pondělí 25. května 2009

Rozhovor s mezzosopranistkou Joyce DiDonato pro blog Opera dream - interview with Joyce DiDonato


Když někdo vysloví jméno Joyce DiDonato, okamžitě mi padne na mysl elegance a to jak v hlase tak v tom, jak tato americká, v nejlepším slova smyslu “premium” mezzosopranistka, působí. Vidím jiskřící oči a svůdný úsměv, slyším nádhernou barvu hlasu, který je jak z operního snu a má snad nekonečné množství variant výrazu.

Rozhovor s touto pěvkyní, první pro Českou republiku vůbec, vám teď s radostí přináším. Velmi mi dal zabrat překlad, čestně to přiznávám a opět upřímně doporučuji anglický originál.

Pravidelně sleduji jak blog, který si Joyce DiDonato sama dělá, tak oficiální webové stránky. Tato velká osobnost světové operní scény je vášnivou fotografkou. Kdo to snad ještě nevíte, po návštěvě jejích stránek, brzy poznáte.


Tak tedy, where shall Joyce fly? Doufám, že to České republiky! Je taková škoda, že Lezebník sevilský, který jsme slyšeli v kinech ze záznamu z MET nevyšel na DVD:-(.

Krásný den všem, dnes Bernarda Fink, zítra Thomas Hampson (a také Dohnányi a hlavně Wolf a Bruckner:-) ). Pozor, nikoliv zde, ale na Pražském jaru, což je, opět upřímně řečeno, mnohem lepší! Na blog Opera dream po obou koncertech, tak jako je již zvykem, opět napíšeme kratičký komentář s dojmy, doufám, že se opět zapojíte do diskuse.

Opera dream

Rozhovor : (interview – English version below)

Vážená paní DiDonato,
děkuji za přijetí pozvání k vůbec prvnímu rozhovoru pro milovníky opery a krásného zpěvu v České republice.

Každý mi dá jistě za pravdu, že představení Lazebníka sevilského, které jsme mohli zhlédnout v rámci projekce MET in HD do kin po celém světě, bylo úžasným zážitkem, Vy jste pro mě byla jeho hlavním strůjcem, přijde mi, že jste se pro tuto roli narodila. Do konce života budu mít problém s tím, abych si v této roli dokázal představit jinou pěvkyni. Těchto nadšených reakcí jste jistě slyšela mnoho, proč si myslíte, že tomu tak je?

Nejprve přijměte mé poděkování za milá slova. Je to role, kterou skutečně miluji a beru jako dar, že ji můžu zpívat. Jeden z důvodů proč ji miluji, je to, že se s ní potkáváme pouze v jednom dni ale je to den, v kterém se pro ni vše změní a každý dramatický moment je momentem objevení. Její mládí a nevázanost v kombinaci s její divokostí, zářivý temperament, to vše znamená, že je zde mnoho způsobů, jakými lze tuto roli ztvárnit a tak se skutečně nikdy nenudím.


Skvěle jste nejen zpívala. Ani hereckému výkonu nešlo dle mého názoru cokoliv vytknout. Je na vašem výkonu znát, když se na jevišti potkáte s kolegou pěvcem, který herectví nemá tolik v krvi? Brzdí vás to v jistém smyslu? Jste nucena se přizpůsobit nebo je naopak takovýto kolega natolik inspirován vámi, že se z něj přeci jen lepší herec stává?

Opět děkuji za poklonu! Den je díky vám hned hezčí! Musím říci, že je velmi obtížné sdílet jeviště s někým, kdo “neposlouchá”. Vím, že “pěvci herci” jsou na různé úrovní a já jsem možná skutečně v některých rolích více efektivní a proto se v sobě snažím mít hodně tolerance k tomu, co ostatní kolegové přinesou na pódium. Vždy ale jednoznačně potřebuji být v daný okamžik ve “stejném příběhu” jako kolegové. Chci aby mě poslouchali, když nezpívají, chci aby byli svému příběhu odevzdaní stejně tak, jako jsem já... A pokud se to podaří, poté se doufejme můžeme navzájem opravdu inspirovat a tím se posunout výše. Není nic, co bych milovala více, než je zpívání s někým, kdo je pro mně výzvou ve smyslu herectví i zpěvu. Chci pódium sdílet s lidmi, od kterých se můžu něco naučit!


Velmi intenzivně se zabýváte operní tvorbou G.F.Handela. Co Vás na něm fascinuje?

Zjistila jsem, že tento skladatel vyžaduje hluboké proniknutí pod povrch za účelem zjištění toho, jak zvládnout pěvecké výzvy a skutečné emoční vzrušení. Handel je určitě výzvou pro posluchače, který musí vnímat stejnou část textu zpívaného stále dokola během jedné desetiminutové árie. Proto je jen a jen na mě, najít rozdílné barvy, rozdílné významy, rozdílnou hloubku emocí...to vše proto, abych přinesla postavě, kterou ztvárňuji, život. Je to výzvou z mnoha různých hledisek : hudebních, textových, hlasových a dramatických – a JÁ MILUJI velké výzvy.

(poznámka autora rozhovoru : Árie “Where shall I fly?” z opery Hercules na CD Furore, o kterém se dále mluví, je myslím typickým příkladem. Určitě si poslechněte, je to fantastické, stejně jako já, budete i vy, hltat každé slovo.)


Nedávno vyšlo CD s áriemi z oper tohoto skladatele s názvem “Furore”. Kterou z árií, která na tomto albu je, byste mohla označit za vaši nejoblíbenější?

Ó, po mě se chce, abych si vybrala!!! Nemůžu si vybrat, na albu není árie, kterou bych nemilovala. Důvody jsou různé, ale já mám ráda každou, jinak bych je takto nikdy nesestavila. Jak bych mohla po posluchači chtít, aby se do něčeho zamiloval, když bych já necítila to samé?


Bylo-li by možné se setkat s některým ze slavných hudebních skladatelů, kdo by to byl? Právě Handel? Nebo snad Rossini? Které tři otázky byste těmto vzácným osobnostem historie položila?

No samozřejmě Mozarta! Myslím, že Handel by byl trochu pompézní na to, aby říkal pravdu, Rossini by byl pravděpodobně maličko líný a nezajímala bych ho, ale Mozart... Myslím, že MOZART by byl ten pravý. (Ačkoliv musím dodat, že bych ráda mluvila se všemi, ale nutíte mě, vybrat si jen jednoho, což se zdá být nemožným!)

Pana Mozarta bych se zeptala :

1) Cítil jste se duchovně s něčím nehmotným propojen, když jste komponoval nebo pro vás bylo komponování něčím běžným jako je třeba placení účtu? Zajímá mě to proto, že mi přijdete být naladěn na něco “mystického” a “vyššího”, což je zcela mimo naše běžné chápání a proto jsem zvědavá, zda jste na to byl naladěn vědomě.

2) Jsme velmi zaujati vašimi operami, kdy jste je poprvé slyšel provedeny? Jaká byla vaše emocionální reakce – a přivedli vás k pláči, tak jako nás...v momentech kdy se zastavuje čas, jako například “Contessa perdona”?

3) Který den vaše života byste označil za nejlepší?



Považujete za obtížnější zpívat v anglickém nebo italském jazyce?

Můžu porovnat s francouzštinou? Na zpívání v angličtině jsem pracovala velmi tvrdě tak aby to bylo komplexní a vokálně zdravé, ale s italštinou to bylo o tom, abych zněla jako rodilý mluvčí. Myslím, že jsem udělala pokrok v obou jazycích, ale francouzština je stále tak obtížná. Z vokálního hlediska stejně jako z pohledu zajištění přirozeného francouzského přízvuku. Uberete-li v italštině o jedno procento, nikdo to nepozná, ve francouzštině je však ono jedno procento vším a to, že chybí, pozná každý!

Co považujete za nejdůležitější v životě operního pěvce?

Rovnováha, rovnováha a zase rovnováha. Rovnováha mezi fyzickým i duševním zdravím, osobním a rodinným životem, cestováním, produkcemi. Jednoduše rovnováha.


Co považujete za nejdůležitější v životě operního diváka?

Nejlepší je určitě mít otevřenou mysl, přijíždět do divadla s čistou hlavou tak, abyste si mohli užívat právě to, co se děje v daném okamžiku na jevišti a nikoliv si stále dokola v hlavě porovnávat minulá představení. Také není stále nutné pátrat po tom, co by mohlo následovat.

Bez čeho byste se kromě hudby a zpěvu ve vašem životě neobešla?

Bez manžela, rodiny, přátel.

Čeho naopak máte až příliš a pokud by to šlo, ráda byste se toho vzdala?

Strachu.

Po čem už naopak dlouho toužíte, ale ještě se vám nepodařilo si svůj sen splnit? Mám na mysli roli, spolupráci s některým dirigentem, režisérem, vystoupení v nějaké zemi, atd.

Mám obrovské štěstí v tom, že mi už byla dána možnost zpívat více rolí, než kolik jsem jen mohla snít. Zpívala jsem i s některými nejvěhlasnějšími dirigenty, ale tak ráda bych uvítala, kdybych mohla zpívat s některými dirigenty minulosti, jako byli Bernstein, Solti, dokonce i Toscanini, ale možná by to zkazilo mou “rovnováhu”!


Prosím, řekněte nám něco, co jste na sebe ještě nikdy v žádném interview neprozradila.

Moc ráda vyprávím vtipy, ale jsou většinou tak nevinné, že je ani není vhodné říkat.

Měla jste již někdy možnost navštívit soukromě Českou republiku?

Nikdy, ale udělala bych to moc ráda!

Co se vám vlastně vybaví, když se řekne Praha?

Uspěchané ulice, inteligentní rozmluvy, umělci.

Svým rozhovorem s Vámi jsem doufám udělal první krůček k tomu, abyste nás do České republiky přijela navštívit a zazpívat nám. Co můžeme dále udělat proto, aby se tak skutečně stalo?

Zavolejte mému manažerovi!

Děkuji za rozhovor a ať se Vám vše beze zbytku daří v soukromém i profesním životě.

Bylo to pro mne radostí!!!! Přeji vše dobré!
Joyce




Interview :

Dear Ms. DiDonato,
Thank you very much for accepting the invitation to take part in the first interview for all opera lovers in the Czech Republic.

Everyone would definitely agree with me that you were wonderful in Il barbiere di Siviglia, which we had a chance to see through the MET Opera: Live in HD. I would say you were born for that role. From now on, I will have a problem imagining a different singer in that role. I am sure you have heard many fantastic reactions to your performance lately. Why do you think it is like that?

Well, first of all, thank you very much for the kind words. It is a role that I truly love and feel it is a gift to perform. One reason I love her, is because we meet her on only one day in her life, but it is a day where everything changes for her, and each dramatic moment is a moment of discovery! Her youth and exuberance, married to her feisty, brilliant temperament means there are many different ways to play her, so I never feel bored.

You were great not only as a singer, but also as an actress. Is there a significant difference in your performance when you are on stage with a singer who is not as good at acting as you are? Do you feel somehow inhibited? Are you forced to conform to him or her, or do you inspire your partner on stage so much that he or she is becoming a better actor?

Well, thank you again for the compliment! You are making my day! I will say that I find it very hard to share the stage with someone who doesn’t listen. I know there are many different levels of “singer actors” out there, and certainly I am probably more effective in some roles rather than others, so I have a lot of tolerance for what different singers will bring to the table, but I want and need to be in the “same story” as my colleagues. I want them to listen to me when they are not singing, I want them to be as committed to telling the story as I am, and if that’s the case, then hopefully we can inspire each other to higher levels. There is nothing I love more than singing with someone who challenges me as an actress and as a musician – I want to share the stage with people I can learn from!

You are intensively involved in the opera work of G.F.Handel. What fascinates you so much about his work?

I find that it requires that I dig very deeply under the surface to find a way to charge his challenging vocal lines with real emotional fever. It definitely challenges the listener to hear the same line of text repeated over and over during the course of a 10 minute aria, so it is up to me to be sure to find different colors, different meanings, different depths of emotion, in order to bring the character’s journey to life. It is challenging from all different aspects: musically, textually, vocally, and dramatically – and I LOVE a good challenge.

A CD called “Furore” with arias from Handel’s operas has been issued recently. Which aria from this CD is your favorite one?

Oh, that is mean to ask me to choose!!! I cannot choose, and there is not one aria which I do not love on that disc – the reasons vary, but I do love each one, otherwise I would never have programmed it. How could I ask the listener to fall in love with something if I didn’t first feel that way?

If you had a chance to interview some famous music composers, who would you choose? Handel? Or Rossini? What three questions you would ask them?

Oh, definitely Mozart! I think Handel would be a bit pompass, to tell the truth, and Rossini probably a bit lazy and disinterested, but I think MOZART would be a dream. (However, that having been said, I would relish the chance to speak with them all – you are just making me choose one, which seems impossible!)

I would ask Herr Mozart:

1. Did you feel divinely connected to something outside yourself when you composed, or was is simply a matter of you “paying your bills”? I’m interested because you seem to channel something divine and larger than our comprehension, and so I’m curious if you were consciously tuned into it.

2. Were you satisfied with your operas when you first heard them performed? What was your emotional reaction when you heard them – and did you weep, as we do, at those time-stopping moments, such as “Contessa perdona”?

3. What was your best day?


Do you find it more difficult to sing in English or in Italian?

Could I say French? I’ve had to work very hard at singing in English, to make it comprehensive and vocally healthy, but with Italian there was the learning curve of trying to make it sound as if I am a native speaker. I think I’ve made progress on both of those, but French is still so difficult, from a vocal standpoint, as well as making it sound natural and native. You can be 1% off in Italian and no one would know, but with French, 1% is everything!

What do you consider the most important thing in the life of an opera singer?

Balance, balance, balance. Balance in physical health, mental health, in personal and family life, in the travel, in the course of a production – BALANCE!

What do you consider the most important thing in the life of opera theatre-goers?

Perhaps keeping an open mind is the best goal: arriving at the theater with as clear a slate as possible, so that one can simply experience what is actually happening in that moment, and not constantly comparing it to past performances, or forgetting the necessity to discover what may come next.

What, besides music and singing, could you not do without in your life?

My husband, family and friends. (And for the record, they come before the music.)

What, on the other hand, would you like to give up from your life if you could?

Fear.

Is there anything you have been longing for that you haven’t been able to accomplish? I mean, do you have a dream role, or is there a conductor or director you would love to work with? Do you have a specific country you would like to perform in, etc.?

I have been terribly fortunate in being given the chance to perform more roles than I could have dreamt of, and to sing with some of the greatest conductors, but I would have LOVED to have had the chance to sing with some of the conductors from the past: Bernstein, Solti, even Toscanini, although that might have upset my “balance”!

Please, could you tell us something about yourself you have not told in any interview yet?

I love to tell jokes, but they are usually the kind that are not fit for print!

Did you ever have a chance to visit the Czech Republic privately?

No, but I would simply love to!

What do you imagine when you think about the city of Prague?

I imagine the past full of exploration – bustling streets, intelligent conversations, curious artists!

I hope that this interview helps to make the first steps toward you coming and singing in the Czech Republic. What else can we do to make it happen?

Call my manager!!

Thank you for your time and I wish you good luck in your private and also professional life.

It was my pleasure!!!! ALL MY BEST!
Joyce

11 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Pred nekolika lety jsem slysel jeji pisnovy recital. Kdyz jsem po nem prisel domu, tak mi pritelkyne rekla, ze vypadam jako po hodne dobrem sexu:)) Je opravdu uzasna a je skoda, ze se o ni v Cechach prilis nevi. Nekdo by mel zavolat jejimu managerovi:)))

Anonymní řekl(a)...

Nevím,jestli má krásný hlas,ale je fakt nádherná!

Typický chlap

bianca řekl(a)...

Miloši, gratuluju, parádní otázky a ještě lepší odpovědi! Zažila jsem ji už v několika inscenacích Popelky a teď se těším na Lazebníka v Londýně.

Dana Šimková řekl(a)...

Páni, ta je úžasná! Někoho tak příjemného jsem dlouho nepoznala! Radost to číst. Kdyby přijela do ČR, je jasné, že na ni rozhodně půjdu :-). Zatím se aspoň podívám na její Rosinu v Lazebníkovi...

Marci řekl(a)...

Miloši, tak jsem si v klidu mohla přečíst rozhovor - konečně až teď skoro v noci. A fakt se Ti to moc povedlo :-). Paní Di Donato je moc sympatická a krásná žena. Já jsem byla nadšená z Lazebníka - jak už víš. A proto doufám, že ji brzy uvidíme a uslyšíme u nás.

Anonymní řekl(a)...

Ten první komentář je fakt vypečený, ode dneška, když budu chtít rozesmát, vzpomenu si, co je v něm napsáno:-))).
Zajímalo by mně, jestli by to paní DiDonato potěšilo nebo urazilo?:-)
Ála

Vlasta řekl(a)...

Velmi vyvedený rozhovor, má to hloubku. Díky. Paní DiDonato je super.Tak ať moc dlouho nečekáme, ať je brzy v Praze.

Anonymní řekl(a)...

Anonym z prvniho komentare: Alo, musim se priznat, ze jsem nejakou dobu pracoval pro agenta pani DiDonato a ze jsem na onom recitalu nebyl nahodou. Jejimu agentovi jsem repliku sve pritelkyne napsal hned druhy den po koncerte. Okamzite mi odepsal, ze je to velmi dobre zhodnoceni jejiho vykonu a ze to Joyce napise a ze ji to urcite hodne rozesmeje. Jak to dopadlo nevim, ale jak znam jejiho agenta, tak ji to urcite napsal:))) m.

PS: Je skoda, ze se autor rozhovoru moc neptal na zacatek kariery Joyce DiDonato, je to docela zajimava story. Neprorazila v uplne nejmladsim veku, dlouho cekala na prilezitost, potom jednou zazpivala Rosinu v Bastille a bylo to. Jeji agent si ji cca dva roky pred tim vyhledl na pevecke soutezi, kterou ani nevyhrala. Umistila se ctvrta nebo pata ale agentovi se libila, tak ji nabidnul spolupraci.

Anonymní řekl(a)...

Pro m. :
Páni,jaká je to práce,být v takto těsném kontaktu s takovou osobností? Napište nám o tom pár slov prosím! A věřím,že to vzala dobře!:-)
Ála

Anonymní řekl(a)...

Leonora3 rekla:
Joyce diDonato je excelentni zpevacka a herecka a jeji Rosina spolu s Florezem jako Almavivem v Lazebnikovi je zazitek. Myslim, ze vyjimecnym (taky v Met).
J.diDonato jsem slysela na koncerte Met v Carnegie Hall v lednu kde pod taktovkou J.Levina zpivala Mozartovou koncertantni arii Ch'io mi scordi di te? a tri Rossiniho cansonety v benatskem dialektu pro mezzosopran, jak jsem si precetla v interview dva z jejich oblibenych autoru. Byl to zazitek, slyset i videt pred sebou orchestr, kteremu bezne v opernim predstaveni moc pozornosti nevenujeme, Maestra Levina,(v Mozartovi nejen dirigoval, ale bravurne taky hral na klaviru) a tak uzasnou umelkyni jako J.diDonato. (Jak by ji slusela Isabella v Italce v Alziru!) Jako pridavek za bourlivych ovaci pridala Rossinu a to aplausu nebylo konce!
Leonora3

operadream@centrum.cz řekl(a)...

Blanko, doufám, že o londýnském Lazebníkovi napíšeš, kor když Rosínu zpívá Joyce!