filmu Star Wars, které se vyráběly v 80. letech. Moje sbírka je na stránkách www.starwarsaw.pl. Viděl to také někdo v Česku? Odkoupím!

Co Vás čeká v příští sezóně?
Pendereckého Magnificat, Mozartova Korunovační mše, vystoupení v činohře v Národním divadle a další. Aktuality jsou na stránkách www.latempesta.pl.

Bude možné Vás opět slyšet v České republice?
Doufám, že se uvidíme opět ve Znojmě v nějaké skladbě od Myslivečka. Jestli mě Roman Válek pozve…



Moc Vám děkuji za rozhovor a přeji krásné zážitky s hudbou! :-)

Ještě jednou několik hodících se odkazů:
La Tempesta
Recenze Krále Artuše
Recenze Mesiáše
Festival Hudba Znojmo 2010
Životopis v češtině

pondělí 26. července 2010

Mesiáš byl s námi v kostele



Existuje jedno pravdivé pořekadlo - "Nikdy neříkej nikdy". Když jsem zde před dvěma dny zveřejnila své dojmy z nádherného představení Artuše, myslela jsem si, že se dlouho nenajde nic, co by se mohlo všem těm zážitkům vyrovnat případně je překonat. Neuplynul ani týden a byla jsem svědkem dalších mimořádných výkonů a jen se v srdci raduji, že zásluhu na tom měli Češi a Slováci (a Polák), ne nějaký slavný zahraniční pěvec nebo pěvkyně známý po celém světě. Opět jsem získala důkaz, nebo lépe řečeno potvrzení, že i u nás se umí dobře zpívat opera a klasická hudba a že máme vynikající pěvce, dirigenty a orchestry!

Festival Hudba Znojmo se rozloučil se svými návštěvníky opravdu s grácií. Jako poslední událost byl zařazen Händelův Mesiáš ve stejném obsazení, jako byl Král Artuš. Že to bude opět velký zážitek, nebylo už předem pochyb.

Opět ve svém výčtu dojmů začnu tím, co se dělo mimo koncert, protože i to dodalo celému večeru velmi dobrou atmosféru. Už jsem poznala několik divadel, lidí z festivalů, komunikovala jsem už s řadou Oddělení vnějších vztahů a Mediálních oddělení... a téměř ve všech případech mi velmi ochotně vyšli vstříc!!! S Hudbou Znojmo se to však nedalo srovnávat. S takovou obrovskou vstřícností, ochotou a nadšením jsem se dosud nesetkala. Na všech bylo vidět, že festival není pro ně prací, ale zábavou, láskou, na kterou se celý rok těší a kterou si vychutnávají plnými doušky. Požádala jsem o volné vstupenky na Artuše a Mesiáše a nejen, že jsem je získala, měla jsem i přímo rezervovaná místa na své jméno, takže jsem mohla přijít i těsně před začátkem a mohla se v klidu posadit tam, kde bylo velmi dobře vidět (nikoli někde vzadu na nejlevnějších místech, jak jsem se s tím už také několikrát setkala), možnost fotografování a natáčení videa během představení/koncertu a následné zveřejnění zde na Blogu také není všude samozřejmostí. Všichni od uvaděček přes "kulisáky", pěvce, orchestr, sbor, pana dirigenta, paní režisérku, slečnu z mediálního oddělení po prezidenta festivalu byli velmi příjemní.






Přijela jsem do Znojma o něco dříve a, jelikož jsem měla ještě čas, šla jsem si sednout do kostela sv. Václava, kde se měl za několik hodin hrát Mesiáš. Přípravy na večer byly v plném proudu. Téměř celou dobu se ladily malé varhany a cemballo, aby bylo všechno v pořádku, skládaly se židle, chystaly se titulky... Nikdo mě odtam "nevyháněl", nechali mě tam v klidu sedět celou dobu. Musím říct, že je to docela zajímavé vidět, co všechno předchází tak velkému koncertu!

Moje místenka byla tentokrát ve 4. lavici, ale abych mohla fotografovat, aniž bych tam měla hlavy, požádala jsem, zda si mohu sednout do 1. řady. Bylo mi to umožněno a s obrovským štěstím jsem dostala místo přímo vedle prezidenta Festivalu pana Jiřího Ludvíka. Přála bych vám vidět to obrovské nadšení, s jakým sledoval koncert a jak si "zpíval" téměř celého Mesiáše s nimi, jak jim fandil už jen pohledem, usmíval se za každou další částí... Skoro bych řekla, že byl z toho nadšenější ještě víc, než já a to už je co říct!!! :-D (dělám si legraci) Kdo mě alespoň trochu zná, ví, že u každého představení/koncertu je pro mě důležitý nejen výkon pěvců a orchestru, ale i to, co se děje okolo. Zde vyšlo všechno opravdu na výbornou!




Hlavními sólisty byli Jaroslav Březina, Roman Janál, Jakub Burzyński a Michaela Šrůmová. Kombinace těchto čtyř pěvců se sborem a dobovými nástroji dala Mesiášovi úplně novou tvář.

Jaroslav Březina opět oslnil svým vynikajícím hlasem. Svůj part podal s naprostým přehledem a doplnil jej o mimiku v obličeji, aby zdůraznil význam svých slov. Jeho hlas i v úplném pianissimu naplnil celý kostel a zazněl s nádhernou ozvěnou, fortissima vyrážela dech. Během přestávky i po představení jsem měla možnost s ním chvíli mluvit, což jsem si vždycky moc přála a sen se mi splnil! :-) Už jen samotné podání ruky s tímto vynikajícím pěvcem je pro mě velkou poctou. Bravo, pane Březino a moc děkuji!

Pan Janál v žádném případě nezůstal pozadu! Nejen oblečení, které měl na sobě, a náboženská tématika, ale i to, jak procítil celého Mesiáše, mi pomohlo ihned si vybavit koncert v Hradci Králové, kde zpíval (nejen) Dvořákovy Biblické písně. Oproti panu Březinovi seděl bez hnutí a pozorně poslouchal a sledoval celý koncert. Občas si také zazpíval se sborem. :-) Jeho sólové party byly pohlazením na duši. Každému dal svou jemností i "hrubostí" v hlase určitý příběh, s naprostým klidem zpíval všechny své výstupy. Asi nejsilnějším zážitkem byla jeho téměř devítiminutová árie ve 3. části, kde zpíval o tom, že duše povstanou z mrtvých a budou proměněny. Dvě věty se neustále opakovaly, ale v jeho podání měly při každé repetici větší a větší váhu. Nebylo snad ani pochyb, že by se nemělo stát něco jiného. Kdybych mohla tleskat, upadly by mi v tu chvíli ruce. :-) Když jsme spolu chvíli povídali, pozastavili jsme se nad tím, jak je tento večer opravdu mimořádný. Řekl mi, že Mesiáš je pro něj něco opravdu nádherného. Hluboký příběh, překrásná hudba a samotný kostel, v němž se vše odehrávalo, byl naplněný modlitbou. Z pana Janála zářilo obrovské nadšení a spokojenost. Už se těším na září, až se opět vydám do Prahy na Dona Giovanniho! :-D

Na Jakuba Burzyńského jsem se skutečně těšila. Po výkonu v Artušovi jsem byla opravdu zvědavá, jak na mě bude působit v Mesiášovi. Děkuji Händelovi, že mu složil tak rozsáhlý part! :-D Úplně jako by nic zazpíval všechna svoje sóla téměř bez not, během zpěvu v pomlkách komunikoval pohledem s orchestrem, jeho hlas zněl opět zcela originálně a zároveň úžasně. Kdybych zavřela oči, možná bych se i chvíli dohadovala, zda to zpívá muž či žena. Ve třetí části si šel stoupnout téměř přede mě a slyšet jeho hlas na vzdálenost asi metr byl opravdu zážitek. Také se občas přidal svým zpěvem ke sboru a působil celý večer velmi příjemně. Osobně jsem se setkala s velmi skromným člověkem, který umí poměrně dobře česky a má krásný úsměv! :-) Snad se mi poštěstí jej ještě někdy slyšet!

Michaela Šrůmová byla jedinou dámou mezi sólisty večera. A opravdu klobouk dolů před jejími koloraturami, jistými výškami a nádherným projevem. Její part byl nepřeslechnutelný, působil velmi impozantně. Osobní setkání s ní bylo moc příjemné, Bylo z ní cítit pohodu, spokojenost, usmívala se, měla radost z právě skončeného koncertu... Doufám, že i ji budu moci brzy znovu slyšet! Pokud máte tu příležitost, běžte na její představení. Budete z jejího hlasu a projevu opravdu nadšení!

Pan dirigent odvedl vynikající práci. Měl radost po skončení koncertu a bylo opravdu na co být pyšný. Orchestr pod jeho vedením hrál čistě s nádherným zvukem, který opět v první řadě zněl hodně příjemně, dvacetičtyřčlený sbor (i přes to, že nebyl nijak velký, působil velkolepě a vyrovnal se obrovským sborům) i sólisté zvládli své party (poslouchat je všechny z takové blízkosti, hned mi šel z fortissim mráz po zádech - miluju, když mi mohou "prasknout bubínky" :-D) a obecenstvo nešetřilo na potlesku a projevech nadšení. Potlesk byl samozřejmě opět vestoje (jinak to ani nešlo!!!).

Když byl celý koncert doplněn ještě o přídavek "Haleluja", splnil se mi další velký sen :-D. Moc jsem si přála "zazpívat si někdy s panem Janálem a panem Březinou". Všichni sólisté se rozestavili do sboru podle svých hlasů a všichni zazpívali Haleluja. Protože je také znám, zazpívala jsem si s nimi. Když si pustíte obě videa s Haleluja, moooožná mě tam zaslechnete v sopránovém partu. Po přídavku opět obecenstvo povstalo, aby svým bouřlivým potleskem poděkovalo za nádherný večer a vlastně tím i celý festival.

Ještě dvě takové "drobnosti", které pomohly koncertu. Doplnění titulků jistě uvítala řada lidí včetně mě a mohli jsme si tak mnohem víc vychutnat nádheru příběhu (je pravda, že jsem je občas nestíhala sledovat... :-D). Také musím poznamenat, že nás velmi příjemně přivítal i se s námi rozloučil prezident festivalu. Dal celému večeru krásnou tečku.

Mám ještě jednu velmi dobrou zprávu!!! Celý koncert natáčel Český rozhlas 3 Vltava a v brzké době jej umístí na svých stránkách pro přímé stažení. Hned, jak se to tam objeví, vložím sem odkaz. Už se moc těším, až si to poslechnu celé ještě jednou.

Milí pořadatelé a všichni, kdo jste se aktivně zúčastnili festivalu, odvedli jste vynikající práci a věřím, že spoustě lidem zůstanou v paměti nádherné vzpomínky a příští rok se rádi vrátí. Já budu rozhodně mezi nimi a už teď plánuji účast na celém festivalu, pokud to bude jen trochu možné. Tak skvělou atmosféru jsem jinde nezažila. Ať se vám celý rok daří, s radostí vzpomínáte na těch 16 dní a za rok se těším na setkání s vámi!!!




PS: Proč ten název? V kostele byla během celého koncertu opravdu mimořádná duchovní atmosféra. Když přihlédnu navíc k tomu, že bylo v oltářním svatostánku přítomné Boží Tělo, mohlo by se říci, že tam byl opravdu s námi. Ať už ano, nebo ne, rozhodně z toho musel mít radost! :-D

sobota 24. července 2010

Král Artuš ve Znojmě - pro mě zatím největší zážitek prázdnin



Když jsem se vrátila z nádherného koncertu (nejen) Thomase Hampsona z Kaliště, kde zpíval při oslavách narození Gustava Mahlera, myslela jsem si, že tento den bude pro mě největším zážitkem za letošní prázdniny. Osobní setkání s Hampsonem po necelém roce a nádherná hudba jsou samozřejmě nezapomenutelné. Ovšem mé "hudební srdce" už přes rok patří zcela jiným pěvcům a jinému divadlu. :-D

Prázdniny jsou neskutečně dlouhé a chybí mi představení, na která jsem byla zvyklá chodit několikrát do týdne. Samotná procházka kolem Janáčkova a Mahenova divadla případně kolem Reduty aspoň trošku potěší a vybaví se mi vzpomínky na nejeden nádherný zážitek.

Už někdy v únoru jsem se dozvěděla o chystaném Králi Artušovi ve Znojmě a účasti pana Janála na tomto představení. Nijak velkou váhu jsem tomu dlouho nepřikládala mimo jiné také proto, že Znojmo je pro mě téměř nedostupné kvůli dopravě. Přesto shoda náhod tomu chtěla a cesta se uskutečnila.

Znojmo samo o sobě je velmi nádherné město, neodolala jsem navštívit znovu podzemí, zahrála si na prostranství před Rotundou Pétanque a prošla se v nádherné přírodě kolem přehrady. Počasí bylo celý den nádherné a "zimní výbava" na večerní představení byla nakonec úplně zbytečná. Příjemné teplo trvalo i dlouho po představení.






Velmi povzbudivým překvapením bylo pro mě i setkání se s některými lidmi z Janáčkova divadla - svět je malý - a s paní režisérkou Janěkovou. Tímto jí skládám svůj obrovský obdiv a dík za skvělý zážitek!!! :-D

Odbila 9. hodina a na zcela vyprodaném nádvoří Minoritského kláštera začalo představení. Na první polovinu jsem seděla ve velmi dobré společnosti :-D - vedle mě byla místa rezervovaná pro pana Mejzlíka, kterého mám moc ráda, a vedle něj pro pana Janála. :-)

V prvních několika minutách jsem si myslela, že mě toto představení nemůže zaujmout. Nejsem příliš častým návštěvníkem činohry (poslední představení a to ještě po dlouhé době byl Faust a Markétka v Ypsilonce), skoro bych řekla, že jí "nerozumím" a některé herecké výkony se mi zdají příliš přehrávané a hlavně ukřičené. Král Artuš začal právě činohrou. Herci ani pěvci a orchestr neměli žádné mikrofony, proto museli svým hlasem obsáhnout celé nádvoří. U herců to v mnoha případech znamenalo křičet, což právě nemám moc ráda.






Po pro mě trochu váhavém začátku jsem si na to brzy zvykla a pak už se ozvala předehra hraná na dobové nástroje. Bylo to pro mě poprvé, co jsem na ně slyšela hrát v tak velkém počtu hráčů. Zvuk orchestru byl velmi příjemný a akustika čtvercové rajské zahrady mu dodala navíc zajímavou ozvěnu. Vše znělo velmi čistě a precizně. Když jsem se na druhou polovinu dostala do 1. řady a seděla jsem asi metr od hráčů, šel mi mráz po zádech z takové nádhery. Hráči se usmívali, bylo na nich vidět, jak si hudbu i celý příběh užívají... Nejen tedy zvukově, ale i vizuálně mám z nich velmi dobrý pocit.

Hudba sama o sobě mi otevřela cestu k pro mě dosud ne příliš známé barokní opeře. Zatím jsem slyšela jen z nahrávek Monteverdiho Orfea a část z Rameauových Les Indes Galantes. Po včerejšku si to musím rozhodně rozšířit o další opery. Úžasná sóla, duety, tercety, kvartety se střídaly a doplňovaly s nádherně znějícím sborem, který zpíval jako jeden hlas. Některé melodie mi pořád zní v uších - "mrznoucí" árie a sbor a závěrečná píseň, kdy jsem neodolala a zpívala se sborem jeho part. :-)






Ze všeho nejvíc jsem se těšila především na výkony Jaroslava Březiny a Romana Janála. Tito pánové mají pro mě naprosto nezaměnitelné a velmi působivé hlasy, které bych mohla poslouchat celé dny. Jen jednou jsem je dosud zažila v jednom představení společně (Don Giovanni) a včera to byl opět nádherný zážitek. Škoda, že jim Purcell nesložil delší party! :-)

Jaroslav Březina svým hlasem naprosto suveréně ovládl celý prostor a bez váhání všem dokázal, že barokní hudba k němu rozhodně patří. Stál na jevišti a vyzařovala z něj obrovská síla. Slyšet ho navíc zpívat asi na vzdálenost dvou metrů bylo úžasné a kdo ví, kdy se mi to znovu podaří... :-) Obdivuji jeho hlas ve všech rolích, které jsem dosud slyšela, ale se včerejším výkonem se nemohou srovnávat. Jen jsem seděla a téměř nedýchala nad tou krásou. Pane Březino, moc děkuji za tak nádherný zážitek a těším se na další Vaše představení!!!






Pana Janála jsem dosud neměla možnost slyšet v barokní hudbě a musím říci, že mě také příjemně překvapil. Zpíval naplno, přesně tak, jak to mám ráda :-), opět stačilo, aby jen vstoupil na jeviště a už hrál svou roli jen svým postojem, pohybem rukou, mimikou... Ve chvíli, kdy měl zpívat roli "pekelníka" Grimbalda, který se v činohře projevoval především kašláním, chraptěním a podobně, jsem se až podivila, jak tohle může dopadnout. Jemný a krásný Janálův hlas ve spojení s tím, co předváděl herec? :-) Dopadlo to nakonec dobře a předvedl nám další ze svých vynikajících výkonů. Na konci zpíval i anděla, takže to za představení vystřídal opravdu všechno. :-) S panem Březinou některé pasáže téměř protančili. Ani jsem nevěděla, že jsou tak dobře pohybově nadaní - ladné téměř baletní pohyby vypadaly velmi dobře. To, na co jsem se nejvíc těšila, splnilo více, než jsem mohla očekávat. Už se těším na nedělního Mesiáše, až je uslyším znovu!

Pozadu rozhodně nezůstaly ani dvě sopranistky Michaela Šrůmová a Lívia Obručník Vénosová. Hlasy zněly nádherně a moc ráda je někdy znovu uslyším!






Už od chvíle, co jsem slyšela Monteverdiho Orfea, jsem si moc přála slyšet naživo zpívat kontratenora. Jeden tenorista (nikoli školený kontratenor) mi nedávno při popisu hlasové techniky předvedl árii v této poloze a znělo to výborně. Sen se splnil naprosto senzačně. Jakub Burzyński zazpíval svůj part skvěle a jen jsem žasla, jak originálně jeho hlas zněl. Opět jen mohu dodat, že se velmi těším na nedělního Mesiáše, kdy jej uslyším znovu. :-)

Herecké party byly zvládnuty všechny (nakonec) velmi přesvědčivě. Moc se mi líbila vtipnost představení, nenucená komičnost a něco, co z nás nikdo nečekal... Když Artuš procházel začarovaným lesem, přišel k vodě. Oslovil ji, aby mu ukázala své kouzlo. Flétny zahrály mírně upravené první tóny z Vltavy. Bylo hodně vtipné, jak najednou lidé kolem mě i já jsme byli na rozpacích, jestli jsme opravdu slyšeli dobře, nebo to jen byla shoda náhod? Tohle přece není Purcell! Po chvíli se pasáž opakovala. To už jsme snad ani nemohli zaváhat. Artuš prohlásil, že zde teče malý potůček a rozezněla se ústřední melodie Vltavy hraná celým orchestrem na dobové nástroje. Efekt byl dokonalý. Publikum strhlo obrovský potlesk a smích, že jsme protleskali téměř celou tuto hudební vložku. Nápad jedním slovem senzační!!! :-)






Pochvala a obdiv patří i osvětlovačům, kteří dodali představení zajímavou atmosféru. Jeviště se pravda neměnilo, ale samotná světla před námi "vyčarovala" nová místa a různé nálady.

Závěrečný potlesk byl vestoje, skandovaný a neměl konce. Publikum bylo ohromeno úžasným představením a nádhernou hudbou. Vše bylo doplněno ještě o krátký ohňostroj a všichni zpěváci si s orchestrem a lidmi v publiku zopakovali ještě závěrečnou píseň.



Kdyby to bylo možné, šla bych na to ještě jednou (možná i víckrát! :-) ). Už předem slibuji, že se příští rok vydám opět do Znojma na festivalovou operu! Jsem moc zvědavá, co to bude tentokrát. Všem moc děkuji za nádherný večer a těším se na mnohé z vás opět v neděli!






Henry Purcell - Král Artuš
3. repríza festivalové opery
The Czech Ensemble Baroque Orchestra & Choir
Herci:
Král Artuš - Filip Čapka
Merlin - Miloslav Mejzlík
Osmond - Radovan Král
Oswald - Michal Čapka
Conon - Ivan Palúch
Grimbald - Erik Pardus
Emmelina - Petra Hřebíčková
Matylda - Kristýna Frejová
Phillidel - Michaela Horká
Aurelius - Tomáš Novotný

Sólisté:
Tenor - Jaroslav Březina
Baryton - Roman Janál
Soprán 1 - Michaela Šrůmová
Soprán 2 - Lívia Obručník Vénosová
Kontratenor - Jakub Burzynski

Režie: Jana Janěková
Dirigent: Roman Válek
Scéna a kostýmy: Jaroslav Milfajt
Choreografie - Hana Litterová






Všechny fotografie a video je zveřejněno se souhlasem Festivalu Hudba Znojmo 2010.