neděle 10. ledna 2010

Rozhovor s Robertem Jindrou - dirigentem pražského Národního divadla, uměleckým šéfem Národního divadla moravskoslezského v Ostravě

Vážení čtenáři a příznivci opery,

dnes Vám přináším exkluzivní rozhovor s panem Robertem Jindrou - dirigentem Národního divadla v Praze, od letošního roku také uměleckým šéfem Národního divadlo moravskoslezského v Ostravě.

Robert Jindra je absolventem Pražské konzervatoře v oboru klasický zpěv. Studijně dále pokračoval v oboru dirigování pod vedením Miroslava Košlera, Jana Kasala a Miriam Němcové.

Od ledna 2004 zastává v pražském Národním divadle funkci asistenta dirigenta. Podílel se na přípravě Dvořákovy Vandy, Verdiho Aidy a Falstaffa, Mozartova Dona Giovanniho, Smetanova Tajemství, Pucciniho Děvčete ze Západu a Čajkovského Evžena Oněgina. Spolupracoval také na vůbec prvním kompletním provedení Wagnerova Prstenu v Národním divadle v Praze. Od sezony 2005/2006 zde působí také jako dirigent (Don Giovanni, Tajemství) a v sezóně 2006/2007 hudebně nastudoval operu Tomáše Hanzlíka Slzy Alexandra Velikého.

V roce 2006 začal spolupracovat jako asistent dirigenta Johna Fioreho s Deutsche Oper am Rhein v Düsseldorfu-Duisburgu. Zde se podílel se na přípravě Straussovy Elektry, Dvořákovy Rusalky a na Janáčkových operách Káťa Kabanová, Příhody lišky Bystroušky, Z mrtvého domu a Věc Makropulos. Má za sebou spolupráci s Dětskou operou Praha a pedagogickou činnost na Pražské konzervatoři.

A zde již slíbený rozhovor..

Mohl byste Vám na úvod prozradit, které operní tituly chystáte uvést v ostravském divadle v roce 2010?

Dramatický plán ještě není zcela definitivní. S panem ředitelem Nekvasilem jsem již o repertoáru jednal; vše je stále v rámci jednání. Plánuji krásnou, vrcholně romantickou operu J. Masseneta HERODIAS, která v ČR nebyla nikdy předtím uvedena. Chtěl bych tuto operu uvést také z toho důvodu, že mám užasnou českou představitelku hlavní role. Více zatím nemohu prozradit. Dále pak trošku zvláštní kombinaci, která má i přesto logiku dramatickou - ARIADNA Bohuslava Martinů a ŠÁRKA Leoše Janáčka. Záměrem tohoto spojení je předvést dvě mytologické ženské postavy, které pochází z odlišných kultur. Šárka je naše mytologická postava a Ariadna je z mitologie řecké. Je to podle mého názoru zajímavé spojení jak hudební, tak i námětem. Přemýšlím také o ne příliš známé opeře Paula Hindemitha CARDILLAC, kterou mám velice rád. Domnívám se, že jde o jedno z nejkrásnějsích děl 20. století (operní diváci mohli toto dílo již vidět například v Drážďanech, Mnichově či ve Vídni). Hlavní postavu by měl ztvárnit jeden z našich významných sólistů, kteý v tomto roce oslaví své životní jubileum. Poslední premiérou by měla být FEDORA Umberta Giordana, na kterou se také nesmírně těším.

pan dirigent Jindra ve svém živlu

Začínal jste jako tenor a nyní dirigujete. Domnívate se, že je pěvecká znalost pro Vás výhodou při např. nastudování a zkouškách orchestru a sólistů?

To, že jsem vystudoval operní zpěv, považuji za veliký přínos. Vcítit se do pocitu zpěváka je u opery nutností. Když zrovna nemá pěvec svůj "nejlepší den", dirigent by to měl poznat a pomoci mu. A to může podle mě pochopit pouze člověk, který si toto sám zkusil v plné šíři.
V tomto ohledu je to pro mne veliká výhoda.

V zásadě vím, co mám zpěvákům poradit. Někdy mám pocit, že vím přesně, co oni v danný moment prožívají, protože jsem cítíl to samé, když jsem sám kdysi zpíval. Já se nedomnívám, že jsem byl extrémní pěvecký talent, ale jsem rád, že jsem tím prošel a nelituji toho. Jsem za to vděcný. Je to také důvod, proč je opera hlavní odvětví, kterému se věnuji. Je mi blízká tím, jak žije, jak dýchá. Všichni jsou v danný moment jedna rodina. Během představení nikdo není víc; opera bez orchestru, dirigenta a zpěváků se nedá stvořit. Jakmile jedna složka vypadne, tak nelze dílo zrealizovat.

při závěrečném potlesku opery Falstaff v Národním divadle

Jací jsou Vaši oblíbení operní skladatelé?

Já jsem romantická duše, mám rád nejvíce romantickou hudbu. Mému srdci je nejbližší tvorba Richarda Wagnera. Obdivuji nadčasovost jeho hudebních témat, emocionální stránku jeho děl. Nejvíce však ten fakt, že je to skutečně jeho dílo, protože si sám psal libretta (samozřejmě čerpal z pramenů a mytologie), komponoval geniální hudbu. V zásadě si sestavil kostru svých příběhů zcela sám. Například u Verdiho je to již jiné - tím jistě nechci snižovat Verdiho genia - někdo napsal libreto na danné téma a Verdi k tomu dopsal dokonalou hudbu.

Wagner je nadčasový a nikdy nezhyne. Jeho tvorbu bude vždycky někdo nenávidět a někdo milovat. Kdo si k jeho dílu ale najde cestu, tak mu naprosto propadne. A to se stalo také mně.

Mám velice rád hudbu Richarda Strausse, Albana Berga, Sergeie Prokofieva a mnohé další.


Národní divadlo v Praze

Které operní představení, které jste v poslední době viděl, Vás zaujalo a proč?

Představení, které mě ovlivnilo a velice oslovilo, bylo vynikající nastudování inscenace Roberta Carsena DIE FRAU OHNE SCHATTEN, které jsem viděl ve Vídni v hudebním nastudování Giuseppe Sinopoliho. Tato inscenace mě naprosto uchvátila, jak hudebně, inscenačně, tak i pěvecky. Dále bych rád vyzdvihl letošní nastudování PARSIFALA na festivalu v Bayreuthu v režii Stefana Herheima, v hudebním nastudování Daniela Gattiho.

Z českých oper mne po hudební stránce zaujalo pražské nastudování Wagnerovi tetralogie PRSTEN NIBELUNGŮV. Co se týče divadelního zážitku jako takového, tak nemohu zapomenou na operu WOZZECK v režii Davida Radoka.

V těchto dnech zkoušíte nové nastudovaní Mozartovi Cosi Fan Tutte, která bude mít premiéru 23.1.2010 ve Stavovském divadle. Mohl byste nám říci něco bližšího k této nové inscenaci?


Ze všech Mozartových oper jsem operu COSI FAN TUTTE nejvíce neměl rád. Během zkoušek jsem si k této opeře našel krásný vztah. Dnes musím konstatovat, že je to mistrovské dílo.

Námět opery se může zdát v dnešní době poněkud směšný, ve skutečnosti je ale velice nadčasový. Je to věčné téma! Výklad inscenačních záměrů může být velice pestrý. Pro režizéra to je vždy veliká výzva.

Je Cosi Fan Tutte jedinou operou, kterou máte na repertoáru v pražském Národním divadle?

V dnešní době již ne. Můj postup v kariéře byl pozvolný a já jsem za to velice rád. Prošel jsem si hned několika profesemi - korepetitor, asistent sbormistra, druhý sbormist, asistent dirigenta, dnes dirigent. Tento postup je správny. Kdybych náhodou někdy v budoucnu vyučoval, tak budu na tomto postupu trvat.

V současné době je to CARMEN, FALSTAFF (derniéra této překrásné inscenace se uskutečnila 9.12.2009 - poznámka redakce), DON GIOVANNI a hudebně jsem nastudoval současné dílo Tomáše Hanzlíka SLZY ALEXANDRA VELIKÉHO.

Do příští sezóny mám v předplánu KÁŤU KABANOVOU, IDOMENEA a LIBUŠI.

interiér Stavovského divadla


Co Vás dále čeká po premiéře Cosi Fan Tutte?

Po premiéře COSI FAN TUTTE bych měl nastoupit jako šéf opery v Národním divadle moravskoslezkém v Ostravě. Čeká mne postupné seznamování ze souborem, plnění dramaturgického plánu a precizní příprava následující sezóny.

V březnu odlétám do Osla, kde debutuji v norské opeře se Straussovou ARIADNE AUF NAXOS, kterou tam v současné době nastudovává šefdirigent John Fiore v rámci lednové premiéry. Já bych měl poté v březnu dirigovat dvě představení.

Kdo je Vašim dirigentským vzorem?

Pojem dirigentský vzor je velice těžká otázka. V první řadě se snažím být sám sebou a najít si vlastní cestu. Nemám rád jakekoliv klonování a dělání kopií.

Obdivuji práci Christiana Thielemanna. V poslední době mne hodně oslovil dirigent Daniele Gatti. Z českých dirigentů si velice vážím pana Jiřího Kouta.

Lidsky a umělecky je to John Fiore, který je vynikající dirigent světového významu. Jsem velmi rád, že s ním mohu tak často spolupracovat. On mne také přivedl do düsseldorfské opery Deutsche Oper am Rhein, kde jsem měl možnost se setkat a spolupracovat s renomovanými světovými umělci. Sledovat Johnovu práci a být jeho pravou rukou - to samo o sobě je velká škola.

Je obtížné po skončení koncertu nebo opery se rychle od hudby odpoutat nebo Vám ještě nějakou dobu hudba doznívá ,eventuelně dirigujete ještě před spaním ?

Děkuji za krásný dotaz :) Hudba je můj život! Věřte tomu či ne, ale občas se přistihnu, že si v duchu diriguji ještě dlouho po představení. Po cestě z divadla, v tramvaji a někdy i před spaním.

Se kterými sólisty a ve kterém operním domě byste rád dirigovat?

Rád bych se setkal se všemi, kteří chtějí spolupracovat profesionálně. Nerozlišuji pěvce na mediálně známé a neznámé. Vážím si umělců, kteří svou práci odvádí poctivě a s chutí.

Národní divadlo v Praze byl vždy můj velký sen. Pokud bych si mohl opravdu vybrat, tak určitě operní dům v Bayreuthu, Bayreuther Festspiele.

Bayreuther Festspiele

Kterou / které z oper, které jste doposud nedirigovat, byste rád zařadil do svého repertoáru a proč?

Mým celoživotním snem bylo dirigovat Smetanovu LIBUŠI v Národním divadle v Praze. Mám velikou radost, že se mi toto přání v blízké době vyplní.
Velice rád bych nastudoval opery Richarda Wagnera. Dále pak další díla Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka.

Co rád děláte ve volném čase?

Možná to bude znít humorně, ale ve volném čase se rád dívám na operní DVD a podnikám výlety za operou. Miluji svoji práci a věnuji studiu a dalšímu vzdělávání se většinu svého volného času. Rád jezdím na kole a hraji badminton. Přiležitostně také vyrazím lyžovat, na to už bohužel nezbývá tolik času.

18 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Leonora3:
Moc zajimavy rozhovor, ale presto si neodpustim (my two cents:-) . Kdepak bude Robert Jindra umeleckym sefem opery? V Ostrave? Podle navrzeneho repertoiru na nasledujici sezonu to spise vypada na sefa operniho festivalu opernich rarit a ne na operni divadlo v Ostrave. Nic proti opere v Ostrave, ale podobne tituly patri na festival jako Wexford, kde se zjizdeji operni fandove z celeho sveta, protoze tam uvidi kusy, ktere jinde nevidi. Pokousela jsem se najit synopse techto oper v mych slovnicich (mam jich nekolik i v anglictine)a na dlouhych strankach Met "Stories of the opera" a ani jednu operu jsem tam nenasla. (Fedora se hrala v Met naposledy v r. 1925 s B. Giglim a Mariou Jeritza.) Nechci prehanet, ale aby take kusy byly navstevovany, musela by vstat z hrobu Maria Callas a zpivat v nich.

bianca řekl(a)...

Moc zajímavý rozhovor, líbí se mi nadšení pana Jindry pro jeho práci, které je z jeho odpovědí cítit.

Leonoro, nevím, jaké máte operní lexikony, já jsem sice nikde nehledala, ale operu Herodias jsem před časem viděla ve Vídni, Fedoru v Zürichu a uvádět málo uváděná díla českých autorů v českém operním domě má určitě svůj význam ( nedávno vyšel na operaplus článek na téma, že české opery se téměř vytratily z jevišť českých divadel, tak proč hned kritizovat snahu někoho, že se pokouší je tam vrátit?). Pokud chcete najít synopse všech jmenovaných oper, stačí chvíli pátrat na internetu, našla jsem hned několik verzí. Každopádně jsou všechny na Wikipedii, včetně Ariadny a Šárky. Já osobně si myslím, že pokud někdo má o operu zájem, uvedení méně hraných titulů jenom uvítá. Protože proč stále dokola chodit do divadla jen na Traviaty a Bohémy, že?

Anonymní řekl(a)...

Souhlasím, že dramaturgický plán je to odvážný, a zároveň nepochybuji o tom, že si je pan Jindra vědom nutnosti vykompenzovat takovýto repertoár něčím "profláknutějším". Ale mimochodem právě v Ostravě se poměrně často hrají zcela nové nebo málo známé opery, přinejmenším mnohem méně známé než třeba Cardillac (z posledních dvou sezón např. Pucciniho Vlaštovka, Ziganteho Dech dobrých víl, Tutinova Vita). Takže by to pro publikum neměl být takový šok. Každopádně moc držím palce!

Bára

Vlasta řekl(a)...

Díky za velmi zajímavý a sympatický rozhovor.Je vidět, že pan dirigent Jindra je hudbou pohlcen, že je mu vším a že má krásné a smělé plány do budoucna. Jeho nadšení lze jen chválit a přát mu, aby se těch jeho představ a předsevzetí co nejvíce splnilo ke spokojenost jeho,ale samozřejmě i nás milovníků tohoto nádherného umění.Nastudování a uvádění méně známých a méně hraných titulů jen vítám.

Anonymní řekl(a)...

Leonora3:
Taky drzim panu dirigentovi palce pri realizaci vsech jeho planu. Moc dobre si pamatuji diskuzi na
operaplus, kde jsem si s udivem precetla, ze v Praze se nechodi ani na osvedceny cesky repertoir (Smetana, Dvorak).
Situaci v Ostrave neznam, ale hustota neznamych del a novinek mne v dnesni dobe, kdy se tak sleduje navstevnost opernich domu, prekvapila.
Ze slovniku a literatury (prvni pomoc,kdyz neco hledam a obvykle najdu) ktere doma mam a kde jsem se divala, uvedu: Hostomska: Opera, Oxfordsky slovnik opery, Bloomsbury Dictionory of Music, S.Hoza: Vecer v opere, The Metropolitan Opera
Guide to Recorded Opera a elektronicky seznam Met "Stories of the Opera".

bianca řekl(a)...

Ten článek na operaplus nebyl o tom, že se v Praze nechodí na české opery, ale že se v Čechách obecně české opery málo a stále méně inscenují. Kdy třeba naposledy se v Praze dával Jakobín?

annav řekl(a)...

Podle mého názoru je pestrost uváděných děl v operních domech dnes jenom vítána. Přátelé, snažme se držet krok se světem a neopakovat pořád těch 10 stejných oper, které všichni notoricky známe. A možná se některým z nás díky tomu už ani do divadla nechce chodit. Rádi bychom viděli něco jiného a nového. Něco, co má nápad. Já jsem osobně moc zvědavá na kombinaci ARIADNA / ŠÁRKA. A na tu se skutečně do Ostravy vypravím.

Anonymní řekl(a)...

Leonora3:
Vidim, ze jsem se svym nazorem mezi priznivci tohoto blogu byla naprosto ojedinela, a moc to nechapu.
Mluvila jsem o tom s lidmi, kteri k opere maji blizko, operu maji radi a jejich nazor byl podobny jako muj, nebo stejny.

V uplynulem tydnu jsem videla 4 opery v Met : Carmen, Simone Boccanegra, Stifelio, Turandot. Asi jenom ta prvni patri do 10 oper, ktere se notoricky hraji. Taky jsem si svoji cestu naplanovala tak, ze jsem chtela videt i nekolik oper, ktere se tolik nehraji, jako Stifelio a Simon. I pro mne, amatera a milovnika opery, ktery ji posloucha temer denne, (nebo o ni cte, nebo se o opere aspon s nekym bavi:-), je vas nazor tezko pochopitelny.
Myslim, ze milovnika opery nikdy neomrzi chodit na zname kusy. Je predse jine videt v roli Turandot Andreu Gruber a jine Guleghinu. A mohu mluvit i o nasi scene v krajskem meste. Nikdy mne neomrzi se podivat na nove nastudovani Traviaty, Onegina, atd. a dalsich znamych oper. A k nim po kapkach pridavam opery nove, ktere si mozna oblibim. Ale ze bych v jedne sezone obratila poradi a k peti novinkam pridala jednu kapku z toho, co notoricky znam? O, neeee! Proc takovy trest? Kdyz ty opery mam tak rada, cestuji za nimi, kupuji se CDs , chci videt, jak si s nimi poradi i umelci v nasem meste. Myslim, ze tak by reagovala vetsina divaku.

Dana Šimková řekl(a)...

Pokud jsou v Ostravě zvyklí uvádět méně hraná díla, myslím, že tato sezóna nebude pro nikoho překvapením. Navíc Ostrava, jak jsem se přesvědčila, je velmi kulturní centrum i ve světě uznávané, je tam každý rok festival moderní hudby, kdy se sjedou mladí skladatelé z celého světa, a trvá několik dní, jsou plné sály a hraje se od rána do večera... A je toho mnohem víc... Cizina do Ostravy jezdí a my ne? :-)

Spíš by to měla být inspirace pro nás operní milovníky se tam vydat a posoudit kvality a inscenační nápady. Proč čekat, až budou něco takového hrát někde v zahraničí, když se to umí i u nás? :-) Docela by mě zajímala třeba ta Šárka. V Brně v rámci festivalu Janáček Brno bude rovněž uvedena...

Nemáme tu mezi sebou někoho z Ostravy případně z okolí, kdo by nám přinášel recenze z představení a seznámil nás s tímto operním domem blíže?

Anonymní řekl(a)...

Nastudování WagnerovY tetralogie, když už...

Anonymní řekl(a)...

Leonora3:
Mila Dano, Janackuv festival v Brne je to prave misto pro uvedeni Sarky, to jsem prece rekla uz v prvnim prispevku.
Myslim, ze operni divadlo dnes musi premyslet o tom, jak zachovat uroven, jak prinest neco noveho a zaroven jak naplnit divadlo.Kdyz Peter
Gelb v Met tuto sezonu skrtnul z programu Straussovu Zenu bez stinu a nahradil ji Traviatami, Turandot a pod., tak je to proto, ze moc dobre vi, ze tyto opery mu zaplni divadlo a za plne divadlo odpovida tem, bez jejichz milionu by Met nemohla existovat.

Predpokladam, ze statistiky navstevnosti se vedou i u nas doma. Jsem jen laik, ale jako vrchni mananzer divadla bych si tyto statistiky dobre prostudovala.

Dana Šimková řekl(a)...

Tím spíš je dobré, že tu o tom mluvíme, protože Blog čte spousta lidí a dozví se tak, že se v Ostravě hraje něco neobvyklého a budou třeba zvědaví se tam jet podívat. :-D Já rozhodně budu jednou z nich. Byl někdo z vás v Ostravě na nějakém představení ne často hrané opery? Jak je plné divadlo?

Dana Šimková řekl(a)...

http://vstupenky.ndm.cz/ jak vidím, největším trhákem je rozhodně Netopýr. :-) Ale ani taková Figarova svatba nenaplní divadlo do posledního místa... Jak dlouho se už Vlaštovka hraje?
Mezi námi, mají hodně příjemnou cenu vstupenek! :-D

dr. Bohdan Suchanek řekl(a)...

Jako diváka mne,kromě repertoáru, zajímá úroveň nastudování děl. Jsem přesvědčen, že nové umělecké vedení určitě využije nesporných kvalit souborů. Zde si musí však všichni uvědomit, že kromě hudebního souznění, je třeba také souznění v naplňování ambiciozních cílů. Moc se na to těším.

Dana Šimková řekl(a)...

Dobrý den, pane doktore, vítám Vás u nás na Blogu. Pokud jsem pochopila dobře, chodíte často do Ostravského divadla. Velice by nás všechny potěšilo poznat, jaká jsou tamnější představení, jak se publikum vypořádává s repertoárem a na co byste nás rád pozval, abychom se přijeli podívat. Chtěl byste nám přiblížit toto divadlo? Moc bychom o to stáli. Získali jsme Janáčkovo divadlo v Brně a Národní divadlo v Praze a mým snem je získat postupně všechna operní divadla v ČR a, která půjdou, i v SR... Pokud se k nám budete chtít přidat, můžete mě, prosím, kontaktovat na mailu aychend@seznam.cz? Moc Vám děkuji a přeji krásné operní zážitky!

Dana Šimková řekl(a)...

Paní Leonoro, nechcete nám napsat, jaký byl Simon Boccanegra, ať víme, na co se máme těšit v přenosu za pár týdnů? Jaká byla Carmen a Turandot z pohledu přímého diváka v hledišti MET? Vy se dostanete do MET a ani se nám nepochlubíte... :-D Můžete mi napsat mail a poradím Vám, jak vložit příspěvek na Blog.

annav řekl(a)...

Milá Leonoro3, nemohu nereagovat na Vaše poslední příspěvky. V první řadě jsem velice ráda, že jste si užila všechna představení v Metropolitní opeře v NYC. Možná by nebylo od věci, abyste se s námi všemi podělila o zážitky a přidala k nám na blog článek o shlédnutých představeních. Také rozumím tomu, že jako milovík opery ráda chodíte na své oblíbené představní a operní kusy. Také mám několik takovýchto oper, na které chodím s oblibou. Nemyslím si ale, že například Maria Callas musí vstávat z hrobu, aby na danné tituly v Ostravě někdo zavítal. Maria Callas nebyla zdaleka jediná uspěšná a známa pěvkyně. Podle Vás musí tedy v operních představeních zpívat pouze mediálně známí umělci, aby opera dosáhla dobré návštěvnosti? Myslím, že dnes jsme již trošku jinde. A také si nemyslím, že MET v New Yorku je zrovna operní dům či instituce, podle které se řídí ostatní operní domy ve světě. Možná tento trend přetrvává v Evropě, v USA to tak není. Sama vím o čem mluvím, několik let jsem žila ve Spojených Státech a v MET jsem viděla několik desítek představení. A to také v jiných operních domech - Chicago, LA, San Francisco, Washington, Huston apod. Žádný operní dům nevzhlíží k MET, má své vlastní plány a také se je snaží úspěšně realizovat. Já jsem viděla v Chicagu hned několik rarit během dvou sezón.

Nechci Vám v žádném případě kazit operní dojmy či se s Vámi přít. Toto je věcí názoru. Já se domnívám (a stejně tak i větina lidí, kteří se připojili se svými příspěvky), že opera je tak různorodá, že je třeba hrát od všeho něco. Proč neupřednostňovat české operní tituly, vždyť jsme v Čechách a jsme Češi!! Ve stejném duchu existují wagnerovské operní maratony a Bayreuth v Německu. Stejně tak i ve Velké Británii hrají dost často operní / operetní repertoár svých autorů. A takto bych mohla pokračovat.

Doufám, že se české tituly budou v českých operních domech hrát více, stejně jako tomu bylo v nedávné minulosti.

Anonymní řekl(a)...

Leonora3:
Annav, Dano a dalsi, s kterymi vedu tuto diskuzi:
Netusila jsem, ze muj prvni prispevek o repertoiru rozpouta takovou bourlivou diskuzy a nevim, jestli mam na ni cas a silu. Myslim, ze mne vkladate do ust veci, ktere jsem nerekla a ktere by nikdy nerekla.
Ja predse nejsem ani anti-janackovec, ani nekdo proti ceskym operam, jak mne popisujete. Z ceskeho repertoiru videla dost a vzdy se tesim na veci nove,i kdyz mne verbalne presvedcujete o potrebe hrat cesky repertoir. Ja prece proti nemu nic nemam, moje puvodni otazka smerovala k tomu, jestli si jedno regionalni operni divadlo dnes muze dovolit konstelaci tech oper v jedne sezone, jak je nastinil novy sef a z toho nehodlam nic ubrat. Pokud to divadlo obhaji a nasledne potvrdi aspon prumernou navstevnosti, budu prvni, kto mu pogratuluje!

BTW: Dano, ptala jste se na mene hrane opery :v Ostrave jsem byla (pred rokem, dvema?) na Reckych pasiich a taky jsem tam videla jine opery, i kdyz tam nebydlim. Nebydlim v Brne, zato jsem v prubehu let videla nekolik inscenaci Jenufy, pocnouc legendarnim predstavenim s Benackouvou a Leonii Rysanek coby Kostelnickou pred mnoha lety. Taky jsem videla posledni dve Jenufy (dosti nepovedenou Jenufu prenesenou z Vidne, i kdyz ve Vidni s Angelou Denoke se mne tato kozmopolitni verze libila a taky posledni Kalacovou inscenaci, ktera byla moc pekna). Peknou inscenaci Jakobina (myslim, ze to bylo od prof. Veznika) bylo mozne videt docela nedavno v Olomouci, atd...Myslim, ze ceske opery se hraji tak akorat,
pokud ne v Praze, je nutne se zeptat proc ne, a kdyz je nekdo ma rad, je potreba vyjet tam, kde je hraji.

P.S. V sobotnim vydani Philadelpia Inquirer jsem si precetla smutny clanek o tom, ze tento orchestr, jeden s Big Five (NY, Boston, Chicago, Cleveland)
jeden z nejlepsich a vubec nejstarsi v USA, sidlici v jedne z nejkrasnejsich modernich salu, jake jsem kdy mela moznost videt, celi tak vazne financni krizy, ze mu hrozi bankrot. Myslim, ze situace je vazna vsude a manazeri vsech umeleckych teles musi dnes myslet nejen na sve umelecke aspirace, ale i velmi prakticke otazky spojene s navstevnosti, amen.