sobota 15. května 2010

Eva Urbanová vyrážela dech


8. května, pro naši zemi významný den, se v Národním divadle hrála Smetanova Libuše. Pro mne to byl mimořádný den hlavně proto, že jsem poprvé šla na operní představení do naší "Zlaté kapličky" a poprvé viděla a slyšela Libuši. Budova mě uchvátila, jen jsem vstoupila dovnitř a během přestávek jsem ji stihla s obdivem projít skoro celou. Podivovala jsem se nad její nádherou a dýchala na mě obrovská atmosféra vlastenectví a "viděla" jsem ty zástupy lidí, kteří se zaloužili nebo nějak přispěli k postavení takového klenotu mezi operními domy.

Úvodní fanfáry zahájily mimořádné Smetanovo dílo a před námi se otevřela scéna Libušina hradu. Patrně většina z vás tuto inscenaci zná buď přímo z divadla, nebo se dívala na televizi, kde ji nedávno vysílali ze záznamu. Se zážitky z televize se to však rozhodně nedalo srovnávat. Zaujaly mě dobře zvolené kostýmy, které výstižně dokreslovaly děj opery a jednoduchá scéna, díky níž jsme se ocitli během chvíle na několika různých místech.


Orchestr pod taktovkou Olivera Dohnányiho hrál s lehkostí a měl příjemný zvuk. Pěvce nijak nepřehlušoval, i když jsem seděla blízko něj, a ony slavnostní fanfáry braly dech. Zaujal mě také sbor, který byl dobře zezpívaný a režijně měl velkou roli v opeře.

Příjemný překvapením pro mě během večera bylo, že jsem většinu pěvců už znala z jiných představení. Také jsem konečně viděla ty, o kterých jiní často mluví...

Pěvecké výkony všech byly na vysoké úrovni, potěšila mě Michaela Kapustová, která nyní v Brně zkouší Popelku a měla jsem už příležitost slyšet alespoň část z této role, velice mě překvapila paní Jitka Svobodová, která mě nedávno hlasově "nezaujala" v roli Dony Elvíry, přesto Krasava zněla v jejím podání velmi dobře a opět předvedla své výborné herecké nadání. Roman Janál si svou nevelkou rolí také dokázal získat publikum, přesto, že neměl mnoho zpívaného partu, dokázal své roli dát "příběh" a jen svým pobytem na jevišti dokazoval, že jeho postava tam má své místo. Miloslav Podskalský pro mě bude vždy vynikajícím Komturem a po této sobotě i Lutoborem. Má dobře vedený hlas a dokáže své postavě dát správnou přesvědčivou podobu. Valentina Prolata jsem viděla dosud poprvé a naposledy před čtyřmi lety v brněnském Donu Carlosovi a už tehdy mě jeho hlas velmi oslovil. S radostí jsem si na Libuši potvrdila, že stále ve mně probouzí podobné nadšení a příjemný zážitek z poslechu. Luděk Vele, výborný Leporelo, zahrál a zazpíval statného Chrudoše, který má svou hrdost a přesvědčení a do poslední chvíle jste byli napnutí, zda nakonec sleví ze svého postoje a opera dopadne dobře. Velmi dobrý výkon! Martina Bártu jsem viděla poprvé a líbila se mi jeho čeština. Jako jednomu z mála jsem mu opravdu rozuměla většinu slov (to snad jediné pro mě bylo trochu vadou "na kráse", že jsem rozuměla jen asi 4 pěvcům a u ostatních jsem tápala v textu. Výhodu mají cizinci s titulky, ale české by se občas také hodily :-D). Jsem zvědavá na další role, ve kterých se mi snad podaří pana Bártu slyšet. To nejlepší si, samozřejmě, nechávám na konec. Paní Urbanová předvedla opravdu mimořádný výkon. Nedá se to srovnávat s žádným jiným vystoupením, kdy jsem měla možnost ji vidět. V Národním divadle je opravdu doma a Libuše v jejím podání ve mně vzbuzovala hluboké vlastenecké nadšení. Závěrečná věštba přinášející naději, že "ČESKÝ NÁROD NEZAHYNE" (děkuji za velmi laskavé a jemné upozornění), byla tak silná a přesvědčivá, že se nedalo pochybovat o její pravdivosti.


Ještě se chci jen krátce zmínit k režii opery. Přesto, že během představení na jevišti mnoho pohybu nebylo, rozhodně jsem neměla ani jednou pocit "zdlouhavosti" a naopak jsem v tom klidu nacházela velký příběh. Co se ale panu režisérovi Novotnému opravdu podařilo, byla závěrečná věštba. Všichni na jevišti se dívali jedním směrem do hlediště, kam také Libuše ukazovala rukou, když mluvila o slavných osobnostech, které v průběhu dějin přijdou. Všechno bylo tak přesvědčivé, že jsme se nejen já, ale i několik lidí kolem mě v přízemí, otáčeli dozadu, na co se to vlastně všichni dívají, zda se tam nějak nepromítají obrazy těch osobností... Nepromítalo se samozřejmě nic, ale efekt byl vynikající a pobavilo nás, že jsme se nechali tak zmást.

Nadšení publika z představení bylo obrovské, když jsem se bavila s několika lidmi kolem mě, všichni velmi oceňovali výkony pěvců, zejména paní Urbanové, a jedna Němka se mi pochlubila, že to viděla už počtvrté. Tato opera ji velice uchvátila.

Takže "premiéra" v Národním divadle dopadla velmi dobře a už se těším na další představení! Děkuji za krásný zážitek!!!

Hudební nastudování: Oliver Dohnányi
Dirigent: Oliver Dohnányi
Režie: Petr Novotný
Scéna: Ivo Žídek ml.
Kostýmy: Irena Greifová
Nastudování sboru: Milan Malý
Sbormistr: Pavel Vaněk

Účinkují - 8. května 2010:

Libuše: Eva Urbanová
Přemysl ze Stadic: Martin Bárta
Chrudoš od Otavy: Luděk Vele
Šťáhlav na Radbuze: Valentin Prolat
Lutobor z Dobroslavského Chlumce: Miloslav Podskalský
Radovan od Kamena Mosta: Roman Janál
Krasava: Jitka Svobodová
Radmila: Kateřina Jalovcová
První žnec: Lívia Obručník Vénosová
Druhý žnec: Lucie Hájková
Třetí žnec: Michaela Kapustová
Čtvrtý žnec: Václav Lemberk

10 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Nechci Vám brát iluze, ale Urbanová je za zenitem a ostatní pěvci - Prolat, Podskalský apod. do pražského ND dávno nepatří.

Dana Šimková řekl(a)...

Podle čeho tak soudíte? (PS: Kdo jsou ti "ostatní pěvci"?) V divadle jsou snad lidi, kteří tohle umí posoudit lépe, než nějaký divák, a snad vědí, co dělají, ne?

Anonymní řekl(a)...

Celá soubor opery ND připomíná druhou až třetí ligu. Dokonce i Brno či Ostrava je v součanosti ve větší operní kondici (od dramarurgie počíneje po obsazení pěvců konče). Radost z toho nemám, ale co naděláme. Současný stav se táhne od začátku tzv. Československé normalizace (tj. od konce roku 1969), kdy soubor upadal a upadal a v této "strategii" úspěšně pokračuje. Paní Urbanová sice možná vyráží dech, ale v posledních letech pouze v ND.
P.S.: E.U. byla hvězdou v devadesátých letech minulého století...

Anonymní řekl(a)...

Pobavil mne příspěvek u Carmen z Vídně, kde pisatel přišel s teorií, že to na nás slečna Šimková jenom hraje. Myslím, že má pravdu - další důkazy jejího humoru:

"Podivovala jsem se nad její nádherou a dýchala na mě obrovská atmosféra vlastenectví"
"Zaujaly mě dobře zvolené kostýmy, které výstižně dokreslovaly děj opery"
"který byl dobře zezpívaný a režijně měl velkou roli v opeře."
"stále ve mně probouzí podobné nadšení a příjemný zážitek z poslechu"
"Všechno bylo tak přesvědčivé, že jsme se nejen já, ale i několik lidí kolem mě v přízemí, otáčeli dozadu"

Ale především:
"Závěrečná věštba končící slovy "ČESKÝ NÁROD NEZAHYNE"

Dano, viďte, že nás zkoušíte!? Neříkejte, že si opravdu myslíte, že Libušino proroctví končí těmito slovy!

Anonymní řekl(a)...

:-D Že jo? Dyť to říkám, to jinak není možný... To jsou fakt jazykové skvosty! Skoro podezřívám Národní, že v rámci marketingové strategie tam vytvářeli "vlasteneckou atmosféru" rajským plynem, nebo něčím ještě ostřejším, a že to na návštěvníky opravdu "dýchlo" mohutně - nebo že by to dýchalo jen na vybrané jedince? Nemá smysl citovat výše napsané, citlivý čtenář se jistě baví s námi. Ano, opět se vydařil majstrštyk par excelence. Naprosto přesná stylizace do "světaznalé moravské tetky ve zlaté kapličce" . Skvostné. Smekám.
Tomáš

Dana Šimková řekl(a)...

A já smekám před vaší ubohostí.

Anonymní řekl(a)...

Podívejte se, milá slečno Šimková, berte to z té lepší stránky. Buďte ráda že to bereme s humorem. Inu jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Pokud publikujete na veřejném blogu a Vaše čeština, přesněji řečeno Vaše stylistycké schopnosti jsou takové jaké jsou, nemůžete se zkrátka divit (a to bez ohledu na absenci hlubší znalosti problematiky, faktické chyby, pokroucené citace apod.). Ono to skutečně působí jako vtip. Já nemám v nejmenším zlý úmysl, pokud to vtip není, omlouvám se, jestli jsem se Vás dotkl, leč pokud to je vše myšleno vážně, jsou ty Vaše texty poměrně dost mimo a to prosím není pouze můj subjektivní dojem. Ukazují spíše nedostatek sebereflexe. Pokud Vám vadí, že si z Vás lidé tropí žerty, nezavdávejte jim příčinu, a než něco publikujete, tak se zamyslete. Vždyť toho píšete ohromná kvanta. Často méně je více. Vaše názory spřízněné čtenáře jistě potěší několikanásobně více, budou-li promyšlené, správně logicky zformulované a podložené argumenty, i v případě, že se nejedná o vysloveně odborný text. I líčení subjektivních pocitů lze napsat smysluplněji. Nezlobte se, že tu takhle mentoruji, ale pokud se chcete vyhnout nedorozuměním a posměškům musíte začít především u sebe. A pokud se Vám nějaký komentář nelíbí, nejste přece povinná ho zveřejnit. A pokud tak činíte pouze proto, abyste mi napsala, jak jsem ubohý, obracíte to opět sama proti sobě. Já to opravdu nemyslím zle. Vemte rozum do hrsti. Přeji mnoho zdaru.
S pozdravem
Tomáš

Anonymní řekl(a)...

Pane anonymní, trochu to přeháníte. D.Š. má zřejmě operu ráda (což je dnes nepříliš obvyklé), tak jí to neberte. A Vaše odsouzení ND Praha (od r.1969? - nepleťte do toho politiku), nic Vám neříkají jména té doby např. Děpoltová, Míková, Šubrtová, Jonášová, Mixová, Márová, Švejda, Zítek, Tuček, Horáček, Berman atd...?!

Anonymní řekl(a)...

Operu máme rádi všichni,kteří blog navštěvujeme.To nic nemění na věci,že sl.Š.a celá její prezentace na blogu postupně vyvolává opravdu úsměv a jsou nám pobavením. Obávám se, že těch spřízněných čtenářů je méně a méně. Čtenáři zde hledají články, pojednání,názory,dojmy a postřehy z představení,při čemž nemusí být na odborné a profesní úrovni,nýbrž zajímavé,poučné,smysluplné a kvalitní obsahem.Kvantita spíš odrazuje.
V poslední době převažuje rozvláčné psaní " mimo mísu" a trefné komentáře.Článků od annav,Sovinsky,bianca je čím dál méně. Škoda.
Rada pro sl.Š:
Názor Tomáše by bylo dobré brát do úvahy.

Anonymní řekl(a)...

Ahoj Dano,
díky za poznámku k Libuši v ND. Musím však na rozdíl od Tebe říci, že se mi Prolat ani Podskalský vůbec nelíbí a už nemají hlas. A Urbanová potřebuje konkurentku. Bára