úterý 9. června 2009

Rusalka v Národním divadle potěšila !

Výborným a mě sympatickým způsobem již sepsal recenzi na novou Rusalku Vít. Kolem tohoto článku se na našich stránkách rozvinula velmi zajímavá diskuse, proto jsem odkaz na něj umístil viditelně nahoru do levého sloupce a nechám ho tam do konce června.

Na novou Rusalku jsem šel do ND s hlavou plnou recenzí, článků, komentářů, úsudků, stanovisek a dojmů, které se na mě hrnuly ze všech stran. Vše zmíněné jsem ovšem zanechal před divadlem a dovnitř vešel jako nezaujatý běžný divák. Díval jsem se, poslouchal a snažil se v průběhu opery nevnímat kolem sebe láteřící starší dámy, které velmi často opakovaly, jaká je to hrůza a že tady přeci měl být les! Každý máme jistě zkušenosti s tím, jak nás během představení někdy okolí ruší. Toto byl typický příklad.


Nebudu psát dlouze, nikdy bych se ani nedostal do hloubky, kterou umí tak zainteresovaně podat Vít. Toto je můj pohled.

Dojem z práce, kterou s orchestrem ND odvedl dirigent Jakub Hrůša, byl výborný, Dvořák byl Dvořákem přesně tak, jak si ho já představuji, je jisté, že nebylo jen iluzí, že v můj večer hrál orchestr nadprůměrně dobře.


A co pěvci? Výtečně zpívající a velmi dobře hrající Aleš Briscein, několik let jsem ho již neslyšel, předtím však velmi často. Kam se tento sympatický chlapík posunul, jak jeho hlas a celkový projev vyzrál, to je prostě paráda!


Jolanu Fogašovou jsem slyšel poprvé, pozdě jsem ale litoval, že jsem si zapomněl vzít svou podpisovou knihu. Evidentně i velmi dobře pohybově nadaná pěvkyně do ní patří jako slunce na oblohu. Sebejistý výborně slyšitelný sytý hlas zahřátý na ideální teplotu, to byla tato Slovenka v tento večer. Doufám, že ji brzy uslyším znovu. Nemá někdo nějaký tip na něco zdařilého v čem zpívá?


Poprvé jsem slyšel i viděl (výborný herecky!) Štefana Kocána, který má evidentně velké charisma a potenciál pro neméně velkou kariéru. Můj ideál vodníka to prozatím nebyl, tuším však že za nějakých deset či patnáct let být klidně může. Těším se na něho v nějaké jiné roli či při zpěvu písní.



Maria Haan podala dobrý a spolehlivý výkon, je kvalitní umělkyní se schopností ponořit se do ztvárňované role. K jejímu zpěvu bych se ale vyjádřil tak, že to nikdy nebyl a nebude hlas, který pro mě bude mít mnou tolik vyhledávanou jiskru a mou vysněnou těžko však popsatelnou barvu. Tím ovšem netvrdím, že její hlas nemůže někomu jinému jiskřit a že pro někoho nemůže mít onu barvu mít, zcela jistě ano, já to však nejsem.


Dvojice Kateřina Jalovcová a František Zahradníček se mi jednoduše líbila, své nevelké role zvládli dobře.



Tuším, že to byl Tantris, kdo v komentáři k Vítově pojednání napsal, že žínky byly v jeho večer dobře sezpívané a sexy. Tyto žínky jsem neviděl, své (Kateřina Kněžíková, Alžběta Poláčková, Stanislava Jirků) bych ale popsal totožně.




Režií jsem byl velmi nadšen. Vše mi dávalo smysl, vše se na jevišti konalo z nějakého důvodu, vše na sebe navazovalo, jako mnozí tak i já vyzvednu zejména první dějství, které bylo jednoduše fantastické. Vynikající světla, nápaditá choreografie, řada zajímavých režijních nápadů a prvků, které není vhodné popisovat, je vhodné je vidět. Jiří Heřman, viděno z celku, odvedl chvályhodnou práci, která, já tvrdím, našemu Národnímu divadlu sluší.

Nevidím důvod, proč na tuto Rusalku nejít a naopak si myslím, že si zaslouží jít na ni několikrát. Pohádka to nebyla, nebude se asi líbit dětem a možná se nezdá někomu z „mocných kritiků“, kteří se tak neohroženě činí v našem denním tisku. Předpokládám ale, že se bude líbit "obyčejným" lidem. Těch je naštěstí tisíckrát více.

Po představení byla mnou odložená hromada recenzí, úsudků, stanovisek, článků a komentářů rozfoukána větrem, nebyla po ní před divadlem ani památka. Chci tím říct, že je VŽDY nejlepší, dát na vlastní úsudek a vždy se přesvědčit na vlastní oči i uši. Návštěvu nové Rusalky jednoduše doporučuji.

Národní divadlo Praha: Antonín Dvořák - Rusalka - 6.červen 2009
dirigent - Jakub Hrůša
režie - Jiří Heřman
scéna - Jaroslav Bönisch
kostýmy - Alexandra Grusková
choreografie - Jan Kodet

obsazení :
Rusalka - Maria Hann
Princ - Aleš Briscein
Vodník - Štefan Kocán
Ježibaba, Cizí kněžna - Jolana Fogašová
První žínka - Kateřina Kněžíková
Druhá žínka - Alžběta Poláčková
Třetí žínka - Stanislava Jirků
Kuchtík - Kateřina Jalovcová
Hajný, Lovec - František Zahradníček

17 komentářů:

Tantris1978 řekl(a)...

Bravo! Skvělé čtení. Jen tolik, že jste přesně vystihl můj názor k režii - popisovat moc nelze, musí se vidět. Jen drobný odlišný názor: já myslím, že by se Rusalka dětem - a vůbec lidem kteří s operou nemají zkušenosti - líbit mohla. Také už jsem naznačil, že vizuální estetika dnešního dítěte je poněkud jiná. A proč by i tak nemohlo vnímat příběh "jen" jako pohádku. Dobře, čarodějnice nemá bradavici na nose a kočku na rameni, ale dětská fantazie je přeci tak široká.

Anonymní řekl(a)...

Tak já si naopak myslím, že "obyčejným" lidem se tahle Rusalka většinou líbit nebude. Samozřejmě záleží na tom, co myslíme tím "obyčejný", ale pokud myslíme průměrného návštěvníka opery, letité abonenty apod., tak se skoro vsadím. Znám tuto skuponu lidí příliš dobře.
Já proti tomu nemám žádné výrazné výhrady, až na to, že si pan Heřman měl rozhodnout, jestli dělá efektní scénické obrazy, nebo psychologické drama. Obojí má své opodstatnění, ale obojí nemůže fungovat současně. Nejsem rozhodně konzervativní divák, spíš naopak, takže jsem ráda, že se Rusalka posunula někam jinam, že zmizely kašírované stromy a celá ta "realistická" výprava. Myslím, že je to vykročení správným směrem, které ale podle mě není dotažené - mně do sebe rozhodně všechno nezapadalo. A teda neskutečně mě rušil ten polonahý baleťák, předvádějící pro někoho snad estetické, pro mě bohužel obscénní pózy. Naopak se mi líbilo zakomponování sboru, zejména dámského, do děje. Květiny bílé po cestě zpívané služebnictvem místo plesovými hosty byl podle mě vydařený nápad.
A souhlasím, že některé kritické soudy byly podlě až příliš drsné, i když jsem se s některými výhradami ztotožňovala.

B.

Tantris1978 řekl(a)...

Milá B., já nepoužil pojem "obyčejný" divák. Letitý abonent jím ovšem určitě není. Psal jsem o lidech, kteří s operou nemají zkušenosti. Na Rusalce jsem totiž byl s pěti studenty, z nichž 3 byli na opeře poprvé, 2 podruhé či potřetí a s režií problém neměli. Proč by nemohly fungovat efektní scénické obrazy a psychologické drama současně? Není mi to zcela jasné...

operadream@centrum.cz řekl(a)...

Tantrisi, to "obyčejný" jsem přeci použil já. B.reagovala na mne.
Na ty děti odlišný názor máme, ale to není důležité.
B.: Zkušenosti jistě máte a třeba se opravdu mýlím, nevím. To se třeba ukáže časem.

Anonymní řekl(a)...

Však to byla také reakce na článek, ne na Tvůj příspěvek. ;-) Tam se píše o "obyčejných divácích", kterým se to určitě bude líbit.

A proč to podle mě nemůže fungovat dohromady? Protože psychologické drama - a Heřman hlásal dopředu, že z toho udělá psychologické drama, a u některých postav se o tu psychologii opravdu snažil, hlavně u Ježibaby/Cizí kněžny - je založena mimo jiné na psychologickém herectví. Tím nemyslím zrovna Stanislavského, ale nějaké výstižné herecké jednání, které koresponduje s psychickým rozpoložením postavy. Ale to se v téhle Rusalce přece většinou neděje. Ne že by to tam nebylo vůbec, ale postavy tam většinou chodí pomalým ladným krokem, hovoří spolu na dálku (Rusalka - Vodník), prakticky bez vzájemného kontaktu. V tom jsou naopak často s tanečníky. Je to inscenace založená na vizuálnu, choreografii - něco jako Wilson. Myslím, že to mohlo celkem dobře fungovat u Orfea, velmi dobře si tenhle přístup umím představit u Her o Marii, které bude dělat Heřman příští sezónu. A i u Rusalky by to mohlo být, proč ne? Jenže mi přijde, že se tam prolínají dva různé inscenační přístupy a navzájem se tlučou. To je můj dojem a to je taky to, co mi na tom vlastně hlavně vadí.

B. (= Bára :-))

Tantris1978 řekl(a)...

Já jsem si to říkal, že to tam někde budete mít, ale nenašel jsem. Teď už ano. Omlouvám se. Nicméně odmítám, aby byl "obyčejný" člověk jakkoli spojován s "letitým abonentem". Ale co to ostatně je: letitý abonent? I když asi všichni tušíme.
Vy víte, co myslím, a není to ani důležité. Ale proč si nepodiskutovat :-)

Anonymní řekl(a)...

Tantrisi dejte si říct tahle čtyřhodinová Rusalka se pro děti absolutně nehodí. Nebo se i její režisér Heřman, který to také říká, se mýlí???

Tantris1978 řekl(a)...

Báro, děkuji za další vysvětlení - mám tedy správný dojem, že je podle Tebe (dovoluji si tykání v návaznosti) sloučit efektní scénické obrazy a psychologické drama, jen se to nepovedlo Heřmanovi.

Tantris1978 řekl(a)...

Teď budu vypadat jako grafoman, ale co dělat o polední pauze, zvlášť když mi je položena otázka:
1. Rusalka trvá 3,5 hodiny. Čert a Káča skoro 3 (moje neteř na ní usnula). Ta půl hodina podle mne nehraje roli. Hodně filmů "pro děti" dnes trvá 2 - 2,5 hodiny bez pauzy.
2. Když jsem byl malý, tak mne nejvíc bavil Rigoletto, Trubadúr a Carmen, protože se tam vraždilo a/nebo byly napínavé. Nevím, proč by i některé další (ty mimořádné, haha) děti nemohly bavit poněkud jiné věci než poskakující zviřátka. I když je třeba pochopí jinak než dospělí.
3. Zítra dávají Rusalku znovu.

Anonymní řekl(a)...

Spíš jsem to myslela tak, že se tyhle dva přístupy k sobě nehodí. Že pak ten výsledek není stylově čistý.

A co se týče dětí, myslím, že je to individuální, každé dítě je jiné. Záleží na posouzení rodičů. Ti by měli dítě znát a vědět, co je schopné strávit a co by se mu mohlo líbit.

B.

Anonymní řekl(a)...

Ad letití abonenti: jsou to lidé, kteří vědí všechno nejlíp, hlavně to, "jak to skladatel myslel", chovají se, jako by divadlo postavili, příp. jako by jim patřilo, pamatují Marii Podvalovou v plné síle, každou druhou větu začínají "Když jsem to viděla s panem Hakenem...", diví se, že Titus není inscenován v "antických krojích", jsou pohoršeni, když Mařenka nemá na hlavě holubičku...
Takže OK, letitý abonent není obyčejný člověk. :-))

Ale samozřejmě se najdou výjimky, berte to spíš v nadsázce. ;-)

B.

Dana Šimková řekl(a)...

Báro, moc Vás zdravím, přesně takové lidi já moc dobře znám! :-)) Vždycky se musím hrozně smát, když jedné mé známé vyprávím, že jsem viděla to a to nádherné představení nebo DVD a lákám ji na to. Od ní akorát slyším: "Když já jsem to kdysi viděla tam a tam a to byl zážitek... Teď už to není ono." Dovolila si i "poplivat" mi Traviatu (s Curou a Gvazavou), že to vůbec není podle Dámy s kaméliemi a hledala na ní milión chyb! Raději se s ní už o opeře tolik nebavím :-D Takoví lidé se ochuzují o nádherné zážitky!

Anonymní řekl(a)...

Fogašovou lze slyšet v Aidě a Carmen

Marci řekl(a)...

Takže mé včerejší zážitky z Rusalky jsou následující:
Inscenaci jako takovou hodnotím - když to vezmu v procentech - asi tak na 70 %. Celkový dojem z incenace byl příznivý. Já vždycky dám na to, jak to na mě působí pocitově a musím říci, že tady to bylo dobré, neviděla jsem tu rozpor mezi záměrem režiséra a hudbou. Co mi zde ale vadilo - byly dvě věci: polonazí baleťáci - to se snad mělo choreograficky vyřešit jinak a pak scéna Prince a Cizí kněžny ve finále druhého dějství. Ono to ještě může fungovat když se to "uhraje". Ale pokud se Princ soustředí na to, jak všechno zazpívá a nefunguje tam chemie, tak to působí spíš komicky. Navíc ta vášeň snad jde vyjádřit příslušně ohnivě a méně vulgárně. Je to ale otázka vkusu.
Chci ještě podotknout, že tato inscenace nemá žádné "berličky" typu nádherná výprava atd., krásný zámek, tudíž pokud se povede pěvecké obsazení, budete odcházet s dobrým pocitem, pokud ne, bude to horší. Já jsem to včera měla tak zhruba na 60 %.
Rusalka v podání Dany Burešové se mi líbila - nebýt ostřejších tónů na některých místech, řekla bych vynikající. Tato umělkyně ji má ale perfektně zažitou a podala ji opravdu tak, že jste to s ní "odžili". O Vodníkovi Štefana Kocána zde bylo psáno mnoho pochvalných slov a já se k nim připojuji. Byla jsem jím nadšená, okouzlená - jeho hlasem, charismatem. Vynikající vstupy předvedla i dvojice Hajného a Kuchtíka v podání Adama Plachetky a Kateřiny Jalovcové. Trio Lesních žínek Kateřina Kněžíková - Alžběta Poláčková - Stanislava Jirků bylo rozkošné, sexy a nádherně se sezpívané. Tak to byly jednoznačné klady včerejší inscenace.
Problém jsem měla s Princem Petera Burgera v tom, že on ho spíše "ustál" než uhrál. Jeho hlas je typově takový ten "italský", ale občas mi přišlo, že se ve výškách trochu škrtil.
Dagmar Pecková - ach jo. První dvě dějství pro mě jako pro posluchačku bylo utrpení. Já nevím - já si myslím, že ta role - jak Ježibaba tak Cizí kněžna je mimo její obor nebo hlasové možnosti. Tam jsem prostě neslyšela něco jako plynulé přechody (nevím, jestli to vystihuju dobře), občas byla špatně slyšet, bylo vidět, že se tím trápí. Zdálo se mi,že se rozezpívala ve třetím dějství.
Tak toto jsou mé postřehy ze včerejška.

Pepa řekl(a)...

Také se přikláním k tomuto "pozitivnějšímu" náhledu na současnou Rusalku v ND. Viděl jsem první premiéru a nebýt Dagmar Peckové, odcházel bych velmi spokojen. Takto jsem měl dojem mírně pokažen. Čekám na obsazení Haan - Briscein - Kocán - Fogašová a udělám si "repete". Je mi líto, že se paní Peckové ve dvojroli Ježibaby a Cizi kněžny stále nedaří. Doufali jsme, že to byla pouze indispozice...

bordelo řekl(a)...

Také jsem myslel, že Dagmar Pecková byla onehdy jen nešťastně indisponována. Premiérové obsazení bude příští týden vystupovat na Smetanově Litomyšli, mířím tam také, tak jsem zvědav, zda-li Pecková už bude ve formě. Nechce se mi věřit, že by jí to prostě jen nesedělo, protože jsem ji jako Ježibabu slyšel koncertně, to bylo něco naprosto jiného. Uvidíme.

Anonymní řekl(a)...

Ano Fogašová je sexy baba, hlas jak hrom, napětí, ale nebylo ji rozumět ani slovo! A to myslím vážně! Musela jsem číst titulky a to je celkem smutné... Nechápu, že jste to tam nezmínil....