úterý 12. května 2009

Mých 5 TOP DVD - díl čtvrtý, La Traviata

Giuseppe Verdi: La Traviata, film, 1982



Tak pro tuhle verzi Traviaty mám jednoduše slabost - a to předesílám, že nemám ráda krácení oper, bez kterého se neobešla ani tato verze. Proč? Protože mám ráda film. Možná to je nespravedlivé vůči verzím divadelním, kde ze sebe naživo pěvci, orchestr a dirigent musí vydat maximum okamžitě. No ale natočit operu, aby vypadala jako film a ne divadlo, a zároveň přinesla něco originálního, je dle mého názoru také velký kumšt. Franco Zeffirelli je nejen zkušený divadelní operní režisér, ale i režisér filmový, který měl v té době za sebou úspěšné divadelní adaptace přenesené na plátna kin - Romeo a Julie s Olivií Hussey a Leonardem Whitingem a Zkrocení zlé ženy s Elizabeth Taylor a Richardem Burtonem.
Moc se mi líbí už způsob, jakým je příběh vyprávěn. Do Violettina domu přijdou exekutoři a s nimi mladík, který je okouzlen vším, co v domě vidí, ale hlavně Violettiným portrétem. Vzápětí si všimne Violetty skutečné, unavené a nemocné, která je jen stínem vší té nádhery. A začíná v retrospektivě první dějství...
Trefou do černého byl výběr všech tří hlavních představitelů. Ti v tomto případě naprosto popírají názory některých filmových režisérů, že operní pěvci jsou pro film nevhodní. Teresa Stratas mě jako Violetta po herecké stránce naprosto uchvátila. Má v sobě zvláštní, ojedinělou krásu i kouzlo osudové ženy a pro kameru je jako stvořená. Po pěvecké stránce byla velmi dobrá, místy úchvatná, místy však její hlas zněl trochu ostřeji.


Plácido Domingo ve svých pamětech zmiňuje, že původně měl Zeffirelli jako Alfréda vybraného Josého Carrerase. Ten měl však v době natáčení nějaké pracovní povinnosti, Domingo byl volný, a tak film natočil on. Role Alfréda mu herecky i pěvecky padla jako ulitá, přestože Domingo není čistě lyrický typ, který tato role vyžaduje. Byl zamilovaným, vášnivým i nešťastným Alfrédem.
Barytonista Cornell MacNeil byl naprosto přesvědčivý v roli Giorgia Germonta.
Zeffirelli využil filmové prostředky jak mohl: zejména využívání flashbacků (scéna Violetty s Germontem a jeho vzpomínka na dceru), Alfrédova árie "De' miei bollenti spiriti" nebo duet "Parigi, o cara". Důležitá a skvěle využitá je zde kamera. Jednotlivé záběry - ať už počáteční na ranní ospalou Paříž, její uličky, záběry ve Violettině domě, ale hlavně venkovské záběry, to je pastva pro oči. Právě ty mi moc připomínají obrazy Clauda Moneta.



Výprava je pojata ve velkém stylu, vše od kostýmů po vybavení domů je honosné. Důležitou složkou ve druhé části druhého dějství je balet - kde se skvělým způsobem uplatnili sólisté Velkého divadla v Moskvě Jekaterina Maximova a Vladimir Vassiliev.


Film je to starý 27 let, je tradiční, je nadčasový. Pro mě tvoří takový dobrý základ, na který mohou navazovat další režie a třeba i experimenty.


Hodnocení:
Violetta: Teresa Stratas 4-5
Alfredo: Plácido Domingo 5
Giorgio Germont: Cornell MacNeil 4-5
The Metropolitan Opera Orchestra: James Levine 5
Režie: Franco Zeffirelli 5
Celkový dojem: 5

6 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Paní Marci a jak se vám líbila Traviata s Curou a tuším Gvazavou, co dávala ČT někdy před 8 lety? Mě ano! Nevyšlo to na DVD?
K.

Marci řekl(a)...

Tak tuhle Traviatu jsem tehdy propásla a ještě jsem ji neviděla. Ale pokud vím, tak vyšla v Itálii - například ji mají tady: http://www.dvdland.it
Kromě toho tam mají třeba i Toscu s Domingem, Malfitano a Raimondim, kterou taky dávali, tuším v dvaadevadesátém v TV jako přenos přímo z míst, kde se děj odehrával.

Kateřina řekl(a)...

A co říkáte na La Traviatu ze Salzburgu 2005 s Netrebko, Villazonem, Hampsonem??? Co znám z youtubu je to pro mě paráda!!!

Marci řekl(a)...

Kateřino, salcburskou verzi mám taky moc ráda, viděla jsem ji asi už 3x, všichni titulní představitelé byli výborní. Přesto tahle filmová je ale moje srdeční záležitost.

Anonymní řekl(a)...

Přeji krásný den. Tato Traviata, o které tu píšete je také mojí srdeční záležitostí. Viděla jsem ji i s Curou, ale nezdála se mi tak lyrická a něžná, jako ta filmová s P.Domingem a T. Stratas.
Věra

Anonymní řekl(a)...

Přeji krásný den. Tato Traviata, o které tu píšete je také mojí srdeční záležitostí. Viděla jsem ji i s Curou, ale nezdála se mi tak lyrická a něžná, jako ta filmová s P.Domingem a T. Stratas.
Věra