čtvrtek 17. prosince 2009

Dějiny kající nevěstky Thais

Dnes Vám přináším poněkud neobvyklý článek o dílech, která pojednávají o obrácení hříšné Thais. Nikdy by mě nenapadlo, že jako studentka latiny budu mít možnost se o Thais někdy učit (a kdyby jen učit!!! víc se dočtete dále :-D). Opak je pravdou. Děl, která vyprávějí tento příběh, je hned několik a je zajímavé je srovnávat s Massenetovou operou. V něčem se shodují, v jiných věcech se rozcházejí.

Nejstarší zmínku o obrácení hříšné Thais najdeme ve starém (8. stol.) souboru legend Acta sanctorum (původní text byl v řečtině; Životy/Skutky svatých), kde je podrobně vylíčen celý její příběh. Do češtiny jej na začátku minulého století, už z latinské verze, přeložil Ferdinand Stiebitz v knize Legendy o nevěstkách a světicích vydaný v bibliofilii. Z tohoto příběhu pak čerpali pozdější autoři.

První dílo, které navázalo na legendu, pochází od benediktýnky Hrotsvity z Gandersheimu (v Sasku) z 10. století. Je to jedno z jejích šesti dramat nesoucí název Pafnutius (jiným názvem pak Conversio Thaidis meretricis - Obrácení nevěstky Thaidy). Vypráví o opatovi Pafnutiovi, který přišel do Alexandrie a rozhodl se obrátit na víru hříšnou Thais. Byla velmi krásná a muži se mezi sebou bili o to, kdo ji získá. Práh jejího nádherného paláce byl tedy neustále zbrocen krví. Přichází k ní Pafnutius jako její "milovník". Velmi důležitá pasáž v této hře je právě rozhovor těch dvou, kdy dojde k obrácení Thais. Pafnutius ji žádá, aby ho dovedla v jejím paláci někam, kam se nikdo nedostane (= aby ho uvedla do ještě intimnějšího místa), do naprostého soukromí, kde o nich nebude nikdo vědět a Thais mu odpovídá, že jsou v bezpečí už tam, kde se zrovna nacházejí. Nikdo z lidí se tam nedostane a stejně není možné nic utajit, neboť to všechno vidí Bůh a ten je spravedlivý. Pafnutius naváže na její zmínku o Bohu a zeptá se jí, co o něm ví, zda ho zná... Slyšela prý o něm, a pak tedy opat pokračuje otázkou, proč, když o Bohu ví, žije tak, jak žije, proč dovolí, aby její práh byl zbrocen krví, proč dopustí takové násilí a krveprolití. Když Bůh je spravedlivý, proč ona dovolí takovou nespravedlnost? V tu chvíli se Thais hned obrátí a rozhodne se odejít z dosavadního života. Spálí všechen svůj majetek. V ženském klášteře ji nechá Pafnutius zavřít do malé temné cely, do které se nedá vejít ani z ní vyjít, jen jí malým otvorem po tři roky podávají denně skývu chleba a trochu vody. Po třech letech má Pafnutius vidění, ve kterém se dozvídá, že v nebi je pro Thaidu připraveno místo. Už je tedy zcela zbavena hříchů. Pafnutius se vrací do kláštera a vysvobozuje ji z té cely. Thais po čtrnácti dnech umírá a je vzata do nebe jako světice. I toto dílo vyšlo v češtině v překladu Ireny Zachové v nakladatelství Vyšehrad.

Asi o 130 let později napsal francouzský učenc Marbodus Redonensis (z Rennes) skladbu Vita Thaisis versificata (Život Thaidy ve verších), neznal Hrotsvitu, ale čerpal opět z Acta sanctorum; děj je stále stejný, zůstala klíčová scéna a mnich se pořád jmenuje Pafnutius.

Erasmus Rotterdamský (dílo Colloquia familiaria - "Běžné rozhovory", přímo tento příběh má název Colloquim adolescentis et scorti - Rozhovor mladíka a děvky) také využil tohoto příběhu, aby na rozhovoru, při němž dochází k obrácení Thais, ukázal, jak se má správně latinsky mluvit ve společenské konverzaci. Jména hlavních postav jsou pozměněna, nevěstka se jmenuje Lucretia, jméno mnicha je Sofronius, ale základní příběh je stejný. Muž vypráví o tom, jak byl v Římě, jak tam ještě hlouběji poznal křesťanskou víru a rozhodl se ji šířit dále. Tento muž byl před svým odjezdem jedním z jejích milenců a ona v tuto chvíli na něj nevěřícně hledí a nechápe, o čem to vlastně mluví, vždyť ještě nedávno se choval zcela jinak. K obrácení nakonec samozřejmě dochází.

V 17. století se latinsky píšící básník německého humanismu Eobanus Hessus inspiroval Ovidiovým dílem Heroides (Listy heroin), který se skládá z dopisů napsaných milenkami a manželkami významných antických hrdinů (Penelopé Odysseovi, Dido Aeneovi...). U Hessa najdeme list Thais Pafnutio (Thais Pafnutiovi), který píše ve své cele v klášteře a vzpomíná na to, co pro ni všechno udělal, jak probíhalo její vnitřní obrácení...

Toto dílo bude asi pro mě navíc hodně důležité, neboť jsem dostala možnost psát o obrácení Thais magisterskou práci (to už bych ani nenazvala náhodou, ale osudem, protože to, že jsem Thais viděla, zcela změnilo můj život a bez Thais bych dnes tento článek rozhodně nepsala a neznala většinu z vás). Použiji právě tento list, přeložím jej do češtiny a rozeberu. :-)

Nyní se konečně dostáváme k nám známému pojetí příběhu, z něhož pak čerpal i autor libreta pro Massenetovu operu. Je to román Thais od slavného francouzského romanopisce Anatola France, nositele Nobelovy ceny za rok 1921. Romá vyšel po prvé v roce 1890. Zde je psychologicky vyjádřený posun myšlenek, kdy zatím stále Pafnucius (opat) Thaidu miluje a zároveň ji hluboce nenávidí, obrací ji na víru a ve chvíli, kdy ona umírá, se jí vyzná ze své lásky a omlouvá se, že všechno byla jeho vina, že to mohlo dopadnout úplně jinak. I tento román si můžete přečíst v češtině.

Louis Gallet, autor libreta, pozměnil jméno mnicha na Athanael a vyšel dějem z Franceovy verze. Proč se mnich jmenuje Athanael mi není tak úplně jasné, možná se inspiroval postavou alexandrijského světce Athanáše.

Berte to jako zajímavou pozvánku k četbě (většina z toho, co jsem zde jmenovala, vyšla i v češtině, takže je možné někde v knihovnách... na tato díla narazit) a zpestření pohledu na Massenetovu operu. Když už máme takový zajímavý historický vývoj, můžeme ho hned využít! :-)

7 komentářů:

bianca řekl(a)...

Hm, zajímavé počtení....

Vlasta řekl(a)...

Dano, díky. Tak to je moc hezký článek,obsahem velmi zajímavý.
Na Thais s Fleming a Hampsonem se nedá zapomenout,občas si ji oživuji poslechem.

Anonymní řekl(a)...

Tato Thais právě vychází na DVD,max. bude u nás v lednu.Je pro mne též nezapomenutelná.Zhlédli jsme ji právě před rokem,umocní náš zážitek dnešní Hoffmanky? Mým favoritem je tu 1.Shicoff,2.Villazon,3. Domingo... M.

Anonymní řekl(a)...

Dano, ráda čtu všechny Vaše články. Zajímalo by mne, v čem spočívá práce hlavní kantorky v kostele a co vlastně studujete.
Vše nejlepší v roe 2010.

Dana Šimková řekl(a)...

Zdravím Vás, paní neznámá :-D,
kantorka v kostele = hlavní zpěvák žalmů (jsme sice 4, ale hlavní svátky... zůstávají na mě, jako třeba teď Vánoce), zpívám na svatbách, na pohřbech, občas i na křtech, dávám dohromady zpívání na Vánoce, Velikonoce a jednou za sto let uděláme s bratrem koncert... :-)

Studuji magisterský obor Učitelství latiny pro střední školy :-).

Dana Šimková řekl(a)...

PS: Děkuji za poklonu a přání a i Vy se mějte moc krásně! :-)

Anonymní řekl(a)...

Děkuji.
Jste velmi činná osoba.
Mysllím si, že jako učitelka budete do divadla chodit jěště častěji, relaxace je nezbytná.
Navštěvuji představení na Severní \Moravě. V poslední době si však raději pouštím DVD.
Z přenosu Met se mi líbila Turandot.
Do Ostravy je to také daleko.