středa 29. dubna 2009

Tenorista Lawrence BROWNLEE v exkluzivním rozhovoru pro blog Opera dream - Exclusive interview for Opera dream blog


Dnes Vám přinášíme první z rozhovorů s umělcem, který nepochází z České republiky. Skvělý americký tenorista Lawrence Brownlee, kterého 9.května uvidí v přímém přenosu do kin po celém světě desetitisíce diváků byl velmi potěšen mým zájmem o interview (vůbec první pro ČR) a velmi zajímavě a otevřeně odpověděl na otázky týkající se jak jeho kariéry tak inscenace opery La Cenerentola v MET, která nás čeká. U nás je tento pěvec pravděpodobně znám jen velmi úzkému kruhu lidí, to se však věřím dnešním rozhovorem a následujícím přímým přenosem změní. Prohlédeme-li si pozorně osobní webové stránky tohoto umělce, zjistíme, že se jedná o věhlasnou uměleckou osobnost, která se už proslavila na mnohé operní scéně. Pro doplnění dodávám, že se stal v roce 2001 vítězem Metropolitan Opera National Council Auditions.

Já jsem zároveň velmi potěšen tím, že bezprostředně po zveřejnění tohoto rozhovoru na našem blogu Opera dream, bude umístěn přímý odkaz na rozhovor přímo na tenoristovi stránky. Protože ho uvádím i v aglickém originále (omlouvám se tímto, za možné nedostatky v mém překladu do češtiny), je velmi pravděpodobné, že se stane (i vzhledem k tomu, že proběhne přenos z MET) dlouhodobě velmi čteným přes všechny kontinenty. Pozorní nadšenci přenosů si jistě již všimli, že Lawrence Brownleeho uslyšíme i v příští sezóně a to opět na jejím konci. 1.května bude partnerkou Renée Fleming v Rossiniho Armidě.

Držím tomuto sympatickému tenoristovi palce, ať je jeho první přímý přenos v rámci projektu MET in HD úspěšný. Příjemné čtení vám všem, příjemný zážitek z Popelky také! Nezapomeňte, pan Brownlee je ochoten zodpovědět vaše případné otázky (po přenosu), neváhejte je tedy položit!

Rozhovor (Interview - English version below)


Pane Brownlee, děkuji že jste přijal pozvání k rozhovoru pro milovníky opery v České republice. Máte nějaké zkušenosti s hudbou českých skladatelů?

Primárně zpívám bel canto repertoár skladatelů jako je Rossini, Donizetti a Bellini, tudíž jsem neměl příležitost zpívat cokoliv od českých skladatelů. Myslím ale, že by pro mě bylo do budoucna velmi zajímavé, naučit se nějaké písně.

Mnoho lidí se těší, že ve vás zhlédnutím přímého přenosu z MET objeví „nový“ hlas. Jak byste ho sám charakterizoval?

Můj hlas byl popsán jako tenore di grazio, lirico-leggiero nebo jako rossiniovský tenor. Je vysoký a lehký a mou schopností je zpívat zdobené nosné pasáže, proto mi bel canto repertoár velmi vyhovuje.

Jak obtížnou rolí je pro tenoristu Ramiro? Porovnejte, prosím, náročnost s hrabětem Almavivou či Lindorem.

Tyto tři role jsem zpíval velmi často, proto opravdu mohu podat zasvěcenou odpověď. Ve věci obtížnosti jsou všechny tři role výzvou. Ramiro má mnoho ...., které se ponořují do hloubky a poté ihned do výšek (obzvláště v árii “Si ritrovarla io guiro”), kde musí pěvec skutečně správně intonovat. Rovněž duet s Popelkou může být záludně obtížný.
Role Lindora (Italka v Alžíru) začíná ďábelsky obtížnou árií Languir per una bella, která je jednou z nejobtížnějších, ale je překrásná. tak jak je u Rossiniho obvyklé. Je usazená nejvýše ze všech tří, proto též i nejnáročnější. Z tohoto tria rolí jsem nejčastěji zpíval hraběte Almavivu z Lazebníka sevilského. Nejnáročnjější je na této roli “dostat se” do árie “Cessa di piu resistere” na konci večera. Tato árie bývá obvykle vynechávána, ale je právě tou, kterou já potřebuji pro obsáhnutí charakteru hrabětě Almavivy a to přichází právě ke konci večera plného zpívání. Musí být buďto perfektně provedena nebo raději vynechána. K těmto třem rolím přistupuji odlišně, ale miluji je zpívat všechny.


(Lawrence Brownlee jako Ramiro v Houstonu s Joyce DiDonato)


Jaký je Ramiro jako osobnost v této inscenaci? Popište, prosím, jeho duši.

Ramiro je čestnou osobností. Ví o své moci prince, jeho duše je však upřímná a ryze lidská. Vydává se v převleku za sluhu proto, aby zjistil pravý charakter dívky, o které mu řekl rádce Alidoro. Když ji poprvé spatří, je jí doslova okouzlen. Vnímá její krásu, ale též a to je ještě důležitější, je svědkem její dobrosrdečnosti a je jí zcelá pohlcen. Jako princ si bezpochyby může vybrat nevěstu dle své libosti, ale jeho dobrota jej nutí hledat někoho výjimečného. Tuto osobu nalézá právě v Popelce.

(Lawrence Brownlee jako Ramiro v opeře ve Filadelfii)


Inscenaci a režijní pojetí byste charakterizoval jak? Srovnáte-li ho s jinou inscenací téže opery, v čem je tato jiná?

Děláme obnovenou inscenaci Cesara Lieviho, charakter postav byl již tedy vytvořen. Je to čistá klasická inscenace Popelky. Vždy se ovšem snažím najít vlastní cestu, kterou chci prožívat život interpretované role. Je vždy rovněž dobré sledovat, jaká je “chemie” mezi jedotlivými kolegy pěvci, kteří se samozřejmě od produkce k produkci mění a to i v případech, kdy se jedná o totožnou inscenaci. Pro toto provedení máme výtečné obsazení a tím i velmi vysoký předpoklad výtečné “chemie”.

Vaší partnerkou bude v inscenaci mezzosopranistka Elina Garanča, která je na vrcholu přízně celého operního světa. Jaká je spolupráce s ní a v čem konkrétně se odlišuje od ostatních mezzosopranistek? Je to váš první společný projekt?

Elina je vynikající pěvkyní a okouzlující kolegyní. Měl jsem tu čest se s ní podílet na nahrávce Lazebníka sevislkého několik let zpátky a velmi na mě zapůsobil její zpěv a hudební profesionalita. Její úspěch a pověst jsou zcela oprávněné. Toto je naše první společná spolupráce na jevišti a mým dalším zjištěním je, že je opravdu dobrou herečkou. Vycházíme spolu na výbornou a moc se těším, že s ní budu na jevišti.


V přímém přenosu z MET do stovek kin po celém světě se ocitnete poprvé, vnímáte to jako další krok ve vaší kariéře, bude to něco odlišného nebo jednoduše běžný večer v opeře, kterých máte ročně mnoho?

Je to pro mě důležitá událost. Ano, je to můj první takovýto přenos, je to opravdu vzrušující záležitost. Na tyto pocity v hlavě mám jednoduchý recept, kterým je “příprava, příprava, příprava”! Vím-li, že jsem připraven, můžu vejít na jeviště a užívat si to. Vždy chci být odpočatý a nijak se nestresovat tím, že jde o takto speciální věc. Otec mi vždy říkal : “pokud si chceš dostat na požadovanou úroveň, musíš pracovat tak aby ses na ní dostal a aby ses na ní udržel”. Toto mě nutí velmi tvrdě pracovat. Je-li příprava hotova, můžu jít a opravdu si sám sebe užít, protože má sebedůvěra spočívá v přípravě. Jsem profesionál, proto se seberu a jdu dělat svou práci, jak nejlépe jsem schopen.

(Lawrence Brownlee jako Almaviva v MET s Joyce DiDonato a Peterem Matteiem)


Co je pro Vás v této fázi kariéry, kdy patříte mezi pěvce, kteří vystupují na nejprestižnějších scénách světa, nejobtížnější?

Obtížné je určitě cestování a snaha si zachovat zdraví. Únava na nás útočí kvůli cestování letadly, změnám klimatických podmínek a samozřejmě práci. Hlasivky jsou choulostivé a tak o sebe musíme pečovat specifickým způsobem. Naučil jsem se odpočívat jak jen je to možné a spát kdykoliv to jde. Čím více je pěvec znám, tím více očekávání vzbuzuje a tím je i pod větším drobnohledem. Proto se musíme prezentovat na té nejvyšší možné úrovni pokaždé, když vystupujeme. Starání se o sebe sama z pohledu zdraví je opravdu tou nejnáročnější věcí. Jmenujme nachlazení, alergie, reflux, nedostatek spánku, bolesti hlavy, atd., to vše může negativně ovlivnit naše vystoupení.


Moc rádi bychom Vás jednou slyšeli v České republice, je šance, že se tak skutečně stane?

V této chvíli nemám jakékoliv plány zpívat v České republice, byl bych ale potěšen, mít příležitost zpívat ve vaší zemi.

Děkuji Vám za rozhovor.

(Kalendář tenoristy na příští měsíce - klikněte pro zvětšení)


Čtenářům připomínám, že v příštím týdnu se mohou těšit na již avizovaný rozhovor s basbarytonistou Adamem Plachetkou a tenoristou Juanem Diegem Florézem. Ještě dodávám, že na fotografiích v levém a pravém sloupci jsou již jen umělci, kteří pro náš blog realizovali rozhovor. Jednoduše taková reference na náš blog, jakési medaile:-), věřím, že budou neustále přibývat.


(zleva : Marcello Giordani, Lawrence Brownlee, Bryn Terfel a Sherill Milnes)


Interview :
(překlad otázek z českého jazyka do angličtiny, translation of questions from czech to english : Petra Cypriánová)

Mr. Brownlee, thank you for accepting the invitation to an interview made for opera lovers in the Czech Republic. Do you have any experience with the music of Czech composers?

I primarily sing bel canto repertoire (Rossini, Donizetti, and Bellini);, thus I have not yet had the occasion to sing anything by a Czech composer, but I think it would be very interesting for me to learn some songs in the future.

Many people are looking forward to find a new voice“ when they see you live from the MET. How would you describe your voice?

My voice has been described as: tenore di grazia, lirico-leggiero or Rossini tenor. It is high and light, and I have the ability to sing and sustain florid passages, so the bel canto repertoire suits me very well.

How difficult is the role of Ramiro for a tenorist? Please compare the difficultness to the Count Almaviva or Lindoro.

I have performed all of these roles many times, so I can respond from first-hand experience. In terms of difficulty, they all provide challenges. Ramiro has many arpeggios that dip low and then immediately go high (especially in the aria “Si ritrovarla io guiro”), which the singer has to be sure to tune well. Also, the duet with Cenerentola can be deceptively difficult. The role of Lindoro starts out with the fiendishly difficult aria “Languir per una bella”, which is one of the most difficult, but beautiful, usually Rossini tenor arias. It is the highest of the three, so probably the most demanding. Of the trio, the role which I have performed most often is Almaviva. The hardest part of Barbiere is being able to pace myself for the aria “Cessa di piu resistere” at the very end of the evening. This aria is not usually performed, but it is one that I prefer to sing for it completes the arc of Almaviva’s character and it comes at the end of a long night of singing. It must be performed well, or it would be better left alone. I approach all three differently, but I love to perform them all.

In this performace, what’s the personality of Ramiro like? Please, describe his soul.

Ramiro is an honest person. He knows his power as a Prince, but his soul is sincere and true. He puts on the act of a servant to discover the true character of the girl his advisor Alidoro has told him about. When he sees her for the first time, he is enchanted by her. He sees her beauty, but also, and more importantly, witnesses her kindness and is immediately captivated by it. As a Prince, he can undoubtedly choose anyone he wants, but his goodness compels him to look for someone special. He finds that in Cenerentola.

How would you describe the performance and director’s concept? When you compare it to other opera’s performances what are the differences between this one and the others?

We are doing a remount of the Cesare Lievi production, so the idea of the character has already been created. It is a fairly classic setting of Cenerentola. That being said, I always try to find my own way to bring out the character. It is also good to see what the chemistry is like with your colleagues, as they are often so variable from one production to another, even if the physical production is the same. We have a great cast, for these performances and there is an enormous amount of good chemistry.

In the performance your partner is a mezzo-soprano Elina Garanča who is on top of her popularity in the opera world. What is cooperation with her like and where exactly do you find this cooperation different in comparison to cooperation to other mezzo-sopranos? Is it your first project?

Elina is a wonderful singer, and a gracious colleague. I had the pleasure of making a recording of Barber of Seville with her a few years ago, and I was very impressed by her singing and musicianship. Her success and acclaim is well deserved. This is our first staged opera together, and I have also found her to be a fine actress. We get along very well, and I look forward to sharing the stage with her again.

This is your first live broadcast from MET transmitted in hundreds of cinemas all over the world. Do you see it as a next step in your career? Is it going to be something different or just another usual evening in opera like many others that you have during a year?

This is an important event for me. Yes, it is my first HD broadcast, so I am very excited by this. With that in mind, I always have a simple approach to performing "Preparation, preparation, preparation!" When I know I am prepared, I can go out onstage and enjoy. I always want to be relaxed and not too anxious about these type of things. My father always told me, "If you want to be at a certain level, you have to do the work it takes to get there, and remain there." This makes me work very hard. When all the preparation is done, I can go out and enjoy myself, because my confidence lies in the preparation. I am a professional, so I go out and do my job to the best of my ability.

As a singer who performs on the most prestigious stages in the world what do you find the most difficult in this career period?

The traveling schedule and trying to stay healthy can be difficult. We get very tired because of jet lag, or change of climate, and over working. The vocal chords are fragile, so we have to take care of ourselves in a special way. I have learned to get as much rest as possible, and to sleep whenever I can. The more a singer is known, the higher the expectation and scrutiny which comes with it. So, we are required to present a very high level every time we perform. Taking good of care of ourselves is the most difficult thing, because colds, allergies, reflux, lack of sleep or headaches,etc. can all affect our performances.

We would love to hear you here in the Czech Republic someday. Is there any chance that will really ever happen?

As of now, I have no plans to sing in the Czech Republic, but I would be delighted to visit your country someday to perform if the opportunity arises.

Thank you very much for interview.

NEXT WEEK : Interview with superb bass-baritone Adam Plachetka and famous tenorist Juan Diego Floréz. And then? Giuseppe Filianoti !

Všechna práva vyhrazena / All rights reserved - Lawrence Brownlee, Opera dream blog

5 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Fantastické operadreame, tenoristu jsem neznal, nyní se na něj moc těším!!!!

vdv@seznam.cz řekl(a)...

Hodně zajímavý rozhovor, zhltnul jsem v práci, doma v klidu určitě nejednou ještě víc vychutnám :-) Díky!

Marta řekl(a)...

Moc dobré!! Projela jsem jeho stránky i různé labely,ale ukázky žádné?

Anonymní řekl(a)...

Arpeggio je arpeggio i v cestine, je to harfovy zpusob hrani rozlozenych akordu (tedy jednotlive tony se nehraji soucasne, ale rychle po sobe). Asi to jde i na takovem nastroji, jako je lidsky hlas, kdyz to nekdo umi :)
Regina

bianca řekl(a)...

Takže tedy výrazem arpeggio jsou zde myšleny ty koloratury, typické pro Rossiniho árie.... Taky jsem ten výraz v souvislosti se zpěvem ještě neslyšela, ale popis sedí, koloraturní zpěv je také velmi rychlé zpívání tonů za sebou...