pátek 4. června 2010

Komorní opera JAMU - Medvěd


Před nedávnem nastudovala Komorní opera JAMU operu Ivo Jiráska a Karla Bermana Medvěd na motivy Antona Pavloviče Čechova. Režie se ujal Tomáš Pilař, student operní režie, v hlavních rolích se představili Helena Tamelová, Roman Hoza a Peter Račko, studenti JAMU.





Krátká asi 45 minut dlouhá zcela neznámá opera byla příjemným zpestřením mezi všemi těmi běžně hranými. Doprovod tvořil jen klavír, housle a bicí. Všechny party včetně doprovodu byly velmi obtížné – časté střídání rytmu, nezvyklé melodie prokládané mluveným slovem... Všichni účinkující předvedli vynikající výkony a sklidili oprávněný úspěch. Režie byla vtipná, nejednou se publikum od srdce zasmálo. Režisér si vyhrál s každou postavou, truchlící hraběnku oblékl do černých smutečních šatů, předvedl ji jako dámu, která si nenechá nic líbit, pevně si stojí za svým a nakonec dojde ve svém postoji k velké proměně. Hrabě vymáhající svých 1000 rublů se pro změnu představil jako muž, který už poznal mnoho žen a nenechá si od žádné rozkazovat. Skvěle předvedl všechny své emoce s přehledem. Postava sluhy byla nepřehlédnutelná. Mírně shrbený mladík vždy přicupital, krčil se, když na něj někdo křičel, staral se věrně o svoji paní... Takový „dobrák od kosti“. Scéna byla jednoduchá, několik kulis, ale věřili jste, že za tím černým závěsem je opravdu otevřené okno, kterým dovnitř fouká vítr, pod oknem je nádvoří plné lidí a koní... Velmi dobrá práce!






Nezapomenu na několik skvělých momentů – počáteční slova, která zpívá sluha – „Milostpaní, milostpaní, proč se tak trápíte, proč se tak trápíte?“, když přišel hrabě pro 1000 rublů, na protest se posadil a hraběnka na něj vyjela: „Vy jste si sed?“ “Ano!“, měla ve svém pokoji obrázek svého zesnulého manžela, který pak hrabě vzal a pověsil na strop místo lustru a, když mělo dojít k souboji, hraběnka jej vyzvala, aby se utkali venku, že by tu mohli něco rozbít, a hrabě pohlédl ke stropu a jen tak mimochodem dodal – „Třeba lustr...“ Na fotografiích nenajdete pistole, nýbrž banány – to není vlivem moderní režie, nýbrž nepřítomností rekvizit, ale vypadalo to velmi dobře! :-))






Doufám, že se bude tato opera ještě někdy hrát a že vás na ni budu moci pozvat!

9 komentářů:

operomaniak řekl(a)...

Teda Dano, že jste se nechala takhle ponížit těmi podivnými ženami paní Vlasákovou a Kučerovou. Vždyť oni nemají na víc, než na opisování od druhých. Založily blog, který nese podobný název i logo jako jiný už existující, a myslí si, že díky tomu si získají příznivce :-) Jsou to obyčejní paraziti a vy jim tady ještě vyvěsíte inzerát.

Držím palce ať vás blog baví. Protože vy od nikoho neopisujete a jste svá. A věřte, že na paní Vlasákovou dojde - spravedlnost není slepá :-)

Anonymní řekl(a)...

Milá slečno Šimková, nedá mi to. Koneckonců komentáře nemusíte zveřejňovat. Čtete ty texty po sobě? Nechcete si opravdu vzít některé rady k srdci?

- Krátká asi 45 minut dlouhá zcela neznámá opera
- Režie byla vtipná, nejednou se publikum od srdce zasmálo.
- truchlící hraběnku oblékl do černých smutečních šatů

To přece nemyslíte vážně.
Také nevěřím, že jste tak naivní: v ND jste si myslela, že se něco promítá v hledišti, tady jste zase věřila otevřenému oknu…

Říká Vám něco aktuální členění větné? Přečtěte si následující věty, kterých jste autorkou. Máte dojem dobře, že jsou správně?
- Skvěle předvedl všechny své emoce s přehledem.
- krčil se, když na něj někdo křičel, staral se věrně o svoji paní

A u této věty prosím o vysvětlení:
Na fotografiích nenajdete pistole, nýbrž banány – to není vlivem moderní režie, nýbrž nepřítomností rekvizit.

Anonymní řekl(a)...

Připojuji se s chválou na adresu inscenátorů i účinkujících, byl to skutečně zážitek. Tomáš Pilař uchopil dílo, v němž ovšem libreto - což je u opery poměrně řídkým jevem - nechalo hudbu kvalitativně o několik koňských délek za sebou, se smyslem pro humor a citem pro atmosféru a jeho specifickou poetiku. V superkomorním prostředí Devízky vznikl velmi iluzivní prostor pro herecké kreace pěvců. Ty byly, samozřejmě pod režijním vedením, na velmi slušné úrovni. Bylo sice patrné, že ve zpěvu i herectví se musí protagonisté ještě lecčemu naučit - od toho ostatně studují - ovšem celek byl naprosto přesvědčivý. Ti kdo snad mají v paměti herecký koncert Jana Wericha a Stely Zázvorkové v adaptaci této Čechovovy aktovky možná na chviličku zabloudili k podvědomému srovnávání, ale protagonisté nenechali v této pasti diváka uvíznout, neboť jejich hra byla velmi osobitá a přinášela mnoho vlastní autentické inspirace. Obávám se že jediný kdo byl ten večer trochu v pozadí byl autor hudby. Ta byla lidově řečeno "nemastná neslaná" - poněkud akademická a žel nevybočila výrazně z dobové průměrnosti. Inscenace však byla důkazem převahy syntézy hudebně dramatického díla nad dominancí jedné složky. Jinými slovy - jako divák jsem vnímal organický celek, mimořádně barvitý a bohatý.
Tomáš (opradu ne Pilař) :-)

Dana Šimková řekl(a)...

Operomaniaku, odchod z Blogu mi byl oznámen jako definitivní věc posledního května a přijala jsem ho bez jakýchkoli emocí. Inzerát vyvěsili sami jako rozloučení - nijak jsem jim v tom nebránila a jejich další počínání jde už zcela mimo mě...

Možná, že nemám úplně vytříbený styl při psaní svých dojmů, možná, že se vyskytují v textu chyby, jsem nebo nejsem si jich vědoma. Všechno jsou to jen mé zážitky z představení, na každého z nás to může působit jinak, co někomu může připadat "směšné a dětinské", pro mě může být nečím nádherným... Každému, kdo mi píše vyčítavé komentáře jen odpovídám, že bych jim přála mít také právě takové zážitky, aby těžko hledali dostatek slov, která by vystihla všechno, co prožili a co se jim vrylo do paměti - myslím to teď v dobrém!!! Opera, divadlo, Blog, lidé, se kterými se setkávám, všechno je to pro mě obrovská dávka "energie" a radost v životě. Mějte všichni krásné dny!

Dana Šimková řekl(a)...

A pardon, zapomněla jsem na ty banány :-D - fotografie jsou z generální zkoušky a ještě neměli pistole, tak užili místo nich banány. :-)

ma--k řekl(a)...

Moc jsem se bavila, všichni byli skvělí. Ustrašený sluha, dobrá duše, který měl krásný "vyvýšený pokojíček" a ve volných chvílích se zabavil vodní dýmkou neměl chybu. "Milostpaní, proč se tak trápíte?" mi zní v hlavě ještě teď, stejně jako ta věta "Vy jste si sed?!", ta mě z celé opery pobavila úplně nejvíc. :D
Krom "smutnějšího" (v porovnání se zbytkem opery) začátku, jsem se málem ani nemohla přestat smát. Hudba se mně osobně líbila moc, myslím, že tak skvělé libreto pěkně doplňovala a neubírala slovům na významu.

Anonymní řekl(a)...

Pokud se Vám, Ma--k, hudba líbila, tím lépe. Já jsem asi k té předloze, která je bezpochyby výborná, čekal asi něco víc. Ale každý nemůže být Britten, že... ;-)
Na adresu momentálně asi jediné autorky tohoto blogu bych rád řekl, že jsem po určité době jeho sledování musel své názory v lecčem přehodnotit. Ač jsem se některými příspěvky dopustil určitých jízlivostí, či mentorování, a ač se s autorkou v mnoha otázkách názorově, umělecky a esteticky neshodnu, vážím si otevřenosti se kterou píše své dojmy a publikuje komentáře, které jsou vůči ní nezřídka poměrně nevybíravé. To svědčí přinejmenším o jisté osobní odvaze a ochotě své názory konfrontovat, čehož si cením. Na druhou stranu své dojmy formuluje někdy též dost bez servítků, takže je to, myslím, fivty fivty. Všem, i těm největším odpůrcům zde dává Dana Šimková prostor a v tom vidím přínos tohoto blogu, v aktivním vstupu čtenářů. Jak jsem zde již před nedávnem napsal - a myslel jsem to smrtelně vážně - "jedná se o kolosální omyl nás, čtenářů ...tento blog, nemá být dílem odborníka, nýbrž nadšeného diletanta, což není myšleno nijak hanlivě..." Opera je v současnosti žánrem okrajovým a to že je zde skupina lidí, jimž není lhostejná je dobře. Domnívám se že tato diskuse je zdravá a je dobře že probíhá.
Tomáš

Anonymní řekl(a)...

Pane operomaniaku, za 15 let co se pohybujeme na internetu se teprve podruhé s manželem setkáváme s někým tak zlým a neslušným,jako jste vy.
A paní Šimková,vás čteme docela rádi,ale nechápeme,proč necháváte špinit někoho,kdo vám tak dlouho s vašim blogem pomáhal.
Brňáci

Dana Šimková řekl(a)...

Milí "brňáci", děkuji Vám za přízeň. Každý má zde své právo na vlastní obhajobu i na svůj názor. Vím, že kdybych se tu snažila je nějak "chránit", jen bych sama sebe dostala do nepříjemné situace. Pokud budou chtít, mohou se obhájit samy. Mimochodem marně vzpomínám, kdy mě se zde zastala jen jedna z nich, když mě tu anonymové uráželi... Nedávám od nich ruce pryč, vážím si všeho, co pro Blog a pro mě udělaly! Ale není v mé moci být všem ku pomoci... :-(