pátek 3. dubna 2009

Jak se mi líbila Mozartova opera La clemenza di Tito ve Stavovském divadle?

Ve Stavovském divadle jsem byl v sobotu 28.3. z mnoha jednoduchých důvodů. Jedním byla Mozartova hudba, druhým touha opět slyšet mé oblíbené hlasy, třetím do nebes vychvalovaná inscenace daného díla a konečně čtvrtým mezzosopranistka Kate Aldrich, zahajující příští sezónu v La Scale jako Carmen (letos ji zpívá ještě v Mnichově, Berlíně a Detroitu v příštích dvou sezónách k tomu přidá MET, Pittsburgh a San Francisco). Tuším, že ji zpívala i v Covent Garden v alternaci za Annu Caterinu Antonacci.
Mimochodem, podívejte se zcela jistě na její stránky, v sekci média se mj. dozvíte o tom, že se chystá vydání Wethera s Alagnou na DVD, ukázku (audio) si i můžete pustit.

Nyní již k očekáváním. Mozart byl Mozart, potěšilo mě, že měl orchestr pod taktovkou Jana Chalupeckého svůj den. Pěvecké hodnoty vysoké kvality se konaly, byl jsem až překvapen, jak se v sobotu sešel vyrovnaný tým. Nemluvím teď o Adamu Plachetkovi (Publio) a Kateřině Kněžíkové (Servilia), jejichž hlasy už bezpečně znám a ve svých relativně malých rolích mi potvrdili můj již dávno ukotvený názor o tom, že je oba čeká velká budoucnost. Jaroslav Březina byl spolehlivým Titem s nepřehlédnutelnými hereckými schopnostmi dokázal kvalitu svého výkonu držet od počátku do konce Teprve podruhé jsem slyšel Kateřinu Jalovcovou (Annio), rovněž podruhé Pavlu Vykopalovou (Vitellia). Výborné výkony podali obě dámy a nutno podotknout, že pro mě hlavní hvězdou večera nebyla až zas tak úplně Kate Aldrich (Sesto), ale právě Pavla Vykopalová. Její plný mnoha barvami jiskřící soprán ji v tento večer poslouchal na slovo, jsem rád, že jsem u toho mohl být.

zleva : Adam Plachetka, Kateřina Kněžíková, Kateřina Jalovcová, Kate Aldrich, Pavla Vykopalová



Samotná inscenace pro mě nebyla až zase takovou senzací, jak o ní psal veškerý tisk. Bylo to ale pravděpodobně způsobeno velkým očekáváním, s kterým jsem do divadla vstupoval. Každopádně ale jedním dechem dodávám, že patřila k tomu nejlepšímu, co se v posledních letech dalo v Praze vidět.

Začal jsem Kate Aldrich, také jí skončím. Slyšet ji zpívat a vidět ji pohybovat se na jevišti stálo pravdu za to. Má bezchybnou techniku, nádherný témbr a evidentně ví o čem zpívá. Ještě by mohla do Prahy přijet jako Carmen, to by bylo něco! Navíc by zřejmě vypadala jako krásná Carmen, takto to byl jen „pěknej chlap“. Jedná se však zřejmě o neuskutečnitelný sen. Na věc dalšího možného vystoupení v Praze jsem se jí ptal, když jsem dostával autogram. S úsměvem a takticky odpověděla, že neví, což jednoznačně znamená, že ji tu příští léta neuslyšíme. Velká škoda!

zleva : Adam Plachetka, Kateřina Kněžíková, Kateřina Jalovcová, Pavla Vykopalová, Kate Aldrich, Jaroslav Březina, kytičkářka, Jan Chalupecký



Celkově vše hodnotím jako krásný večer, na který budu velmi rád vzpomínat.

Autogram Kate Aldrich



Na závěr pozvánka na Rinalda!

8 komentářů:

Dana Šimková řekl(a)...

Ahoj, díky za recenzi, trochu přidám k paní Vykopalové, protože ze všech jmenovaných znám právě ji - je to naše brněnská sopranistka, vynikající Mařenka a nedávno jsem ji viděla v Komediantech a ve Schicchim - nádherná, úžasná!!! Sklidila u nás obrovský aplaus... Dokud ji máte teď v Praze, běžte se na ni podívat :-D

Dana Šimková řekl(a)...

A Kate Aldrich mám v nádherné Aidě z Teatro Vedi di Busseto z roku 2001 - je moc dobrá!

Anonymní řekl(a)...

pi.Jalovcova je vyborna pevkyne, myslim ze je neopravnene ve stinu nekterych jinych. Doporucuju ji slyset kazdemu.
Igor

Anonymní řekl(a)...

Pavla Vykopalová zpívá v Praze mnoho let, takže pravidelnému pražskému publiku je jistě známá jak z jejího působení v SOP, tak z rolí v ND. Viděla jsem ji jako Mařenku v Brně i v Praze, jako Rusalku, Mimi, mnohokrát jako Rosinu v Lazebníkovi, Elvíru, jako Cherubína (ještě z jejích mezzosopránových dob) a teď nově dělá ve Figarce Hraběnku. Právě jako Vitellie se mi ale líbila nejvíc, myslím, že jí ta role hodně sedí.
Kateřina Jalovcová má nádherný hlas, krásně barevný a průrazný, a nemám dojem, že by byla v něčím stínu. Zpívá nebo už zpívala velké role v ND (Dalilu, pannu Rózu, Olgu, Cherubína, Káču, příští rok bude dělat Nicklause a Varvaru) a zrovna teď bude dělat s FOKem a Jiřím Koutem Dvořákovo Requiem. Takže mi nepřijde nedoceněná, alespoň ne mezi lidmi, kteří operu navštěvují pravidelněji.
Jaroslav Březina je, kromě zpěvu, výborný herec, ať už v rolích komediálních, nebo charakterních. Má úžasný dar výrazu, přirozeného pohybu po jevišti a vůbec přirozené jevištní existence. Umí zkrátka vytvořit postavu.
Kate Aldrich teď naposledy zpívala asi nejhůř, jak jsem ji slyšela (což bylo v této roli asi čtyřikrát). Například hloubky měla jindy mnohem více suverénní. Ale i tak to byl samozřejmě krásný výkon. Za vidění a slyšení určitě stojí i její alternantka Atala Schöck, která odzpívala většinu představení a v příští sezóně ji bude možno vidět v ND jako Nicklausse.
Jinak ještě k samotné inscenaci. Viděla jsem ji asi 18krát (z 23 představení), z čehož už logicky vyplývá, že jsem její velký fanoušek:-) Je stylově čistá, přesná, herecky propracovaná (i ne zrovna zkušení herci - např. právě Jalovcová - tam hrají velmi dobře) a můžu potvrdit, že i po dvou a půl letech od premiéry drží ještě velmi slušně pohromadě.

B.

operadream@centrum.cz řekl(a)...

B.
Velmi děkuji za komentář, který je moc zajímavý.
Mám dotaz, který je spíše obdivem. Jak se stane, že někdo vidí 18x jedno představení? Dle mého to nejde jinak, než že v divadle pracujete.
Láká mě ještě vidět Atalu Schöck... Jestli v ten večer zpívala Aldrich nejhůř ze všech jejích vystoupení, jak potom musí zpívat, když zpívá nejlíp??

Dana Šimková řekl(a)...

A já jsem si myslela, že když jdu na Onegina potřetí, že trhám nějaký rekord :-D

Anonymní řekl(a)...

No, s tou prací v divadle jste na to trochu kápnul;-) Ale na Tita jsem si většinou brala volno a šla se koukat:-)

B.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,

představení LA clemenza di Tio je velmi pěkné a viděl jsem ho již několikrát. Výkony mladých pěvců byly přesvědčivé a velmi pěkné. Paní Vykopalová podala krásný výkon i když bych si předtavoval více dramatičnosti v hlase. Rád bych jí někdy viděl v liričtějších postavách, které jsou pro ni jak stvořené.