pátek 1. ledna 2010

Hoffmannovy povídky v Národním divadle!!!



foto Hana Smejkalová


Ve dnech 6. a 7. 3. proběhnou obě premiéry oery Hoffmannovy povídky v Národním divadle v Praze! Zde Vám přinášíme tiskovou zprávu:

Jacques Offenbach

Hoffmannovy povídky

Premiéry: 6. a 7. března 2010

Reprízy: 12. a 28. 3. | 11. a 23. 4. | 22. a 24. 5. 2010

Hudební nastudování: Michel Swierczewski
Dirigent: Michel Swierczewski / Zbyněk Müller
Režie: Ondřej Havelka
Scéna: Martin Černý
Kostýmy: Jana Zbořilová
Choreografie: Jana Hanušová
Světelný design: Daniel Tesař
Sbormistr: Martin Buchta

Účinkují:
Hoffmann: Marc Laho / Valentin Prolat
Olympia: Jana Bernáthová / Martina Masaryková
Antonia: Katie Beth Van Kooten / Pavla Vykopalová
Giulietta: Maida Hundeling / Jitka Svobodová
Múza, Nicklausse: Kateřina Jalovcová / Atala Schöck
Lindorf, Coppélius, Miracle, Dapertutto: Tomasz Konieczny / Donnie Ray Albert
Nathanael, Spalanzani: Jan Ježek / Richard Samek
Luther, Crespel: Ondrej Mráz / Zdeněk Plech
Hermann, Schlémil: Aleš Hendrych / František Zahradníček
Andrés, Cochenille, Frantz, Pitichinaccio: Václav Lemberk / Jan Markvart
Matka Antonie: Stanislava Jirků / Yvona Škvárová

www.narodni-divadlo.cz
www.facebook.com/ndopera
Premiéra fantaskní opery Hoffmannovy povídky v Národním divadle již tento víkend!
V Praze, 5. března 2010 – Symfonie smrti, která se mísila do muzikantské inspirace. Takto popsal okolnosti vzniku i samotnou atmosféru opery Hoffmannovy povídky jeden z blízkých přátel autora, slavného skladatele Jacquese Offenbacha. Ten, ač je veřejností známý především díky svým operetám, Hoffmannovy povídky komponoval na sklonku svého života v přímé inspiraci fantaskním dílem německého spisovatele E. T. A. Hoffmanna. Nové nastudování tohoto dnes již klasického – a převážně komického – operního díla připravilo na nadcházející víkend Národní divadlo v Praze. Pod režijním vedením Ondřeje Havelky a v hudebním nastudování Michela Swierczewského (ten se na postu dirigenta bude při reprízách střídat se Zbyňkem Műllerem) budou Hoffmannovy povídky premiérově uvedeny 6. a 7. března.


I po téměř 130 letech, jež uplynuly od prvního uvedení díla v Komické opeře v Paříži, si Hoffmannovy povídky mimo jiné díky mnoha fantaskním až mysteriózním prvkům udržují nadčasový charakter. Ostatně celý syžet je prodchnut bizarními motivy, jako jsou žena-robot, brýle se zvláštní optikou nebo temná magie, to vše na pozadí prolínání časových rovin, reality, snu a metatextu. „Jsou úžasné, vtipné, plné ironického humoru,“ přibližuje Offenbachovu předlohu v podobě textů E. T. A. Hoffmanna režisér nové inscenace Ondřej Havelka. „Kdyby se mi podařilo do inscenace dostat něco z jejich atmosféry, humoru a bláznovství, byl bych opravdu šťastný.“Režie se kromě suverénních pěveckých a hereckých výkonů opírá rovněž o nápaditou scénu a celkově velkorysou výpravu, včetně kostýmů.

Námět opery je převzat ze stejnojmenné činoherní předlohy Michela Carré a Julesa Barbiera z roku 1851. Hra dramatizuje tři povídky E. T. A. Hoffmanna, jednoho ze zakladatelů žánrů phantasy a horror. Povídky mají názvy Pískoun (Sandman), Příběh o Radovi Crespelovi a Příběh o ztraceném odrazu v zrcadle. Kromě toho se ve hře objevují motivy, situace a postavy z dalších Hoffmannových próz. Jejich hlavním pojítkem je záporná mužská postava, která vždy zasahuje do děje v neprospěch hlavního hrdiny. „Typickým prvkem je líčená nejistota hlavní postavy, zda je onen "zloduch" skutečným vtělením zla, či zda si do něj rozbouřená fantazie hlavního hrdiny své obavy pouze projektuje. Tento „hoffmannovský“ pocit je typicky romantickým duševním projevem - mé okolí je tajemné a nepředvídatelné, kterýkoli člověk může být ďábel či pouhý duch, není, na co se spolehnout,“ přibližuje dramaturg opery Národního divadla Ondřej Hučín.

Podobně poutavý, jako samotný děj Hoffmannových povídek, je i osud partitury. Na různých podobách inscenování díla se významně podepsala skutečnost, že Jacques Offenbach zemřel ještě před jeho dokončením. I poté však byl košatý příběh krácen, přepisován či dopisován. Až v 70. letech minulého století byly objeveny neznámé rukopisy a Offenbachovy původní poznámky, které Hoffmannovy povídky posunuly z kvalitní syntézy jeho operetních kusů do pozice svrchovaného operního díla.

Inscenace opery Národního divadla vychází z rekonstruované verze Hoffmannových povídek, která byla sestavena právě na základě nedávných objevů původních Offenbachových rukopisů. „Důvodem, proč vycházíme z u nás málo známé verze Hoffmannových povídek, je jednak větší konsekventnost a bohatost děje a také snaha představit divákům neznámou, opomenutou, avšak krásnou Offenbachovu hudbu. Diváci uslyší například groteskní tercet Niklase, Hoffmanna a Coppélia, árii Niklase o ´duši houslí´, árii Giulietty, původní podobu árie Dapertutta, zcela jiné finále 4. jednání či nádhernou závěrečnou Apoteózu,“ vysvětluje Ondřej Hučín.

Podle uměleckého šéfa opery Národního divadla, Jiřího Heřmana, se podařilo pro novou, pro pěvce velmi náročnou inscenaci Hoffmannových povídek získat vynikající obsazení: „V titulní roli Hoffmanna se představí belgický tenorista Marc Laho a Valentin Prolat. Skvělé hlasové dispozice i herecké mistrovství je vlastní oběma představitelům čtyřrole Lindorfa, Coppélia, Miracla a Dapertutta - polskému basbarytonistovi Tomaszi Koniecznému a světoběžníku Donnie Ray Albertovi, známému i z Metropolitní opery v New Yorku.“

Hoffmanovým společníkem bude v kalhotkové roli maďarská mezzosopranistka Atala Schöck a česká pěvkyně Kateřina Jalovcová. V náročných partech ženských představitelek se představí české pěvkyně v čele s Pavlou Vykopalovou a Jitkou Svobodovou a hosté opery Národního divadla, americká sopranistka Katie Beth Van Kooten, Maida Hundeling, Martina Masaryková a Jana Bernáthová.

Žádné komentáře: