úterý 16. března 2010

Po čertech dobrý Mozart a božský hlas Mefista

13. a 14. 3. jsem strávila (s Maruškou :-D) v ulicích Prahy, nebo spíš v jejích divadlech. Hlavním cílem byla dvě představení s pěvci, kterých si velmi vážím a už mi bylo po nich v Brně smutno :-) - v sobotu představení Cosi fan tutte s Csillou Boross a v neděli Faust a Markétka ve studiu Ypsilon s Romanem Janálem.

Než jsem šla v sobotu na vlak, měli jsme doma zrovna slabě puštěné rádio. Skoro jsem ho nevnímala. Najednou jsem však uslyšela velmi známou melodii a už Leporello odříkával milenky dona Giovanniho. Nikdy jsem tu árii neměla moc ráda, ale teď bych ji mohla poslouchat pořád. :-) Dalo by se to brát jako dobré znamení. A je zvláštní, že poslední árie, kterou jsem v Praze slyšela, pak bylo Dostaveníčko z Giovanniho. :-)

V sobotu se během dne k původnímu programu přidala i původně neplánovaná velmi zajímavá přednáška přední české muzikoložky a hudební kritičky PhDr. Vlasty Reittererové o Donu Quichottovi, kterou zahájil závěrečný duet z opery Thais. :-D Konala se ve Státní opeře a jelikož nevím, kdy se mi podaří dostat se do této budovy na oficiální představení, požádala jsem jednoho ze zaměstnanců, zda bychom mohly do hlediště jen nahlédnout. Pustil nás do ředitelské lóže, hlediště bylo potemnělé, jen hlavní lustr slabě svítil. Měly jsme celé divadlo jen pro sebe. Opravdu nádherná budova!!! (a voní :-D)

Večer nás čekala opera Cosi fan tutte. Nedávno se nejen zde objevila recenze na toto představení a příliš ód na výkony pěvců a samotnou režii ani jedna nepěla. Padly úvahy, zda by měla paní Boross vůbec zpívat Mozarta, jestli ten kruh uprostřed jeviště má nějakou cenu... Nevím, jak to, ale pokaždé, když se většině něco nelíbí, já i Maruška jsme z toho nadšené. :-) (podobně jako Don Giovanni ve Stavovském divadle, na kterého se jedu ještě jednou podívat v neděli) Pěvecké výkony všech byly vynikající a po herecké i režijní stránce jsme zažily moc dobré představení.

Samozřejmě velkou motivací pro návštěvu představení byla Csilla Boross, která svůj part zahrála a zazpívala s obrovským nasazením sobě vlastním. Katarzyna Kuncio v roli Dorabelly k ní příjemně svým hlasem ladila a získala za svůj výkon oprávněný bouřlivý potlesk. Despina Kateřiny Kněžíkové byla kouzelná. Hrála a zpívala senzačně, hlas se příjemně nesl. Moc ráda jsem ji znovu slyšela. Pánové rozhodně nezůstali svými výkony pozadu! Jaroslav Březina je v komickcýh operách jako doma, což nám předvedl i zde. Jeho Ferrando a Guglielmo Adama Plachetky vyvolávali svými převleky a skvělými výkony salvy smíchu. Don Alfonso Petera Mikuláše nemohl být lepší. Konečně se mi poštěstilo vidět v akci i dirigenta Roberta Jindru, velmi sympatického člověka!

Já jsem z tohoto provedení příjemně překvapená. Zajímalo by mě, co konkrétně se lidem na něm nelíbí... Je tam všechno, co tam má být a nic navíc! Možná si ho ještě zopakuji s paní Vykopalovou v roli Fiordiligi.

Recenzi na Cosi fan tutte jsme zveřejnili nedávno.



Vím, že toto je operní Blog (maximálně baletní) a ani já osobně moc neholduji činohře. Ovšem i výjimka se někdy najde. Pokud se představení jmenuje Faust a Markétka, zve vás na ně Roman Janál a víte, že tam bude znít Gounod (kdyby jen on!!!), asi s tím bude mít i náš Blog "co dočinění". :-) V pražském studiu Ypsilon dostali nápad udělat představení, které bude z části operní, z části činoherní.


Základ tvoří Gounodův Faust doplněný životopisem skladatele. Byla to velmi zajímavá proměna - vstoupit do tak malého divadla po neustálých návštěvách Janáčkova, Mahenova a Stavovského divadla - obrovských divadelních budov. Našla se dvě místa hned v první řadě, tak jsme si tam šly sednout. Udělaly jsme dobře. Po většinu představení přímo nad námi seděl Pán Bůh (skvělý Arnošt Goldflam) a slyšet zpívat pana Janála takhle zblízka se taky tak často nepoštěstí. Říkám si, zda tam sedělo víc lidí, kteří znají dobře operu, nebo jsme tam byly samy... To představení bych nazvala skoro až zkouškou v rozpoznávání, co je z čeho. A držet se toho, že je pan Janál baryton, taky nemůžete. Zpívá prostě všechno - od Rigoletta, Mefista, Triqueta, Oněgina po Gremina, Tonia ve West Side Story atd.


Samozřejmě postavit vedle sebe božským hlasem obdarovaného operního pěvce a činoherní herce s větším či menším pěveckým vzděláním je obrovský rozdíl. Zatímco Janál zpíval svou obvyklou hlasitostí, pan Dejdar musel "křičet", aby mu vůbec stačil. Původně jsem si myslela, že mě to bude snad i rušit, ale rychle jsem si zvykla. Navíc, když Mefisto nejednou zazpívá kousek z árie, kterou od něj slýchám každou chvíli v Brně, je to velmi příjemné zpestření. Nejvíc mě ale dostal árií Gremina - dlouho jsem si lámala hlavu, kde to ten Onegin vlastně zpívá - Já l´ubju Tatianu... :-)


Pokud se chcete zasmát jednoduchému humoru s geniálními nápady a do toho si užít trochu opery, běžte se na to podívat. Ypsilonka má svůj jedinečný styl! A vidět pana Janála v činohře se také vždy nepodaří. Rozhodně se zde naplno uplatnil jeho herecký talent, který v opeře může být občas "zakryt". Stojí za to poznat i jeho "řeč", ne jen "zpěv" :-)! A když pan Goldflam (Bůh) nejednou utrousí "Mně žel", "Mně díky...", nejde se nesmát. Překvapilo mě, jak příjemný hlas má paní Kretschmerová (sice jsem ji slyšela zpívat v některém ze Slunce, seno..., ale to proti výkonu ve Faustovi nic nebylo). :-)

8 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Dano, naprosto souhlasím s tou "operní rozpoznávačkou". Myslím, že lidé, co mají k opeře vztah a nejdou tam "na Dejdara" jako valná část publika, se baví ještě mnohem víc než ostatní. Byla jsem na tom už dvakrát, jednou se svou podobně "postiženou" kamarádkou ve druhé řadě, a občas jsme vyprskly na místech, kde se nesmál nikdo jiný, protože jsme poznaly narážku a tudíž pochopily vtípek. Diváci na nás obávám se koukali trochu divně, ale měla jsem pocit, že některým na jevišti snad i vesele zablýsklo v očích :-)
A díky za hodnocení "Cosi", ještě jsem to bohužel neviděla a nemůžu se dočkat. Zvlášť na Kateřinu Kněžíkovou se těším, ještě se mi snad nestalo, že by se mi v něčem nelíbila.
Zdraví Ronnie

Anonymní řekl(a)...

Taky jsem Fausta v Ypsilonce viděla a náramně si užila. Mám dojem, že neoperní diváci z toho nemohou mít takový zážitek, ale možná se pletu a prostě si v tom jen najdou něco jiného, což není tak těžké.
A jak se Vám, Dano, líbil nedělní Giovanni s princem Charlesem? :-)

Barbora

Dana Šimková řekl(a)...

Vynikající Student Agency, španělský grand na jevišti, britský princ v hledišti...

Báro, to je to na mně tak "vidět", že si určitě nenechám ujít Giovanniho, nebo jste mě tam zahlédla? :-D Nemohu, než opakovat nadšené dojmy, které jsem měla z tohoto představení před necelým měsícem. Možná bych řekla, že mi bylo včerejší obsazení o chloupek příjemnější (Vykopalovou a Březinu znám od nás z Brna a moc ráda chodím na jejich představení, pan Mikuláš byl vynikající, jako v Cosi fan tutte minulý týden, a pro pana Janála už nemám dostatečnou slovní zásobu superlativů. :-D Charlese jsem zahlédla několikrát, ale možná mě víc potěšilo, že v publiku seděl dirigent Bělohlávek, než princ...

Možná důležitější, než moje dojmy, jsou zážitky mé mamky, která operu moc nemá ráda a pana Janála dosud nijak zvlášť nevyhledávala. Viděla teď se mnou v sobotu Onegina a v neděli Giovanniho. Po Oneginovi jí byl "nepříjemný" ještě víc (tak skvěle zahrál tu "potvoru" Onegina, že sama nevěřila, že by ve skutečnosti mohl být sympatickým a pohodovým člověkem :-D) a v neděli po dlouhém přemlouvání jela se mnou i na Giovanniho, kde jsem jí zaručovala, že změní názor. Kdyby jen změnila!!! Prohlásila ho za nejlepšího dona Giovanniho (tuto operu má moc ráda a má určité "přísné měřítko", jak si představuje, že má opera a Giovanni vypadat). Pan Janál ho nejen naplnil, ale i překonal. Odcházela z divadla a těšila se, až ho znovu uslyší v Brně. :-D Naše osobní setkání s ním ještě před představením jen potvrdilo, jak výborný je hlavně HEREC a v žádném případě to není "protivný Onegin". :-D Takže dojmy jsou obrovské a počítám tak za půl roku s repete! :-)

S tou Student Agency - včera asi úplně mimořádně měli ve sluchátkách klasickou hudbu (nikdy ji dosud nepouštěli). Zaslechla jsem kousek nějaké mně neznámé symfonie a pak už jela předehra k Traviatě, Dunaj, Vltava, Vyšehrad, sbor čarodejnic a árie Lady z Verdiho Macbetha, árie Dona Carlose, Malá noční hudba, Čtvero ročních období... Větší radost mi udělat nemohli, naopak jsem smutně pořád pozorovala hodiny, že za chvíli už budeme vystupovat. A nebyla jsem v okolí sama, kdo tento kanál poslouchal! :-)

Anonymní řekl(a)...

Vždyť jste někde v textu psala, že jdete v neděli opět na DG do StD. Souhlasím, že to bylo povedené představení. ;-)

Barbora

Dana Šimková řekl(a)...

ano, teď si uvědomuji, že jsem to napsala zde... Mluvila jsem o tom s tolika lidmi, že už jsem ani nevěděla, kdo to ví a kdo ne. :-) Kde jste seděla?

Anonymní řekl(a)...

V lóži v přízemí.

B.

Gabriela Šnajdrová řekl(a)...

Pana Hakena jsem měla možnost osobně poznat před 20 lety.Přijal pozvání z venkova a zazpíval v malebném a maličkém kostelíčku v obci Pržno pod úpatím Beskyd.Pan Haken byl opravdu UMĚLEC, na kterého se nedá zapomenout.Pokorný, lidský, srdečný a skromný...
Gabriela Šnajdrová

Anonymní řekl(a)...

A ještě jedna poznámka - k paní Kretschmerové. Doporučuju pro zajímavost hru "Je úchvatná!" v Kalichu, kde paní K. doslova září. Musí tam chudák strašně falešně kvílet - obdivuju, že to dokáže, právě proto, že vím, jak umí zpívat. Bavit se ale budete určitě.
Ronnie