středa 5. května 2010

Vídeňská Carmen zklamala

Je to téměř rok, co jsem poprvé vstoupila do vídeňské Staatsoper a šla se podívat na Traviatu s Netrebko. Dostala jsem teď mimořádnou příležitost dostat se do Vídně znovu a vybrat si mezi představením Čarostřelce a Carmen. Carmen byla vybrána bez rozmýšlení - zpívá přece Netrebko, D´Arcangelo, režii dělal můj oblíbený Zeffirelli a Carmen byla operou, která mě v životě nadchla jako první.

Úplně náhodou jsem právě den předtím v neděli byla na koncertě v Besedním domě, kde pan Janál zpíval bravurně árii Escamila - nemusel mít na sobě kostým, ani nijak hrát svou roli a přece dokázal upoutat pozornost a byl temperamentním Španělem už jen svým pohledem očí a postojem. O obrovské síle hlasu ani nemluvím. Dokáže tohle D´Arcangelo?

Tak dobrodružnou frontu na stání jsem ještě nezažila. Dorazila jsem o čtvrt na 5, všichni byli už v divadle a já jsem byla předposlední, koho ještě nechali čekat vevnitř do otevření pokladny. Jak jsem si tak zpětně spočítala, přede mnou stálo přes 400 lidí (možná i 500). Pesimistické myšlenky se mi honily hlavou, jen co jsem zahlédla po pár metrech posunutí, že parterre je vyprodaný. Sázka do loterie - balkón nebo galerie? Zvolila jsem nakonec galerii a udělala dobře (taková skoro shoda náhod - má vstupenka měla číslo 139 a bylo to 138. představení). Ani nevím jak, dostala jsem se do druhé řady na stání přímo uprostřed proti jevišti a viděla naprosto skvěle. Hrozně moc lidí se do divadla ani nedostalo. Pokud by se jim chtělo zmoknout, mohli sedět aspoň venku a pozorovat velkou obrazovku v přímém přenosu.

Nenašla jsem jediné místo na sezení volné, divadlo bylo plné až po střechu. Předehra přinesla svižné tempo a grandiózně zahájila celou operu. Otevřela se opona a ocitli jsme se na sevillském náměstí. Buď přesně tato inscenace vyšla na DVD, nebo ji Zeffirelli přenesl odjinud, protože jsem dobře znala kulisy a režijní pojetí. Jako jsou pro mě "nezáživné" na DVD, byly i v divadle. Na začátku tam byl hýbající se sbor, děti skvěle zazpívaly a zapochodovaly svou píseň, ale pak už to začalo být poněkud statické, pořád stejné (takového Zeffirelliho opravdu neznám! Jak velký to byl rozdíl proti Bohémě napodzim!). Těšila jsem se, že opět uslyším Adriana Eröda. Jako Morales tam zazpíval pár vět, ale potěšil! Anna Netrebko byla jednoznačně hvězdou celého večera. Nezaváhala v žádné notě, hlas se nádherně nesl a i na galerii jsme si plně vychutnali její tóny.

Totéž se bohužel nedalo říct o dalších pěvcích. Carmen v podání Nadiy Krastevy nebyla vůbec vášnivou cikánkou. Mohla zvedat sukni, odhalovat nohy, mít hluboký dekolt až kdo ví kam, ale nevím, čím pány tak uchvátila. Habanera byla "obyčejná", potlesk krátký, jeden člověk možná zavolal "BRAVO"... Větším rozdílem pak byl duet Michaely a Josého, kdy Netrebko bez námahy přezpívala slabého Massima Giordana. Přišel mi jako muzikálový zpěvák, ne operní pěvec. Hlas neměl žádnou sílu, zněl jen tak, že byl slyšet, ale v uších jste necítili takové to brnění, jak má být u správně posazeného hlasu... O mluvených recitativech v jeho podání nemluvím, spíš byly přehnané - vysokým hlasem občas trochu moc hystericky "přehrával" emoce, kterým nikdo moc nevěřil. Režijně pak spíš komicky vyzněl útěk Carmen, kdy José z úplně neznámých důvodů spadl na zem - ani do něj nestrčila...

Přestávka, další dějství. Všechny naděje jsem vkládala do Escamila. Jestli má Zeffirelli vždy něco povedeného ve svých inscenacích, je to balet. Nádherně sólisty baletu zatačnené flamengo, na druhou stranu spíš opět komický pokus Carmen o tanec - více mávala rukama, než aby něco předvedla. Escamilo měl hezký kostým, ale o zpěvu se to říci nedalo. Slabý hlas, sotva přezpíval sbor, žádná španělská vášeň, tohoto pána by se býk rozhodně nelekl, možná naopak. Když zpíval o průběhu koridy, vůbec to nebylo napínavé, děsivé... Následoval asi nejslabší potlesk z celého představení.

Kvintet byl pěkný, byli dobře sezpívaní a jakž takž zanikly nepřesnosti v nástupech, kterých za ten večer bylo požehnaně. Duet Carmen s Josém byl docela dobrý, příjemně mě překvapila Carmen, že uměla hrát na kastaněty (většinou hrají na nějaký bubínek a ještě mimo rytmus a kastaněty zvládne bubeník v orchestru). La fleur nebyla příliš jistá co do intonace, potlesk sice byl, ale ne přesvědčivý a krátký.

Po další přestávce následovala scéna v horách. Byla jsem předem informována, že je poněkud temná a hodně statická. Temná byla, skály byly udělané moc hezky, ovšem nemohla jsem přehlédnout ty viditelné spáry mezi jednotlivými díly kulis, takže krásný balvan uprostřed protnutý rovnou čárou... Jako pěst na oko. Na zemi ležely "koberce" s menšími kameny, ovšem na několika místech byly odtažené, takže to kazilo dojem. Režijně mi to přišlo jako střídání stráží. Jeden sbor vešel, zazpíval, vešel druhý, odešel první... Moc se mi líbilo hádání z karet, pěvecky dobře zvládnuté a zahrané.

Árie Michaely byla hlavním hřebem večera. Zazpívaná velmi citlivě, ta píseň měla v sobě příběh. Jen nechápu šílený režisérský nápad nechat na úplném konci při posledním vysokém tónu Michaelu kopnout do kamene (tím odkrýt kousek toho koberce) a zatvářit se stylem - "už mě to nebaví, mám toho dost". Tím celý nádherný dojem úplně zničil. Potlesk však stál za to. Neměřila jsem ho, alespoň však minutu trval! Brava se ozývalo sborově pořád.

Pak jsem ovšem musela zamáčknout slzu při duetu Escamila s Josém. Nevím, co proti němu všichni v divadlech mají! Operu hrají kompletní a duet sestříhají na co nejmenší část. To, nač jsem se těšila, se tedy nekonalo. Když přišla Michaela pro Josého, zazpívala to opět nádherně, jen Carmen měla trochu schizofrenní náladu. Nejdřív pošle Josého pryč, když se s ní jde rozloučit, najednou by ho chtěla zadržet a Michaela ho musí vzít za paži a násilím odvléct pryč. Znovu se ozval smích okolo stojících lidí. :-(

Závěrečné dějství mi bylo prorokováno jako nejzajímavější co do kulis. No... Na jedné straně budova pro koridu, na druhé stála socha Panny Marie. Líbilo se mi hemžení na ulici, prodej pomerančů..., konečně se sbor začal trochu hýbat a byl kompletní - nespočítala jsem, kolik jich bylo, ale minimálně 100 to být mohlo. Příchod toreadorů byl velmi slavnostní, mávání španělskými vlaječkami mi připomnělo rudé vlaječky v brněnském Borisi Godunovovi :-), ale působilo to dobře. Závěrečný duet zazpívali celkem dobře, ovšem opět asi rukou režiséra se z Josého stal zoufalý "kluk", žádný voják, který "kňoural", že ho Carmen nechce. Zabil ji hezky, jen nevím proč, se snažila mrtvá Carmen pořád tak nenápadně Josého obejmout... Když jsem mrtvá, tak se snad ani nehnu.

Dirigent se snažil, ovšem často to neuhlídal. Nástupy sólistů, sbor, orchestr, nemluvím o spoustě chyb ve violoncellech, lesních rozích atd.

Podle potlesku a volání Bravo bylo zjevné, kdo opravdu nejvíc nadchl publikum. D´Arcangelo sklidil spíše mírný potlesk, u Netrebko div nespadlo divadlo, Giordano přiměřený a Krasteva si našla také své příznivce.

Odcházela jsem z divadla na jedné straně poněkud zklamaná, na druhé jsem cítila hlubokou vnitřní radost z toho, jak vynikající míváme představení v Brně. Takhle u nás vypadá nějaké hodně nepovedené představení, když se hraje 4 dny za sebou a do toho jsou denně orchestrální zkoušky na nějakou těžkou věc. Jestli z těch asi 50 letos shlédnutých byla 3 nepovedená, tak je to moc. Když ovšem jdu do Státní Opery, do Vídně, na pěvce světového formátu, očekávám rozhodně jinou kvalitu.

Včera jsem se byla podívat na zkoušce Popelky tady v Brně a, i když to byla jen zkouška, kdy ještě nebylo všechno na 100%, viděla jsem a slyšela dobré výkony, sledovala profesionální práci...

Do Vídně se chystám až na konci června na koncert a na Parsifala. Doufám, že mě čekají kvalitní představení!


CARMEN
(138. Aufführung in dieser Inszenierung)

Dirigent: Andris Nelsons
Inszenierung und Bühnenbild: Franco Zeffirelli
Kostüme: Leo Bei
Choreographie: Rafael de Cordova
Chorleitung: Thomas Lang

Carmen: Nadia Krasteva
Don José: Massimo Giordano
Escamillo: Ildebrando D'Arcangelo
Micaela: Anna Netrebko
Frasquita: Anita Hartig
Mercédès: Zoryana Kushpler
Zuniga: Alexandru Moisiuc
Moralès: Adrian Eröd
Remendado: Herwig Pecoraro
Dancairo: Tae Joong Yang

Tänze: Corps de ballet

13 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Vážená dámo,
do vídeňských oper jezdím alespoň 2x měsíčně a srovnávat Staatsoper s Janáčkovou operou se mi jeví jako přihlouplé podlézání brněnským divadelním "hvězdám", které, jak nezapomínáte na svém blogu uvádět, velmi dobře a osobně znáte. Začít recenzi gloriolou Romana Janála a poté shodit výkon Ildebranda D'Arcangela se mi zdá opravdu hodně přitažené za vlasy. Viděla jsem ho v několika inscenacích (v Carmen hned 2x) a jeho výkon se v žádném případě nedal s Janálem srovnat (D´Arcangelo nejen o poznání lépe zpívá, ale i hraje a ještě k tomu vypadá jako nefalšovaný vášnivý Španěl). A mimochodem: Tato Zeffirelliho vídeňská inscenace je na repertoáru už třicet let, takže současní interpreti znají původní aranžmá ze stejného DVD, jako znáte vy. Tím odpovídám na vaši otázku, zda tato inscenace je přenesená. Ne, toto inscenace je opravdu ta původní. A ještě k výkonu dirigenta a orchestru. Nezdá se mi, že by orchestr Staatsoper, všeobecně renomovanými hudebními kritiky považovaný za nejlepší operní orchestr světa, měl na svědomí takové chyby, které jste ve svém textu popsala.Možná vaše přílišné návštěvy brněnské opery zavinily zkreslenou představu o hudební partituře nebo dokonce nedostatky ve vašem sluchovém aparátu.
S pozdravem FJO

Dana Šimková řekl(a)...

Milý/á FJO, co jsem slyšela a viděla, to jsem slyšela a viděla. Nejsem žádným pochlebovačem ani NDB, ani nikoho z pěvců tam či jinde účinkujících. Jako se mi líbí představení v Brně, líbí se mi i v Praze i v jiných divadlech, jako je třeba Komorní opera JAMU. Nejsem hluchá, abych neslyšela, když někdo zpívá falešně, nebo zahraje špatný tón, natož tak, když je špatný nástup... Byl/a jste na pondělním představení? Možná, že ta ostatní jsou vynikající, leč tohle mě skutečně zklamalo a nebyla jsem sama. Jsem platící divák stejně jako v jiných divadlech včetně Brna a mám nárok na svůj názor. Když mám za pár hodin odstátých ve frontě a na představení zaplatit 600,-, očekávám kvalitní výkon (ve srovnání s 50,- v JD a stejnou, nebo lepší kvalitou představení na místě na sezení).

Anonymní řekl(a)...

Jestliže jste stála na galerii, platila jste 3 eura, nikoliv 600 korun. Zatím publikované recenze přímo z Vídně podávají poněkud jiný obraz představení... Pro FJO: tomu srovnání Vídně a Brna se přeci můžete jen smát :-)

Dana Šimková řekl(a)...

Počítám k tomu i dopravu :-D

Anonymní řekl(a)...

Tak to jste si měla dát pravé šampaňské. Ve Vídni ho mají. Mohla jste pak tvrdit, že jste za tu bídu vyhodila 5000,- Počítám s celou lahví.

Anonymní řekl(a)...

Také mně se zdá porovnání p. Janála s p. D´Arcangelem přitaženo za vlasy.Protože p. Janál má k ohnivému Španělovi opravdu daleho.Jak vizáži,tak zpěvem. Je viděl,že máte velkou představivost.
Ale i já jsem viděla ve Státní opeře nepovedené představení sice před několika lety Bohému. A nevím, proč by např. brněnská Madame Buttefly pro vás JFO nemohla splnit náročné parametry.

Vlasta řekl(a)...

Srovnání Vídně a Brna je opravdu k pousmání.I celý článek či recenze,či jak si to paní Šimková nazývá.Řekl bych,že je to svým způsobem i drzost.Směšná je její obhajoba,že není hluchá a má právo na svůj názor.Hluchá zřejmě není a na názor právo má,to máme všichni.Jiná věc je,že aurorka opakovaně na sebe upozorňuje, že je diletant a má znatelně deformovaný náhled na hudbu a operní umění.Prostě píše " bláboly".Prosím za prominutí tohoto slova.Mám zato, že je výstižné.

Jde o totální nesoudnost a nekritičnost ke své osobě,paní Šimková,když si se svým diletantstvím dovolujete psát "recenze" tohoto typu.
Zdraví Jaroslav R.

Anonymní řekl(a)...

Berte v potaz faktor únavy, ono stát ve frontě 3 hodiny s nejistotou jestli se na mě dostane a další 3 hodiny stát na bidýlku může způsobit sníženou schopnost koncentrace. Proto Daně Šimkové věřím, že v domovském Brně se svými privilegii v NDB cítí a vnímá hudbu úplně jinak.

Je jasné, že Carmen měla být vrcholem sezóny a po odřeknutí Garanči z role Carmen, to muselo být pro mnoho majitelů předražených vstupenek (z druhé ruky se prodávaly až 10x dražší)hodně velké zklamání. A to muselo být v atmosféře také cítit. Ještě, že tam byla Netrebko :-) (Mimochodem nevíte někdo, proč se předprodej na Carmen neřídila obvyklým systémem Vídeňské opery
lístky měsíc předem).
Já paní Šimkové za to, že se o své postřehy z Carmen podělila, děkuji. Diskutující prosím aby diskutovali k věci a ne k osobě, a pokud se někdo na Carmen do WSO teprve chystá, aby názor paní Šimkové doplnil.

P.S. Jezdím do Brna i do Vídně - opera vyhrává ta vídeňská, ale Brno je zlatá loď ... Jirka

Pavel S. řekl(a)...

Zhruba před dvěma týdny jsem toto představení shlédl, ale bohužel ne osobně - vysílala ho live přenosem stanice ORF 2. Zeffirelliho režie mě nijak neohromila, sází spíš na vnější vyjádření, tj. krásné kostýmy, výpravná scéna. Ale jsem tak trochu konzervativní, tak mi to ani nevadilo. Mnohem horší dojem jsem měl ze Zeffirelliho režie Aidy (Radama zpíval Roberto Alagna) - ta byla tak statická, že jsem měl chvílemi pocit, že se mi zasekl digitální příjem tel. vysílání:-))) Ale zpět ke Carmen. Nadia Krasteva v titulní roli skutečně kvalit Garanči nedosahuje, ale vemte na vědomí, že je v angažmá ve Staatsoper krátkou dobu, potřebuje se zkrátka otrkat. Hlas má pěkný, ale Carmen musí mít také šmrnc a sexappeal - spoléhat se na dekolt a černé vlasy nestačí. Slečna Šimková ve svém článku kritizuje výkon D'Arcangela. Je pravda, že jeho zjev se pro roli Escamilla hodí víc než jeho hlas - když se podíváte na youtube, jaké role obvykle zpívá, dojde vám, že je spíše lyričtějším barytonem. Ale to neznamená, že je zpěvákem nekvalitním a jeho výkon že byl skrz na skrz špatný!!! A srovnávat ho s Romanem Janálem... K tomu už opravdu není co dodat. Já si pana Janála pamatuji těsně poté, co se vrátil ze studií zpěvu v Sofii. Zpíval bezvadně!!! Ale když jdu na něj do divadla teď, nechce se mi věřit vlastním uším, co se s ním stalo. To není zpěv, to je jakési houkání či co - a ve vyšších tónech ještě k tomu často falešné. Vážená sl. Šimková, jen krátkou poznámku k jedné vaší větě - že prý nejste pochlebovačem pěvců NDB. Můj ty Bože, vždyť je to přesně naopak!!! Z vaších článků mám pocit, že brněnským pěvcům chybí už jen křídla, aby se z nich stali andělé umění. Nejhorší ale je, že často svou nekritickou adorací brněnských umělců shazujete ty mimobrněnské. Za všechny uvedu jeden příklad - že prý neexistuje žádná jiná Olga v Oněginovi než Jana Wallingerová. Uvědomujete si vůbec, že tím hážete do koše vynikající výkon Terezie Kružliakové, která Olgu zpívala na premiéře - a podle mého názoru mnohem lépe? Zamyslete se někdy nad tím, co píšete!!

Dana Šimková řekl(a)...

Pavle, paní Kružliakové si velmi vážím a moc se těším na její Popelku. Viděla jsem ji teď na dvou zkouškách a zpívala hrála moc hezky. Jen opravdu nevím, kde čtete, že Jana Wallingerová je nejlepší Olga?

Pavel S. řekl(a)...

Sl. Šimková, přiznám se bez mučení, že už si nepamatuju, kde jsem vaši větu o J. Wallingerové četl, vím pouze určitě, že to nebylo na tomto blogu a že to byla noticka pod nějakou fotkou, kde byli vyfoceni Jana W. s Peterem Bergerem. Možná to byl Facebook, nevím. Je to totiž už dost dlouho - jak vidíte, utkvěla mi ta věta v paměti, jak mě rozhodila. Myslím si - když už navštěvujete všechny inscenace vícekrát, že by bylo vhodné pravidelně hodnotit u každé role obě alternace. Z důvodů, které jsem uvedl v minulém komentáři.

Anonymní řekl(a)...

Obávám se, že se jedná o kolosální omyl nás, čtenářů. Uvědomme si, přátelé, že tento text, potažmo tento blog, nemá být dílem odborníka, nýbrž nadšeného diletanta. Nemíním to nijak peorativně. Slečna Š. Má skutečně plné právo ublikovat zde svá roztomilá slohová cvičení a v nich své názory, ať se někomu líbí, nebo ne. To už je specifikum blogu. My, čtenáři bychom pak neměli od autorky očekávat seriozní recenzi, neboť ta není jaksi v intencích tohoto sdělení. Je to jakýsi obraz vnímání určitého konkrétního diváka a tím je svým způsobem zajímavý, autentický a často i vtipný. Koho názor popudí, má dokonce šanci reagovat, čímž vzniká čtenářsky mimořádně poutavý literární útvar. Alespoň já osobně jsem se u tohoto článku a následné diskuse pobavil královsky. Chvílemi jsem dokonce začal autorku podezírat, že některé obzvláště zdařilé formulace nejsou dílem svatého nadšení ale určitým poťouchlým záměrem. Např.: "...tam byl hýbající se sbor, děti skvěle zazpívaly a zapochodovaly svou píseň." nebo "...Netrebko bez námahy přezpívala slabého Massima Giordana." To už je věta téměř sportovního komentátora. Je snad opera soutěží v síle hlasu? Překvapivé je jistě také sdělení, že José v "mluvených recitativech" (to je zřejmě nějaký zcela nový výrazový prostředek - dosud byly známé pouze mluvéné prózy a recitativy se zatím vždy zpívaly) "...vysokým hlasem (překvapivě jakožto tenor) občas trochu moc hystericky "přehrával" emoce, kterým nikdo moc nevěřil." Obdivuji tu suverenitu tvrzení, ačkoli při zaujetí autorčině, je zde teoretická možnost, že se u východu z budovy po představení všech osobně zeptala. Úžasnými jazykovýmy skvosty jsou například tyto nenápadné větičky: "Escamilo měl hezký kostým, ale o zpěvu se to říci nedalo./ ...tohoto pána by se býk rozhodně nelekl, možná naopak./ ...byli dobře sezpívaní a jakž takž zanikly nepřesnosti v nástupech, kterých za ten večer bylo požehnaně./ Zabil ji hezky, jen nevím proč, se snažila mrtvá Carmen pořád tak nenápadně Josého obejmout... Když jsem mrtvá, tak se snad ani nehnu." Určitě by se našlo mnoho dalších perel. Když se pokusíte domyslet, co je skutečným obsahem těchto sdělení, musí být náročné udržet se na židli. To snad ani nemohlo vzniknout náhodou. Jsem přesvědčen, že se jedná o rafinovaný humor. Vzpomeňme, že svého času i protagonistům Divadla Járy Cimrmana první diváci důvěřivě sedali na lep. Drahá slečno Š. držím Vám palce a těším se na další porci legrace z operního prostředí.
Tomáš

Dana Šimková řekl(a)...

Nestačím se divit, co všechno se tady o své osobě vlastně dozvím, jak dokonale mě všichni znáte a přitom jste mě nikdy neviděli! Opravdu klobouk dolů, měli byste dělat psychology. Ti, kteří mě znají osobně, se musí válet smíchy při čtení těch Vašich rozborů.

Pavle, to je, jako bych napsala, že modrá je nejlepší barvou na světě a Vy jste mi vyčítal, že jsem patrně slepá, že nevidím třeba zelenou. Pro mě osobně jsou ti dva nej a je mi upřímně fuk, jestli jsou z Brna, nebo odněkud z tramtárie. Viděla jsem různé Olgy a různé Lenské a zatím tihle dva pro mě vyhráli! Pokud najdu někoho jiného lepšího, ráda to uznám!