neděle 3. května 2009

Georg Friedrich Händel : Rinaldo 19. 4. 2009 Stavovské divadlo



250. výročí úmrtí Georga Friedricha Händla jsem tento týden měl možnost prožít několikrát a pokaždé to bylo spojeno s nádherným zážitkem a to hlavně se stanicí Vltava Českého rozhlasu. Připomínám si den s Händlem, oratorium Mesiáš a nedělní přímé přenosy ze speciálního dne Eurádia z Říma a Londýna.

Vyvrcholením celého Händlova týdne, aniž bych to plánoval právě pro toto výročí, však bylo nedělní představení jeho opery Rinaldo, které bych označil za můj zážitek měsíce dubna. Představení této barokní opery se snažilo přiblížit duchu barokní doby a výkony zpěváků byly jejím vyvrcholením. Barokní gesta, zpěv a herectví zapadly do doby mistra Händla, snad jen kulisy mohly být připraveny s větší fantazií a barokní hravostí. Stejně tak si tvůrci mohli dát více záležet na rekvizitách, příšery nebyly příliš barokní, ty nás uváděly spíše do moderní doby, jednoduše spíchnuté, stejně tak ptáčkové v zahradě, o kterých jsem si zprvu myslel, že to jsou snad netopýři. Orchestr Collegium 1704 však přesvědčivě zahrál štěbetání ptáčků a vyvedl mě z omylu. Asi jsem příliš rozmazlen barokním divadlem v Českém Krumlově. Ale ona i ta premiéra opery v Královském divadle v Londýně dne 24. února 1711 měla obrovský úspěch, ke kterému určitě přispěly různé jevištní efekty, jako například vypuštění hejna živých vrabců a pěnkav, po jevišti poletovali draci dštící oheň a nadšení vyvolaly létací stroje. To vše v roce 1711, bez přisvětlování svíčkového osvětlení současnou technikou.

Osvětlení scény svíčkami bylo dostatečné, romantické a poetické a myslím, že by se obešlo i bez přisvětlování. Vždyť barokní divadlo je hravé, plné fantazie a vystačí si s osvětlením svíčkami.

Ale i když naše divadelní současnost má daleko k dokonalosti barokní, jednalo se o mimořádný zážitek o čemž svědčily nadšené ovace publika po jednotlivých áriích, které až afektovaným potleskem ukončilo druhé jednání ještě v průběhu doznívajících tónů. Ale právě to souznění publika s orchestrem Collegium 1704 a dirigentem Václavem Luksem z této události udělalo nakonec milou epizodku, kterou všichni přešli úsměvem.

Představitelé jednotlivých hrdinů se svých rolí zhostili na výbornou. Dech se mi tajil u Arganta v podání Adama Plachetky, Armida, kterou skvěle zahrála a zazpívala Marie Fajtová působila opravdu jako vládkyně ovládající příšery pekelné a dokázala to i takto zazpívat. Smutek Almireny (Yeree Suh) mi vháněl slzy do očí a převedl mě duchem přímo na jeviště, což se mi stane málokdy. Goffredo (Stanislava Jirků) a Eustazio (Markéta Cukrová) zpívaly s jistotou a byly hodny svých hrdinských rolí. Markéta Cukrová se do role lépe vcítila. Vzhledově mi trochu připomínala jednoho z hrdinů Pána prstenů :-) Rinaldo (Marianna Rewerski) zpívala výtečným způsobem, ale občas mi tam chyběla odhodlaná kuráž hlavního hrdiny, ale zase si musíme uvědomit, že byl zlomen únosem své milé.

Pokud budete mít tu možnost zajděte si do Stavovského divadla na tuto operu a odejdete s příjemným zážitkem, který Vám vydrží dlouhou dobu.

3 komentáře:

Marci řekl(a)...

Díky za recenzi - na Rinalda jdu 16. května a soudě podle recenze se mám na co těšit.

operadream@centrum.cz řekl(a)...

Kdy já se na Rinalda dostanu, vůbec netuším, ale Radek mě tak nalákal, že možná brzy i na úkor něčeho jiného už naplánovaného.

Anonymní řekl(a)...

Viděla jsem včerejší představení a většina mých zážitků je shodná s Radkovými. Režie si hraje na barokní divadlo, ale není důsledná, hlavně ve scéně, efektech a gestice. Z interpretů se největšími hvězdami stala až "druhá" dvojice Argante a Armida (Adam Plachetka, Marie Fajtová), jejich virtuozita brala dech. Ovšem nutno přiznat, že jsou to role vděčnější než Almirena s Rinaldem. Ovšem i Kateřina Kněžíková a Mariana Rewerski zpívaly velmi dobře a stylově, jen Rewerski taky pro mě není tím bojovníkem, za nímž jdou davy. Nejslabším článkem mi přišla Stanislava Jirků, která byla sice velmi přesvědčivá v recitativech, ale árie postrádaly lehkost a technickou jistotu provedení jako u ostatních. A bohužel krásný duet sirén byl špatně slyšitelný už do poloviny parteru.
Úžasný byl jako vždy orchestr Collegium 1704 s Václavem Luksem.

Rinaldo je skvělým zážitkem! Kdo nestihne letos, bude se hrát i v příští sezóně: http://www.narodni-divadlo.cz/Default.aspx?jz=cz&dk=predstaveni.aspx&sb=1&ic=5320

Katka