sobota 4. dubna 2009

Přijeďte do Brna na Evžena Onegina!


23. 1. letošního roku měla v Janáčkově divadle premiéru opera Eugen Onegin od Čajkovského. Nálada byla výborná! Mimo to v hledišti jako zvláštní host seděla paní Ileana Cotrubas!
Tuto operu jsem měla možnost shlédnout ve třech verzích. Na jevišti se mi tak vystřídali všichni pěvci a orchestr řídili dva dirigenti. Nejdříve se zastavím u režie... Pan Zdeněk Kaloč zvolil jednoduchost a musím říct, že udělal moc dobře! Nechci teď nijak snižovat kvality Janáčkova divadla, jen mám pocit, že se moc nepouští do nějakých složitých režijních pokusů, ani na ně asi nemá příliš mnoho prostředků. V některých incenacích je to škoda, v jiných jednoduchost předčí všechna očekávání.
Ti, kdo se hluboce zajímají o postavení ženy v Rusku, o to, jak vypadala společnost, mohou být potěšeni hned na začátku. Larina, jako paní velkého statku, šlape zelí. Není to však žádné "znesvěcení scény" - naopak! Režisér téměř nenápadně dal najevo, kdo má v této opeře vysoké postavení. I když Larina nepatří mezi nejhlavnější role v celé opeře, má svou čest a hodnotu. Šlapat zelí bylo v Rusku znakem vysokého postavení, které právě statkářka měla.
Duet Lenského a Olgy nádherně kontrastuje s tím, co hrdinu zanedlouho čeká. Olga se houpá na houpačce, vzpomínají na svoje dětské hry, ze scény prozařuje klid...
Scéna při psaní dopisu zcela nenápadně vystřídá předešlý dvůr na statku jen přisunutím postele a stolku. Scéna potemní a světlo dopadá jen na píšící Tatianu. A pak, když přijde ráno, plátno natažené v zadní části jeviště je žlutě osvíceno a scéna se opět vrátí do jasných barev.
Vůbec střídání scén je dobře vymyšlené. Nepotřebujete oponu, abyste provedli nějakou změnu. Kdo potřebuje židli, ten si ji jednoduše donese. Takto se nejednou z ničeho nic zaplní dosud prázdné jeviště a než dohraje hudba, máte před sebou najednou scénu s plesem. Někteří sboristé umí perfektně tančit, takže o tanec nebyla nouze a velmi silné je i to, že Lenský zklamaný z Olgy si sedne na židli na kraji jeviště a celou dobu si ho nikdo ani nevšimne, ale je pořád tam! Pro zvýraznění jedinečné události, kdy má Tatiana narozeniny, je přichystaný i malý ohňostroj, během něhož proběhne rozhovor Lenského a Onegina. Co do kostýmů v této scéně jsou pěkně udělané a podtrhávají, že se jedná o venkovskou slavnost - ve velkém kontrastu k večeru v posledním dějství.
O scéně, v níž probíhá souboj, mohu vyslovit jen pochvalná slova - jen pár stromů, dřevěná lávka a mlha... Na plátně je promítáno něco na způsob vody, nebo listí... scéna téměř prázná a přitom tam nic nechybí! Končí odtažením lávky, na které leží Lenský, a Oněgin zůstává na holé scéně sám.
Teď si režisér dovolil trochu více vlastní fantazie a na jeviště poslal maskované tanečníky, kteří zmítají Oněginem do všech stran a nemůže se jim vysmeknout (že by to byly lítice - bohyně pomsty za nevinnou prolitou krev? Nebyl by to špatný nápad!). Ve dvou představeních se ovšem toto dovádění trochu vysmeklo z autentičnosti, kdy se tam spolu objímaly (poněkud až nevhodně!) dvě ženy... (to se do Ruska opravdu nehodí!) Potřetí už toto vynechali...
Během tohoto dovádění masek postupně přijde na scénu celý sbor - každý si přinese tu svou židli, případně sluhové dodají potřebný nábytek, rozestaví se lampy, spustí se lustry... Než to postřehnete, je jeviště plné! Tato proměna měla hned při premiéře obrovský úspěch a, jak jsem zaslechla od diváků, považují to za velmi dobrý nápad. Sál se pak vylidní a setkávají se v něm už jen Onegin a Tatiana...
Mám-li mluvit o pěvcích, nenašla jsem tam nikoho, kdo by mě nezaujal. Janál i Chmelo byli úžasní Oněginové, v roli Lenského jsem viděla jen Petera Bergera a byl pokaždé vynikající, v roli Tatiany se mi líbila premiérová Ushaková, ale nejvíc mě zaujala Csilla Boross, která by se měla brzy ukázat i v Praze - opravdu těšte se, je nádherná, jak říkám, hlasem i vzhledem! :-)
Co dodat? Přijeďte se v příští sezóně na Oněgina podívat, opravdu stojí za to a já určitě minimálně jedno další představení navštívím!

PS: Neodpustím si kráný zážitek, který jsem měla s Boross - koupila jsem jí kytici a bohužel v Brně ji nemohu zanést na jeviště osobně, a tak jsem jí napsala lístek a kytici poslala. Moje byla jediná, jakou ten večer dostala - přečetla si lístek (byl česky, nejspíš mu nerozuměla, ale to nevadilo!), přivoněla si ke kytici a poslala vzdušný polibek do hlediště, květiny si přitiskla na tvář a i při klanění se na ně pořád s radostí dívala! :-) Je to prý velmi příjemná skromná paní a přátelí se s Illeanou Cotrubas!!!

5 komentářů:

vdv@seznam.cz řekl(a)...

S tím zelím to je Dano zajímavé, to jsem fakt netušil, že šlapání zelí = v Rusku výsada. Zatím všechny kritiky, které jsem četl, že právě nad tím šlapáním docela rozhořčeně pozastavovaly. Pokud máte pravdu, tak jste je doběhla!

Dana Šimková řekl(a)...

Přesně tak - to zelí nebylo samozřejmě jen v Rusku (kdo jste se třeba dívali na Vlčí jámu od Glazarové, paní domu tam také šlapala zelí). Ne, že by to byla nějaká moc příjemná práce - je to hrozná dřina (vím to od představitelky zprostředkovaně přes mou učitelky zpěvu), ale služky, nebo dcery k tomu nikdy nebyly přizvány!

operadream@centrum.cz řekl(a)...

Dano, napsala jsi to tak, že se obávám, že fakt dorazím!:-).
Jak jsi poznala Ileanu Cotrubas??????

Dana Šimková řekl(a)...

No, doraž!!! A Vy ostatní taky! Bohužel jsem ji osobně neviděla, ale možná jsem kolem ní nevědomky prošla! Leč pomyšlení, že tam někde je mě "přivádělo k šílenství"! A mám pro vás všechny ještě jedno pozvání! 1. 5. v 19:00 bude v Janáčkově divadle premiéra Macbetha! http://www.ndbrno.cz/umelecke-soubory/opera/repertoar-a-fotogalerie/macbeth/ obsazení naprosto výborné (opět paní Boross - jak já se jí nemůžu dočkat!) http://online.ndbrno.cz/sal.php?soubor=a9c0ba306224d079990affecf7bb2951&jazyk=1&mrs=0&prdID=2774 tady je obsazení hlediště, kdyby to někoho zajímalo, já osobně jdu vždy na balkón a držím 5 míst - 1 je moje - vlevo v lóži v druhém poschodí! Pokud někdo budete chtít přijet, dejte mi vědět! Je tam docela dobře vidět, mám to vyzkoušené!!! :-)

Anonymní řekl(a)...

Na Onegina do Brna jsem se chtela jit podivat, bohuzel do konce sezony neni zadne predstaveni.Podle Daninho komentare je to konecne inscenace (po Oneginovi v MET) ktera neurazi milovniky Puskina a Cajkovskeho.
Statkarka Larina samozrejme muze slapat zeli,zvlaste, kdyz to ma opodstatneni i v realnim zivote te doby. Pro nas je to velmi nova, netradicni interpretace. Rozhodne toto je lepsi, nez kdyz Larina vytahne ze stareho hubertusu ploskou butylku a uhne si vodku. Presne toto se stalo v Oneginovi v Bratislave (rezie P. Konvitschny).

Leonora3

P.S. Vsichni, co mate radi Onegina se na youtube podivejte aspon na ukazky z americkeho filmu Onegin (Tatana -Liv Tylor, Onegin- Ralf Fiennes). Film jsem videla a je skvely. Skoda, ze v nem neni Cajkovskeho hudba (ale napr. Beethovenuv sextet z Fidelia). Samozrejme, je to interpretace, kde by Larina nemohla slapat zeli, to by v USA a v Met nepochopili.