čtvrtek 23. dubna 2009

Mých 5 TOP DVD - díl třetí, Její pastorkyňa (Jenůfa)

Mých 5 TOP DVD - díl čtvrtý, La Traviata Leoš Janáček: Její pastorkyňa (Jenůfa), Glyndebourne, 1989


Jenůfa je moje nejoblíbenější česká opera, a tak nemůže ve výběru chybět. Na DVD jsou v současné době dostupné pouze dvě verze (tato a záznam z roku 2005, Gran Teatre del Liceu, Barcelona). Obě verze jsou na velmi dobré úrovni, kdybych se ale měla rozhodnout, tak dávám přednost verzi z roku 89 z Glyndebourne.
Hlavní postavou je zde Kostelnička a Anja Silja byla v té době její ideální představitelkou. Asketicky vyhlížející, navenek strohá, přísná žena, která má pro to jak se chová velmi dobrý důvod. Chce, aby se jednou její nevlastní dcera, její pastorkyňa, měla lépe než ona a vyvarovala se chyb, kterých se ona sama v mládí dopustila (Aji on byl zlatohřivý). Pod tvrdým povrchem je to však žena, která miluje svou pastorkyni (Dobrou noc, mamičko). To jak Anja Silja pojala svou postavu - od počáteční strohosti a pýchy, přes zklamání Jenůfou, pokořením své vlastní osoby před nenáviděným Števou, dalším zklamáním, tentokrát Lacou, po zabití dítěte, výčitky svědomí a doznání - bylo všechno tak samozřejmé, její Kostelnička přes svůj odstup a asketismus nepostrádala cit. U Silji mi ani nevadilo, že si párkrát upravila češtinu po svém.
Jenůfa Roberty Alexander pro mě byla milým překvapením. Do své postavy se pěvkyně dokonale vžila a "odžila" vývoj Jenůfy od bezstatrostného děvčete, přes svobodnou matku, zjištění, že její dítě je mrtvé až po zkaženou svatbu a hrůzné zjištění matčiny viny a vzápětí nalezení síly sama v sobě k odpuštění. Její Jenůfa nepostrádá něhu a vroucnost, podle mého názoru se Alexander i nejlépe vypořádala s češtinou.
Laca Philipa Langridge je "rozzlobený mladý muž" (když jsem viděla záznam poprvé, Langridgovi bych v té době tedy padesátku nehádala), poznamený odmítáním v dětství, teď Jenůfou a sžíraný žárlivostí. I jeho postava prošla vývojem, nejvíc patrné to je ve třetím dějství (Ó dětino, už mi o tom nemluv) až k finále (Odešli, jdi také). Společně s Robertou Alexander tvoří ideální dvojici.
Števa Marka Bakera je zahraný a zazpívaný tak, že mu nelze nic podstatného vytknout, ale nic nového postavě nepřináší.
Hudebně inscenaci s The London Philharmonic Orchestra skvělým způsobem nastudoval Andrew Davis.
Režie Nikolause Lehnhoffa je zcela podle mého gusta. Důležitou úlohu zde hrají barvy - pro vrata a nábytek byla použita cihlově červená barva, kontrastní barvou je tu pak modrá. Nebyly použity žádné experimenty, takže klasická moravská vesnice, ale zase: je tu vše potřebné, ovšem nic nepřebývá, žádné zbytečné ozdoby, malůvky atd. Spíš je vše střídmější (v souladu s Kostelničinou povahou?).
Přestože je dle mého soudu tato inscenace na vynikající úrovni, já na své vzorové Jenůfy pořád čekám. Ve svém soukromém žebříčku mám tři top Jenůfy: Gabrielu Beňačkovou (tam už je bohužel pozdě a obrazový záznam pokud vím, neexistuje), Karitu Mattilu (pokud by se někdo rozhodl, je nejvyšší čas) a Libuši Domanínskou (snad existuje televizní záznam - tak třeba možná někdy v TV?).






Hodnocení:
Kostelnička - Anja Silja 5
Jenůfa - Roberta Alexander 4-5
Laca - Philip Langridge 4-5
Števa - Mark Baker 3 - 4
Hudební nastudování - Andrew Davis 5
Režie - Nikolaus Lehnhoff 5
Celkový dojem - 5

8 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Má oblíbená produkce je ta z Barcelony. Nina Stemme / v dnešní době dle mého nejlepší Isolda a budouci Brunhilda ve Vídni/ je úžasnou Jenůfou.. dramatickou a jímavou zároveň, navíc výborná herečka. Hlasově však dominuje Eva Marton. Její hlas, byť za zenitem,stále ohromuje svou mocností a postavu kostelničky naplnila sžíravým zoufalstvím a bolestí. Produkce je vystavěna na propracované scéně / obzvlášť druhé dějství s oním kamenem/ a s jasně vypracovanou psychologii postav. Doporučuji....D.Havel

Anonymní řekl(a)...

Další pěkné čtení a dozajista i poslouchání. Zeptám se na režiséra, přijde mi,že o něm čtu vždy chválu. V čem je Lehnhoff tak dobrý? A k režisérum obecně dotaz na všechny čtenáře. Kdo je podle vás nejstabilnějším a nejlepším režisérem dneška? Kušej? McVicar?
Ja obdivuji právě Kušeje.
Nepřidá nám sem i názor paní Drápelová? Byl by pro nás cenný a byli bychom rádi.
Lenka

vdv@seznam.cz řekl(a)...

Mojí první Jenůfou v divadle byla ještě Libuše Domanínská (a taky Káťou). Pravda, byl jsem snad ještě v pubertě, ale na ten úžasný zážitek snad nikdy nezapomenu. Co se Niny Stemme týče - taky mám pro ni velkou slabost, o to víc jsem na ono zmiňované DVD z Barcelony zvědav - už leží na poličce :-) Brünnhildu ve Vídni N.Stemme už dělala - v Siegfredovi. Byla sice možná o něco lyričtější, než je zvykem, ale právě v téhle části tetralogie to vůbec nebylo na škodu. - N.Lehnhoff patří i k mým režijním favoritům. Proč? Těžko se to dá popsat, vlastně by to znělo jako fráze typu "umí se nově na dílo podívat, umí vyhmátnout podstatu" atd. Prostě vždycky mě jeho režie chytnou, utkví mi v paměti, většinou všemu v nich dokonale rozumím, byť to jsou třeba i abstraktní symboly. jen namátkou vzpomínám třeba na jeho skvělého Lohengrina v Baden-Badenu, Tristana v Glyndebourne (s naším J.Bělohlávkem a zmiňovanou N.Stemme) nebo Schrekerovy Poznamenané v Salcburku...

operadream@centrum.cz řekl(a)...

Tak ohledně Jenůfy jsem úplný barbar, díky p.Havlovi a Vítovi se pustím do Barcelony, díky Marcele do nahrávky recenzované. Děkuji všem!

Marta řekl(a)...

Mezzo uvedlo v sobotu hned dva Janáčky za sebou,TOP verzi z Glynderboune 89 Pastorkyni a K.Kabanovou. Psychologický vývoj postav i pěvecké výkony protagonistek mě dostaly-takže též souhlas s recenzí.
A protože jsem se potřebovala ještě doladit-několikrát jsem si přehrála nový bonbonek od Kaufmanna.Skvělý večer nebo už vlastně ráno? M.

Marta řekl(a)...

Po zážitku z Anji Silji aj. jsem zahledala ve svém archívu...máti prožila sezonu v ND 1941-42. Na plakátku A4 je text i v němčině...prostě jiná doba... Kostelničku zpívala Marie Podvalová,Jenůfu Štěpánka Jelínková.
Dívám se na fotky s podpisy:Haken, L.Dostalová,E.Kohout,Rafael Kubelík a další patří do Dvorany slávy

Marci řekl(a)...

Marto, to je úžasné. Já bych strašně chtěla slyšet Podvalovou jako Kostelničku - znám ji jen z ukázek. Ani nevím, jestli existuje rozhlasová nahrávka, ale snad ano. Z našich Kostelniček u mě jednoznačně vede Marta Krásová (soudě podle nahrávky), ale podle dobových recenzí byla herecky úžasná a já tomu věřím.

Vlasta řekl(a)...

Také jsem Jenůfu shlédla v sobotu na Mezzu.Marci k ní napsala moc pěknou recenzi, vystihla všechno bezvadně.Souhlasím i se vším, co je psáno v příspěvcích.Ale chtěla bych zde zmínit ještě jeden můj pohled na operu a vlastně na Janáčkovo dílo.
Jak je známo, Janáček se celý život zabýval odposloucháváním a studiem lidské mluvy, lépe řečeno melodičností a rytmem řeči.Býval prý viděn v Brně,kde také žil,jak poslouchá ku příkladu ruch na Zelném rynku a zapisuje si na útržky papíru do not mluvu a výkřiky prodávajících tetek z rynku a podobně.Z toho pak čerpal ve své tvorbě. V tom byl Janáček specifický, originální.Jeho hudba je plná rytmickýck a melodických zvratů.
Proč to tu zmiňuji ?Podle mého názoru tuto specifičnost a osobitost hud.stylu umí velmi dobře uchopit pěvci a hudebníci v Brně /většinou/.Janáček a Brno k sobě patří, Janáčka mají v Brně " pod kůží." Nemluvím a ani nechci rozebírat kvalitu inscenací a kvalitu pěveckých a orchestrálních výkonů,to je zase jiná kapitola.