sobota 12. června 2010

Carmen v mlze páchnoucí od doutníků

V pátek 11. června proběhla v Olomouci po 23 letech premiéra slavné Bizetovy opery Carmen. Večer byl zvláště důležitý pro Janu Wallingerovou, která poprvé zpívala hlavní roli (dosud byla obsazována do postavy Mercedes). Po shlédnutí tohoto představení jsem poněkud nejistá, o čem mohu psát a o čem ne. Neznám totiž pěveckou úroveň souboru ani orchestru, tak nemohu porovnat, zda to bylo vynikající nebo nepovedené představení. Ze všech účinkujících jsem znala pouze tři, kteří zpívají v Brně.

Celá opera byla ve znamení dýmu a zápachu doutníků. Pro nekuřáka je nepříjemný už samotný zápach z cigaret, které by měly ženy pracující v továrně na tyto výrobky kouřit. Uniká mi však, proč všichni kouřili doutníky, jejichž zápach je nesmírně odpudivý a člověk sedící v předních řadách odchází z divadla zapáchající jako z nějaké hospody. Hlediště divadla je malé, takže zápach brzy doputoval i do mé jedenácté řady. :-(

Příliš španělské "vášnivosti" jsem v představení nenašla. Spíš to vypadalo jako neustálé "napodobování", které však bylo tak viditelné, že působilo nepřirozeně. Vojáci si nebrali servítky při setkání s Michaelou, neustále ji osahávali a svlékali ji, ze sboru chlapců hrajících si na vojáky se vyklubal sbor děvčat jen se dvěma malými chlapci - salutující a pochodující dívky vypadaly poněkud nepřesvědčivě, sbor žen, které oznamují, že se Carmen s Manuelitou porvaly, lomily hystericky rukama kolem sebe, až to vypadalo komicky, skvěle zatančené flamenco by bylo "skvělejší", kdyby neustále netančili do zpěvu Jany Wallinegoré (Habanera a Les tringles des sistres tintaient), čímž ji neustále přehlušovali a rušili, o blonďatých cikánkách ani nemluvím... Asi nejvtipnějším bodem celého představení bylo zabití Carmen. Je jasné, že José proti ní nepůjde s nachystaným nožem, ale to se dá přece schovat - Carmen k nám může stát zády... Ve verzi, jakou jsme viděli v pátek, levá polovina hlediště ztratila všechnu iluzi o mrtvé Carmen, protože k nám stáli z boku a José měl nůž pevně přitisknutý k sobě a Carmen se sotva dotkl. :-(

Zvolená partitura možná potěší běžného diváka, který zná pouze "divadelní" proškrtanou verzi a zůstaly mu utajeny skvosty, které se ne vždy hrají, ne však ty, kteří znají celou operu. Unikal mi důvod, proč se zpívaly všechny recitativy (proč se nezvolila mluvená verze, pokud už chtěli šetřit časem?), které působily velmi zdlouhavě a "zdržovaly" a pak se necitelně škrtalo všude, kde se dalo. Duet Carmen s Josém v 2. dějství, úvodní sbor ve 3. dějství, z nádherného soubojového duetu Escamila a Josého nezůstala ani nota, celá úvodní část na náměstí ve 4. dějství včetně tématu předehry se nehrála, zůstal až sbor oslavující příjezd toreadorů (a ten byl také proškrtaný - kdo ví, jak by korida vypadala, kdyby tam byla jen ta "polovina" lidí, o kterých sbor zpíval) a závěrečný duet Carmen s Josém také nezůstal neporušený.

Co do pěveckého pojetí mě toto představení nezaujalo ani trochu. Michaela a Escamilo byli vybučení (mohu jen dodat, že zcela chápu postoj nespokojeného diváka), José zpíval celkem hezky, ale nejednou nám předvedl tak ostré výšky, že to až "rvalo uši", ostatní menší role byly jedna jako druhá, jako by všichni chodili ke stejnému učiteli zpěvu a všichni zpívali stejně nepříjemně. Byla jsem velmi zvědavá na to, jak se zhostí hlavní role Jana Wallingerová... Pěvecky rozhodně převyšovala všechny ostatní a mnoho lidí odcházejících z divadla chválilo její krásný s jistotou vedený hlas. Herecké pojetí však rozdělilo publikum na dva tábory - jeden velmi nadšený jejím pojetím a druhý, který nenacházel v její Carmen tu pravou "španělskou vášeň", nýbrž "snahu", která byla až příliš vidět a působila nepřirozeně.

Hledám neustále nějakou divadelní Carmen, o které mohu říct, že se mi opravdu líbí, že se povedla. Už jsem viděla 3 - v loňské sezóně v Janáčkově divadle (ta mě příliš neoslnila), nedávno ve Vídni (nebudu raději ani připomínat) a teď v Olomouci. V příští sezóně se vrací Carmen do Brna a pravděpodobně budeme mít příležitost opět shlédnout v hlavní roli Janu Wallingerovou. Jsem zvědavá, jak jí bude vyhovovat odlišná režie...

Další představení se v olomouckém divadle konají 15. a 18. června v 19:00.

PS: V úterý v 7 hodin ráno můžete pro porovnání poslouchat na Vltavě Ranní Mozaiku - Vladimír Čech bude recenzovat toto představení.


Premiéra 11. června 2010

Dirigent Petr Šumník
Režie Michael Tarant
Choreografie Robert Balogh
Sbormistr Lubomíra Hellová
Scéna Jaroslav Milfajt
Kostýmy Klára Vágnerová
Pohybová spolupráce/šermy Karel Basák


Osoby a obsazení

Don José Jakub Rousek
Escamillo Jakub Kettner
Dancairo Ondřej Doležal
Remendalo Ondřej Koplík
Zuniga Jiří Přibyl
Morales Martin Štolba j.h.
Carmen Jana Wallingerová
Micaela Elena Gazdíková
Frasquitta Barbara Sabella
Mercedes Václava Krejčí Housková
Lillas Pastia Petr Šíma
Manuelita Lucie Janderková
Matka Petruše Cimburková

6 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Obvykle nemám potřebu komentovat příspěvky zveřejněné na tomto blogu, ale tentokrát mě celkem ostrá kritika donutila udělat výjimku. Předesílám, že nejsem žádný divadelní kritik, ani znalec z oboru teatrologie a tak bych rád prezentoval svůj názor spíše z pozice běžného diváka. Přestože Moravské divadlo nepatří k největším a nejprestižnějším, myslím, že výprava je udělaná velmi dobře a profesionálně, kromě běžného operního sboru se mi moc líbilo i zakomponování profesionálních tanečníků a dětského operního sboru do děje opery. Zcela jistě souhlasím s názorem autorky článku, že pěvecký projev hlavní předtavitelky Jany Wallingerové, převyšoval ostatní pěvce a nemohu nevyzdvihnout i její herecké nadání. Svoji roli zahrála velmi přesvědčivě se skutečně jižanským šarmem a smyslností. To stejné bych řekl i u ostatních představitelek ženských rolí a proto se slovy o nedostatku španělské vášnivosti nemohu souhlasit. Co se týče kritiky zápachů z doutníků, tak jen podotýkám, že se jedná o tzv. cigaros což není cigareta v pravém slova smyslu, ale tenký druh doutníků, čili rekvizita zcela jistě přesvědčivá a správná. Já osobně žádný odpudivý zápach neregistroval a to jsem seděl ve druhé řadě, navíc většina dýmu byla dělaná pomocí suchého ledu. Námitky o osahávání Michaely považuji za nesmyslně prudérní a puritánské, naopak si myslím, že děj v této části opery byl vylíčen velmi přesvědčivě, kdy krásná dáma příjde mezi opilé vojáky a ti se jí jen snaží obtěžovat a nakonec jí svléknou pouze svrchní část oděvu, pod kterým má samozřejmě dlouhé nicneodhalující šaty (ze slov recenzentky si čtenář představí tlupu perverzních chlapů, kteří Michaelu vyslečou téměř donaha). Co se týče tance sboristek při zpěvu Habanery, ani zde nesouhlasím s názorem, že by nějak narušoval projev představitelky Carmen, naopak si myslím, že byl i záměrem režiséra. Scéna zabití Carmen rozhodně nepůsobí vtipně a to, že je náznaková je přece pro divadlo vhodné, nesledujeme přece horror třetí kategorie s potoky krve. Nechci zde zbytečně rozpitvávat a analyzovat každou jednotlivou narážku autorky článku, tak se jen závěrem vyjádřím k tzv. pěveckému pojetí ostatních představitelů. I když všechny pěvecké role nepodávají nejoslnivější výkony, ostatně není to představení La Scaly nebo Metropolitní opery v New Yorku, o nějakém vybučení pěvců nemůže být ani řeči. Za mě osobně se jedná o pěkné představení s naprosto excelentním hlasovým i hereckým projevem Jany Wallingerové, které každému divákovi doporučuji, ostatně je jen na něm, jaký si udělá výsledný obrázek. Už se těším na Carmen v Brně v nadcházející sezóně.

Lubomír Straka Brno
mykologie@seznam.cz

Dana Šimková řekl(a)...

Každý jsme viděli své představení. Nekuřákovi je jedno, jestli se na jevišti kouří cigarety, cigára, nebo doutníky... Smrdí to všechno. Jako je pro mě odpudivé kouření v Prodané nevěstě v Brně, tak mi to bylo odporné i včera.

Co jsem slyšela, to jsem slyšela, co se týče bučení, nejsem hluchá (seděla jsem pod ním). Každý má nárok vyjádřit svůj názor, pán si to vyložil po svém...

Asi jsem už moc zvyklá na svou domovskou scénu a zakončila bych to pravdivými slovy - "Všude dobře, doma nejlíp!" :-D

Anonymní řekl(a)...

Úvodní árie ve druhém dějství není Habanera, ta je v prvním dějství.

Dana Šimková řekl(a)...

Já myslím obě dvě árie :-D Habaneru i tu v 2. dějství (Les tringles des sistres tintaient). Raději přece jen opravím :-D

Anonymní řekl(a)...

Nechci si tady vyměňovat zbytečná invektiva, takže tato reakce bude z mé strany určitě poslední. Nechci polemizovat jestli doutníky "smrdí" nebo ne, ale nemám rád příliš vyhraněné názory a tak tedy ještě jednou opakuji bez ohledu na to, jestli jsem nebo nejsem kuřák, že v žádném případě se nejednalo o takový zápach, jak autorka článku popisuje. Navíc srovnání, že "smrad" z kouře je i v Prodané nevěstě je už skutečně na hranici absurdity, to už by pak šlo napadnout např. i autorkou tolik zbožňované představení Madama Butterfly, kde si Pinkerton také zapálí a několikrát potáhne z cigarety a spousty dalších představení. Vadí mi i kritika chlapeckých rolí, které ztvárňují děvčata, z vlastní zkušenosti vím, že chlapců je ve všech tanečních i operních dětských sborech, opravdu jen mizivé procento. Pokud to autorku tak zaráží, pak by měla být stejně kritická i na tu její tzv. domovskou scénu v ND Brno, kde tyto role hrají slečny z Taneční konzervatoře nebo Baletní školy I.V.Psoty. Z reakce autorky dále vychází najevo, že bučení slyšela od jednotlivce, nicméně v původním článku to vyznívá tak, že zmiňované pěvce vybučelo celé divadlo. Vždycky a na každém představení se najde určitá část publika, kterou představení nenadchne a dává své negativní emoce najevo poněkud nevhodnými projevy nebo stupidními komentáři. Jedno ale chci zdůraznit a to bylo i smyslem mého původního komentáře, stačí strašně málo k tomu, aby si lidé udělali předem negativní názor na představení, které je zbytečně a tvrdě kritizováno názorem jednotlivce, navíc dle mého názoru ne úplně nestranným. Ne každé divadlo je Národní a plné hvězd, proto je nemístné srovnávat je mezi sebou, ale každé i to nejmenší dělá práci jak nejlépe umí a lidem pro radost, proto tímto prosím autorku, aby napříště vážila slova, a věty formulovala spíše jako svůj osobní pocit a ne jako fundovanou divadelní kritiku, která zbytečně odrazuje řadu potenciálních diváků. Sám bych po přečtení takového článku představení asi nenavštívil a později bych litoval.

Lubomír Straka Brno
mykologie@seznam.cz

Anonymní řekl(a)...

já viděla úterní představení a dýmu ( z cigaret ?)tam bylo až běda.
je fakt, že mi taky přišlo, že tam zmizel kus scény souboje Josého s Escamillem. Útěk Carmen od četníků byl narežírovaný divně. Nicméně Barbora Polášková se mi líbila. Pěvecky i herecky. Zuniga v našem představení měl dost děsnou francouzštinu. José (Martínek) se snažil, v závěru se docela i rozezpíval, má hlas příjemný (jenom kdyby ho orchestr trochu víc šetřil, je škoda ho přehlučet), ale spletl si na jednom místě text,ale to bylo legrační, takže mu to prominu:-))).Jako psomila mě potěšilo, že na chvíli byl na jevišti živý pejsan. španělská vášnivost? No ... Carmen a tanečníci či sbor, to se mi líbilo. Postupně se zvyšovalo tempo, nakonec bylo docela pekelné, v té nejživější taneční scéně. Toreador mi přišel, že to jakžtakž zazpíval, ale moc se na to nehodí, na tuhle roli. typově. Jak já bych chtěla vidět Simona Keenlysidea coby Escamilla:-)))
Antonínem Valentou plýtvali na Moralese, už zase štěk.
výprava a kostýmy i zpěv sboru dětí se mi např. líbil, nevadí, že je tam málo kluků, zpívali a hráli moc hezky. Micaela Ley Vítkové byla báječná, s krásnou francouzštionou a myslím, že zase tak moc ji ti vojáci neobtěžovali, spíš to trošinku přeháněli s galantností, trošku z žertu:-) Nebylo to moc děsné:-) Nevím, jak na premiéře zpíval Kettner, ale bývá dobrý.
asperias