sobota 25. dubna 2009

Eliahu Inbal, Šostakovič a Česká filharmonie - skvělá kombinace

S radostí mohu konstatovat, že nový šéfdirigent České filharmonie Eliahu Inbal na koncertech, které jsem měl možnost absolvovat jako posluchač v Rudolfinu, dokazuje, že je šťastnou volbou. Koncert minulý týden (Britten, Schulhoff, Skrjabin) to velmi výrazně naznačil, čtvrteční koncert 23.4. (Dvořák, Šostakovič) vše jednoznačně potvrdil.
Česká filharmonie na mne v těchto dnech působí vynikajícím dojmem, hraje se bez jakýchkoliv náznaků nervozity, slyšíme prvotřídní hru všech nástrojových skupin, všech jednotlivých hráčů. To vše tak, jak je od špičkového symfonického orchestru očekáváno!
Jsem-li dobře informován, již nyní je za maestra Inbala hledána náhrada, měla by jej vystřídat za tři roky. Mýlím-li se, nechť jsem opraven, v této chvíli je ale jasné, že nám nově nastupující šéfdirigent připraví pestrou nabídku prvotřídních nastudování. Těším se na to!
Čtvrteční koncert byl čtvrtým, na kterém jsem měl možnost vidět tohoto dirigenta náš první orchestr řídit. Budu-li dnes zmiňovat zejména Šostakoviče (v říjnu 2006 se hrála jeho 8.symfonie), tento čtvrtek se hrála mnou přímo zbožňovaná pátá. Ještě teď mi zní v uších, s pojetím Eliahu Inbala se zcela ztotožňuji, získal si mne na svou stranu. Jak jsem se již zmínil, výborný večer měli všichni hráči, vyzvednu-li alespoň jednoho z nich, bude to Andrea Pazderová (mimochodem velmi krásná žena) z jejíhož hráčského místa se linuly tak nádherně zahrané tóny, že jsem zjevně nejen já chvílemi přemýšlel, hraje-li Andrea Pazderová na flétnu nebo flétna na Andreu Pazderovou:-). Teď nevím, jestli se mi tento vtip povedl nebo ne, každopádně jsem tím chtěl upřímně naznačit, že hrála dokonale. Její mimořádné ovládání svého nástroje ostatně pozoruji již pár let zpětně. Po koncertě jsem si cestou domů četl Rudolfinum revue a zcela náhodou v něm vidím kratičký rozhovor s touto umělkyní. V jedné odpovědi na otázku odpovídá, že je potřeba dobrou klasickou hudbu mediálně pozvednout. Pokusím se jí pozvat k rozhovoru na náš blog.
Skvělou hrou se dále blýskla hobojistka Jana Brožková, svým houslovým sólem Bohumil Kotmel, zářily horny, v tom nejlepším světle se ukázali hráči na ostatní dřevěné nástroje. Odehrál se špičkový koncert, jen tak dál.

Omlouvám se mistru Antonínu Dvořákovi za to, že se nestihnu zmíniti o jeho 5.symfonii, která se dávala první půlce večera. Napravím to příště.

Kéž bychom jednou ČF slyšeli doprovázet soprán Waltraud Meier (nebo Niny Stemme?) v ukázkách z oper Richarda Wagnera... Třeba toto někdo z České filharmonie čte a (nejen) můj sen uskuteční.

Autogram Eliahu Inbala z roku 2005, kdy ještě opravdu netušil, že jednou bude šéfdirigentem ČF


P.S.: Česká filharmonie má jedinou vadu. Tou je arogantní, nepříjemný, nevhodně se chovající pán, který kontroluje vstupenky u levých vchodových dvěří. Vídám ho tam již dlouhá léta, proto jedno mé doporučení na závěr. Držte se vpravo.

1 komentář:

Tantris1978 řekl(a)...

A moje doporučení, kde se držet při návštěvách koncertů ČF a FOK: při zemi. Na balkon jsou vpouštěni (z mne neznámých důvodů) opozdilci, kteří Vás budou v průběhu první skladby rušit. To samé v Národním na galerii a SOP na II. balkóně. Sice jsou všude upozornění, že po začátku nikdo nebude vpuštěn do hlediště, ale... Nejsme ve Vídni nebo v Semperoper, abych jmenoval nejbližší, které znám, kam se prostě po začátku nedostanete. Vedení našich zmíněných institucí s tím nic nedělá, takže nejen vpravo, ale i PŘI ZEMI (PŘÍZEMÍ)!!!