úterý 27. října 2009

Hry o Marii - Bohuslav Martinů; veřejná generální zkouška nového nastudování Národního divadla v Praze


Busta Bohuslava Martinů v Národním divadle

Včera jsem shlédla první veřejnou generální zkoušku zbrusu nového nastudování opery Bohuslava Martinů HRY O MARII. Než Vám sdělím své dojmy, ráda bych Vás nejprve seznámila s historií této opery.
Martinů původně chtěl, aby premiérové uvedení opery dirigoval Václav Talich. Ten ale v té době ještě nebyl ve vedení Národního divadla a přípravy se tím mírně zdržely. To operě nečekaně pomohlo, protože o v té době velmi vyhledávaného skladatele projevili zájem i v Brně a premiéry se chystaly na obou scénách. V Národním divadle ale k ní nakonec nedošlo.

Světová premiéra opery se uskutečnila 23.2.1935 bez přítomnosti skladatele v brněnském divadle v režii Rudolfa Waltera a za řízení dirigenta Antonína Balatky. Výpravu vytvořil za úzké skladatelovy spolupráce František Muzika. V témže roce obdržel Martinů za svou operu státní cenu. Díky úspěchu se opera později hrála i na řadě jiných scén.

Opera Hry o Marii obsahuje čtyři příběhy, každý pocházející z jiné literární oblasti a každý také jinak zpracovaný. Rozdělena je do dvou dílů, z nichž každý má ještě kratší prolog a tzv. velkou hru (mirákl).

Ivan Kusnjer s ostatními členy souboru při finálním potlesku

Obsah opery:

I. díl
Panny moudré a panny pošetilé je Liturgická hra z 12. století. Příběh o deseti pannách, které očekávají příchod Pána. Pošetilé ale vezmou s sebou málo svící, a když Pán přijde, neuvidí ho.
Mariken z Nimégue
Vlámský námět z 15. století zpracoval Martinů původně podle francouzského překladu belgického spisovatele a dramatika Henriho Ghéona, až později dostal překlad Viléma Závady a na něj hotovou partituru upravil. Krásná Mariken se nechá ve městě svést ďáblem na cestu zla. V malém městečku ale vidí hru o Maškaronovi a Panně Marii a dává se na pokání, za což je její duše vykoupena.


II. díl
Narození Páně
Montáž z nejrůznějších lidových textů řady vánočních her.

Sestra Paskalina
V této části zpracoval Martinů legendu o sestře Paskalině, přeloženou Juliem Zeyerem, ale doplnil ji z různých dalších zdrojů - o komentující texty z latinské liturgie, ale i z moravské lidové poezie. Paskalina, která odešla z kláštera pro světskou lásku, je za nespáchanou vraždu svého milého odsouzena k upálení na hranici, odkud ji ale zachraňuje milost Panny Marie.


A nyní již k samotné produkci.

Letošní 50. výročí úmrtí Bohuslava Martinů jsme si již několikrát připomněli. A to nejenom v Praze. Jistě si spousta z Vás šla poslechnout nejeden koncert Martinů, jehož hudbu zde mnoho lidí teprve objevuje.

Nové nastudování opery HRY O MARII je vskutku zajímavé, v několika scénách téměř šokující, hudebně naprosto unikátní, herecky a pěvecky na vysoké urovni.

Režijního pojetí se ujal pan Jiří Heřman, ředitel opery ND, který již v minulé sezóně režíroval Dvořákovu Rusalku. A zde si možná někdo z Vás položí tuto otázku: Je režijní pojetí opery HRY O MARII stejně tak "novodobé a moderní" jako Rusalka? (diváci, kteří nesdílí moje osobní nadšení z posledního nastudování Rusalky, budou možná opět trošku "šokováni")

Odpověď na tuto otázku zní ANO, ale...

Podle mého názoru se čekalo s uvedením tak vyjímečného díla a příliš dlouho. Možná je to zapříčiněno také tím, že operní dílo je jak pěvěcky, herecky, ale také hudebně velice náročné. Nemluvě o kostýmech a choreografii.

Nejvíce mne asi zaujal nápad se sboristy, kteří stojí po téměř celou operu na 1. a 2. balkoně z obou stran. Podle děje opery se převlékají do nových kostýmu. Opticky a hlavně akusticky je to velice krásné a dodává již tak dramatickému ději téměř nadpřirozený nádech.

Pavla Vykopalová sklízí zasloužené ovace od obecenstva

Díky do detailu nazkoušené choreografii se mi chvílemi zdálo, že jsem více na baletním představení. Je zcela unikátní, že tato opera v sobě skrývá jednu mluvenou roli. Tím je postava Vůdce hry, která provází celé čtyři příběhy slovem. Jakub Gottwald jako Vůdce hry si zasluhuje veliké BRAVO, i přesto, že v opeře vubec nezapěje. Jeho sytý a krásně zbarvený hlas divadlem téměr proplouval. Myslím si, že tato role je pro něj jako stvořená.

Jakub Gottwald jako Vůdce hry svým hereckým uměním nadchl diváky

Musím také pochválit orchestr, který pod vedením pana Jiřího Bělohlávka předvedl úctyhodný výkon. Škoda jenom, že se pan dirigent nedostavil na jeviště pro zasloužené ovace po představení. To všichni uvidíme až na oficiální premiéře, která je už tento čtvrtek 29.10. v Národním divadle.

Po skončení představení jsem zaslechla spoustu názorů od diváků. Převážně to ale byly slova chvály a nadšení. Osobně se ale domnívám, že Národní divadlo opět dokázalo, že na krásnou a zajímavou inscenaci není třeba jezdit pouze do zahraničí. Hraje se zde v Praze.


Hry o Marii

Hudební nastudování / dirigent : Jiří Bělohlávek

Režie: Jiří Heřman

Scéna: Pavel Svoboda

Kostýmy: Alexandra Grusková

Sbormistr: Pavel Vaněk / Lukáš Vasilek

Choreografie: Jan Kodet

Dramaturgie: Ondřej Hučín

Sbormistr Kühnova dětského sboru: Jiří Chvála


Osoby a obsazení:

Panny moudré a panny pošetilé

Archanděl Gabriel: Stanislava Jirků

Panna pošetilá: Jana Levicová

Ženich: Pavla Vykopalová / Stanislava Jirků / Jaroslav Březina / Ivan Kusnjer

Obchodník s oleji: Jiří Hájek

Obchodník s oleji: František Zahradníček

Vůdce hry: Jakub Gottwald


Mariken z Nimégue

Mariken: Maria Kobielska

Ďábel: Svatopluk Sem

Principál: Jakub Gottwald

Děvče: Jana Levicová

Piják: František Zahradníček

Bůh: Jiří Hájek

Matka Boží: Stanislava Jirků

Maškaron: Jaroslav Březina


Narození Páně

Maria: Maria Kobielska

Kovář: Ivan Kusnjer

Kovářova dcera: Stanislava Jirků

Šenkýř: Jiří Hájek

Vůdce hry: Jakub Gottwald


Sestra Paskalina

Sestra Paskalina: Pavla Vykopalová

Sestra Marta: Stanislava Jirků

Soprán: Maria Kobielska

Alt: Jana Levicová

Tenor: Jaroslav Březina

Bas: František Zahradníček

Vůdce hry: Jakub Gottwald

5 komentářů:

Vlasta řekl(a)...

Velmi zajímavé a poutavé přiblížení této opery B.Martinů,která je celkem ojedinělá mezi operními díly i mezi skladatelovou tvorbou vůbec.Je asi pravda, že pro mnohé je dílo Martinů málo známé a jeho krása a hloubka ještě ne zcela objevena.Je to určitě škoda.Shlédnout toto nastudování je velmi lákavé.
Děkuji.Vlasta

bianca řekl(a)...

Po přečtení článku se ještě více těsím na sobotní druhou premiéru, kterou navštívím.....

Dana Šimková řekl(a)...

Skvělá zpráva pro ty, kdo se nedostanou na toto představení a rádi by si vychutnali alespoň hudbu (pokud nebudou zrovna na přenosu Turandot...). ČRo Vltava bude v sobotu 7. 11. v 19:30 vysílat záznam představení z 29. 10. 2009! http://www2.rozhlas.cz/program/myprogram/?fdatum=29.10.2009&tdatum=30.11.2009&sez_st[]=3&sez_st[]=26&string=&hledat=Hledat

Anonymní řekl(a)...

http://operanadvd.blogspot.com/

bianca řekl(a)...

Takže nakonec jsem nebyla na druhé premieře, ale až na pondělním představení. Nevím, jestli to bylo pro nezájem diváků, ale vstupenky na toto představení se prodávaly za jednotnou cenu 200 Kč. Hlediště bylo každopádně téměř zcela zaplněno. Mezi diváky jsem viděla mnoho známých tváři, včetně pana dirigenta Johna Fiore, který si, jako milovník české hudby , toto představení nemohl nechat ujít.
Díky nadšeným ohlasům na premiéru jsem se na představení velmi těšila, ale skutečnost ještě daleko předčila moje očekávání. Celou dobu jsem seděla téměř bez dechu a žasla nad nádherou hudby, výkonem orchestru pod taktovkou "světového" Jiřího Bělohlávka a účinkem dokonalého výtvarného i choreografického ztvárnění. Celkový účinek stále gradoval až do strhujícího závěrečného příběhu o sestře Paskalině, kterému dominoval zejména strhující pěvecký výkon Danu Burešové v roli Paskaliny.
Myslím, že jedno shlédnutí mi nebude stačit a že se na tuto operu vypravím ještě minimálně jednou. A totéž bych doporučovala všem milovníkům operního umění - nenechte si ujít příležitost vidět na scéně Národního divadla inscenaci světové úrovně.